Včelařská konference

Kde je psáno, že nástavek má být čtvercový? Kdo to kdy objevil? Je to mýtus.
To, co objeveno bylo, je např. fakt, že ve volném prostoru včely postaví v
průměru jen 8-9 plástů (viz Včelařství 2/2002 str. 25).
Nástavek s rámky 44,8 cm jich má 10! Je to málo?

Dalším faktem je, že např. pro zimování je pro včely přijatelnější méně
dlouhých plástů, než více krátkých. Při postupném vyjídání zásob a při
postupu za nimi je pro ně snazší posouvat se stále po stejné ploše plástů,
než se stěhovat na sousední plásty. Zejména na velkém rámku bez průchodů se
může stát, že včely v okrajových uličkách buď uhynou hlady, nebo se při
"oblézání" plástu dostanou do prostoru s nízkou teplotou a zkřehnou.

vojta

> avšak stejně
zastaralá je i Langstrothova rámková délka, protože půdorys úlu
založený na této délce nemůže být čtvercový (nástavek by byl
obrovský), používá méně plástů v nástavku (10),

Ke zdůvodnění názoru o vhodnosti půdorysů doporučuji prostudovat si
Brennera - Zákonitosti života včel. Brenner dokonce razil teorii
nástavku krychle - jako tvaru nejbližšího zimnímu chomáči včel.
Například Brennerovo plodiště má přesně zmíněných 9 rámků.

> Kde je psáno, že nástavek má být čtvercový? Kdo to kdy
> objevil? Je to mýtus. To, co objeveno bylo, je např. fakt, že
> ve volném prostoru včely postaví v průměru jen 8-9 plástů
> (viz Včelařství 2/2002 str. 25). Nástavek s rámky 44,8 cm
> jich má 10! Je to málo?
>
A jako nejlepší můžeme hodnotit, méně plástů vysokých, kde nehrozí
prolémy s přechodem z jednoho nástavku na druhý.

> Dalším faktem je, že např. pro zimování je pro včely
> přijatelnější méně dlouhých plástů, než více krátkých. Při
> postupném vyjídání zásob a při postupu za nimi je pro ně
> snazší posouvat se stále po stejné ploše plástů, než se
> stěhovat na sousední plásty. Zejména na velkém rámku bez
> průchodů se může stát, že včely v okrajových uličkách buď
> uhynou hlady, nebo se při "oblézání" plástu dostanou do
> prostoru s nízkou teplotou a zkřehnou.
>
> vojta
>
Možná bychom si měli vzít ponaučení z událostí před 130 lety. Cituji z
Keberleho dějin českého včelařství:

"Bylo sice po skončené volbě projeveno přání, aby vždy panovala svornost
ve spolku, jehož zařízení tak toužebně ode všech včelařů českých
očekáváno bylo, avšak míra spolková úlů již ve schůzi ustanovující
svornost tu přerušila. Nemohouce se ve výboru dohodnouti, zaslali všem
všelařským spolkům v Čechách dotaz s jako mírou se schodují. Včelařské
spolky vyslovily se dílempro 10" dílem pro 9 1/2" a když ve valné schůzi
za tím účelem svolané, již účastnilo se 80 členů, většina se usnesla na
tom, přijmouti spolkovou soustavu úly Datheovy s mírou 10", ohlásila
menšina, hájící míru 9 1/2" své vystoupení z výboru, když její návrh,
aby spolek dal hotoviti úly na míru obojí, byl zamítnut. Následkem
těchto neshod ve spolku vzdal se hrabě J. Harrach předsednictví a zvolen
ve schůzi dne 7. září konané za předsedu J. M. Šáry, který rovněž koncem
roku vzdal se své hodnosti i s MUDr. Grégrem a založili nový spolek po
jmeném Včelařský spolek pro Čechy a počali vydávati též svůj časopis
"Česká včela", který však neměl dlouhé trvání."

Nejhorší je, nepoučit se z historie.

Navrhuji tedy toto téma uzavřít.

Lněnička

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.330 / Virová báze: 184 - datum vydání: 28.2.2002

> Kde je psáno, že nástavek má být čtvercový? Kdo to kdy objevil? Je
> to mýtus.

Škoda, že tady není př. V. Ptáček - to je jeden z šiřitelů tohoto
"mýtu o čtvercovém nástavku"... (Aby to nevypadalo jako urážka
nepřítomného př. Ptáčka, tak raději hned dodávám, že mi jeho argumenty
pro čtvercový nástavek, které jsem porůznu četl, připadají rozumné,
proto obklopuji slovo "mýtus" uvozovkami.)

Dalším šiřitelem tohoto "mýtu" je VÚVč, který v publikaci "Nástavkové
včelaření" (nebo tak nějak se ta brožura jmenuje) výslovně propaguje
právě čtvercový půdorys.

> To, co objeveno bylo, je např. fakt, že ve volném prostoru včely
> postaví v průměru jen 8-9 plástů (viz Včelařství 2/2002 str. 25).

Z této úvahy vycházeli kontruktéři Tachováku. Ukázalo se to, myslím,
jako chybná úvaha.

Umělý chov včel v úlech nemůže ve všem kopírovat přírodní chování
divokých včel. Moderní úl není klát. Kdybychom chtěli chovat včely
úplně přirozeným způsobem museli bychom se vzdát např. rozběrného
díla.

J. P. Baudiš