Včelařská konference

>Ve světě (kde jsou ti "neschopní pitomci") se někteří snaží objevit linie včel, které by uměly s roztočem žít, snesly víc roztočů, než je začnou poškozovat, uměly se jich zbavovat. A zdá se, že takové linie bude možné nalézt. (viz např. fascinovaný včelař) RK <
------------------------------------------------------------
To hledání nových linií včel je docela úsměvné :-). Žije nekde taková linie včel? Je to možné změnou genetického kódu? Umíme to? A co z toho vznikne? Bude to dostatečně stabilní, užitkové, mírné, odolné jiným chorobám nebo vlivům? Dá se s tím pracovat? Nebo je to možné změnit evoluční cestou? To určitě je. Ale dožijí se toho pravnuci našich prasakrapravnuků? To je stejně reálné jako kdybychom chtěli vyhledat nebo vyšlechtit nové linie "některých" také včelařů.

Dokud nedojde k jedné, nebo druhé alternativě, tak nám ostatním nezbývá, než se stále učit jak udržet naše včelstva v dobré kondici. To ale musíme sami chtít. To nám nikdo zde na konferenci není schopen říci pokud nebudeme vědět která bije. Pokud sami nebudeme mít alespoň základní znalosti, nebudeme mu rozumnět i kdyby zpíval s andělským sborem. A ti co nechtějí získávat znalosti to jsou ti pitomci. Takže nám všem vlastně díky těm pitomcům nezbývá, než slepě dodržovat zákonem a vyhláškami vydané metodiky. Na tom nic nezmění ani osvícenost některých. Zkrátka, RS to vyjádřil jasně.

Josef Křapka napsal:
>To hledání nových linií včel je docela úsměvné :-). Žije nekde taková linie včel?...
.................................

Mě to až tak úsměvné nepřijde. :)

Ale je zde podle mě jádro problému.
Nejde o nové linie včel.
Jde o to, že mezi stávajícími včelstvy lze zřejmě vyhledat včelstva, která k přítomnosti roztočů jsou tolerantnější, umějí si s nimi lépe poradit, umějí s nimi lépe žít, než jiná včelstva.
Pokud je to pravda, je potřeba mít systém, který tato včelstva, tyto linie včelstev umí odhalit a rozchovávat.
A bohužel, pokud je to pravda, sytém boje s varroázou v naší republice na to zatím není nijak zaměřený. Pouze je snaha decimovat roztoče.

Víc o problematice (mimo třeba OVP) třeba odkaz na blog Fascinovaný včelař:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/


Josef Křapka napsal:
>Zkrátka, RS to vyjádřil jasně.
...................................

Napsal to jasně, to je pravda :)
Ale podle mě není tak jasné, že má pravdu.
Po mých zkušenostech to vidím tak, že je to minimálně na diskusi.

Radek Krušina

Jde o to, že mezi stávajícími včelstvy lze zřejmě vyhledat včelstva, která
> k přítomnosti roztočů jsou tolerantnější, umějí si s nimi lépe poradit,
> umějí s nimi lépe žít, než jiná včelstva.
> Pokud je to pravda, je potřeba mít systém, který tato včelstva, tyto linie
> včelstev umí odhalit a rozchovávat.
> A bohužel, pokud je to pravda, sytém boje s varroázou v naší republice na
> to zatím není nijak zaměřený. Pouze je snaha decimovat roztoče.
No, zřejmě ty včelstva, co si umějí lépe poradit, si umějí lépe poradit jen
o velice malý kousíček. Tak malý, že mezi řadovými včelaři taková včelstva
vybrat nejdou. Musel by vybírat profesionál mezi cca tisíci včelstvy a
zřejmě takovými metodami, které by byly vzhledem k těm tisícům včelstev
hodně drahé. Nebo vzít nějaký ostrov 50 kilometrů v moři, vyvézt tam aspoň
několik tisíc včelstev zamořených varaózou a nechat včely tak, aby se s
varaózou popasovaly samy. Nebo aspoň omezit léčení u nás tak, aby
nejcitlivěší včelstva varaóza vzala s sebou, to znamená nadstavit intenzitu
léčení tak, aby každoročně na varaózu hynulo řekněme 10 % včelstev.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 29, 2009 4:51 PM
Subject: Re: léčení varoázy


> Josef Křapka napsal:
> >To hledání nových linií včel je docela úsměvné :-). Žije nekde taková
> linie včel?...
> ................................
>
> Mě to až tak úsměvné nepřijde. :)
>
> Ale je zde podle mě jádro problému.
> Nejde o nové linie včel.
> Jde o to, že mezi stávajícími včelstvy lze zřejmě vyhledat včelstva, která
> k přítomnosti roztočů jsou tolerantnější, umějí si s nimi lépe poradit,
> umějí s nimi lépe žít, než jiná včelstva.
> Pokud je to pravda, je potřeba mít systém, který tato včelstva, tyto linie
> včelstev umí odhalit a rozchovávat.
> A bohužel, pokud je to pravda, sytém boje s varroázou v naší republice na
> to zatím není nijak zaměřený. Pouze je snaha decimovat roztoče.
>
> Víc o problematice (mimo třeba OVP) třeba odkaz na blog Fascinovaný
včelař:
> http://ovcsvpardubice.blog.cz/
>
>
> Josef Křapka napsal:
> >Zkrátka, RS to vyjádřil jasně.
> ..................................
>
> Napsal to jasně, to je pravda :)
> Ale podle mě není tak jasné, že má pravdu.
> Po mých zkušenostech to vidím tak, že je to minimálně na diskusi.
>
> Radek Krušina

Radim Polášek napsal:
>No, zřejmě ty včelstva, co si umějí lépe poradit, si umějí lépe poradit jen o velice malý kousíček.
>Tak malý, že mezi řadovými včelaři taková včelstva vybrat nejdou.
.................

Jestli jsem to dobře pochopil, tak je to trochu jinak.
Někteří přátelé, kteří již delší dobu monitorují v létě spad, tvrdí, že i na jednom stanovišti je možné vysledovat rozdíly mezi jednotlivými včelstvy podle toho, jak jsou pro roztoče atraktivní. Všimli si i rozdílů v tom, jak se daří zdolávat invazi roztoče jednotlivým typům kraňské včely.

Takže by bylo možná řešením se trochu zapojit do zlepšování genetického základu našich včelstev tak, že budu sledovat letní spad u jednotlivých včelstev, a k dalšímu rozšiřování stavu vybírat ty, kde se bude jevit odolnost na roztoče nejlepší.
Pokud nesleduji letní spad a kupuji matky, můžu se zajímat, zda chovatel od kterého kupuji, tuto vlastnost nějak sleduje. (pokud vím, např. Květoslav Čermák to zřejmě dělá).

Kdyby každý chovatel o malý kousíček zlepšil odolnost včelstev proti roztočům, byla by to sice velmi pomalá, ale přece jen cesta k odolnějším včelám.

Radek Krušina

> Takže by bylo možná řešením se trochu zapojit do zlepšování genetického
> základu našich včelstev tak, že budu sledovat letní spad u jednotlivých
> včelstev, a k dalšímu rozšiřování stavu vybírat ty, kde se bude jevit
> odolnost na roztoče nejlepší.
Já tedy mám pocit, že tohle dneska už skoro žádný včelař s běžným počtem
včelstev do počtu několika desítek nedělá. Každý kupuje co dva roky chovné
matky a během roku až tří let vymění ve všech včelstvech matky za dcery té
koupené matky. A tak pořád dokola. Aby měl stále chovné matky a aby měl
stále největší výnosy medu, aby se mu vrátily peníze do včelaření vložené.
Takže žádný výběr není, pokud nějaké včelstvo odolnější varaóze vznikne,
jeho geny v další etapě výměn matek zase zaniknou. Vrstva x tisíců včelařů,
co každý rok ze svých pár desítek včelstev poctivě brakovali ty špatné,
udržovali linie těch průměrných v jednotlivých úlech a rozmnožovali ty
nejlepší a tak po nějakých 20 letech vytvořili každý svou linii včel
přizpůsobenou na včelaření toho včelaře a okolí se smrskla na několik
chovatelů několika v ČR chovaných linií. Kteří sice provádějí kvalitní
šlechtění té linie, ale je jich málo a na 100 - 200 komerčních
rozchovávatelů těchto liní a prodejců matek, kteří jen víceméně kontrolují
vlastnosti chovaných linií a jen v případě výrazně nepříznivých okolností
brakují.
Ono to zlepšování genetického základu je proces náročný na čas i na peníze.
Muselo by to mít svůj řád. Museli by být v oblasti vytypováni spolehliví
včelaři s větším počtem včelstev, kteří by vybrali vždy jedno k varaóze
nejvíc tolerantní včelstvo. Někdo by potom musel od toho včelaře odvézt
třeba oddělek z takového včelstva a z několika desítek takových oddělků a
později včelstev soustředěných na jednom místě by zase musel vybrat pár těch
nejlepších, ty by zas musel převést na jiné definitivní místo. Na tom
definitivním místě by se zase vybírala včelstva tolerantní k varaóze,
brakovala ta špatná a vybírala ta dobrá a z těch případně zase šly matky
zpátkyk těm řadovým včelařům. Dělat to tak 10 - 20 - 40 let a možná, že za
těch 40 let včelstva zřetelně a výrazně roleranrní k varaóze tady budou.

Radim Polášek
----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 29, 2009 10:04 PM
Subject: Re: léčení varoázy


> Radim Polášek napsal:
> >No, zřejmě ty včelstva, co si umějí lépe poradit, si umějí lépe poradit
> jen o velice malý kousíček.
> >Tak malý, že mezi řadovými včelaři taková včelstva vybrat nejdou.
> ................
>
> Jestli jsem to dobře pochopil, tak je to trochu jinak.
> Někteří přátelé, kteří již delší dobu monitorují v létě spad, tvrdí, že i
> na jednom stanovišti je možné vysledovat rozdíly mezi jednotlivými
včelstvy
> podle toho, jak jsou pro roztoče atraktivní. Všimli si i rozdílů v tom,
jak
> se daří zdolávat invazi roztoče jednotlivým typům kraňské včely.
>
> Takže by bylo možná řešením se trochu zapojit do zlepšování genetického
> základu našich včelstev tak, že budu sledovat letní spad u jednotlivých
> včelstev, a k dalšímu rozšiřování stavu vybírat ty, kde se bude jevit
> odolnost na roztoče nejlepší.
> Pokud nesleduji letní spad a kupuji matky, můžu se zajímat, zda chovatel
od
> kterého kupuji, tuto vlastnost nějak sleduje. (pokud vím, např. Květoslav
> Čermák to zřejmě dělá).
>
> Kdyby každý chovatel o malý kousíček zlepšil odolnost včelstev proti
> roztočům, byla by to sice velmi pomalá, ale přece jen cesta k odolnějším
> včelám.
>
> Radek Krušina

Radim Polášek napsal:
> Takže by bylo možná řešením se trochu zapojit do zlepšování genetického
> základu našich včelstev tak, že budu sledovat letní spad u jednotlivých
> včelstev, a k dalšímu rozšiřování stavu vybírat ty, kde se bude jevit
> odolnost na roztoče nejlepší.
Já tedy mám pocit, že tohle dneska už skoro žádný včelař s běžným počtem včelstev do počtu několika desítek nedělá. Každý kupuje co dva roky chovné matky a během roku až tří let vymění ve všech včelstvech matky za dcery té koupené matky.
...............

Dovolím si tipnout, že to tak úplně není.
Podle mě dost hlavně starších včelařů matky vůbec nekupuje.
Možná se mýlím, ale myslím, že Ti "flegmatici" a "laxňáci", "držitelé včel" jsou možná právě Ti, kterým na včelách funguje aspoň trochu přírodní výběr. Než by furt do včel chodili léčit, občas si zanadávají na úhyny (i v letech kdy poctivě léčícím žádný úhyn nenastal), udělají oddělky, trochu poléčí, když je čas...
A tak to jde dokola.
Možná to tak vůbec není, možná aspoň trochu je :)

Možná by se kolem toho mohla rozpoutat bouřlivá diskuse o komisích a sankcích a pod.

Ale co je dobře a co špatně?
Pro včelaře je dobře, aby nepřišel o výnosy a nebyl za lajdáka, tak někteří vybírají roztoče ze zimních vzorků, jak jsem se někde dočetl :)))
Tak je tendence raději vytvářet atmosféru léčit víc než míň, aby byl roztoč pořád na nule.
A přírodní výběr u včely nefunguje, chovatelé nemají důvod se probémem odolnosti proti roztoči zabývat, protože chemie to vyřeší, i kdyby na té varoatolerantnosti něco bylo.

Co je dobře pro včely?
Je dobře když uhyne včelstvo, které se nedokáže přizpůsobit protředí, nebo špatně?
Je jasné, že při loupeži roztočem promořených včeltev dochází k reinvazi a k zamořování včelstev těch, kteří poctivě léčí.
Proto zřejmě nikdy nebude oficiálně přijatelné při našem zavčelení tolerovat úhyny.
Chápu to, ale osobně mi lidé, kterým občas včelstva uhynou na varroázu, přestali vadit (nevadili mi nikdy, ale kdysi jse si myslel, že poctivým léčením se mi nemůže stát to, co jim).


Radek Krušina

> Ale co je dobře a co špatně?
> Pro včelaře je dobře, aby nepřišel o výnosy a nebyl za lajdáka, tak
někteří
> vybírají roztoče ze zimních vzorků, jak jsem se někde dočetl :)))
> Tak je tendence raději vytvářet atmosféru léčit víc než míň, aby byl
roztoč
> pořád na nule.
> A přírodní výběr u včely nefunguje, chovatelé nemají důvod se probémem
> odolnosti proti roztoči zabývat, protože chemie to vyřeší, i kdyby na té
> varoatolerantnosti něco bylo.

No, podle mně si většina včelařů myslí, že včely náchylnější k varaóze by
měly uhynout a prostě zmizet. Jenže by se to jaksi muselo udělat tak, aby ty
včely náchylnější k varaóze byly výhradně u jiných včelařů, ne u něho.
R. Polášek

Ra-Po- ... napsal:Dělat to tak 10 - 20 - 40 let a možná, že za
těch 40 let včelstva zřetelně a výrazně toleranrní k varaóze tady budou.
Asi by si bral, kdyby někdo vložil do včely gen odolnosti proti parazitům, může přidat ještě gen odolnosti proti moru a je to. Dostaneš GMO včelu. Bylo by to asi za kratší čas, než čekat, až se to podaří tím nejméně efektivním spůsobem šlechtění, to je selekcí a výběrem. To může trvat ne 40 let, ale i 100-200-1000 let.Jak je to jednoduché

Napsal to jasně, to je pravda :)
Ale podle mě není tak jasné, že má pravdu.
Po mých zkušenostech to vidím tak, že je to minimálně na diskusi.

Radek Krušina

Ja s pánom J.Křapkom súhlasím a diskusia nenaučí včely plniť naše prianie.

A. Turčáni napsal:
>diskusia nenaučí včely plniť naše prianie
.............

Však to taky nikdo netvrdí.
Ale diksuse pomáhá orientovat se v problému řešením námitek či otázek oponenta. :)
Diskusí by se mohlo ukázat, že problém s hynutím včelstev na roztoče není tak jasně postavený, jak to R.S napsal.

Radek Krušina

>Diskusí by se mohlo ukázat, že problém s hynutím včelstev na roztoče není tak jasně postavený, jak to R.S napsal. RK <
-----------------------------------------------------------
To nezávisí na diskusi ale na "chovné linii" včelařů. Jedni jsou flinkové (tzv. držitelé včelstev). Jsou to flegmatici, kterým je jedno co se včelami bude. Včelami vlastními i těch druhých. Další již nemohou fyzicky a nebo si nepamatují (ten němec s tím divným jménem jim schovává jídlo v ledničce). Jiní jsou až psychpaticky vztahovační a nedají si říci. Zde je příteli Krušino ta správná půda pro vaši diskusi. Nikdo z nich ale na tuto konferenci nechodí. Musíte do terénu. Z tohoto výčtu vyjmeme nemohoucí. Těm se musí pomoci. Ale ti ostatní jsou ti o kterých hovoří RS. Já mu dávám za pravdu.
JK

Josef Křapka napsal:
>Jedni jsou flinkové (tzv. držitelé včelstev). Jsou to flegmatici, kterým je jedno co se včelami bude.
>Včelami vlastními i těch druhých.
>Další již nemohou fyzicky a nebo si nepamatují (ten němec s tím divným jménem jim schovává jídlo v ledničce).
>Jiní jsou až psychpaticky vztahovační a nedají si říci....
>Z tohoto výčtu vyjmeme nemohoucí. Těm se musí pomoci.
...................

Takže když to trochu zlehčíme: Už z tohoto výčtu vyjde, že ani vy úplně za pravdu R.S nedáváte a někoho z výčtu vyjímáte. :)

Co ty zahraniční problémy s úhyny na varroázu, taky jsou to podle vás všechno neschopní pitomci, komu včely hynou?
Lze se o tom dočíst třeba v odborných překladech nebo na již uvedeném blogu, jestli si to dobře pamatuji - opakující se scénář: téměř úplný kolaps chovu, hledání proti roztoči odolných linií včel....

Máme to u nás ošéfované tak, že je zbytečné o tom mluvit?
Já tomu už dnes nevěřím.

Radek Krušina

> 1)Takže když to trochu zlehčíme: Už z tohoto výčtu vyjde, že ani vy úplně za pravdu R.S nedáváte a někoho z výčtu vyjímáte. :)
2)Co ty zahraniční problémy s úhyny na varroázu, taky jsou to podle vás všechno neschopní pitomci, komu včely hynou?
Lze se o tom dočíst třeba v odborných překladech nebo na již uvedeném blogu, jestli si to dobře pamatuji - opakující se scénář: téměř úplný kolaps chovu, hledání proti roztoči odolných linií včel....
3)Máme to u nás ošéfované tak, že je zbytečné o tom mluvit?
Já tomu už dnes nevěřím. Radek Krušina <
------------------------------------------------------------
1) To bude nejspíš tím, že rozlišuji mezi nemohoucností a pitomostí. Nemohoucí RS zcela jistě neměl na mysli. Ti totiš přijdou 3x jestli se již nemá léčit.

2) Umíte si představit, že "ošéfujete" 2500 včelstev na "korbě náklaďáku" při kočování z jihu na sever a zpět v sezóně? To je lepší vymyslet CCD a mluvit o hledání linie roztoči odolných včel. To již není o chovu včel ale pouze o tvrdém podnikání, kde včely jsou jen výrobním prostředkem.

3) Já tomu také nevěřím. Pokud nevyšlechtíme novou linii včelařů odolných .... Jedni jsou flinkové ...

Tak tedy hezké ráno. Jdu počítat včely jak říkají moji blízcí když mne hledají. :-D))
JK

To je úvaha správným směrem - toleranci k V.d. je možno zlepšovat jen
postupně, po krocích. Velký problém je ten, že včely chováme
koncentrovaně, což znemožňuje tyto kroky uskutečnit - mnohonásobně se
tak zvyšují migrace kleštíků mezi včelstvy a tak udržuje jejich
životaschopnost a škodlivost pro včelstva. Tak se i malý pokrok ve VT
včel zničí. To by ve volné přírodě bylo zcela jinak. Další věc je -
jestli vůbec umíme ty nevelké rozdíly (způsobené geny) mezi včelstvy či
liniemi včel rozpoznat - podle čeho, podle jakých údajů, jak je změřit?
K. Čermák

Radek Kruina napsal(a):
> Nejde o nové linie včel.
> Jde o to, že mezi stávajícími včelstvy lze zřejmě vyhledat včelstva, která
> k přítomnosti roztočů jsou tolerantnější, umějí si s nimi lépe poradit,
> umějí s nimi lépe žít, než jiná včelstva.
> Pokud je to pravda, je potřeba mít systém, který tato včelstva, tyto linie
> včelstev umí odhalit a rozchovávat

ÚVAHA.

Nebylo by schůdnější zmeěnit techniku covu a více ji připodobnit ciklům Včely květn.é Ta se 2 x ročně stěhuje to znamená , že přerušuje plodování. V čela medonosná jen jednou . Tím dává dostatek prostoru parazitovi. Řešením by mohlo být norské zimování nebo by možná stačilo vytočit a hned nekrmit.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: l??en? varo?zy
> Datum: 29.7.2009 15:12:53
> ----------------------------------------
> >Ve světě (kde jsou ti "neschopní pitomci") se někteří snaží objevit linie
> včel, které by uměly s roztočem žít, snesly víc roztočů, než je začnou
> poškozovat, uměly se jich zbavovat. A zdá se, že takové linie bude možné
> nalézt. (viz např. fascinovaný včelař) RK <
> ------------------------------------------------------------
> To hledání nových linií včel je docela úsměvné :-). Žije nekde taková linie
> včel? Je to možné změnou genetického kódu? Umíme to? A co z toho vznikne?
> Bude to dostatečně stabilní, užitkové, mírné, odolné jiným chorobám nebo
> vlivům? Dá se s tím pracovat? Nebo je to možné změnit evoluční cestou? To
> určitě je. Ale dožijí se toho pravnuci našich prasakrapravnuků? To je
> stejně reálné jako kdybychom chtěli vyhledat nebo vyšlechtit nové linie
> "některých" také včelařů.
>
> Dokud nedojde k jedné, nebo druhé alternativě, tak nám ostatním nezbývá,
> než se stále učit jak udržet naše včelstva v dobré kondici. To ale musíme
> sami chtít. To nám nikdo zde na konferenci není schopen říci pokud nebudeme
> vědět která bije. Pokud sami nebudeme mít alespoň základní znalosti,
> nebudeme mu rozumnět i kdyby zpíval s andělským sborem. A ti co nechtějí
> získávat znalosti to jsou ti pitomci. Takže nám všem vlastně díky těm
> pitomcům nezbývá, než slepě dodržovat zákonem a vyhláškami vydané metodiky.
> Na tom nic nezmění ani osvícenost některých. Zkrátka, RS to vyjádřil jasně.
>
>
>