Včelařská konference

Velmi mne zaujala slova: "...nemusíte používat pro léčení Gabon...."
Přiznám se, že dle nařízení shora bych býval musel. Ale já gabon použil v
červenci jen tehdy, když spad roztočů v červnu byl 2 až 3 denně. Kritický
přirozený spad má dle mého soudu jinou váhu v dubnu ( kdy stačí na mé
rozhodnutí o léčebném zásahu jeden roztoč za týden) a jinou začátkem září,
kdy mne jeden roztoč za den příliš nevzrušuje).
Závidět není co. Protože mezi léčebné zásahy počítám i např. smetení
včelstva na mezistěny, přeleták, výměnu matky, až ke krajnímu zásahu - tedy
vysíření včelstva. To nejsou právě nenáročné zásahy.
Ale velmi dobře jste vystihl situaci, ve které se již několik roků také
ocitám: např. v roce 2008 jsem na jednom stanovišti neměl spad ani jediného
roztoče. Až do konce srpna 2009 jsem přesto pečlivě sledoval přirozený spad
Kleštíka a podával o tom svědectví jak ve varroamonitoringu, tak i v
projektu SMYV. A stále s nulou u deseti sledovaných včelstev.

Počátkem září se náhle objevilo pár roztočů u vč. V3, pak u nejbližších
okolních. A dnes po pětídenním nasazení NH jich ve včelstvu V3 bylo na
podložce cca 230.

Kde se vzali? Po roce bez?.

Nu což. Ve včelstvu č. 3 mám zničehonic ( po aplikaci KM v NH ) spad asi 230
roztočů, je to prostřední včelstvo z těch co mají česna na jihovýchod.
Včelstva, která mají česna na severozápad neměla letos zatím ani jednoho
roztoče. Já to pozoruju už několik let. Ale může to být tím, že od východu
mám poměrně nedaleko 3 včelaře, o jejichž diagnostických a veterinárních
kvalitách mám důvodné pochybnosti. Od severu, jihu a západu není do 3km
žádný včelař.

S varoázou se musíme naučit žít, nelze se jí definitivně zbavit.
Každý si za svá včelstva odpovídá sám a měl by mít možnosti a znalosti léčit
podle výsledků vlastního pozorování. Ale uznávám, že pro převažující většinu
držitelů včelstev je pokyn shora jedinou cestou, jak intenzitu varroázy
udržet na snesitelné míře i pro okolí doletu jeho včel. To snad je jediná
výhoda veterinární direktivy shora.

To mé včelstvo č. 3 to zcela prokazatelně chytlo od zbloudilé, vysílené
létavky, která přinesla možná jedinou oplodněnou matku varoa. A následné
zalétávání do sousedních včelstev je přesně průkazné počtem roztočů na
podložce ( odpovídá Gaussově křivce).

Omlouvám se za dlouhý a přesto možná neúplně vysvětlující příspěvek.

Nejsem proti gabonu, ani fumigaci, či aerosolu. Jsem jen proti aplikaci
léčiv do včelstev, která nejsou nemocná. Jsem rád, že existují syntetické
akaracidy a další látky, které umožňují účinný zásah, když už to jinak
nejde.

Ale preferuji uvážlivost a osobní odpovědnost k jejich použití.

J.Kala




-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Jarka
Sent: Thursday, September 17, 2009 9:37 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Warroa

Vítám každý příspěvek týkající se lečení. Proto mně zajímají odpovědi na
dotaz pana Libora. Také si myslím, že vkládat Gabon na konci srpna je dost
pozdě, ale na druhou stranu jesliže spad roztočů nebyl před tím žádný ,měl
léčit preventivně? A čím tedy? Ještě k příspěvku pana Josefa Kaly. To, že
nemusíte používat pro léčení Gabon Vám můžu jen závidět.Je to tím, že
nemáte v doletu Vašich včel žádné včely od kterých by si ty Vaše roztoče
přinesly a nebo používáte kromě fumigace na podzim jiný druh léčení a kdy?.
Přesto, že v odevzdávané měli nemám jediného roztoče, celé jaro až do konce
července je také bez spadu, koncem července je takový nápor VD, že by to
aplikace jiného léku nezvládla. Děkuji za odpověď. Zdraví Jarka.