75998

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Petr Svoboda (86.63.218.139) --- 10. 7. 2009
změna teplé stavby na studenou

Dobrý den,

jsem včelař -začátečník,letos v červnu jsem si pořídil své první oddělky i s novými úly. Zatím moc pěkně prospívají, zvlášť jeden staví jak za peníze:-) Od včelaře byly rámky v oddělcích uspořádány na teplou stavbu, pokračuji tedy v přidávání mezistěn v podobném duchu. Nicméně tady na konferenci i jinde zjišťuji, že většina kolegů doporučuje, zvlášť pro zimovaní stavbu studenou. Konstrukce mých úlů umožňuje obě.Prosím o radu zda mám rámky tedy raději převěsit na studeno, kdy to nejlépe provést případně na co při tom dát pozor a čeho se vyvarovat....


Díky, všechny zdraví Petr Svoboda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36638


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 7. 2009
Re: zm?na tepl? stavby na studenou

Nicméně tady na
> konferenci i jinde zjišťuji, že většina kolegů doporučuje, zvlášť pro
> zimovaní stavbu studenou. Konstrukce mých úlů umožňuje obě.Prosím o radu
> zda mám rámky tedy raději převěsit na studeno, kdy to nejlépe provést
> případně na co při tom dát pozor a čeho se vyvarovat....
>
¨
Vyzkousel jsem oba zpusoby, rozdily nevidim. Jen mozna pokud mate uly v rade tak je studena skoro se darict blba :-)) kuli praci. Samozrejme mam vetsinu na studenou a uly v rade :-)

Kdy to provest - myslim pred krmenim, aby dostaly moznost si dle teto zmeny ulozit zasoby, po zakrmeni uz se nema se vcelama a s ocky moc sibovat. Loni jsem to nestihl a prendaval jedny az po krmeni a proto jsem je dal tak jak byly plast po plastu - cili na teplou stavbu. A uz tak zustaly dodnes, rozdil zadny.
Pokud se jedna o nastavky tak neni nic jednodussiho, otoci se nastavek o 90 a jde se dom. V pripade ze to ul neumoznuje a musi se to resit po ramcich, tak bych si tuto akci odpustil, tato doba neni nejlepsi pro dlouhe akce ve vcelach.

Navic ted uz se kazda chyba draze plati (ztrata ci primacknuti matky, loupez...)

A jen dodam ze 9ulu z deseti co jsem zdedil bylo nenastavkovych na teplou stavbu a se zimovanim nikdy problem nebyl.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36639


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 10. 7. 2009
Re: změna teplé stavby na studenou

Rozdíl je v tom, že při teplé stavbě včely mnohem častěji sednou na zimu
přesně doprostřed rámku. Pokud je zároveň tuhá zima s několikaměsíčními
souvislými mrazy, tak včelám nezbývá, než se posunovat za zásobami a tudíž
až dospějí k horní loučce rámku, buď se dají na jednu stranu rámku a zásoby
na druhé straně rámku se pro ně v době mrazů stanou nedostupné nebo se zimní
chumáč rozdělí a každá půlka se vydá na jednu stranu. V prvním případě jak
spotřebují tu polovinu zásob na své straně, uhynou hladem, i když na druhé
straně je zásob dost, jak se rozdělí, tak jedna nebo dvě půlky zimního
chumáče uhynou kvůli malému množství včel v chumáči. Naposledy se to
projevilo v roce 2006, kdy kvůli tomu uhynulo hodně včelstev, včelaři na
jaře před televizními kamerami brečeli na tuhou zimu a ukazovali plásty,
kde v jednom rohu byly uhynulé včely a v opačném rohu plno zásob. A
funkcionáři lobovali a stát vyplácel podpory na včelstva "uhynulá na tuhou
zimu" V běžné zimě se to neděje, kromě hor je měsíc až dva měsíce mrazů a
potom je vždy aspoň týden 14 dní obleva a během té oblevy se včely přesunou
tak, jak potřebují, aby měly zásoby na dosah, takže je to jedno. Ale kdo ví
přesně v srpnu a září, jaká bude následující zima? Může být běžná zima, kde
souvislý několikaměsíční mráz bude jen v horách od 600 metrů nad m. ale může
být třeba taková zima, kde několik měsíců sníh a mráz bude po celé ČR i v
nadmořské výšce 250 metrů ve Stonavě u polských hranic. Odkud byly tehdy ty
záběry toho nešťastného včelaře, co mu nějak z 10 včelstve zůstaly na jaře
nějak jen dvě oslabená.
Potom je rozdíl, když se pořizují nové úly. Na studenou stavbu je víceméně
standartní dávat vedle sebe 10 rámků, to odpovídá vnitřní šířce 38
centimetrů. A vnější u neizolovaného nástavku z běžných coulových trochu
zhoblovaných prken 42 cm. Nástavky na rámky rozměrů 37 39 42 i 44,8 cm
tudíž mají všechny stejnou šířku a liší se jen délkou. Pokud zároveň mají
rovné dosedací plochy, není žádný zvláštní problém je v jednom úlu
kombinovat a tudíž je podstatně usnadněno přecházení na jinou rámkovou míru
nebo se mohou kombinovat i trvale do "dožití " nevhodných nástavků a rámků a
jejich vyřazení až stářím. U čtvercových nástavků kde jsou oba dva rozměry i
počet rámku v nástavku dané délkou rámku je kombinování nástavků s různou
délkou rámku podstatně složitější.
Já jsem tedy zastánce obdélníkových úlů se studenou stavbou, pokud je to
možné. Čtvercové úly, pokud mají teplou stavbu, před krmením nebo v polovině
krmení otáčím na studenou stavbu. Mám oboje + zadováky s teplou stavbou,
tam akorát dbám, aby na zimu včely seděly u stěny úlu, ne uprostřed.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr Svoboda" <svobmail/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 10, 2009 10:49 AM
Subject: změna teplé stavby na studenou


> Dobrý den,
>
> jsem včelař -začátečník,letos v červnu jsem si pořídil své první oddělky i
> s novými úly. Zatím moc pěkně prospívají, zvlášť jeden staví jak za
> peníze:-) Od včelaře byly rámky v oddělcích uspořádány na teplou stavbu,
> pokračuji tedy v přidávání mezistěn v podobném duchu. Nicméně tady na
> konferenci i jinde zjišťuji, že většina kolegů doporučuje, zvlášť pro
> zimovaní stavbu studenou. Konstrukce mých úlů umožňuje obě.Prosím o radu
> zda mám rámky tedy raději převěsit na studeno, kdy to nejlépe provést
> případně na co při tom dát pozor a čeho se vyvarovat....
>
>
> Díky, všechny zdraví Petr Svoboda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36642


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 10. 7. 2009
Re: změna teplé stavby na studenou

Rozdíl je v tom, že rozdíl je v tom, že při teplé stavbě včely mnohem častěji sednou na zimu
přesně doprostřed rámku. R.P.

Je toto tvrdenie pravdivé alebo opak je pravdou. Logicky vyplýva, že ak sú včely "múdre", tak si prirodzene zvolia to najlepšie pre svoje bezpečné prezimovanie. Ale je to naozaj tak? Síce teraz včelárim v úľových zostavách len v systéme s plástami uloženými kolmo na smer letáča, tzv. "studenej stavbe".V začiatkoch svojho včelárenie som používal úle s teplou stavbou diela a v 90 rokoch minulého až doteraz mám aj 6 úľov na teplú stavbu. Otázku dobrého zimovanie som porovnával každú zimu a nejaké výrazné rozdiely v kvalite zimovanie a jarného rozvoja som nezaznamenal.

Skôr ma zaujalo "sedenie" zimného chumáča, ktoré hodnotí aj Radim a nemôžem sa stotožniť s jeho závermi, že Rozdíl je v tom, že "při teplé stavbě včely mnohem častěji sednou na zimu"
přesně doprostřed rámku.
Logicky by to tak malo byť, veď včelí chumáč je ďalej od stien a tým i od chladu, menšia spotreba a menej mŕtvoliek.
No ja som nikdy nezaznamenal aby som podľa podmetových podložiek s melivom a mŕtvolkami v riadkoch tento jav nezaznamenal, riadky z melivom vždy začínali od jednej alebo druhej bočnej úľovej steny smerom k druhej steny.
To znamená, že včely mali k dispozícii vždy celú uličku (podľa množstva daných zásob) a preto nemohlo ani dôjsť k úhynu včelstva a keď, tak len preto, že sa im v uličkách minuli a do ďalšej nedokázali prejsť.

Čo je potom dôvodom pre včely, že zimný chumáč sa uloží k jednej z bočných stien úľa, teda na začiatok uličky i keď ako som na úvod poznamenal, logicky by to bolo pre z hľadiska ochrany pred zimou výhodnejšie založiť chumáč v jeho strede! Dedukciou som dospel k tomuto záveru. Včely v zimnom chumáči musia medzi sebou komunikovať a mať k dispozícii materskú látku, ktorá včelstvo spája v jeden celok. Práve bočná strana a spodná strana plásta im to umožňuje (nadvihnutím debničke v zime sa o tom každý môže presvedčiť), ak túto možnosť zimné včely nemajú, chovajú sa v krajných uličkách ako bezmatkové- hučia.
V časoch minulých sme v úľoch s teplou stavbou používali nad plástami povalovky, pod ktorými bol prechod a komunikácia bola pre včely jednoduchá. Preveroval som včelstvá a ich stavbu diela v v dutinách, kde nemajú nanútené rámiky s plástami, ale voľnú stavbu si postavia tak, aby im vyhovovala práve na pohodlný styk na získanie materskej látky. Voľné dielo nebolo pravidelné, ale rôzne prechody v plástoch a prechody s jednej uličky do druhej v strede diela, čo je pre jednotlivé včely plus.

Istotne s tým každý nemusí súhlasiť, no ja to vidím takto.Mám jeden klát s voľnou stavbou na pozorovanie, prvé čo som zistil bolo, stavba plástov v ňom je proti letáču (otvor je zvislý, prerušovaný) v 45˚, približne v jeho štvorcového pôdorysu po uhlopriečke a plásty sú nepravidelne postavené.
Nejaké markantné rozdiely jedného alebo druhého spôsobu uloženia voči letáču sú nepodstatné, tak ako výnosy sú horšie i lepšie, či rojenie a iné parametre s porovnaním úľov so studenou stavbou sú rovnaké, možno pre chorého jedinca, ktorý trpí bolesťami chrbtice, je kontrola plástov, či skladanie nadstavkov pri teplej stavbe pohodlnejšie, nie je človek "vykrútený". Vždy to však závisí od jednotlivcov, ktorí si vybrali svoju technológiu.

Pán kolega, máme jeden spoločný zlozvyk, nevieme kedy máme prestať s písaním.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36648


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 10. 7. 2009
Re: změna teplé stavby na studenou

Když jsem začínal v zadovácích, tak jsem česna zužoval symetricky na střed
úlu. Včelstva se na zimu často usazovala uprostřed rámků a potom v zimě
hynula, zatímco na druhých polovinách rámků byly zásoby. Nijak zvlášť jsem
nad tím nedumal a prostě jsem začal česna v podletí zužovat asymetricky,
protože to byly zadováky dvojáky, tak směrem do středu dvojáku a včely se
potom na začátek zimy stáhly k střední dělicí stěně úlů, vedle vzduchu od
česna šly za teplem vedlejšího včelstva odděleného jen 2 centimetry dřeva.
Když jsem potom přešel na nástavky s teplou stavbou a zase pozoroval snahu
včel usadit se na zimu doprostřed, dělal jsem opatření, aby to doprostřed
nebylo. Potom na jaře roku 2006, jak včelaři začali naříkat, jak jim včely
houfně uhynuly skrz tuhou zimu, jsem zpozorněl a konkrétně jak v televizi
ukazovali ty rámky z uhynulých včelstev, tak jsem tam viděl přesně totéž co
jsem viděl o 20 let dříve v těch zadovácích, na jedné straně rámku uhynulé
včely, na druhé straně stejného rámku plno zásob. Totéž mi řekl jeden známý
včelař tady z okolí, kterému taky tehdy nějaké včely v nástavcích uhynuly,
taky měl na jedné straně uhynulé včely, na druhé straně rámku zásoby. A když
se o úhynech diskutovalo i tady na konferenci, tak i tady to hodně včelařů
popsalo podobně. I když se diskutovalo tuším ještě i o melecitóze, na podzim
předchozího roku se dost objevila....
To je vše tady k tomu, co k tomu ještě můžu říct.
Radim Polášek
----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 10, 2009 6:07 PM
Subject: Re: změna teplé stavby na studenou


> Rozdíl je v tom, že rozdíl je v tom, že při teplé stavbě včely mnohem
> častěji sednou na zimu
> přesně doprostřed rámku. R.P.
>
> Je toto tvrdenie pravdivé alebo opak je pravdou. Logicky vyplýva, že ak sú
> včely "múdre", tak si prirodzene zvolia to najlepšie pre svoje bezpečné
> prezimovanie. Ale je to naozaj tak? Síce teraz včelárim v úľových
zostavách
> len v systéme s plástami uloženými kolmo na smer letáča, tzv. "studenej
> stavbe".V začiatkoch svojho včelárenie som používal úle s teplou stavbou
> diela a v 90 rokoch minulého až doteraz mám aj 6 úľov na teplú stavbu.
> Otázku dobrého zimovanie som porovnával každú zimu a nejaké výrazné
> rozdiely v kvalite zimovanie a jarného rozvoja som nezaznamenal.
>
> Skôr ma zaujalo "sedenie" zimného chumáča, ktoré hodnotí aj Radim a
> nemôžem sa stotožniť s jeho závermi, že Rozdíl je v tom, že "při teplé
> stavbě včely mnohem častěji sednou na zimu"
> přesně doprostřed rámku.
> Logicky by to tak malo byť, veď včelí chumáč je ďalej od stien a tým i od
> chladu, menšia spotreba a menej mŕtvoliek.
> No ja som nikdy nezaznamenal aby som podľa podmetových podložiek s melivom
> a mŕtvolkami v riadkoch tento jav nezaznamenal, riadky z melivom vždy
> začínali od jednej alebo druhej bočnej úľovej steny smerom k druhej
steny.
> To znamená, že včely mali k dispozícii vždy celú uličku (podľa množstva
> daných zásob) a preto nemohlo ani dôjsť k úhynu včelstva a keď, tak len
> preto, že sa im v uličkách minuli a do ďalšej nedokázali prejsť.
>
> Čo je potom dôvodom pre včely, že zimný chumáč sa uloží k jednej z bočných
> stien úľa, teda na začiatok uličky i keď ako som na úvod poznamenal,
> logicky by to bolo pre z hľadiska ochrany pred zimou výhodnejšie založiť
> chumáč v jeho strede! Dedukciou som dospel k tomuto záveru. Včely v zimnom
> chumáči musia medzi sebou komunikovať a mať k dispozícii materskú látku,
> ktorá včelstvo spája v jeden celok. Práve bočná strana a spodná strana
> plásta im to umožňuje (nadvihnutím debničke v zime sa o tom každý môže
> presvedčiť), ak túto možnosť zimné včely nemajú, chovajú sa v krajných
> uličkách ako bezmatkové- hučia.
> V časoch minulých sme v úľoch s teplou stavbou používali nad plástami
> povalovky, pod ktorými bol prechod a komunikácia bola pre včely
jednoduchá.
> Preveroval som včelstvá a ich stavbu diela v v dutinách, kde nemajú
> nanútené rámiky s plástami, ale voľnú stavbu si postavia tak, aby im
> vyhovovala práve na pohodlný styk na získanie materskej látky. Voľné dielo
> nebolo pravidelné, ale rôzne prechody v plástoch a prechody s jednej
uličky
> do druhej v strede diela, čo je pre jednotlivé včely plus.
>
> Istotne s tým každý nemusí súhlasiť, no ja to vidím takto.Mám jeden klát s
> voľnou stavbou na pozorovanie, prvé čo som zistil bolo, stavba plástov v
> ňom je proti letáču (otvor je zvislý, prerušovaný) v 45&#730;, približne v
> jeho štvorcového pôdorysu po uhlopriečke a plásty sú nepravidelne
> postavené.
> Nejaké markantné rozdiely jedného alebo druhého spôsobu uloženia voči
> letáču sú nepodstatné, tak ako výnosy sú horšie i lepšie, či rojenie a iné
> parametre s porovnaním úľov so studenou stavbou sú rovnaké, možno pre
> chorého jedinca, ktorý trpí bolesťami chrbtice, je kontrola plástov, či
> skladanie nadstavkov pri teplej stavbe pohodlnejšie, nie je človek
> "vykrútený". Vždy to však závisí od jednotlivcov, ktorí si vybrali svoju
> technológiu.
>
> Pán kolega, máme jeden spoločný zlozvyk, nevieme kedy máme prestať s
> písaním.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36654


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
B.Tichý (80.188.56.170) --- 10. 7. 2009
Re: změna teplé stavby na studenou

Podle mého pozorování se domnívám, že pan Poláček má pravdu. Proudící čerstvý vzduch, česno a očko má vliv na uspořádání zimního chomáče.. a pak uhynutí na zásobách.Uhynutí na zásobách se téměř nikdy nevyskytne při studené stavbě. Ovšem ne všechna včelstva to respektují a berou to jako pravidlo. Asi tam hrají i jiné faktory jako velikost včelstva, uložení zásab,změna rámků po zakrmení, místo posledního plodu a pod.Někteří včelaři, aby předešli usazení včelstva uprostřed rámků při teplé stavbě, upravují česno k jedné straně, dokonce i očka mají vyvrtaná v jedné třetině a ne uprostřed.Česno upravují hned na začátku krmení a pak již vůbec do uspořádání úlu nezasahují.U nás uhynutých včelstev "na zásobách" každým rokem se domnívám je více než uhynutých z důvodu poškození varoazou.Takže by se to podceňovat nemělo i když je to jen nepatrné množství.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36655


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 10. 7. 2009
Re: změna teplé stavby na studenou

Úhyny budou hodně záviset na počasí v zimě a potom na poloze stanoviště.
Konkrétně u nás, kde bydlím, je souvislý sníh a mráz déle než dva měsíce bez
oblevy každou zhruba druhou až čtvrtou zimu. To znamená, že tady tak v
průměru jednou za 2 - 4 roky závisí na tom, jestli včely na začátku zimy
sedí uprostřed rámku nebo na jeho kraji. Někde v Polabí, na jižní Moravě
nebo třeba i na rovinách mezi Ostravou a hranicí s Polskem je to tak bajočko
jednou za 4 - 10 let. Naopak někde v horách tak 600 metrů vysoko je to třeba
každý rok. Takže kdo včelaří v těch horách, tak automaticky krmení a
přípravu na zimu dělá takovým způsobem , aby včely na zásobách neuhynuly.
Čím dále níže směrem k teplejším stanovištím tím dále méně včelařů si tady
toho všimne a dělá něco proti tomu, protože v čím dále více zimách je na tom
místě tak teplo a tolik oblev, že nevhodné usazení včelstva na začátku zimy
nevadí. Až nakonec v těch nejteplejších oblastech je to prakticky jedno
kromě mimořádně chladných a dlouhých zim, jako byla ta 2005 -2006. V
takovém roce potom v nížinách padá procentuálně vysoké množství včelstev,
zatímco v horách jsou úhyny včelstev téměř stejné jako v jiných teplejších
letech.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "B.Tichý" <BTichy/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 10, 2009 10:45 PM
Subject: Re: změna teplé stavby na studenou


> Podle mého pozorování se domnívám, že pan Poláček má pravdu. Proudící
> čerstvý vzduch, česno a očko má vliv na uspořádání zimního chomáče.. a pak
> uhynutí na zásobách.Uhynutí na zásobách se téměř nikdy nevyskytne při
> studené stavbě. Ovšem ne všechna včelstva to respektují a berou to jako
> pravidlo. Asi tam hrají i jiné faktory jako velikost včelstva, uložení
> zásab,změna rámků po zakrmení, místo posledního plodu a pod.Někteří
> včelaři, aby předešli usazení včelstva uprostřed rámků při teplé stavbě,
> upravují česno k jedné straně, dokonce i očka mají vyvrtaná v jedné
třetině
> a ne uprostřed.Česno upravují hned na začátku krmení a pak již vůbec do
> uspořádání úlu nezasahují.U nás uhynutých včelstev "na zásobách" každým
> rokem se domnívám je více než uhynutých z důvodu poškození varoazou.Takže
> by se to podceňovat nemělo i když je to jen nepatrné množství.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36656


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 10. 7. 2009
Re: změna teplé stavby na studenou

Proudící čerstvý vzduch, česno a očko má vliv na uspořádání zimního chomáče.

Už len krátko, nie tak dávno mi uhynulo včelstvo v "studenej" stavbe , s letáčom v strede úľa, uložilo sa k zimovaniu pri letáči, vybralo zásoby smerom hore a horizontálne nedokázalo pokračovať za zásobami a uhynulo. Krajné včely boli "zapichnuté" 1,5 cm od zásob, teda všetko môže byť relatívne. Možno príčinou bolo niečo iné npr. to včelstvo bolo slabé.

Včeláril som s otcom na jednej včelnici, on už 60-tich rokoch dbal na radu (v obidvoch systémoch) a letáč počas zimy mal vždy k jednej strane, ja vždy len v strede (až doteraz). Jemu včelstvo, ako si pamätám nikdy neuhynulo, ale ani mne. Ktorý spôsob je potom lepší?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36657


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu