78082

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Vorja (78.108.145.2) --- 2. 11. 2009
Re: Dotace

Ja umiestňujem 2-3 kvapky na jednu polovicu papierového fumiganta a zapaľujem druhý koniec a funguje to dokonale.
---------------------------------------------------------
Do jak velkého prostoru? Tzn. kolika plástů a jakého rozměru dáváte 2-3 kapky Taktiku?
U nás lahvička Varidolu (5ml) obsahuje 625 mg Amitrazu. Taktik má tutéž koncentraci?
Při jaké minimální venkovní teplotě ještě fumigujete?
Děkuji předem za odpověď.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38448


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 2. 11. 2009
Re: Dotace

Do jak velkého prostoru? Tzn. kolika plástů a jakého rozměru dáváte 2-3 kapky Taktiku?
U nás lahvička Varidolu (5ml) obsahuje 625 mg Amitrazu. Taktik má tutéž koncentraci?
Při jaké minimální venkovní teplotě ještě fumigujete?
Děkuji předem za odpověď. Vorja

1. Dve debničky miery B, 2 krát 10 plástov, fumigujem pod plástami.

2. Varidol (je to len predajný názov výrobku z Dolu) je presne to čo Taktic, teda i obsah amitrazu v 5 ml.

3. Robil som pokusy pri nízkych teplotách a amitraz vždy (ak už nebol plod) zabral dokonale, len pevnom chumáči uhynuté Vd vypadávajú aj 2-3 dni.

Splynovaný amitraz sa vždy dostane tam, kde aj vzuduch a keď včely ani Vd v zimnom uzavretom chumáči nezahynú, znamená to že sa do chumáča dostanú a kliaštika zabijú. Klieštik tak isto dýcha prieduchmi ako včela a ostatný hmyz,lenže dávka pre obrovskú včelu v pomere ku Vd nezahynie, ale nepomerne menší klieštik áno.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38458


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Petr (94.125.216.34) --- 3. 11. 2009
Re: Dotace

Pane Turčáni,uvádíte,že fumigaci amitrazem provádíte i za nízkých teplot.Proč se v metodických pokynech stále opakovaně a striktně uvádí teplota minimálně deset nad nulou?Určitá logika v těch vašich argumentech,které uvádíte by mohla být.Jste opravdu přesvědčený o správnosti svého postupu a že opravdu roztoče zlikvidujete?Při kterých nejnižších teplotách fumigaci provádíte?Jestli máte pravdu,pak nemůže být problém fumigovat koncem měsíce listopadu i při těch nižších teplotách,kdy ve včelstvech je pravděpodobnost uzavřeného plodu téměř nulová a tudíž považuji naprosto zbytečné již v prosinci včelstva zatěžovat aerosolem.P.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38475


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
KaJi (88.103.157.154) --- 3. 11. 2009
Re: Dotace

Jestli máte pravdu,pak nemůže být problém fumigovat koncem měsíce listopadu i při těch nižších teplotách,kdy ve včelstvech je pravděpodobnost uzavřeného plodu téměř nulová
-----------------------
Jestli čtu správně vyyhlášky SVS tak se fumigace má dělat v listopadu a prosinec ani leden není vyloučen. Veterina logicky stanovením začátku léčení na polovinu října a doporučenými intervaly posouvá další léčení na listopad. Aerosol se masově rozšířil do ZO až po dotování kompresorů. Do té doby to tak jak přítel Turčány píše dělalo spousta včelařů.
A pokud bych chtěl být ironický demagog, tak bych napsal že včely na varroázu začaly hynout až po masívním zavedení aerosolování :-)) Nehledal někdo spojitost - třeba jsou alergické na aceton? :-))

A já jsme míval normální a dobré výsledky bez aerosolu, stejě tak jako i sním. Naše /v té době kdy jsem byl členem/ si pořídila kompresory už za socialismu a dokud k nim byli dva dobrovolníci tak se aerosolovalo. Pak nebyli, tak se usoudilo že fumigace je stejně účinná. A asi byla.

Tedy pokud počasí přálo. Já si VAT pořídil právě až po náhlém ochlazení na podzim a trvalých mrazech - asi 2005. To se moje vysledované oblevy nedostavily. Hlavně ta Vánoční je skoro pravidelná.

Teplota je v návodu protože návod musí pochopit i naprostý debil. /tak je to zavedené u nás ve firmě, nic proti včelařům:-) /
Naprosté většině tehdy byl stav chomáče díky studené stavbě a zatepleným úlům s chomáčem neznám. Pokud s eneobjevily včely za okénkem, tak včelař měl k dispozici odposlech hadičkou a podložku. To na vysvětlenou.

Pokud budete sledovat stav chomáče, tak zjistíte že nemá spojitost ani tak s absolutní teplotou ale s postupem času a teplotními změnami.

Ve středu 28.10. byla teplota víc než deset stupňů, včely létaly ale bylůy stejně v chomáči.

A přijde obleva o vánocích, teplota stěží 5st. nebo nula, zsavítí sluníčko a včely se rozvolní, leckdy proletují, a stahují si sladinu k chomáči.
A běhají po úle, vyhřejí si prostor okolo. A kdo si to chytne (pokud to jeho včely v jeho úlech samozřejmě dělají) tak může odpoledne fumigovat.

Je třeba si pamatovat, že ta metodika je z dřevních dob, kdy nástavkové neuteplené úly, více prostorové zimování dělalo pár šílenců.
V utepleným, těžkým izolovaným úle s nějakou chodbičkou se samozřejmě včely chovají trochu jinak než v nástavkovém úle.

Takže to je třeba mít na paměti. Metodika léčení nebyla nikdy pro nástavkové víceprostrové neizolované úly verifikována a modifikována - tedy DOLem. Pokud mi to uniklo tak se omlouvám.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38476


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(e-mailem) --- 3. 11. 2009
Re: Dotace

ono ti těh věcí uniklo opravdu hodně
Za toho socializmu se toho moc neareorsolovalo , zato se postřikovači plásty doslova omývaly , klíckovalose, vyřezávalo, pak teprve fumigovalo. Následně přicházejí kompresory a různé odpařovače.
Není taky chomáč jak chomáč v závislosti na teplotě jsou v něm včely různě složeny aby udržely správnou teplotu a potřebnou obměnu vzduchu.To je známo opravdu hodně dlouho. metoda nemusela být nijak modifikována protože byla odzkoušena v několika typech úlů ne jen v těh s chodbičkou U toho aerosolu údajně dochází ke změně elektrického náboje a látka lépe ulpívá na včelách. Také není nutné pokaždé aceton běžně v zimě kolem vánoc stačí voda.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotace
> Datum: 03.11.2009 19:59:01
> ----------------------------------------
> Jestli máte pravdu,pak nemůže být problém fumigovat koncem měsíce listopadu
> i při těch nižších teplotách,kdy ve včelstvech je pravděpodobnost
> uzavřeného plodu téměř nulová
> -----------------------
> Jestli čtu správně vyyhlášky SVS tak se fumigace má dělat v listopadu a
> prosinec ani leden není vyloučen. Veterina logicky stanovením začátku
> léčení na polovinu října a doporučenými intervaly posouvá další léčení na
> listopad. Aerosol se masově rozšířil do ZO až po dotování kompresorů. Do té
> doby to tak jak přítel Turčány píše dělalo spousta včelařů.
> A pokud bych chtěl být ironický demagog, tak bych napsal že včely na
> varroázu začaly hynout až po masívním zavedení aerosolování :-)) Nehledal
> někdo spojitost - třeba jsou alergické na aceton? :-))
>
> A já jsme míval normální a dobré výsledky bez aerosolu, stejě tak jako i
> sním. Naše /v té době kdy jsem byl členem/ si pořídila kompresory už za
> socialismu a dokud k nim byli dva dobrovolníci tak se aerosolovalo. Pak
> nebyli, tak se usoudilo že fumigace je stejně účinná. A asi byla.
>
> Tedy pokud počasí přálo. Já si VAT pořídil právě až po náhlém ochlazení na
> podzim a trvalých mrazech - asi 2005. To se moje vysledované oblevy
> nedostavily. Hlavně ta Vánoční je skoro pravidelná.
>
> Teplota je v návodu protože návod musí pochopit i naprostý debil. /tak je
> to zavedené u nás ve firmě, nic proti včelařům:-) /
> Naprosté většině tehdy byl stav chomáče díky studené stavbě a zatepleným
> úlům s chomáčem neznám. Pokud s eneobjevily včely za okénkem, tak včelař
> měl k dispozici odposlech hadičkou a podložku. To na vysvětlenou.
>
> Pokud budete sledovat stav chomáče, tak zjistíte že nemá spojitost ani tak
> s absolutní teplotou ale s postupem času a teplotními změnami.
>
> Ve středu 28.10. byla teplota víc než deset stupňů, včely létaly ale bylůy
> stejně v chomáči.
>
> A přijde obleva o vánocích, teplota stěží 5st. nebo nula, zsavítí sluníčko
> a včely se rozvolní, leckdy proletují, a stahují si sladinu k chomáči.
> A běhají po úle, vyhřejí si prostor okolo. A kdo si to chytne (pokud to
> jeho včely v jeho úlech samozřejmě dělají) tak může odpoledne fumigovat.
>
> Je třeba si pamatovat, že ta metodika je z dřevních dob, kdy nástavkové
> neuteplené úly, více prostorové zimování dělalo pár šílenců.
> V utepleným, těžkým izolovaným úle s nějakou chodbičkou se samozřejmě včely
> chovají trochu jinak než v nástavkovém úle.
>
> Takže to je třeba mít na paměti. Metodika léčení nebyla nikdy pro
> nástavkové víceprostrové neizolované úly verifikována a modifikována -
> tedy DOLem. Pokud mi to uniklo tak se omlouvám.
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38481


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Josef Křapka (77.237.138.69) --- 3. 11. 2009
Re: Dotace

>ono ti těh věcí uniklo opravdu hodně
Za toho socializmu se toho moc neareorsolovalo , zato se postřikovači plásty doslova omývaly , klíckovalose, vyřezávalo, pak teprve fumigovalo. Následně přicházejí kompresory a různé odpařovače....
U toho aerosolu údajně dochází ke změně elektrického náboje a látka lépe ulpívá na včelách. Také není nutné pokaždé aceton běžně v zimě kolem vánoc stačí voda. Pepan<
------------------------------------------------------------
Dovolte mi příteli, abych poněkud zapátral v paměti a Vaše lakonické sdělení poněkud rozšířil. Léčit se počalo nejprve pálením celých stanovišť 1978. To ale nepomohlo a byla obava, že bude muset být vypálena celá republika, protože tehdejší Varroa Jcobsoni se na nás tlačila ze všech stran, vyjma KSSS a KSČ. Díky VÚ v Dole nastoupilo veterinární léčivo proti zvířecím roztočům pod názvem Tactic. To jsme aplikovali jako roztok postřikem jednotlivých včelami obsazených plástů při čemž jsme současně lžící likvidovali (odškrabávali) zavíčkovaný plod. Zde se ukázalo co vše včely dokáží přežít. Poté nastoupila fumigace a klíckování matek nebo již známé odstraňování zavíčkovaného plodu. Abychom při nižších teplotách dosáhli alespoň krátkodobého rozvolnění zimního chomáče, nahřívali jsme nad PB vařičem cihly, horkou vodou jsme plnili lahve a ty vkládali do včelstva za účelem zvýšení vnitřní teploty v úlech. Bylo velkou úlevou, když o pár let později cca 1983 vyrukoval VÚ Dol s tyčkovým vyvíječem aerosolu. K tyčkovému vyvíječi bylo přistoupeno proto, že tehdejší propanové tepelné odpařovače (výroba Francie) do včelstev smrděly. Ale voda použitá jako nosič léčiva ve vyvíječi aerosolu byla bez zápachu a nezatěžovala vnitřní prostředí v úlech. Ke včelstvům jsme do zhotovení přenosného kompresoru s benzinovým motorem používali traktorový kompresor (i s traktorem), zapůjčovali jsme si tlakové lahve (byly těžké jako kur..), zvláště, pokud bylo nutno je vláčet do kopce. Problém nastal se zamrzáním aerosolových vyvíječů při venkovních teplotách pod +10 st.C vlivem proudění vzduchu v tryskách. Teplota vzduchu na výstupu (aerosolu) je o cca 6 st.C nižší než je teplota okolního prostředí. Vymýšleli se různé ohřívače na sklenice s léčivem, předehříval se i tlakový vzduch. Ale i přez veškerou snahu, kterou jsme tomu věnovali, nepracoval vyvíječ v některých případech správně. Proto bylo velkou úlevou když se při nižších teplotách počal používat "lékařský aceton". Aceton se používá při teplotách od +10 st.C do -5 st.C. Při nižších teplotách než - 5 st.C vyvíječ ani s acetonem již nepracuje spolehlivě. Zde platí jednoduché pravidlo: "při teplotách nad +10 st.C se mohu rozhodnout zda použiji k léčení fumigaci nebo aerosol s vodní emulzí. Při teplotách od +10 st.C do -5 st.C použiji výhradně aerosolový vyvíječ s acetonem". Výhoda aerosolového vyvíječe spočívá v tom, že vystupující aerosol má opačnou polaritu než včelstvo, je tedy včelstvem přitahován-nassáván. Léčivo tedy obrazně řečeno obalí jednotlivé včely i roztoče. (Roztoč je nyní nazvaný jako Varroa destructor - nebo u nás také, kleštík včelí). Zde chci připomenout, že amitráz (účinná složka Varidolu - dříve Taktiku) je kontaktním léčivem a působí nejenom na dýchací cesty roztoče ale i přímým dotykem s nechráněnou částí těla roztoče. Bohužel však aerosol ani z vodní emulze ani acetonové emulze nepůsobí na roztoče chráněné pod víčky na plodu. A tak pokud chceme správně a účinně léčit buď klíckujeme matky nebo odstraňujeme plod nebo obojí. Tak chutě do toho.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38486


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
(e-mailem) --- 4. 11. 2009
Re: Dotace

Hezky a pravdivě shrnuto. Náhle si člověk uvědomí, jak dlouho už
tu varroózou žijeme, jak se postupně vyvíjely názory, postupy a
prostředky.
A ani ty současné nejsou konečné.
Díky
J. Kala



> Dovolte mi příteli, abych poněkud zapátral v paměti
> a Vaše lakonické
> sdělení poněkud rozšířil. Léčit se počalo
> nejprve pálením celých stanovišť
> 1978. To ale nepomohlo a byla obava, že bude muset
> být vypálena celá
> republika, protože tehdejší Varroa Jcobsoni se na
> nás tlačila ze všech
> stran, vyjma KSSS a KSČ. Díky VÚ v Dole nastoupilo
> veterinární léčivo proti
> zvířecím roztočům pod názvem Tactic. To jsme
> aplikovali jako roztok
> postřikem jednotlivých včelami obsazených plástů
> při čemž jsme současně
> lžící likvidovali (odškrabávali) zavíčkovaný
> plod. Zde se ukázalo co vše
> včely dokáží přežít. Poté nastoupila fumigace
> a klíckování matek nebo již
> známé odstraňování zavíčkovaného plodu. Abychom
> při nižších teplotách
> dosáhli alespoň krátkodobého rozvolnění zimního
> chomáče, nahřívali jsme nad
> PB vařičem cihly, horkou vodou jsme plnili lahve
> a ty vkládali do včelstva
> za účelem zvýšení vnitřní teploty v úlech.
> Bylo velkou úlevou, když o pár
> let později cca 1983 vyrukoval VÚ Dol s tyčkovým
> vyvíječem aerosolu. K
> tyčkovému vyvíječi bylo přistoupeno proto, že
> tehdejší propanové tepelné
> odpařovače (výroba Francie) do včelstev smrděly.
> Ale voda použitá jako
> nosič léčiva ve vyvíječi aerosolu byla bez zápachu
> a nezatěžovala vnitřní
> prostředí v úlech. Ke včelstvům jsme do zhotovení
> přenosného kompresoru s
> benzinovým motorem používali traktorový kompresor
> (i s traktorem),
> zapůjčovali jsme si tlakové lahve (byly těžké
> jako kur..), zvláště, pokud
> bylo nutno je vláčet do kopce. Problém nastal se
> zamrzáním aerosolových
> vyvíječů při venkovních teplotách pod +10 st.C
> vlivem proudění vzduchu v
> tryskách. Teplota vzduchu na výstupu (aerosolu) je
> o cca 6 st.C nižší než
> je teplota okolního prostředí.       Vymýšleli se různé
> ohřívače na sklenice s
> léčivem, předehříval se i tlakový vzduch. Ale
> i přez veškerou snahu, kterou
> jsme tomu věnovali, nepracoval vyvíječ v některých
> případech správně. Proto
> bylo velkou úlevou když se při nižších teplotách
> počal používat "lékařský
> aceton". Aceton se používá při teplotách od +10
> st.C do -5 st.C. Při
> nižších teplotách než - 5 st.C vyvíječ ani s
> acetonem již nepracuje
> spolehlivě. Zde platí jednoduché pravidlo: "při
> teplotách nad +10 st.C se
> mohu rozhodnout zda použiji k léčení fumigaci nebo
> aerosol s vodní emulzí.
> Při teplotách od +10 st.C do -5 st.C použiji výhradně
> aerosolový vyvíječ s
> acetonem". Výhoda aerosolového vyvíječe spočívá
> v tom, že vystupující
> aerosol má opačnou polaritu než včelstvo, je tedy
> včelstvem
> přitahován-nassáván. Léčivo tedy obrazně řečeno
> obalí jednotlivé včely i
> roztoče. (Roztoč je nyní nazvaný jako Varroa destructor
> - nebo u nás také,
> kleštík včelí). Zde chci připomenout, že amitráz
> (účinná složka Varidolu -
> dříve Taktiku) je kontaktním léčivem a působí
> nejenom na dýchací cesty
> roztoče ale i přímým dotykem s nechráněnou částí
> těla roztoče. Bohužel však
> aerosol ani z vodní emulze ani acetonové emulze nepůsobí
> na roztoče
> chráněné pod víčky na plodu. A tak pokud chceme
> správně a účinně léčit buď
> klíckujeme matky nebo odstraňujeme plod nebo obojí.
> Tak chutě do toho.
> JK
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38487


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
R. Polášek (83.208.54.27) --- 4. 11. 2009
Re: Dotace

Moje první vzpomínky na varaózu jsou na rok 1983 nebo 84. Tehdy se udržovalo území Čech a Moravy bez varaózy, ale před cca 2 roky jeden včelař někde od Ústí nad Orlicí nebo Pardubic bez povolení dovezl včelstva z východního Slovenska, kde už varaóza byla. A protože tehdy se spad nemonitoroval, přišlo se na to, až když včelstva přímo v ohnisku začala hynout a varaóza se rozšířila na poměrně velkou oblast Pardubicka a Ústeckoorlicka . Z tohoto období si pamatuji vyhlášku vyvěšenou na vývěsce v Pardubicích, všechna nakažená včelstva plus ty z ochranného pásma se vybila a území se odvčelovalo od divokých včel medovými návnadami s insekticidem, tuším Gamoxonem nebo tak nějak. To oddálilo o nějaký rok nástup varaózy, která potom přišla ze Slovenska, kde se přirozeně rozšířila i ze západu z Německa, protože německý výzkumný ústav svého času dovezl nakažená včelstva z Kavkazu, Bulharska nebo přímo z Indie, to už nevím.
Potom už doma v ZO jsme dva roky, snad 86 a 87, dělali rozebírání včelstev v prosinci a jejich postřiky vodným roztokem, pak nastoupila fumigace a nějak od roku 89 nebo 90 jsme třetí ošetření dělali aerosolem vzduchem z hasičských tlakových bomb. Až doteď.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38492


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
KaJi (212.77.163.101) --- 4. 11. 2009
Re: Dotace

Pepan:
Za toho socializmu se toho moc neareorsolovalo ....
------------
No možná u Vás. U nás ano.
Já tehdy začínal, tak jsem jen koukal.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38500


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
R. Polášek (83.208.54.27) --- 4. 11. 2009
Re: Dotace

Co se týká nízkých teplot a fumigace, v době, kdy jsem dělal důvěrníka a měl jsem k volné dispozici lahvičku a léčivo, jsem za nízkých teplot v zadovácích prostě odebíral rámky tak dlouho, dokud jsem nenarazil na včely a teprve potom jsem fumigoval. Pro ty, kdo zadovák neviděli, rámky se odeberou a okýnko se posune na jejich místo, takže prostor úlu se o odebrané rámky zmenší. A včely jsou v přímém kontaktu s knotem a odebíráním rámků se zimní chumáč i trochu rozvolní. Co si pamatuji, byla to téměř vždy noční práce za svitu baterky a svíčky, za světla jsme dělal jiné včelaře. Bohužel v té době ještě roztoči nebyli, takže nebylo možné vyhodnotit účinnost.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38493


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 3. 11. 2009
Re: Dotace-fumigácia

Pre Petra.
Môj technologický postup v boji proti Vd za pomoci fumigácie s amitrazom, nie je náhodný pochod, ale dobre odskúšaný postup, ktorý už 9 rokov praktizujem. Teploty v mesiaci november -listopad so svojimi dennými teplotami, nedovoľuje včelstvám plodovať a posledný plod je už vyliahnutý a to je veľmi dôležité. Samozrejme, že včelstvá pri teplote pod 10˚C sú viacmenej uložené do zimného chumáču-hrozna, ale ako som už viackrát zdôraznil, fumigant doňho prenikne tak isto ako vzduch, aj keď je zdanlive jeho zomknutosť prekážkou. Je pravdou, že teploty pri fumigácii včelstiev, ani raz neboli pod nulou, ale od 2 do 7˚C. Priemerný odpad už viac rokov na jedno včelstvo (celkovo 75) nepresiahol ani raz 100 ks) a odpad pri troch fumigáciách zaznamenávam spoľahlivo. V nasledujúcich dňoch budem fumigovať posledný krát bez ohľadu, aká bude denná teplota a dielčie výsledky spolu s celkovým uvediem na stránku.
V ZO máme aerosolovací prístroj máme, no ešte som ho nepoužil, dobre pripravené úľové zostavy dovolia fumigáciu previesť rýchlo a dokonale.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38480


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Petr (94.125.216.34) --- 4. 11. 2009
Re: Dotace-fumigácia

Karle,asi je nás těch ironických demagogů více,takže si s tím nemusíte nijak lámat hlavu.Já už třetím rokem "neléčím" acetonem a myslímm si,že od té doby mám úly plné zdravých včel.Fumigaci jsem vždy prováděl jen při teplotách deset a více a právě je pro mě zajímavé bádání p.Turčányho,který ji provádí i při nižžích teplotách a zřejmě s úspěchem.Je ale zajímavý a pro mě celkem nepochopitelný jeho velmi nízký průměrný spad roztočů po fumigaci,což vede k zamyšlení,zda léčba fumigací i při nízkých teplotách je opravdun tak úččinná.Ale kdyby nebyla,zřejmě už by byl bez včel.
S pozdravemP.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38499


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 4. 11. 2009
Re: Dotace-fumigácia

Ale kdyby nebyla,zřejmě už by byl bez včel.
S pozdravemP.Z.

Pán kolega, presne ste to vystihli! 9 rokov v jednom slede bez použitia akýchkoľvek iných prostriedkov, by sa bol dávno prejavil a teraz by som obdivoval len prázdne úle. Zatiaľ sa neprejavil vplyv jednostranného používania ničiaceho prostriedku (amitraz) na odolnosť klieštika a amitraz používam od jeho začiatku , t.j. od roku 1982-3. technologický postup v mojom prevedení: prvé tzv. odľahčovacie FUM robím 20.8, druhú 1.10 a poslednú totálnu, bez plodu v čase 5-15.11, v tom je celé tajomstvo zatiaľ úspešného boja s Vd.
Som presvedčený, že je to dôsledok pôsobenia na akarida cez vzduchové prieduchy, kde končia nervové zakončenia, na ktoré jed pôsobí. Dokázať to neviem (nemám na to prostriedky), potvrdzuje mi to len vlastná intuícia a dosahované výsledky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38504


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu