78079

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Jarka (82.100.28.4) --- 17. 9. 2009
Warroa

Vítám každý příspěvek týkající se lečení. Proto mně zajímají odpovědi na dotaz pana Libora. Také si myslím, že vkládat Gabon na konci srpna je dost pozdě, ale na druhou stranu jesliže spad roztočů nebyl před tím žádný ,měl léčit preventivně? A čím tedy? Ještě k příspěvku pana Josefa Kaly. To, že nemusíte používat pro léčení Gabon Vám můžu jen závidět.Je to tím, že nemáte v doletu Vašich včel žádné včely od kterých by si ty Vaše roztoče přinesly a nebo používáte kromě fumigace na podzim jiný druh léčení a kdy?. Přesto, že v odevzdávané měli nemám jediného roztoče, celé jaro až do konce července je také bez spadu, koncem července je takový nápor VD, že by to aplikace jiného léku nezvládla. Děkuji za odpověď. Zdraví Jarka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37750


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Josef Kala (e-mailem) --- 17. 9. 2009
RE: Warroa

Velmi mne zaujala slova: "...nemusíte používat pro léčení Gabon...."
Přiznám se, že dle nařízení shora bych býval musel. Ale já gabon použil v
červenci jen tehdy, když spad roztočů v červnu byl 2 až 3 denně. Kritický
přirozený spad má dle mého soudu jinou váhu v dubnu ( kdy stačí na mé
rozhodnutí o léčebném zásahu jeden roztoč za týden) a jinou začátkem září,
kdy mne jeden roztoč za den příliš nevzrušuje).
Závidět není co. Protože mezi léčebné zásahy počítám i např. smetení
včelstva na mezistěny, přeleták, výměnu matky, až ke krajnímu zásahu - tedy
vysíření včelstva. To nejsou právě nenáročné zásahy.
Ale velmi dobře jste vystihl situaci, ve které se již několik roků také
ocitám: např. v roce 2008 jsem na jednom stanovišti neměl spad ani jediného
roztoče. Až do konce srpna 2009 jsem přesto pečlivě sledoval přirozený spad
Kleštíka a podával o tom svědectví jak ve varroamonitoringu, tak i v
projektu SMYV. A stále s nulou u deseti sledovaných včelstev.

Počátkem září se náhle objevilo pár roztočů u vč. V3, pak u nejbližších
okolních. A dnes po pětídenním nasazení NH jich ve včelstvu V3 bylo na
podložce cca 230.

Kde se vzali? Po roce bez?.

Nu což. Ve včelstvu č. 3 mám zničehonic ( po aplikaci KM v NH ) spad asi 230
roztočů, je to prostřední včelstvo z těch co mají česna na jihovýchod.
Včelstva, která mají česna na severozápad neměla letos zatím ani jednoho
roztoče. Já to pozoruju už několik let. Ale může to být tím, že od východu
mám poměrně nedaleko 3 včelaře, o jejichž diagnostických a veterinárních
kvalitách mám důvodné pochybnosti. Od severu, jihu a západu není do 3km
žádný včelař.

S varoázou se musíme naučit žít, nelze se jí definitivně zbavit.
Každý si za svá včelstva odpovídá sám a měl by mít možnosti a znalosti léčit
podle výsledků vlastního pozorování. Ale uznávám, že pro převažující většinu
držitelů včelstev je pokyn shora jedinou cestou, jak intenzitu varroázy
udržet na snesitelné míře i pro okolí doletu jeho včel. To snad je jediná
výhoda veterinární direktivy shora.

To mé včelstvo č. 3 to zcela prokazatelně chytlo od zbloudilé, vysílené
létavky, která přinesla možná jedinou oplodněnou matku varoa. A následné
zalétávání do sousedních včelstev je přesně průkazné počtem roztočů na
podložce ( odpovídá Gaussově křivce).

Omlouvám se za dlouhý a přesto možná neúplně vysvětlující příspěvek.

Nejsem proti gabonu, ani fumigaci, či aerosolu. Jsem jen proti aplikaci
léčiv do včelstev, která nejsou nemocná. Jsem rád, že existují syntetické
akaracidy a další látky, které umožňují účinný zásah, když už to jinak
nejde.

Ale preferuji uvážlivost a osobní odpovědnost k jejich použití.

J.Kala




-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Jarka
Sent: Thursday, September 17, 2009 9:37 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Warroa

Vítám každý příspěvek týkající se lečení. Proto mně zajímají odpovědi na
dotaz pana Libora. Také si myslím, že vkládat Gabon na konci srpna je dost
pozdě, ale na druhou stranu jesliže spad roztočů nebyl před tím žádný ,měl
léčit preventivně? A čím tedy? Ještě k příspěvku pana Josefa Kaly. To, že
nemusíte používat pro léčení Gabon Vám můžu jen závidět.Je to tím, že
nemáte v doletu Vašich včel žádné včely od kterých by si ty Vaše roztoče
přinesly a nebo používáte kromě fumigace na podzim jiný druh léčení a kdy?.
Přesto, že v odevzdávané měli nemám jediného roztoče, celé jaro až do konce
července je také bez spadu, koncem července je takový nápor VD, že by to
aplikace jiného léku nezvládla. Děkuji za odpověď. Zdraví Jarka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37754


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Vorja (78.108.145.2) --- 18. 9. 2009
Re: Warroa

To, že nemusíte používat pro léčení Gabon Vám můžu jen závidět.
-----------------------------------------------------------
Také já letos nemusím používat Gabon. Vlastně nemůžu, protože jsem ho nedostal. Proto po posledním vytočení koncem července, jsem hned zakrmil a provedl přeléčení Formidolem. Před aplikaci Formidolu byl spad 2 roztoče VD, nyní je kolem jednoho (6 roztočů za 5 dnů). Pokud bych nepoužil Formidol, pak by byl nyní spád daleko vyšší. Roztoč VD se totiž za příznivých podmínek rozmnožuje geometrickou řadou. Nárůst roztočů je proto strmý, ale plynulý.
Pokud roztoči nebyli a teď je jich hodně, pak si je zřejmě včely donesly při loupeži a je nutno léčit. Pokud je k dispozici Gabon a nejsou včely na něj rezistentní, pak je účinnost léčení cca 80%. Formidol, nebo KM má účinnost cca 60-80 % a závisí značně na teplotě. Proto léčení KM je vhodnější provést v létě, kdy denní teplota je okolo 25°C a jsou teplejší noci.
Koncem září dostanu Varidol a v říjnu provedu provedu 1. přeléčení včel (tzv. diagnostické). Druhé přeléčení provedu co nejpozději, ale nad denní teplotou 10-12°C. Budu si to muset pohlídat. Pokud mi to nevyjde, přijde brzo zima, pak si nechám provést v prosinci přeléčení aerosolem.
A pro úplnost, pokud v zimním mělí budu mít spad 3 roztoče a více, pak budu muset na jaře provést nátěr plodu s následnou fumigací. Jó, VD dělá starosti celý rok :-). Zdravím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37755


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 18. 9. 2009
Re: Warroa

Koncem září dostanu Varidol a v říjnu provedu provedu 1. přeléčení včel (tzv. diagnostické). Druhé přeléčení provedu co nejpozději, ale nad denní teplotou 10-12°C. Budu si to muset pohlídat. Pokud mi to nevyjde, přijde brzo zima, pak si nechám provést v prosinci přeléčení aerosolem.

Tento rok je už ôsmou sezónou, čo svoje včelstvá (75) ošetrujem proti Vd len trojnásobnou fumigáciou (Taktik), prvý zásah pravidelne 20.8 (odľahčujúca), druhý zásah 1.10 (odľahčujúca, ešte stále môže byť vo včelstvách plod), tretí zásah 5-10.11 záverečný! To je všetko! Tohoto roku prvá odľahčujúca fumigácia priniesla priemerný odpad Vd 23 ks.

Ja sa nebojím použiť fumigant pri nízkej teplote, fumigant sa ja do prípadného zovretého chumáča dostane tak bezpečne, ako samotný vzduch pre včely, myslím si ešte ľahšie ako preferovaný aerosol. Práve tak pôzdna fumigácia bez prítomnosti plodu je tá poistka, že včelstvo ide do budúcej sezóne s minimom klieštikov a potom rozvoj Vd je bez prudkého nárastu krivky rastu Vd v prvých mesiacoch sezóny, Ak aj krivka v mesiaci August-srpen mierne narastá, plod liahnúci v septembri-září už neovplyvní zimnú generáciu včiel, pretože tieto včely sa zimnými nestávajú, alebo len v minimálnom množstve, základ zimných včiel už máme.
Istotne, fumigácia je tvrdá chémia, ale vy všetci, ktoré zdanlivo včelám pomáhate "prirodzenými látkami", sa nakoniec utiekate a poisťujete aj amitrazom.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37756


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
(e-mailem) --- 18. 9. 2009
Re: Warroa

PŘINÁŠENÍ ROSTOČŮ NENÍ TAK ZLÉ JAK SE UVÁDÍ ZDE V DISKUSI . JE TO KRAPET JINAK
rostočí svoje množení zahajují zárove ˇse včlou a stále jich přibývá až do mrazů včel všk po slunovratu začne ubývat a proto připadá na jednu včelu více parazitů. a nám se to pak jeví jako invaze z venčí je to však invaze z našich vlastních buněk.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vorja <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Warroa
> Datum: 18.9.2009 00:06:15
> ----------------------------------------
> To, že nemusíte používat pro léčení Gabon Vám můžu jen závidět.
> -----------------------------------------------------------
> Také já letos nemusím používat Gabon. Vlastně nemůžu, protože jsem ho
> nedostal. Proto po posledním vytočení koncem července, jsem hned zakrmil a
> provedl přeléčení Formidolem. Před aplikaci Formidolu byl spad 2 roztoče
> VD, nyní je kolem jednoho (6 roztočů za 5 dnů). Pokud bych nepoužil
> Formidol, pak by byl nyní spád daleko vyšší. Roztoč VD se totiž za
> příznivých podmínek rozmnožuje geometrickou řadou. Nárůst roztočů je proto
> strmý, ale plynulý.
> Pokud roztoči nebyli a teď je jich hodně, pak si je zřejmě včely donesly
> při loupeži a je nutno léčit. Pokud je k dispozici Gabon a nejsou včely na
> něj rezistentní, pak je účinnost léčení cca 80%. Formidol, nebo KM má
> účinnost cca 60-80 % a závisí značně na teplotě. Proto léčení KM je
> vhodnější provést v létě, kdy denní teplota je okolo 25°C a jsou teplejší
> noci.
> Koncem září dostanu Varidol a v říjnu provedu provedu 1. přeléčení včel
> (tzv. diagnostické). Druhé přeléčení provedu co nejpozději, ale nad denní
> teplotou 10-12°C. Budu si to muset pohlídat. Pokud mi to nevyjde, přijde
> brzo zima, pak si nechám provést v prosinci přeléčení aerosolem.
> A pro úplnost,       pokud v zimním mělí budu mít spad 3 roztoče a více, pak
> budu muset na jaře provést nátěr plodu s následnou fumigací. Jó, VD dělá
> starosti celý rok :-). Zdravím.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37775


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Jarka (82.100.28.4) --- 18. 9. 2009
Re: Warroa

Pro p. Josefa Kalu. Také nemám nikým nařízeno léčení Gabonem, Bylo to myšleno tak, že ten rychlý nástup roztoče se již nedal Formidolem zvládnout. Na stejnou situaci jsem doplatil v roce 2OO7. U nás je naopak situace taková, že mi veterinář KVS odmítl předpis na Gabon vystavit a musel jsem ho shánět jinak. Z Dolu mně neodpověděli vůbec. Věřím, že na příští rok už budu připraven a nic mně nepřekvapí. V názorech na ošetřování včel bychom si spolu určitě rozuměli. /Bohužel mám ve vzdálenosti 3OO a 5OO m dva "včelaře" u kterých budu rád, když nevznikne mor plodu. / Zdraví Vás a děkuje Jarka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37780


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu