Včelařská konference

Je tedy otázkou, jak tu svoji matku našli? Zcela jistě se k ní neprolízali. V orientaci včel na matku musí hrát vedle chuti i pach mateří látky velmi významnou úlohu.

Ak by to bolo naozaj tak, tak potom by včelstvo pri M v klietke, do ktorej sa včely nedostanú, vždy začnú chovať náhradné MB. Je to možné len preto, že napriek domnelej vône matky, nepociťujú M ako prítomnú v úli, ale ako by tam vôbec nebola.

Ak je tá vychtená M daná do pridávacej klietky, roj k nej nikdy nesadol, ale ako je táto M daná do IZO (postrehli Ste výraz?), do ktorého môže vojsť čo i len jediná včela z roja, sa ten roj zakaždým pri M usadí.
Totiž, tá jediná včela otvorím svoju Nasannovovu vôňovú -združovaciu žľazu a krídelkmi vo zvýšenom stoje rozsieva do prúdiaceho vzduchu, keďž rojové včely ešte stále križujú po okolí (hľadajú M, ktorá v roji nie je) a združovaciu vôňu zachytí, svoj let okamžite orientuje proti prúdeniu vzduchu a klietku s matkou nájde, už sú dve, za chvíľu 5,10 a vtedy sa doniesie chuť matky z IZO do sediaceho alebo ešte lietajúceho roja a za pár minút máte pred sebou strapec rojových včiel.
Nakoniec rok nie je taký dlhý o 9 mesiacov môžu roje lietať znavu, pripravte sa na rojenie, pripravte si niekoľko IZO ANTI (Popis výroby Vám môžem poslať mailom ak o to požiadate) a osobne si to o čom Vás tu presviedčam, odskúšať a potom byť neveriacim Tomášom, ak to pravda nebude.

>ale ako je táto M daná do IZO (postrehli Ste výraz?),<
----------------------------------------------------------
Nevím, co nazýváte IZO ani IZO ANTI. Proto využiji Vaší laskavé nabídky na popis, případně i fotografie. Jedná se patrně o Váš vynález. Zašlete to prosím na adresu josef.krapka/=/volny.cz

O otázce šíření mateří látky se naše současná literatura vyjadřuje poněkud sporadicky. Patrně je to ožehavé téma.
Krátká zmínka je ve Včelařství (Vladimír Veselý a kolektiv) Poněkud obšírněji se touto otázkou zabývá G.G. Buttler - odborník anglické výzkumné stanice v Rothamsted, který tuto otázku zkoumal v letech 1953 - 1954 a B.H. Genrich, odborník Výzkumného ústavu včelařského SSSR. 1951 - 1954. Možná, že existují i další, ale jejich práce neznám. Podstatné je, že oba jmenovaní mateří látku (feromon) ve své době pouze předpokládali, což dokumentují svými pokusy. B.H. Genrich například uvádí, cituji: Včelám, které matku olizovali, byla odstraňována tykadla a to buď úplně, nebo částečně. Ukázalo se, že reakce včely na látku (vůni) matky přestávala, jakmile bylo včele odejmuto 8 článků na každém tykadle. Nemusela to být vždy matka sama, stačil předmět o který byla matka trochu otřena, takže mu něco ze své látky (vůně) předala. (Zdroj - Včelařská encyklopedie 1956).
To podporuje teorii, že včela feromon matky pozná nejen po chuti ale i cítí jako vůni.
Zdravím JK

To podporuje teorii, že včela feromon matky pozná nejen po chuti ale i cítí jako vůni.

______________________________________________________________

Ano. Mateří látka je komplexní feromon. Šíří se jak vzduchem ( vonná látka, atraktant lákající včely, avšak bez účinku na jejich sociální chování ) a také se předává potravou ( účinná látka ).

S pozdravem M. Václavek