78674
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
- J. Matl (213.151.87.2) --- 21. 10. 2009
Re: RE: folie pod strůpkem
Také řeším otázku, zda folii na zimu ponechat. Pokusně jsem do ní po krajích udělal pár dírek. Vloni jsem zimoval jeden červencový oddělek a v jednom nástavku, nahoře igelit. A spodní rohy dna vlhly hodně, jak začaly v lednu plodovat. Takže letos tento pokus. Používám Břínkovy palubkové úly, zimuji ve dvou VN, nahoře víko sololitové s uvnitř vloženým polystyrenem, na boku víka dva větrací otvory. Na něm leží širší venkovní dřevěné víko s Ipou, mezi oběma víky vzduchová bublina. Navíc tyhle úly mají dno s dvířky zezadu, v nich je i otvor se špuntem pro fumigaci. Ten špunt se dá občas vyndat a větrat i spodem. Tak by to mohlo fungovat, co myslíte? Klidný den. J. Matl
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38156
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - R. Polášek (83.208.54.27) --- 21. 10. 2009
Re: RE: folie pod strůpkem
Včely dokáží zhruba stejně dobře přezimovat ( i na konci léta zpracovat zásoby) v úplně utěsněném úlu jen s jedním otevřeným očkem o průměru 3 centimetry stejně tak jako v úlu se sítem ve dnu a s naplno otevřeným česnem a všemi očky v nástavcích. Jestli dávat nebo nedávat fólii pod vlhkostí propustným strůpkem pak záleží na tom, jak moc při zvoleném druhu zimování vlhnou a plesniví rámky a jak moc to včelaři vadí.
Obecně jsou potom dva směry zimování. První nechává společně se sítem ve dnu otevřená všechna očka, potom se tepelně izolační schopnosti úlu vůbec neuplatní a včely zimují v podstaě na venkovní teplotě a dostávají potom zabrat za větších mrazů. Vlhkost pak není třeba řešit. Druhý nechává očka zavřená, větrání je řešeno profukováním dole přes odkryté síto a česno ve dnu, které vedle větrání řeší základní odvod vlhkosti. Zbytek úlu nad dnem je proti profukování uzavřený, takže se uplatní izolační schopnost úlu, která je i při jen 2 cm silných dřevěných stěnách poměrně velká. Tam se potom může uplatnit dodatečný odvod vlhkosti utepleným, ale pro vlhkost prostupným víkem. V takovém úlu včely svým odpadním teplem vnitřek úlu částečně vyhřívají a tak zimování za mrazů je pro včely méně náročné. Zase za oblevy je větší pravděpodobnost předčasného rozplodování včel, což včelám taky dává zabrat to je ale stejně mnohem více než teplotou dané jinými vnitřními zákonitostmi včelstva a objevuje se i při zimování při úplně otevřených očkách.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38158
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma
Klikněte sem pro nápovědu