76651

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


A.Turčáni (62.168.124.210) --- 21. 7. 2009
Re: Přidání matek

Přiznám se však, že přítomnost nouzových matečníků mne v tomto případě také překvapila.

- zabiť starú M a vložiť ju do klietky je zbytočný efekt, nemá žiadny racionálny základ a vplyv na prijatie M. podstatné bolo, že vo včelstve nastal stav, aj za prítomnosti mladej matky v klietke, ako by tam matka nebola a včely robili náhradný chov.

Úľové včely nemá čo blokovať, pretože sa nemôžu dostať k materskej látky, ktorá ovplyvňuje vzájomné vzťahy matka- včely. Už som aj tu niekoľkokrát písal, že vťah včiel nie je založený na vône M tú predsa cez sieťku môžu vnímať), ale na chuti, ktorú prijímajú ústami.
Teda pridanie M vo vašom prípade bolo založené, na odstránenie kontaktu včiel s matkou (zabitá a vložená v klietke), mladá taktiež s mŕtvou matkou a tým došlo k vlastnej záchrane včelstva, vychovaním novej matky. V čase vypúšťanie mladej matky bo stav včelstva bez vplyvu pôvodnej matky.
Ak využijeme tento poznatok, že chuť matky je tým základom na prijatie matky, potom stačí na určitý čas oddeliť plod od včiel kde M pridávame, čím vyvoláme efekt na okamžité pridanie M.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36837


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Josef Křapka (77.237.138.69) --- 21. 7. 2009
Re: Přidání matek

>Úľové včely nemá čo blokovať, pretože sa nemôžu dostať k materskej látky, ktorá ovplyvňuje vzájomné vzťahy matka- včely. Už som aj tu niekoľkokrát písal, že vťah včiel nie je založený na vône M tú predsa cez sieťku môžu vnímať), ale na chuti, ktorú prijímajú ústami.<
-----------------------------------------------------------
Jsem také toho názoru, že mateří látka se ve včelstvu šíří též za pomoci včelích sosáčků aktivním olizováním celého povrchu těla matky, ale i olizováním míst, která matka navštívila, pokud zde mateří látka (feromon) dosud nevyprchala a jejím předáváním spolu s regurgitovanou (nenatrávenou)potravou ostatním dělnicím a tím je zajištěn koloběh mateří látky ve včelstvu. Tedy, když jsem uzavřel obě matky na několik dnů do jedné přidávací klícky, včely měli přístup k mateří látce pouze omezený přez otvory přidávací klícky a na malé ploše, přestal fermon působit ve větší vzdálenosti(zeslábl, vyprchal)počaly včely pociťovat osyřelost a narazily nouzové matečníky. Je zde však otázka? Když včely konzumují mateří látku pouze ústy a nikoli také čichem, jak to, že rojící se včely neomylně následují matku na větev? Jak to, že sejmeme-li usazený roj, zbylé včely se ještě jeden až dva dny usazují na místo, kde roj seděl i když zde matka již není? Vysypeme-li včely na hromadu a dáme jim vybrat z několika matek i na vzdálenost, vždy neomylně naleznou tu svoji a k té se stáhnou a ostatní matky ponechají bez povšimnutí? Je zde tedy otázka zda je olizování jediný způsob šíření mateří látky ve včelstvu zda zde nehraje svoji roli také vůě mateří látky a čich dělnic?
Zdravím JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36857


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 22. 7. 2009
Re: Přidání matek

Je zde však otázka? Když včely konzumují mateří látku pouze ústy a nikoli také čichem, jak to, že rojící se včely neomylně následují matku na větev? Jak to, že sejmeme-li usazený roj, zbylé včely se ještě jeden až dva dny usazují na místo, kde roj seděl i když zde matka již není? JK

Pán Kŕapka, ono je to všetko inak. Istého času som matkám zastrihával jedno krídlo, chcel som ich mať pod kontrolou. V čase výletu rojov som vždy čakal pri letáči rojaceho sa včelstva, čakal som na M odlietajúcu s rojom a keďže som vedel že M neodletí, vždy som ju v tráve zachytil. S istotou môžem tvrdiť, že M vybehla z úľa až keď bolo v povetrí už 90% včiel. Roj napriek tomu odlietal a sadol na vetvu stromu bez matky!, a po 20-30 min sa poslušne vrátil do úľa, ale nie vždy, niekedy si polietal, nesadol a vrátil sa do úľa. Ak som dal Vyletenú M do do malého izolátora, a ten som zakvačil tam kde som chcel, roj istotne sa nevrátil do úľa a k matke v IZO, odkiaľ som pohodlne striasol do rojnice.

Z toho čo som napísal vyplýva, že M pri rojení hrá druhé husle a rojenie riadia rojové včely.

Vracanie sa včiel na mieste sedenia je logické, za čas strávený na vetve sa niektoré včely zalietali, čiže si miesto osvojili a pamätali sa naň a logicky sa tam vracali.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36858


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Josef Křapka (77.237.138.69) --- 22. 7. 2009
Re: Přidání matek

Jsem toho názoru, že to jinak není. Vždyť to sám dokazujete ve svém příspěvku. Na tom nic nezmění ani pořadí houslí v tomto orchestru.

>Ak som dal Vyletenú M do do malého izolátora, a ten som >zakvačil tam kde som chcel, roj istotne sa nevrátil do úľa >a k matke v IZO, odkiaľ som pohodlne striasol do rojnice.

Je tedy otázkou, jak tu svoji matku našli? Zcela jistě se k ní neprolízali. V orientaci včel na matku musí hrát vedle chuti i pach mateří látky velmi významnou úlohu.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36871


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 22. 7. 2009
Re: Přidání matek

Je tedy otázkou, jak tu svoji matku našli? Zcela jistě se k ní neprolízali. V orientaci včel na matku musí hrát vedle chuti i pach mateří látky velmi významnou úlohu.

Ak by to bolo naozaj tak, tak potom by včelstvo pri M v klietke, do ktorej sa včely nedostanú, vždy začnú chovať náhradné MB. Je to možné len preto, že napriek domnelej vône matky, nepociťujú M ako prítomnú v úli, ale ako by tam vôbec nebola.

Ak je tá vychtená M daná do pridávacej klietky, roj k nej nikdy nesadol, ale ako je táto M daná do IZO (postrehli Ste výraz?), do ktorého môže vojsť čo i len jediná včela z roja, sa ten roj zakaždým pri M usadí.
Totiž, tá jediná včela otvorím svoju Nasannovovu vôňovú -združovaciu žľazu a krídelkmi vo zvýšenom stoje rozsieva do prúdiaceho vzduchu, keďž rojové včely ešte stále križujú po okolí (hľadajú M, ktorá v roji nie je) a združovaciu vôňu zachytí, svoj let okamžite orientuje proti prúdeniu vzduchu a klietku s matkou nájde, už sú dve, za chvíľu 5,10 a vtedy sa doniesie chuť matky z IZO do sediaceho alebo ešte lietajúceho roja a za pár minút máte pred sebou strapec rojových včiel.
Nakoniec rok nie je taký dlhý o 9 mesiacov môžu roje lietať znavu, pripravte sa na rojenie, pripravte si niekoľko IZO ANTI (Popis výroby Vám môžem poslať mailom ak o to požiadate) a osobne si to o čom Vás tu presviedčam, odskúšať a potom byť neveriacim Tomášom, ak to pravda nebude.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36883


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Josef Křapka (77.237.138.69) --- 22. 7. 2009
Re: Přidání matek

>ale ako je táto M daná do IZO (postrehli Ste výraz?),<
----------------------------------------------------------
Nevím, co nazýváte IZO ani IZO ANTI. Proto využiji Vaší laskavé nabídky na popis, případně i fotografie. Jedná se patrně o Váš vynález. Zašlete to prosím na adresu josef.krapka/=/volny.cz

O otázce šíření mateří látky se naše současná literatura vyjadřuje poněkud sporadicky. Patrně je to ožehavé téma.
Krátká zmínka je ve Včelařství (Vladimír Veselý a kolektiv) Poněkud obšírněji se touto otázkou zabývá G.G. Buttler - odborník anglické výzkumné stanice v Rothamsted, který tuto otázku zkoumal v letech 1953 - 1954 a B.H. Genrich, odborník Výzkumného ústavu včelařského SSSR. 1951 - 1954. Možná, že existují i další, ale jejich práce neznám. Podstatné je, že oba jmenovaní mateří látku (feromon) ve své době pouze předpokládali, což dokumentují svými pokusy. B.H. Genrich například uvádí, cituji: Včelám, které matku olizovali, byla odstraňována tykadla a to buď úplně, nebo částečně. Ukázalo se, že reakce včely na látku (vůni) matky přestávala, jakmile bylo včele odejmuto 8 článků na každém tykadle. Nemusela to být vždy matka sama, stačil předmět o který byla matka trochu otřena, takže mu něco ze své látky (vůně) předala. (Zdroj - Včelařská encyklopedie 1956).
To podporuje teorii, že včela feromon matky pozná nejen po chuti ale i cítí jako vůni.
Zdravím JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36901


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
M. Václavek (213.29.160.115) --- 23. 7. 2009
Re: Přidání matek

To podporuje teorii, že včela feromon matky pozná nejen po chuti ale i cítí jako vůni.

______________________________________________________________

Ano. Mateří látka je komplexní feromon. Šíří se jak vzduchem ( vonná látka, atraktant lákající včely, avšak bez účinku na jejich sociální chování ) a také se předává potravou ( účinná látka ).

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36912


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu