Včelařská konference

>Zdravím, neví někdo prosím, zda se dá v případě potřeby bezpečně použít kombinace Gabonu a KM? Jsem cca 14 dní před vyndáním Gabonu a vzhledem k velkému spadu přemýšlím přidat KM a nevím, jestli spolu neudělají nějakou neplechu....<
-----------------------------------------------------------
Protože se mi povedl husarský kousek a u jednoho bezmatečného včelstva spojeného s oddělkem (léčen gabonem) jsem omylem nasadil i KM, zajímalo mne, jak se obě léčiva snášejí. Požádal jsem o názor VÚVč Dol. Dnes jsem dostal odpověď. Protože se tato otázka zde také probírala, předkládám tuto odpověď i kolegiu Včelařské konference.

Vážený příteli,
degradace účinné látky gabonu při současném použití kyseliny mravenčí není třeba se obávat.
Tato látka (acrinathrin) je v kyselém prostředí stabilní.
Spíše je zde otázka, zda dvojí zátěž není příliš velká pro včely. Kombinace totiž není klinicky vyzkoušena, takže není dost dobře možné dát jednoznačné doporučení.
S pozdravem V. Veselý, VÚVč Dol

Zdravím JK

Spíše je zde otázka, zda dvojí zátěž není příliš velká pro včely. Kombinace totiž není klinicky vyzkoušena, takže není dost dobře možné dát jednoznačné doporučení.
S pozdravem V. Veselý, VÚVč Do

______________________________________________________________


A také je zde otázka, zda dvojí zátěž není příliš velká pro roztoče.
:-)

První domněnka, která asi každého napadne v souvislosti s diskuzí o „duálním“ podletním léčením je, že při správné aplikaci GABONu nemá současná aplikace HCOOH ( kyselina mravenčí ) význam.

Mám na to trochu jiný názor ovlivněný situací, v níž včelařím.

Za prvé: Jsem v ZO, která nasazuje Gabony na všech stanovištích bez ohledu na to, zda zvýšený zimní spad měli, či neměli, nebo případně měl neměli :-), a to kontinuálně již několik let za sebou.
Za druhé: Znám včelaře, kteří praktikují takové kuriosity aplikace pásků GABON jako je jejich vkládání do česen ( na moji radu, že je to zakázané a že jsou k tomu dost pádné důvody, samozřejmě nedají, protože já jsem začátečník a oni jsou včelařští „mudrci“ ). Že někteří včelaři nechávají pásky v úlech až do jara, o tom nepochybuji.
Proto se nemohu zbavit dojmu, že včelařím v oblasti s nemalým rizikem vzniku rezistence.

Příští rok po nakrmení mám v plánu přeléčit včelstva odpařovači HCOOH bez ohledu na to, zda v nich Gabony budou, či nebudou.

Suma sumárum:
Z hlediska problematiky rezistence na acrinathrin a podobnou chemii by nebylo od věci provést léčbu dvojího charakteru ( klasické chemikálie + alternativní látky...např. HCOOH, tedy látky bez rizika vytvoření rezistence u roztočů a eliminující již rezistentní jedince ), je-li podezření na propukající rezistenci, nebo jsou-li včelstva v oblasti s invazním tlakem rezistentních roztočů. Dvojitá rána je jistější než případná žádná rána.

Další možnost: léčit jenom alternativními látkami.

S pozdravem. M. Václavek
//\/\\//

Že jsem se radši nepraštil přes hubu ( nebo přes klávesnici).
Já jsem svůj názor vyslovil pro konkrétní situaci, kterou kdosi ( tuším
Libor) poměrně přesně popsal na začátku tohoto vlákna.

Prosím všechny, zejména začátečníky a ostatní držitele včelstev o dodržování
obecně závazných pokynů SVS. Jsem dalek experimentům, na něž v praxi
nedosáhnu svými vědomostmi.
A to se včelami zaobírám skoro půlku svého téměř důchodcovského věku.

Ještě jednou apeluji:

Nepouštějte se do "větších akcí" ( pokud nejste členy týmu
Chvojkovice-Brod), protože je vždy větší šance, že ublížíte včelám, vlastní
víře v několik opěrných bodů (účinnosti léčiv při respektování pravidel
použití) a okolním včelařům v doletu vašich včel.
Jinak už nebudete mít na co se spolehnout, když bude nejhůř, pak už se v tom
maglajzu "informací" nikdo nevyzná a všichni informovanější si jen poklepou
na čelo a nebudou s tím chtít mít nic společného. Každý se v tom vymácháte,
znalejší po vás budou "plivat".
Opravdu to ode mne byl jen můj názor na řešení konkrétní situace. Nic k
zevšeobecnění a ke kutilským modifikacím.

A panu Turčánymu se veřejně omlouvám: všeobecné rozšíření mé odpovědi na
kombinaci KM a gabonu nemá logiku. Žádná dvojí rána! Snad až na případ k
němuž jsem se vyjádřil.

Děkuji těm, kteří můj názor na konkrétní situaci pochopili ve všech
souvislostech.
J. Kala




-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of M.
Václavek
Sent: Monday, September 21, 2009 9:54 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: kombinace Gabonu a KM

Spíše je zde otázka, zda dvojí zátěž není příliš velká pro včely. Kombinace
totiž není klinicky vyzkoušena, takže není dost dobře možné dát jednoznačné
doporučení.
S pozdravem V. Veselý, VÚVč Do

______________________________________________________________


A také je zde otázka, zda dvojí zátěž není příliš velká pro roztoče.
:-)

První domněnka, která asi každého napadne v souvislosti s diskuzí o
"duálním" podletním léčením je, že při správné aplikaci GABONu nemá
současná aplikace HCOOH ( kyselina mravenčí ) význam.

Mám na to trochu jiný názor ovlivněný situací, v níž včelařím.

Za prvé: Jsem v ZO, která nasazuje Gabony na všech stanovištích bez ohledu
na to, zda zvýšený zimní spad měli, či neměli, nebo případně měl neměli
:-), a to kontinuálně již několik let za sebou.
Za druhé: Znám včelaře, kteří praktikují takové kuriosity aplikace pásků
GABON jako je jejich vkládání do česen ( na moji radu, že je to zakázané a
že jsou k tomu dost pádné důvody, samozřejmě nedají, protože já jsem
začátečník a oni jsou včelařští "mudrci" ). Že někteří včelaři nechávají
pásky v úlech až do jara, o tom nepochybuji.
Proto se nemohu zbavit dojmu, že včelařím v oblasti s nemalým rizikem
vzniku rezistence.

Příští rok po nakrmení mám v plánu přeléčit včelstva odpařovači HCOOH bez
ohledu na to, zda v nich Gabony budou, či nebudou.

Suma sumárum:
Z hlediska problematiky rezistence na acrinathrin a podobnou chemii by
nebylo od věci provést léčbu dvojího charakteru ( klasické chemikálie +
alternativní látky...např. HCOOH, tedy látky bez rizika vytvoření
rezistence u roztočů a eliminující již rezistentní jedince ), je-li
podezření na propukající rezistenci, nebo jsou-li včelstva v oblasti s
invazním tlakem rezistentních roztočů. Dvojitá rána je jistější než
případná žádná rána.

Další možnost: léčit jenom alternativními látkami.

S pozdravem. M. Václavek
//\/\\//

Našel jsem video kde je popis a samotné použití ZAL07 v praxi Slovenským kolegou.Je to tedy fofr!

Video zde-http://pupek73.blog.cz/

Spíše je zde otázka, zda dvojí zátěž není příliš velká pro včely. Kombinace totiž není klinicky vyzkoušena, takže není dost dobře možné dát jednoznačné doporučení.
S pozdravem V. Veselý, VÚVč Do

______________________________________________________________


A také je zde otázka, zda dvojí zátěž není příliš velká pro roztoče.
:-)

První domněnka, která asi každého napadne v souvislosti s diskuzí o „duálním“ podletním léčením je, že při správné aplikaci GABONu nemá současná aplikace HCOOH ( kyselina mravenčí ) význam.

Mám na to trochu jiný názor ovlivněný situací, v níž včelařím.

Za prvé: Jsem v ZO, která nasazuje Gabony na všech stanovištích bez ohledu na to, zda zvýšený zimní spad měli, či neměli, nebo případně měl neměli :-), a to kontinuálně již několik let za sebou.
Za druhé: Znám včelaře, kteří praktikují takové kuriosity aplikace pásků GABON jako je jejich vkládání do česen ( na moji radu, že je to zakázané a že jsou k tomu dost pádné důvody, samozřejmě nedají, protože já jsem začátečník a oni jsou včelařští „mudrci“ ). Že někteří včelaři nechávají pásky v úlech až do jara, o tom nepochybuji.
Proto se nemohu zbavit dojmu, že včelařím v oblasti s nemalým rizikem vzniku rezistence.

Příští rok po nakrmení mám v plánu přeléčit včelstva odpařovači HCOOH bez ohledu na to, zda v nich Gabony budou, či nebudou.

Suma sumárum:
Z hlediska problematiky rezistence na acrinathrin a podobnou chemii by nebylo od věci provést léčbu dvojího charakteru ( klasické chemikálie + alternativní látky...např. HCOOH, tedy látky bez rizika vytvoření rezistence u roztočů a eliminující již rezistentní jedince ), je-li podezření na propukající rezistenci, nebo jsou-li včelstva v oblasti s invazním tlakem rezistentních roztočů. Dvojitá rána je jistější než případná žádná rána.

Další možnost: léčit jenom alternativními látkami.

S pozdravem. M. Václavek
//\/\\//

Také se zde nabízí otázka zda je duální léčení racionální a není to jen plýtvání penězi a časem což včecno prodražuje a snižuje tak výnosy.
Názor , že léčba těmito látkami je ekologická také pokulhává. Tyto látky někdo někde vyrobil , přepravoval ,získával na ně suroviny a zatěžoval tak prostředí někde jinde.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: kombinace Gabonu a KM
> Datum: 21.9.2009 21:53:49
> ----------------------------------------
> Spíše je zde otázka, zda dvojí zátěž není příliš velká pro včely. Kombinace
> totiž není klinicky vyzkoušena, takže není dost dobře možné dát jednoznačné
> doporučení.
> S pozdravem V. Veselý, VÚVč Do
>
> ______________________________________________________________
>
>
> A také je zde otázka, zda dvojí zátěž není příliš velká pro roztoče.
> :-)
>
> První domněnka, která asi každého napadne v souvislosti s diskuzí o
> ?duálním? podletním léčením je, že při správné aplikaci GABONu nemá
> současná aplikace HCOOH ( kyselina mravenčí ) význam.
>
> Mám na to trochu jiný názor ovlivněný situací, v níž včelařím.
>
> Za prvé: Jsem v ZO, která nasazuje Gabony na všech stanovištích bez ohledu
> na to, zda zvýšený zimní spad měli, či neměli, nebo případně měl neměli
> :-), a to kontinuálně již několik let za sebou.
> Za druhé: Znám včelaře, kteří praktikují takové kuriosity aplikace pásků
> GABON jako je jejich vkládání do česen ( na moji radu, že je to zakázané a
> že jsou k tomu dost pádné důvody, samozřejmě nedají, protože já jsem
> začátečník a oni jsou včelařští ?mudrci? ). Že někteří včelaři nechávají
> pásky v úlech až do jara, o tom nepochybuji.
> Proto se nemohu zbavit dojmu, že včelařím v oblasti s nemalým rizikem
> vzniku rezistence.
>
> Příští rok po nakrmení mám v plánu přeléčit včelstva odpařovači HCOOH bez
> ohledu na to, zda v nich Gabony budou, či nebudou.
>
> Suma sumárum:
> Z hlediska problematiky rezistence na acrinathrin a podobnou chemii by
> nebylo od věci provést léčbu dvojího charakteru ( klasické chemikálie +
> alternativní látky...např. HCOOH, tedy látky bez rizika vytvoření
> rezistence u roztočů a eliminující již rezistentní jedince ), je-li
> podezření na propukající rezistenci, nebo jsou-li včelstva v oblasti s
> invazním tlakem rezistentních roztočů. Dvojitá rána je jistější než
> případná žádná rána.
>
> Další možnost: léčit jenom alternativními látkami.
>
> S pozdravem. M. Václavek
> //\/\\//
>
>
>

>Příští rok po nakrmení mám v plánu přeléčit včelstva odpařovači HCOOH bez ohledu na to, zda v nich Gabony budou, či nebudou.....Dvojitá rána je jistější než
případná žádná rána.< MV
------------------------------------------------------------
Jak jsem již psal, u jednoho včelstva se mi "dvojitá rána" omylem povedla. Kontrolu včelstva budu provádět až koncem týdne. Uvidím zatímní a doufám,že ne konečný stav. Skutečnost ale pravděpodobně ukáže až jaro. Ono se poškození včelstva může projevit až za delší dobu. "Dvojitá rána". Ano, takoví jsme, někteří. Papežštější než sám Papež. Když už, tak ať to stojí zato. Z extrému do extrému. Ode zdi ke zdi.... To je však výsadou mládí. Já si však myslím, že zde je potřeba opatrně našlapovat.
JK

Jak jsem již psal, u jednoho včelstva se mi "dvojitá rána" omylem povedla. Kontrolu včelstva budu provádět až koncem týdne. Uvidím zatímní a doufám,že ne konečný stav. Skutečnost ale pravděpodobně ukáže až jaro. Ono se poškození včelstva může projevit až za delší dobu.
____________________________________________________________

Budu se těšit na Vaše vyhodnocení.

Popravdě řečeno nikdy jsem se neobával ( ani by mě to nenapadlo ), že bych kombinací HCOOH a Gabonů mohl včelám ublížit. Principy léčby těchto dvou postupů jsou diametrálně odlišné, takže jejich účinek by měl být navzájem nezávislý. Nicméně je to jen můj laický názor, berte to s rezervou. Překvapilo mě, že se o tom diskutuje jako o možném problému.

____________________________________________________________

"Dvojitá rána". Ano, takoví jsme, někteří. Papežštější než sám Papež. Když už, tak ať to stojí zato. Z extrému do extrému. Ode zdi ke zdi.... To je však výsadou mládí. Já si však myslím, že zde je potřeba opatrně našlapovat.
JK
____________________________________________________________

Ano, patřím mezi ty, co chtějí být „papežštější než papež“.

Já si myslím, že co se týče kombinace ošetření kyselinou mravenčí a Gabony, není se čeho obávat a pokud vůbec dojde k nějakému poškození, nebude to následek „dvojité rány“, ale daleko pravděpodobněji důsledek nezvládnutí techniky aplikace HCOOH. Spíše bych tu řešil otázku, zda se to vyplatí, zda to může mít význam, zda se nejedná o pouhé plýtvání časem, materiálem a penězi. To byl námět mého předchozího příspěvku, ve kterém jsem o tom v souvislosti s bojem proti rezistenci polemizoval.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Teprve teď jsem se dostal v diskuzi k tématu "dvojitá rána našemu "příteli" destruktorovi" (Gabon a KM). Loni jsem poprvé použil odpařovače Nasenheiser (dal jsem jeden odpařovač do krmného nástavku, nad plod s 85 %ní KM), těšil jsem se na to, jak zatočím s destruktorem a budu mít od něj pokoj. Po jeho vložení do úlů přijel důvěrník s Gabonem a já jsem si řekl,proč jej nepoužít, uškodit ničemu nemůžu, tak jsem jej tam přidal ke KM. Po odpaření KM a po 30-ti dnech Gabonu, když nastal ten správný okamžik pro fumigaci, jsem poprvé holkám začudil a věřil jsem tomu, že spad destruktora u mne na včelnici bude raritou. Realita byla jiná. Na podložkách bylo od 25 ks do 250 ks destruktora. Na jaře jsem žádné zpoždění ve vývoji včelstva nepozoroval, naopak se mi zdálo, že jsou ve vývoji vpředu a brzo jsem je rozšiřoval(koncem března jsem už dával stavební rámky).

Jiří

Jestli můžu vyslovit svůj názor, obávám se že těžko můžete odlišit vliv svých zásahů, které nazýváte kontrolami od skutečnosti. Ve včelách jsem nebyl od vyndavání Gabonů a i ty jsem vyndal velmi rychle. I tak včely obvykle vyzimují v dobrém stavu. Asi je moc neruším......
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: kombinace Gabonu a KM
> Datum: 23.9.2009 16:30:31
> ----------------------------------------
> Jak jsem již psal, u jednoho včelstva se mi "dvojitá rána" omylem povedla.
> Kontrolu včelstva budu provádět až koncem týdne. Uvidím zatímní a doufám,že
> ne konečný stav. Skutečnost ale pravděpodobně ukáže až jaro. Ono se
> poškození včelstva může projevit až za delší dobu.
> ____________________________________________________________
>
> Budu se těšit na Vaše vyhodnocení.
>
> Popravdě řečeno nikdy jsem se neobával ( ani by mě to nenapadlo ), že bych
> kombinací HCOOH a Gabonů mohl včelám ublížit. Principy léčby těchto dvou
> postupů jsou diametrálně odlišné, takže jejich účinek by měl být navzájem
> nezávislý. Nicméně je to jen můj laický názor, berte to s rezervou.
> Překvapilo mě, že se o tom diskutuje jako o možném problému.
>
> ____________________________________________________________
>
> "Dvojitá rána". Ano, takoví jsme, někteří. Papežštější než sám Papež. Když
> už, tak ať to stojí zato. Z extrému do extrému. Ode zdi ke zdi.... To je
> však výsadou mládí. Já si však myslím, že zde je potřeba opatrně
> našlapovat.
> JK
> ____________________________________________________________
>
> Ano, patřím mezi ty, co chtějí být „papežštější než papež“.
>
> Já si myslím, že co se týče kombinace ošetření kyselinou mravenčí a Gabony,
> není se čeho obávat a pokud vůbec dojde k nějakému poškození, nebude to
> následek „dvojité rány“, ale daleko pravděpodobněji důsledek nezvládnutí
> techniky aplikace HCOOH. Spíše bych tu řešil otázku, zda se to vyplatí, zda
> to může mít význam, zda se nejedná o pouhé plýtvání časem, materiálem a
> penězi. To byl námět mého předchozího příspěvku, ve kterém jsem o tom v
> souvislosti s bojem proti rezistenci polemizoval.
>
> S pozdravem M. Václavek
> //\/\\//
>
>
>

>Jestli můžu vyslovit svůj názor, obávám se že těžko můžete odlišit vliv svých zásahů, které nazýváte kontrolami od skutečnosti. Ve včelách jsem nebyl od vyndavání Gabonů a i ty jsem vyndal velmi rychle. I tak včely obvykle vyzimují v dobrém stavu. Asi je moc neruším...... Radek<
------------------------------------------------------------
Nyní jsem poněkud na pochybách komu je Váš příspěvek určen. Protože o kontrole včelstva (jedná se o jedno konkrétní) u něhož se mi povedla ta "dvojitá rána" psal já, předpokládám, že je určen mé osobě. Zkrátka potrefená husa... Proto poněkud blíže k vysvětlení, proč pokládám tuto kontrolu v tomto období u tohoto včelstva za potřebnou.

Ještě nyní mám včelstva na 6-ti nízkých nástavcích v následujícím složení: nejvýše zásoby (medná komora), 2, 3 a 4 předpokládám včely, 5 a 6 na úlovém dně jsou medníkové nástavky určené k vyvaření které jsem po medobraní podstavil pod plodové nástavky. Je zcela evidentní, že v úle této skladby nejsem schopen zjistit zvýšený úhyn včel, které se zachytí mezi plásty nižších nástavků (nespadnou na dno). Jinak i já jsem vyznavačem základní zásady dobrého včelaře. Ta zní, "zbytečně se v tom nešťourej". Je to zásada, které mne naučil můj otec.
Vše dobré JK

>Budu se těšit na Vaše vyhodnocení.
Popravdě řečeno nikdy jsem se neobával ( ani by mě to nenapadlo ), že bych kombinací HCOOH a Gabonů mohl včelám ublížit. Principy léčby těchto dvou postupů jsou diametrálně odlišné, takže jejich účinek by měl být navzájem nezávislý. Nicméně je to jen můj laický názor, berte to s rezervou. Překvapilo mě, že se o tom diskutuje jako o možném problému. MV <
------------------------------------------------------------
Jak jsem slíbil, tak také informuji. 29.09.09 jsem provedl kontrolu včelstva, kde se mi povedla "dvojitá rána". Nezjistil jsem žádnou zvláštnost-mimořádnou úmrtnost včel.
Zda se projeví poškození včelstva po delší době uvidíme běhen zimování a na jaře. Zatím však se včelstvo jeví vitální.
Zdravím JK