78078

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


A.Turčáni (62.168.124.210) --- 20. 7. 2009
Re: Přidání matek

Také jsem v každém včelstvu nalezl několik zrušených mateřích buněk vykousaných z boku.
------------------------------------------------------------
Možno som zle čítal alebo rozumel, ale Vy ste hovoril o výmene matky okamžitou výmenou starej M za mladú. To by včely ale potom nemohli robiť náhradný chov a vy hovoríte, že ste našiel vo včelstve niekoľko zrušených MB (predpokladám NCH) a potom, nové matky nemohli byť vložené do včelstiev v dobe odňatia starých matiek, ale oveľa pozdejšie . V NCH môže byť zaviečkovaná MB o 5 dní, ale obyčajne je to neskoršie. Tak potom boli nové M vložené do včelstiev v ten istý čas a boli uzavreté do doby zaviečkovania prvých MB, alebo nové M boli vlože oveľa pozdejšie.
Nakoniec , niekedy pred 25 rokmi bol popísaný spôsob včelárov z Moravy, ktorí mali odskúšané spôsoby pridania matiek pomocou umelých meterských buniek už na 5 deň od odobratia M, v čase zaviečkovania buniek z NCH. a to všetko bez bez "pomazania" obsahom z rozmliaždenej odobratej M, čo s prijatím matky nemá z biologického hľadiska nič spoločné.

Potom prijatie M je výsledok straty vplyvu materskej látky starej M a zaviečkovaného plodu, pretože včelstvo ako také už nemá čo prekážať prijatiu novej matky. Včely prijímajú materskú látku ako chuť a nie ako vôňu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36826


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Josef Křapka (77.237.138.69) --- 20. 7. 2009
Re: Přidání matek

>Možno som zle čítal alebo rozumel, ale Vy ste hovoril o výmene matky okamžitou výmenou starej M za mladú. To by včely ale potom nemohli robiť náhradný chov <
----------------------------------------------------------
Hovořil jsem o výměně matek podle posledního vyšlého čísla časopisu Moderní včelař č. 3/2009 str. 89. Jedná se o věznění mladé matky v klícce se starou usmrcenou matkou a následné uvolnění vykousáním medocukrového těsta. To znamená, že včelstvo nebylo bez matky ani minutu. Celý proces výměny trvá cca 7 - 9 dnů. Prosím, přečtěte si ten článek. Přiznám se však, že přítomnost nouzových matečníků mne v tomto případě také překvapila.
Zdravím JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36833


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Josef Kala (e-mailem) --- 20. 7. 2009
RE: Přidání matek

Možná počítám špatně, ale zdá se mi, že se nic překvapivého nestalo. Nouzové
matečníky založilo včelstvo ještě za přítomnosti živé původní matky. Po
vložení klícky s novou matkou a usmrcenou původní ( a po klícce rozetřenou)
matkou včelstvo plynule "přepřáhlo" z feromonů uhynulé matky na feromony
přidané matky a tu po vyběhnutí z přidávací klícky považovalo za svou. Ta
ihned po "vylíhnutí" z přidávací klícky splnila svůj úkol nově nastoleného
vládce: zlikvidovala své "protikandidáty". Proběhlo něco jako tichá výměna
za přispění včelaře, kde se věci za přispění zajímavé metody odehrály v
pravý čas.
Termínově to podle toho jak to př. Křapka uvádí vychází jako reálné. Jen ty
matečníky musel při hledání staré matky přehlédnout. Protože přidávat matku
do včelstva, kde jsou vlastní matečníky bych považoval za víc než riskantní
a určitě bych zvolil jinou metodu.

Považuji proto sdělení př. Křapky za zajímavou informaci. Dodávám, že
vlastní podobnou zkušennost nemám.
J. Kala





-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Josef Křapka
Sent: Monday, July 20, 2009 10:14 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Přidání matek

>Možno som zle čítal alebo rozumel, ale Vy ste hovoril o výmene matky
okamžitou výmenou starej M za mladú. To by včely ale potom nemohli robiť
náhradný chov <
----------------------------------------------------------
Hovořil jsem o výměně matek podle posledního vyšlého čísla časopisu Moderní
včelař č. 3/2009 str. 89. Jedná se o věznění mladé matky v klícce se starou
usmrcenou matkou a následné uvolnění vykousáním medocukrového těsta. To
znamená, že včelstvo nebylo bez matky ani minutu. Celý proces výměny trvá
cca 7 - 9 dnů. Prosím, přečtěte si ten článek. Přiznám se však, že
přítomnost nouzových matečníků mne v tomto případě také překvapila.
Zdravím JK

V příspěvku z 13.7. př. Křapka píše:
..........
Způsob přidávání nové matky za přítomnosti usmrcené matky staré. Tento
způsob jsem uplatnil minulý týden když jsem dostal poštou 2 inseminované
matky
........
Tento způsob jsem uplatnil o několik dnů později u dalších čtyř produkčních
včelstev s matkami z vlastní produkce. Jejich přijetí budu kontrolovat
koncem tohoto týdne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36836


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 21. 7. 2009
Re: Přidání matek

Termínově to podle toho jak to př. Křapka uvádí vychází jako reálné. Jen ty
matečníky musel při hledání staré matky přehlédnout.

Ste úplne mimo. Pr. Křapka nič neprehliadol, urobil presne to čo radí známa 9 dňová metóda, odobrať M a na 9 deň pridať mladú M, v jeho prípade dal mladú do klietky so starou, ale to na veci nič nemení, feromón starej na mladú neprejde, má svoj genetický kód od svojho zrodenia, až po koniec života.

Pravda je jediná, ak včelstvo nemá možnosť sa dostať k feromónu cez svoju M a ani cez plod, ktorý je nositeľom toho istého génu, prijme novú matku bez svojich "pripomienok", ide mu o svoju záchranu. Ako to včelár urobí, je len v použití technologického postupu výmeny M.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36838


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Čermák K. (e-mailem) --- 21. 7. 2009
Re: Přidání matek

To se traduje, ale není to zdaleka takové nebezpečí. Už dlouhá léta
přidávám (měním) matky tak, že neruším matečníky, ty usmrtí přijatá
matka a vykoušou včely. Je fakt, že při vložení klícky s přidávanou
matkou (hned po odstranění staré) matečníky ještě nemají, ale brzy na to
je narazí. Přístup včelám k těstu uvolňuji po3 dnech. Úspěšnost
přijímání je vyhovující (letos z 20 přidávaných zatím 1 nepřijatá). V NN
úlech pro mě nepřichází v úvahu hledat a rušit všechny nouzové matečníky...
K. Čermák

Josef Kala napsal(a):
> ... přidávat matku
> do včelstva, kde jsou vlastní matečníky bych považoval za víc než riskantní
> a určitě bych zvolil jinou metodu.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36855


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 21. 7. 2009
Re: Přidání matek

Už dlouhá léta
přidávám (měním) matky tak, že neruším matečníky, ty usmrtí přijatá
matka a vykoušou včely.

6e včely ruší pri vyliahnutí MB alebo úspešne prijatej M, je kontexte ich biologického správania sa. Vo včelstve je M, tým potreba poistky už doznela a včely ich odstránia.

ty usmrtí matka a vykoušou včely.Toto tvrdenie som si niekoľkokrát overoval priamo v čase keď včely po vyliahnutí matky odstraňovali MB. Tie, ktoré boli 1-3 dni pred vyliahnutím a včely ich vyhrýzali žili, preto ich práve valiahnutá M nemohla usmrtiť a ani by to nedokázala, nie ešte fyzicky zdatná a keďže pridávame oplodnenú M, funkcia jej žihadla je už nefunkčná, pretože je zmenené na kladielko.

Potom včely robia poriadky s materskými bunkami bez ich predčasného usmrtenia, ale to je len môj osobný názor.

Ešte jeden príklad: raz som zachránil M, ktorú včely vyhrýzli z predu a snažili sa M odstrániť, M žila, odobral som im ju a vložil do oplodniačika, M sa oplodnila a plodovalana malom priestore, po viac vajíčok, ale zaviečkovaný plod bol s plochými viečkami a pravidelný. Pri hľadaní príčiny som záhadu objasnil, M mala odstránené tykadlo od kĺba, preto nemohla zisťovať obsah bunky a preto hromadily do jednej bunky aj 4-6 vajíčok, z ktorých jedno včely oštrovali.
rochu dlhé, len som chcel tým poukázať na fakt, že odstraňovaná M nebolo v bunke usmrtená!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36856


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 21. 7. 2009
Re: Přidání matek

Přiznám se však, že přítomnost nouzových matečníků mne v tomto případě také překvapila.

- zabiť starú M a vložiť ju do klietky je zbytočný efekt, nemá žiadny racionálny základ a vplyv na prijatie M. podstatné bolo, že vo včelstve nastal stav, aj za prítomnosti mladej matky v klietke, ako by tam matka nebola a včely robili náhradný chov.

Úľové včely nemá čo blokovať, pretože sa nemôžu dostať k materskej látky, ktorá ovplyvňuje vzájomné vzťahy matka- včely. Už som aj tu niekoľkokrát písal, že vťah včiel nie je založený na vône M tú predsa cez sieťku môžu vnímať), ale na chuti, ktorú prijímajú ústami.
Teda pridanie M vo vašom prípade bolo založené, na odstránenie kontaktu včiel s matkou (zabitá a vložená v klietke), mladá taktiež s mŕtvou matkou a tým došlo k vlastnej záchrane včelstva, vychovaním novej matky. V čase vypúšťanie mladej matky bo stav včelstva bez vplyvu pôvodnej matky.
Ak využijeme tento poznatok, že chuť matky je tým základom na prijatie matky, potom stačí na určitý čas oddeliť plod od včiel kde M pridávame, čím vyvoláme efekt na okamžité pridanie M.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36837


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Josef Křapka (77.237.138.69) --- 21. 7. 2009
Re: Přidání matek

>Úľové včely nemá čo blokovať, pretože sa nemôžu dostať k materskej látky, ktorá ovplyvňuje vzájomné vzťahy matka- včely. Už som aj tu niekoľkokrát písal, že vťah včiel nie je založený na vône M tú predsa cez sieťku môžu vnímať), ale na chuti, ktorú prijímajú ústami.<
-----------------------------------------------------------
Jsem také toho názoru, že mateří látka se ve včelstvu šíří též za pomoci včelích sosáčků aktivním olizováním celého povrchu těla matky, ale i olizováním míst, která matka navštívila, pokud zde mateří látka (feromon) dosud nevyprchala a jejím předáváním spolu s regurgitovanou (nenatrávenou)potravou ostatním dělnicím a tím je zajištěn koloběh mateří látky ve včelstvu. Tedy, když jsem uzavřel obě matky na několik dnů do jedné přidávací klícky, včely měli přístup k mateří látce pouze omezený přez otvory přidávací klícky a na malé ploše, přestal fermon působit ve větší vzdálenosti(zeslábl, vyprchal)počaly včely pociťovat osyřelost a narazily nouzové matečníky. Je zde však otázka? Když včely konzumují mateří látku pouze ústy a nikoli také čichem, jak to, že rojící se včely neomylně následují matku na větev? Jak to, že sejmeme-li usazený roj, zbylé včely se ještě jeden až dva dny usazují na místo, kde roj seděl i když zde matka již není? Vysypeme-li včely na hromadu a dáme jim vybrat z několika matek i na vzdálenost, vždy neomylně naleznou tu svoji a k té se stáhnou a ostatní matky ponechají bez povšimnutí? Je zde tedy otázka zda je olizování jediný způsob šíření mateří látky ve včelstvu zda zde nehraje svoji roli také vůě mateří látky a čich dělnic?
Zdravím JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36857


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 22. 7. 2009
Re: Přidání matek

Je zde však otázka? Když včely konzumují mateří látku pouze ústy a nikoli také čichem, jak to, že rojící se včely neomylně následují matku na větev? Jak to, že sejmeme-li usazený roj, zbylé včely se ještě jeden až dva dny usazují na místo, kde roj seděl i když zde matka již není? JK

Pán Kŕapka, ono je to všetko inak. Istého času som matkám zastrihával jedno krídlo, chcel som ich mať pod kontrolou. V čase výletu rojov som vždy čakal pri letáči rojaceho sa včelstva, čakal som na M odlietajúcu s rojom a keďže som vedel že M neodletí, vždy som ju v tráve zachytil. S istotou môžem tvrdiť, že M vybehla z úľa až keď bolo v povetrí už 90% včiel. Roj napriek tomu odlietal a sadol na vetvu stromu bez matky!, a po 20-30 min sa poslušne vrátil do úľa, ale nie vždy, niekedy si polietal, nesadol a vrátil sa do úľa. Ak som dal Vyletenú M do do malého izolátora, a ten som zakvačil tam kde som chcel, roj istotne sa nevrátil do úľa a k matke v IZO, odkiaľ som pohodlne striasol do rojnice.

Z toho čo som napísal vyplýva, že M pri rojení hrá druhé husle a rojenie riadia rojové včely.

Vracanie sa včiel na mieste sedenia je logické, za čas strávený na vetve sa niektoré včely zalietali, čiže si miesto osvojili a pamätali sa naň a logicky sa tam vracali.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36858


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Josef Křapka (77.237.138.69) --- 22. 7. 2009
Re: Přidání matek

Jsem toho názoru, že to jinak není. Vždyť to sám dokazujete ve svém příspěvku. Na tom nic nezmění ani pořadí houslí v tomto orchestru.

>Ak som dal Vyletenú M do do malého izolátora, a ten som >zakvačil tam kde som chcel, roj istotne sa nevrátil do úľa >a k matke v IZO, odkiaľ som pohodlne striasol do rojnice.

Je tedy otázkou, jak tu svoji matku našli? Zcela jistě se k ní neprolízali. V orientaci včel na matku musí hrát vedle chuti i pach mateří látky velmi významnou úlohu.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36871


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 22. 7. 2009
Re: Přidání matek

Je tedy otázkou, jak tu svoji matku našli? Zcela jistě se k ní neprolízali. V orientaci včel na matku musí hrát vedle chuti i pach mateří látky velmi významnou úlohu.

Ak by to bolo naozaj tak, tak potom by včelstvo pri M v klietke, do ktorej sa včely nedostanú, vždy začnú chovať náhradné MB. Je to možné len preto, že napriek domnelej vône matky, nepociťujú M ako prítomnú v úli, ale ako by tam vôbec nebola.

Ak je tá vychtená M daná do pridávacej klietky, roj k nej nikdy nesadol, ale ako je táto M daná do IZO (postrehli Ste výraz?), do ktorého môže vojsť čo i len jediná včela z roja, sa ten roj zakaždým pri M usadí.
Totiž, tá jediná včela otvorím svoju Nasannovovu vôňovú -združovaciu žľazu a krídelkmi vo zvýšenom stoje rozsieva do prúdiaceho vzduchu, keďž rojové včely ešte stále križujú po okolí (hľadajú M, ktorá v roji nie je) a združovaciu vôňu zachytí, svoj let okamžite orientuje proti prúdeniu vzduchu a klietku s matkou nájde, už sú dve, za chvíľu 5,10 a vtedy sa doniesie chuť matky z IZO do sediaceho alebo ešte lietajúceho roja a za pár minút máte pred sebou strapec rojových včiel.
Nakoniec rok nie je taký dlhý o 9 mesiacov môžu roje lietať znavu, pripravte sa na rojenie, pripravte si niekoľko IZO ANTI (Popis výroby Vám môžem poslať mailom ak o to požiadate) a osobne si to o čom Vás tu presviedčam, odskúšať a potom byť neveriacim Tomášom, ak to pravda nebude.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36883


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Josef Křapka (77.237.138.69) --- 22. 7. 2009
Re: Přidání matek

>ale ako je táto M daná do IZO (postrehli Ste výraz?),<
----------------------------------------------------------
Nevím, co nazýváte IZO ani IZO ANTI. Proto využiji Vaší laskavé nabídky na popis, případně i fotografie. Jedná se patrně o Váš vynález. Zašlete to prosím na adresu josef.krapka/=/volny.cz

O otázce šíření mateří látky se naše současná literatura vyjadřuje poněkud sporadicky. Patrně je to ožehavé téma.
Krátká zmínka je ve Včelařství (Vladimír Veselý a kolektiv) Poněkud obšírněji se touto otázkou zabývá G.G. Buttler - odborník anglické výzkumné stanice v Rothamsted, který tuto otázku zkoumal v letech 1953 - 1954 a B.H. Genrich, odborník Výzkumného ústavu včelařského SSSR. 1951 - 1954. Možná, že existují i další, ale jejich práce neznám. Podstatné je, že oba jmenovaní mateří látku (feromon) ve své době pouze předpokládali, což dokumentují svými pokusy. B.H. Genrich například uvádí, cituji: Včelám, které matku olizovali, byla odstraňována tykadla a to buď úplně, nebo částečně. Ukázalo se, že reakce včely na látku (vůni) matky přestávala, jakmile bylo včele odejmuto 8 článků na každém tykadle. Nemusela to být vždy matka sama, stačil předmět o který byla matka trochu otřena, takže mu něco ze své látky (vůně) předala. (Zdroj - Včelařská encyklopedie 1956).
To podporuje teorii, že včela feromon matky pozná nejen po chuti ale i cítí jako vůni.
Zdravím JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36901


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
M. Václavek (213.29.160.115) --- 23. 7. 2009
Re: Přidání matek

To podporuje teorii, že včela feromon matky pozná nejen po chuti ale i cítí jako vůni.

______________________________________________________________

Ano. Mateří látka je komplexní feromon. Šíří se jak vzduchem ( vonná látka, atraktant lákající včely, avšak bez účinku na jejich sociální chování ) a také se předává potravou ( účinná látka ).

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36912


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 21. 7. 2009
Re: P?id?n? matek

> Hovořil jsem o výměně matek podle posledního vyšlého čísla časopisu
> Moderní včelař č. 3/2009 str. 89. Jedná se o věznění mladé matky v klícce
> se starou usmrcenou matkou a následné uvolnění vykousáním medocukrového
> těsta. To znamená, že včelstvo nebylo bez matky ani minutu. Celý proces
> výměny trvá cca 7 - 9 dnů. Prosím, přečtěte si ten článek. Přiznám se však,
> že přítomnost nouzových matečníků mne v tomto případě také překvapila.

Poprve jsem byl take prekvapen, jak muze byt matecnik a nova pridana matka na plastu - odporuje to tomu co se rika a co jsem cetl :-))

A co kdyz tak jak mi nekdy jedem pri vymene matky na jistotu (treba bez plodu) tak jedou i vcely na jistotu? Matka je veznena a nevedi ze prijdem a pomuzem ji osvobodit. Tak si narazi nouzaky - pro jistotu....

Nebo v case kdy jeste neni cele vcelstvo pod feromonovou kontrolou nove matky (na zacatku vymeny) narazi matecniky, no a pak ji casem diky jeji atraktivite prohlasi za svou kralovnu a nechaji ji matecniky odstranit nebo to udelaji dokonce samy.

Predat materi latku usty ve velkem vcelstvu taky asi chvili trva? A je otazka za jak dlouho si nove matky pres klicku liznou - hned???

A ktere vcely si liznou a latku po ulu roznesou - mlade vcely, ci prave vylihle co nepoznaly matku? i pres odpor starsich zakouslych do mrizky?

zas spousta otazek :-) = nuda v praci - pardon...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36840


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 21. 7. 2009
Re: P?id?n? matek

> Také jsem v každém včelstvu nalezl několik zrušených mateřích buněk
> vykousaných z boku.
> ------------------------------------------------------------
> Možno som zle čítal alebo rozumel, ale Vy ste hovoril o výmene matky
> okamžitou výmenou starej M za mladú. To by včely ale potom nemohli robiť
> náhradný chov a vy hovoríte, že ste našiel vo včelstve niekoľko zrušených
> MB (predpokladám NCH) a potom, nové matky nemohli byť vložené do včelstiev
> v dobe odňatia starých matiek, ale oveľa pozdejšie . V NCH môže byť
> zaviečkovaná MB o 5 dní, ale obyčajne je to neskoršie. Tak potom boli nové
> M vložené do včelstiev v ten istý čas a boli uzavreté do doby zaviečkovania
> prvých MB, alebo nové M boli vlože oveľa pozdejšie.


Osobne jsem se uz s tim parkrat setkal. Nova vymenena matka a vedle matecnik :-) Bud uz zruseny matkou nebo pred zrusenim. Mam na mysli vymenu stare matky za novou pres klicku ve ktere se nova matka min dva dny vezni - predpokladam ze to tak delal i pan Krapka - diky Vam za upozorneni na pekny clanek v MV - nejak mi lehce unikl coz je skoda protoze jsem to zrovna potreboval. Urcite tu metodu vyzkousim, zda se to jako dobra finta jak osalit vcely :-)

"Za mlada" jsem matky menil nevedomky v podstate s odkladem - coz je dost prace hlavne s lamanim matecniku u NN a pro vcelstvo to taky neni ono, ale bylo to u me 100 procentni.

Dva roky uz jedu dle toho co jsem se docetl a posleze i dostal navod na vymenu matky. A to tak ze starou vyjmu a novou vlozim mezi plod v klicce, pockam dva-3dny dle chovani vcel na klicce a pak ji necham vysvobodit. Vcely si pri tom vetsinou narazi nouzove matecniky. Matka si je pak sama zrusi.

Nekolikrat jsem videl nejdriv matecnik - ky , pak podlehl panice :-)) a pak zahledl novou pridanou matku. Z toho plyne ze je potreba pockat s kontrolou tyden a ne jak ja-sasek riskovat uz druhy, treti den :-) Pan Dvorsky to hezky popsal v clanku.

Neni to jiste nejbezpecnejsi zpusob, ale hledejte matecniky na 30nn ramcich. Uspesnost teto metody je u me neco malo pres 90% u produkcnich vcelstev.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36839


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Sedli (193.165.74.69) --- 11. 9. 2009
Re: Přidání matek

V červenci př Křapka popisoval 100 % úspěšnost příjetí matky metodou popsanou př. Dvorským v MV. Stejným způsobem jsem testoval v období 7-15.8. výměnu 15 matek (běžné přikrmování). Úspěšnost přijetí byla 14 z 15 tj. 93 %. Polovina včelstev měla po 5 dnech ještě naražené matečníky, přestože zde byla vajíčka. Při další kontrole po 7 dnech byly až na to 1 včelstvo zrušeny. Hlavně zachovat klid, i když musím přiznat že se to chvíli nedalo vydržet

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37701


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu