76170

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Čermák K. (e-mailem) --- 11. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV

A to je právě omyl. Autor díla Sobecký gen, Richard Dawkins, se snažil
svoje pojetí, teorii sobeckého genu, napasovat na kdejaký jev a
živočišný druh, ale zrovna u včel se dostal do úzkých, jak se dá přímo v
jeho knize vyčíst. Tedy není to univerzální princip platný vždy! Něco
málo více k tomu si můžete přečíst na mém webu vigorbee.cz v článečku o
evoluci včel. V tom udělali L+B+V chybu a jejich rozsáhlé zdůvodnění
principu protirojové metody je na vodě, a mají tam i další, a banální
chyby (např. neznalost míry příbuznosti mezi včelami). Ale nechci vás
praktické včelaře zatěžovat teoretickými věcmi. S praktickou stránkou
metody to totiž stejně ani nesouvisí, resp. nevysvětluje její princip.
K. Čermák

Stonjek napsal(a):
> ... Jinak princip metody není
> v pěstování nadbytku trubců, ale je to využití významného objevu významných
> asi britských zoologů v praxi a sice Teorie sobeckého genu.No a šíření
> svých genů do okolí jde včelám nejlépe přes trubce. ...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36679


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Stonjek (213.151.87.2) --- 11. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV

Přiznám se, že jsem teorii sobeckého genu nečetl, ne že bych nechtěl, ale nikde jsem jí po knihovnách nesehnal. Teď když jsem zjistil, že jeden z mých kolegů v práci studuje dálkově PF v Praze, tak jsem ho poprosil aby mě jí sehnal. Slíbil si jí vypůjčit v univerzitní knihovně, tak uvidím. Každopádně byl překvapen, že o tom něco málo vím. Na uvedené fakultě se o ní studenti učí, tak to asi tak velký propadák nebude!!!Ale běžným včelařům jako jsem i já je tohle všechno úplně jedno to ať si vyřídí vědátoři mezi sebou. Nás zajímá pouze zda LBV funguje, nebo ne. No a těch spokojených je nějak podezřele hodně a "experimentální ověření" v podstatě nikoho nezajímá. Všechno chce svůj čas a met. LBV tak na zrání potřebuje alespoň 3 roky a z toho 2 silně rojivé! Vztah k LBV př Václavka je silně nečitelný. Někdy před rokem na ní napsal chvalozpěv, později o pár měsíců k ní měl velké připomínky, pak se odmlčel a teď mu o ní nějaký utajený nepřítel zatajuje informace. Tak jak je to ve skutečnosti?? Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36680


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Čermák K. (e-mailem) --- 12. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV

Propadák to jistě není, ale jako je to u každé teorie - nedá se slepě
použít na vše. A právě u včely je to omezení, že tam nepasuje, aspoň ne
podle představ autorů.
Experimentální ověření by mělo zajímat v první řadě autory "nové"
teorie, tedy jako klasický srovnávací pokus, tj. proti kontrole. A to
neudělali. Tak by se ukázala účinnost metody chovu trubců proti
rojivosti, tedy jak je vysoká. Odhaduji, že nemůže být za každých
okolností 100 %-ní, jak doložil např. p. Křapka. Správně uvádíte, že je
třeba ji zkoušet v různých letech, tedy i v silně rojivých... A i když
toto bude jasnější, ptám se - potřebujeme k tomu tu nepřehlednou,
nejasnou teorii, i s chybami?
K. Čermák

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36684


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
M. Václavek (213.29.160.115) --- 12. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV

Vztah k LBV př Václavka je silně nečitelný. Někdy před rokem na ní napsal chvalozpěv, později o pár měsíců k ní měl velké připomínky, pak se odmlčel a teď mu o ní nějaký utajený nepřítel zatajuje informace. Tak jak je to ve skutečnosti?? Zdraví R. Stonjek
______________________________________________________________

Můj vztah k LBV metodě nadbytku trubců prodělává vývoj. Už od počátku jsem byl přesvědčen, že opravdu funguje, ale byl jsem skeptický vůči její údajné vysoké účinnosti. Vloni a zejména letos jsem ji vyzkoušel a byl jsem mile potěšen. Ještě před začátkem letošní sezóny jsem plánoval místo stavebních rámků použít tzv. trubčí nástavky, avšak to jsem nezrealizoval a realizovat nebudu. Usoudil jsem, že by to ve svém důsledku mohlo přinést nevykompenzovatelné komplikace. Tento postup by byl přímo v rozporu s metodou LBV ( trubčina musí být mezi plásty s dělničím plodem! )

Na LBV metodě mi vadilo především její skoro nulová návaznost na můj systém včelaření, především z hlediska kombi-včelaření ( produkční včelstvo + oddělek... nedostatek materiálu na jeho tvorbu ). Na příští rok mám již promyšlené konečné řešení tohoto problému:

Metodu LBV ze začátku jara nedodržím... při jívách nebo třešní ( podle síly včelstev ) vložím nanejvýš 2 stavební rámky ( NN-míra ). Začátkem jara ( rozkvět třešní ) začnu s chovem matek, abych měl ještě před nástupem rojového období přichystané matečníky ( matky ) na tvorbu oddělků. Včelstva nechám vyzrát do latentní rojové nálady - znamení: včely stavějí rojové misky ( podle síly včelstva a jeho vývoje tato fáze nastává někdy krátce před, či až za květu řepky = 2-4 týdny od začátku jara ). V tomto stavu provedu odběr: 4 plásty se zavíčkovaným plodem, které nahradím stavebními rámky, čímž včelstva ,,zmladím,, a nastartuji LBV.

Od tohoto postupu si slibuji minimalizaci zásahů do plodiště na pouhé 3 nutné zákroky za rok ( první vkládání stavebních rámků, odběr, izolace matek v září ), tvorbu silnějších oddělků ( tím pádem i zimování silnějších včelstev a dosahování větších medných výnosů ) a pojištění výstavby a zakladení trubčího díla ( včely v latentní rojové náladě po trubcích přímo prahnou ). Jako úskalí této metody spatřuji problematiku raného chovu matek a riziko prošvihnutí správného termínu odběru s následným vznikem rojové nálady.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36692


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 12. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV

Čermák K.:>Autor díla Sobecký gen, Richard Dawkins, se snažil
svoje pojetí, teorii sobeckého genu, napasovat na kdejaký jev a
živočišný druh, ale zrovna u včel se dostal do úzkých, jak se dá přímo v
jeho knize vyčíst.<
...............
Není to jen mezerou ve vědomostech o včelách? Co ho dostalo podle Vás do úzkých?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36683


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Čermák K. (e-mailem) --- 12. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV

Odpověď najdete ve zmíněném článku o evoluci včel. Napovím - rozvinutý
altruismus u společensky žijícího hmyzu, tedy i u včely m. jaksi nejde
dohromady s principy sobeckého genu. Zajisté i u včel se uplatňují, ale
jinými formami, a v menší míře...
K. Čermák

G.Pazderka napsal(a):
> Není to jen mezerou ve vědomostech o včelách? Co ho dostalo podle Vás do
> úzkých?


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36694


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 12. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV

K.Čermák:>Odpověď najdete ve zmíněném článku o evoluci včel. Napovím - rozvinutý
altruismus u společensky žijícího hmyzu, tedy i u včely m. jaksi nejde
dohromady s principy sobeckého genu.<
............
No a jak jste k tomuto došel? Co bylo zdrojem tohoto tvrzení?

"Nicméně v poslední době se ukazuje, že ani pojetí sobeckého genu nedovede uspokojivě vysvětlit vznik nových druhů, jejich vývoj a další biologické jevy a procesy. Alely v podstatě mezi sebou skutečně soupeří, ale platí to jen v omezené míře, naplno jen v určitých, časově omezených situacích."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36695


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Vorja (78.108.145.2) --- 13. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV

Je nějaký ohlas na naši metodu LBV ve světě?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36699


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 13. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV

A je to nějak důležité v tuto chvíly?
............
Vorja (78.108.145.2) --- 13. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV (36572) (36576) (36577) (36584) (36599) (36608) (36613) (36627) (36628) (36640) (36679) (36683) (36694) (36695)

>Je nějaký ohlas na naši metodu LBV ve světě?<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36700


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(e-mailem) --- 13. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vorja <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: rozhovor v rozhlasu - LBV
> Datum: 13.7.2009 08:15:49
> ----------------------------------------
> Je nějaký ohlas na naši metodu LBV ve světě?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36709


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Čermák K. (e-mailem) --- 13. 7. 2009
Re: rozhovor v rozhlasu - LBV

To by bylo na delší vysvětlování, na to teď nemám čas.
K. Čermák

G.Pazderka napsal(a):
> No a jak jste k tomuto došel? Co bylo zdrojem tohoto tvrzení?
>
> "Nicméně v poslední době se ukazuje, že ani pojetí sobeckého genu nedovede
> uspokojivě vysvětlit vznik nových druhů, jejich vývoj a další biologické
> jevy a procesy. Alely v podstatě mezi sebou skutečně soupeří, ale platí to
> jen v omezené míře, naplno jen v určitých, časově omezených situacích."



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36713


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu