Včelařská konference

Používám kombinovaný systém-plodiště 39x30 a medník 39x15. Zimuji s krmnou komorou. Letos je to u většiny včelstev tak, že včely jsou v usazeny v medné komoře umístěné na vysokém nástavku. Uvažuji o prohození nástavků(u jedněch jsem to již provedl) již nyní popř. po odběru vzorků měli koncem ledna. Jednou se zde objevil názor, nechat to tak být. Ale mám před lety špatnou zkušenost z podobného zimování. Včeltvo uhynulo hladem v medníku a pod ním plný plodový nástavek zásob.Nicméně si rád přečtu Vaše názory.Ještě doplním:
dodáno cca 15 kg cukerných zásob, včelstva jsou ve včelíně, česna 40 x 3,5 cm, bez otevřených oček, uteplené strůpky, jedno včelstvo na zasíťované dnu (otevřeném).

Těším se na nové stránky D. klubu a přeji jim delší trvání než měly ty původní. Ovšem bez zásadní změny přístupu vedení DK to bude zase za pár týdnů o ničem. Co se týká krmení do polonástavku nad plodištěm, tak největší chybou je na krmení šetřit. Včely totiž často nejdříve naplní plodiště a pak částečně polomedník, ale nikdy to neberou odzhora dolů. Takže má li někdo včelky už dost bez zásob a zkrmí 15 kg má to rozcourané na velké ploše a pak se uvedený případ může stát. Zkrmí li se 25 kg, pak by se to stát nemělo. Přehazovat zásoby v medníku pod plodiště v lednu nepovažuji za příliš šťastné, spíš bych to nazval dost velkou prasárnou. Já bych volil tak konec září a také to tak často používám a jsem docela spokojen.Zdraví R. Stonjek

Pokud nesedí až na horních loučkách tak se nic neděje. je však pravdou , že jsem to párkrát byl nucen s některými udělat. Větší prasárnou je nic nepodniknout již proto , že jim jako včelař vytrvale narušuji jejich snahy a proto je nutné i pokusit se napravit co jsem sám svými hloupými nápady způsobil.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Sezen? v?elstav
> Datum: 17.11.2009 08:12:30
> ----------------------------------------
> Těším se na nové stránky D. klubu a přeji jim delší trvání než měly ty
> původní. Ovšem bez zásadní změny přístupu vedení DK to bude zase za pár
> týdnů o ničem. Co se týká krmení do polonástavku nad plodištěm, tak
> největší chybou je na krmení šetřit. Včely totiž často nejdříve naplní
> plodiště a pak částečně polomedník, ale nikdy to neberou odzhora dolů.
> Takže má li někdo včelky už dost bez zásob a zkrmí 15 kg má to rozcourané
> na velké ploše a pak se uvedený případ může stát. Zkrmí li se 25 kg, pak by
> se to stát nemělo. Přehazovat zásoby v medníku pod plodiště v lednu
> nepovažuji za příliš šťastné, spíš bych to nazval dost velkou prasárnou. Já
> bych volil tak konec září a také to tak často používám a jsem docela
> spokojen.Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Včely v zimě mohou za zásobami postupovat nahoru a do boku. Ale vůbec nejdou za zásobami dolů. Ideální postavení zimního chumáče na začátku zimy je tedy na spodním okraji zásob spíš u jedné strany rámkových uliček. Jak nastanou dlouhodobě nízké teploty pod nulou, včely potom v uličkách obsazených zimním chumáčem jdou po zásobách nahoru, až narazí na strop a potom jdou podél stropu. V optimálním případě potom takové zásoby v obsazených rámkových uličkám včelám vydrží až na několik měsíců mrazů, zatímco na rozplodování v předjaří potom využijí zásoby, které jsou umístěny v rámkových uličkách neobsazených zimním chumáčem, případně v plástech pod sezením včel.
Odhaduji, že plásty 39x30 byly tmavší, zatímco plásty 39x15 byly výrazně světlejší, asi nezakladené vystavené mezistěny. V takovém případě při nárazovém krmení později v srpnu v létě včely preferují ty tmavší rámky před světlými, takže plodovaly a zásoby ukládaly do tmavších plástů 39x30 a do 39x15 uložily jen jakési přebytky zásob. Když potom v září, říjnu a listopadu nemají přísun zásob, spotřebovávají zásoby nad plodem, ostatní míjejí, až se před zimou dostanou k horním loučkám rámků 39 x 15 a na vlastní zimu jim zbudou jen ty přebytky zásob v plástech 39x15.
Jestli to je ono, tak chyba je jasná. Plocha plástů v úlu uspořádaného na zimu musí být i přes jednotlivá patra nástavků víceméně celistvá, co se týká jejich tmavosti - atraktivity pro kladení a ukládání zásob v podletí. Vliv těchto plástů se potom dá omezit pozdním krmením. Zatímco v srpnu včely ukládají zásoby do celého prostoru úlu, v září a říjnu je ukládají výhradně nad plod a v těsné blízkosti plodu. Pozdní průběžné krmení v září a říjnu tedy stlačí sezení zimního chumáče směrem dolů a zásoby z toho krmení uloží nad ním. Jak nastane zima, včely potom jdou opačným směrem. Ostatně je otázka, jestli pozdní přísun sladiny není na stanovišti i z přírodních zdrojů, nějaké hořčice na poli vyseté na zelené krmení nebo tak podobně. A úhyny včelstev potom nastanou ten rok, kdy přírodní zdroje zklamou...
Automatické přehození nástavků je podle mně hloupost, může znamenat při jen 15 kilech zásob zničení včelstva i naopak zachránění včelstva podle toho, jak jsou zásoby rozložené. Já bych to viděl na počkání na slunečné počasí, rozebrání včelstev po rámcích a potom posouzení. A složení zpátky přehozením i rámků i nádstavků, pokud to bude nutné, tak, aby nad a v dosahu sezení včel bylo dostatečné množství zásob.

I když, možná by se ta prohlídka mohla omezit na otevření úlu, posouzení shora, kolik je zásob v rámcích 39x15 a pokud málo, přehození nástavku 39x15 dolů, protože většina zásob potom bude v dosahu zimního chumáče v nástavku 39x30.

Jak nastanou dlouhodobě nízké teploty pod nulou, včely potom v uličkách obsazených zimním chumáčem jdou po zásobách nahoru, až narazí na strop a potom jdou podél stropu.

Teoreticky áno, ale v praxi nie. Mne uhynulo včelstvo, ktoré malo dostatok zásob,keď stredne silné včelstvo dosiahlo strop úľa, nedokázalo prejsť smerom dozadu za zásobami, i keď mŕtve včely boli zapichnuté v bunkách 1,5 cm od nich.Zhodu okolností, v čase dosiahnutia stropu, panovalo mínusové počasie, nedokázalo prekonať vodorovne ani tých 1,5 cm. Takže aj takéto prípady sú individuálne, preto nie ich včelárom odporúčať. Istotu má včelár a včelstvo na prežitie vtedy, ak zimujúci chumáč-hrozen, má nad sebou maximum zásob, preto ja v 9 mes. doplním 1/3 z celkového množstva, ktoré podávam včelám, pretože som si istý, že včely v tomto čase ukladajú zásoby tam kde bude sedieť v zime chumáč.
Každá rada je dobrá, keď dobre slúži tomu, čo ju použije správne, ak niečo zamešká, musí pykať za svoju nedbalosť.

Jedná se o rámkovou uličku, takže nevadí, když na jednom rámku je mezera v zásobách. Pokud je na obou na stejném místě, tak to asi vadí. Ale já se s mezerou v zásobách pod horní loučkou pod strůpkem v podstatě nesetkávám. Ani když jsem připravoval oddělky na 10 rámcích 39 x 24 k zimnímu spojování a dával jsem jim jen takové 3 - 4 kila, byly pod horní loučkou souvislé pruhy zásob o výšce jednotek centimetrů. Včelky do prvních mrazů v prosinci spotřebovaly cca polovinu zásob, dojely na těch proužcích asi doprostřed rámků a k novému roku, když jsem je spojoval, jim podle měli dole na podložce z těch proužků zbývalo takových 5 - 10 cm.

Ano patrně to tak bude. Rámky 39x15 většinou nebyly nikdy zakladené, take jsou logicky světlejší než většina rámků v plodišti. U jedněch jsem prohození nástavků udělal. Podle hmotnosti nástavků lze odvodit, že většina zásob je skutečně ve velkém nástavku. Díval jsem se na krajní rámek (mezistěna vložená při zahájení krmení a byla vystavěna a "vnitřní strany obsahovala zavíčkoané zásoby). Lze tedy předpokládat, že v tmavších plástech vysokého nástavku zásoby budou. Při stejném ošetřování lze pravděpodobně totéž očekávat u ostatních včelstev. Patrně bude prohození nástavků na základě posouzení množství zásob za dané situace jediným možným řešením, dokud je poměrně teplo a včelstva nejsou v zak těsném chomáči. Díky všem kteří se vyjídřili za názory.

Ano patrně to tak bude. Rámky 39x15 většinou nebyly nikdy zakladené, take jsou logicky světlejší než většina rámků v plodišti. U jedněch jsem prohození nástavků udělal. Podle hmotnosti nástavků lze odvodit, že většina zásob je skutečně ve velkém nástavku. Díval jsem se na krajní rámek (mezistěna vložená při zahájení krmení a byla vystavěna a "vnitřní strany obsahovala zavíčkoané zásoby). Lze tedy předpokládat, že v tmavších plástech vysokého nástavku zásoby budou. Při stejném ošetřování lze pravděpodobně totéž očekávat u ostatních včelstev. Patrně bude prohození nástavků na základě posouzení množství zásob za dané situace jediným možným řešením, dokud je poměrně teplo a včelstva nejsou v zak těsném chomáči.
--------------------
Asi bych to udělal taky. Ale pokud ne, tak máte možnost na své náklady a včely vyzkoušet protimorovou rašovskou metodu. :-)
Tohle je právě její malá slabinka. :-)

Karel

Ing. Titěra na semináři 14.3.2009 v Hulicích rozdělil včelaře na dvě skupiny. Jedni to dělají s láskou, ale už na to nestačí a druzí chovají hodně včelstev a potom zase na vše nestačí.
Různými zbytečnými a složitými manipulacemi ve včelaření včelař si přidává práci nejen sobě, ale i včelám.Podceňováním sledování zdravotních stavů včel u některých včelařů se situace zhoršuje pro všechny. Vždy jsem měl včely připravené na první jarní snůšku, protože byla největší. Dnes si připravíte více varroa a starosti aby včely dožily jara. Proto jsem hledal způsob, aby léčivo bylo celé odpařeno, ale ani částečně spáleno.Na videu je zkouška s odpařením vody, která je na plošce pásku. Stejně na plošku dáváme léčivo a umístí se přímo pod chomáč. V každém úle je chomáč v jiné poloze. Okem přes skla je vidět jak páry a kouř pronikají přímo do chomáče z podmetu. Pokud se sáhne na rámky, včely se rozlezou po úle, účinnost se snižuje.
http://leteckaposta.cz/441651357
B.V.

Nestíhám se divit, co se dovídám o svých kamarádech. Mirek zelený nikdy 159 neměl a s Dadantisty toho moc společného nemá. Zde je část jeho odpovědi na doměnku F.S. :159 nemám, když už tak 185. a na plodiště 3 x 232 a to jenom proto, že chci časem popsat metodiku Vaška Ducháče. A to možná! - Jak je zřejmé, je nízkonástavkový včelař jako kopa dalších a pokud mluvil o Vaškovi Ducháčovi, ten nás učil na včelařském učilišti svojí metodu ošetřování, tak zase můžete i na něj něco vymyslet, třeba, že se vrací k brtnictví, to má totiž moc rád. Pro vysvětlení za brtníky Vašek považuje velkou část současných včelařů, kteří pořád špekulují o dalších zaručeně prospěšných zásazích do včelstev, přehazování rámků, nástavků atd. V neposlední řadě také Ty, kteří chovají včely kvůli rojům, protože ty prý pěkně staví! Typický brtník si neumí odchovat matku, předejít rojení, množit včelstva oddělky, často však má jen několik včelstev ,protože potřebuje mít času na to, aby je nejlépe každých 7-9 dní "kontroloval" a vylamovat matečníky, případně jinak vyrušoval... To co včelař zjistí prvním pohledem na česno, brtník diskutuje po důkladné prohlídce včelstva s ostaními brtníky ještě dva dny.... Stěstím pro včelaře bývá, že větší část brtníků alespoň poctivě léčí. Narozdíl od historických brtníků, kteří využívali brtě dnešní brtníci používají celou plejádu úlů (složitější bývají vysoce ceněny) a medu v průměru na včelstvo mohou získat srovnatelné množství jako včelaři. Včelaři většinou jen ubírají med včelám, brtník je většinou obere a čeká nejlépe do konce srpna, co kdyby nějaké to kilo jetelového medu mohl ještě ukrást.
Myslím, že začátečníci by měli o brtnictví vědět, třeba se mi jich pár podaří zachránit pro včelaření... Takže Vážení začátečníci, určitě již přemýšlíte o jaru, tak během pár dní pro Vás napíšu pár poznámek k jaru, předesílám zapomeňte na jarní prohlídku!! Ta se dnes provádí pohledem na česno! Pokud budete pohledům na česna věnovat stejně času jako prohlídkám, naučíte se mnohem víc a rychleji... Už se těším, jak budu sledovat let včelek na jaře.
Radek

Hm, historicky byl brtník včelař, který pracoval se dřevem, ne se včelami. Který vždycky na jaře vystavil nové vyčištěné brtě a čekal, do kolika do nich přes léto přiletí roje. A potom akorát v září na podzim a v dubnu na jaře z nich vybral med. Jinak se včelami nezabýval. Z toho pohledu, pokud se má dneska někdo nazývat brtník, tak to jsou ti, co na jaře sestaví úl a potom z úlu jen maximálně odebírají med. Co se týká množení matek, nijak je nešlechtí a nevybírají, koupí jednu od chovatele, pokud možno tu nejdražší a její dcery naflákají za léto do všech úlů. Co se týká léčení, naflákají tam léčivo tak, jak jim to důvěrník donese nebo jak to veterina předepisuje, bez ohledu na skutečnou účinnost a potom pro jistotu pokud možno ještě dvakrát. Ošetřovat včelstva podle toho, co které potřebuje, je pro ně přežitek a zdržování, když nastane čas, prostě všem přehážou nástavky nebo najednou provedou všem ten zásah a včelstva, které to postihlo v nesprávný čas a jsou proto slabá, prostě vyřadí,pokud se rovnou třeba loupeží o ně okolní včely samy nepostarají.
A tak dále. Prostě člověk, který se skrz včelaření nezabývá včelami, ale sám sebou....

O brtnících jsem psal v souvislosti s Vaškem Ducháčem, je to jeho termínus technikus a nehodlám to více komentovat. Principielně mi vadí, když kopa lidí zde uvádí jako skutečnost domněnky a fámy.../Proto jsem Mirkovi napsal a po jeho odpovědi s s Vámi podělil, přeci jen ho nevidím z Budapešti tak často jako dříve.
Pokud jde o včely - zdůraznil jsem potřebu pozorování včel a provádění uvážených zákroků, ne napřed přebrat celý úl a pak přemýšlet, co vlastně s nimi udělat. Největším nepřítelem včel je včelař (opuštím Vaškův pro někoho matoucí výraz brtník), tak je pokud možno nenutím provádět opravy v úle po častých zásazích, včely potřebují pracovat.
Bohužel s Tebou nemůžu s mnoha emociálně zabarvenými připomínkami souhlasit, zvláště pokud jde o včelaření,léčení, šlechtění matek atd. Co si představuješ pod Tvým názvem šlechtění matek? Já si třeba představuji v podmínkách bez inseminace především negativní selekci - brakování ať u kmenových včelstev, ale hlavně u oddělků, kterých mám vždy dostatek... Ošetřování podle toho, co které potřebuje. - kdo umí číst na česně, nemusí napřed prolézt všechny úly. Málokdy se stane, že je potřeba selektivně zasáhnout do více než 1-2 ze 20 na stanovišti, proč bych měl rozebírat všechny. Ten závěr jsem bohužel nepochopil vůbec, včely mám rád, sestudoval jsem co šlo, po medicíně jsem kvůli včelám 2 roky chodil na učiliště, abych je lépe poznal ....., peníze umím vydělávat jinak, včelaření je moje největší záliba...Kvůli včelám bych chtěl celkem brzy opustit práci, aby mně pár let z mého jediného života zbylo pro včely
Radek 35 let



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mirek Zelen? pro F.S. a n?co pro za??te?n?ky
> Datum: 17.11.2009 11:33:25
> ----------------------------------------
> Hm, historicky byl brtník včelař, který pracoval se dřevem, ne se včelami.
> Který vždycky na jaře vystavil nové vyčištěné brtě a čekal, do kolika do
> nich přes léto přiletí roje. A potom akorát v září na podzim a v dubnu na
> jaře z nich vybral med. Jinak se včelami nezabýval. Z toho pohledu, pokud
> se má dneska někdo nazývat brtník, tak to jsou ti, co na jaře sestaví úl a
> potom z úlu jen maximálně odebírají med. Co se týká množení matek, nijak je
> nešlechtí a nevybírají, koupí jednu od chovatele, pokud možno tu nejdražší
> a její dcery naflákají za léto do všech úlů. Co se týká léčení, naflákají
> tam léčivo tak, jak jim to důvěrník donese nebo jak to veterina
> předepisuje, bez ohledu na skutečnou účinnost a potom pro jistotu pokud
> možno ještě dvakrát. Ošetřovat včelstva podle toho, co které potřebuje, je
> pro ně přežitek a zdržování, když nastane čas, prostě všem přehážou
> nástavky nebo najednou provedou všem ten zásah       a včelstva, které to
> postihlo v nesprávný čas a jsou proto slabá, prostě vyřadí,pokud se rovnou
> třeba loupeží o ně okolní včely samy nepostarají.
> A tak dále. Prostě člověk, který se skrz včelaření nezabývá včelami, ale
> sám sebou....
>
>
>

No, mě jen zarazil ten kontrast mezi tím, co byl kdysi skutečný brtník a mezi označením brtník pro včelaře, co ty zásahy do včelstev přehání.
Co se týká šlechtění matek, já u jednotlivých včelstev dodržuji linie, takže matku do konkrétního včelstva odchovávám výhradně z plodu předchozí matky toho včelstva. Linii ruším jen případě, že po několik generací prokazatelně degeneruje.
Zásahy do včelstev, ty jsou dané v první řadě dobou, která zrovna je. Jako třeba na jaře je na řadě prohlídka, na začátku května odběr plástů se včelami pro oddělek, po odkvětu řepky nebo něčeho jiného čas na odběr plástů s medem a vytočení atd. Pozorování letu na česnu je jen kontrolní k zjištění odchylek, drobné odlišnosti, jako třeba kolik plástů s medem vyberu a kolik nechám, jestli ze včelstva vyberu rámky na dva nebo tři oddělky rozhodnu, až když vidím včelstvo po rozebrání. Ale rozebrat včely a až potom dumat, co s nimi, takovým způsobem se snad ani včelařit nedá.
A Tvůj závěr jsem taky nepochopil, přinutit včelaře, aby přestali brtničit a stali se včelaři.

Jak vidim , měl jsem špatnou informaci a proto se omlouvám. F.Š.






----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 17, 2009 11:04 AM
Subject: Mirek Zelený pro F.S. a něco pro začátečníky


Nestíhám se divit, co se dovídám o svých kamarádech. Mirek zelený nikdy 159
neměl a s Dadantisty toho moc společného nemá. Zde je část jeho odpovědi na
doměnku F.S. :159 nemám, když už tak 185. a na plodiště 3 x 232 a to jenom
proto, že chci časem popsat metodiku Vaška Ducháče. A to možná! - Jak je
zřejmé, je nízkonástavkový včelař jako kopa dalších a pokud mluvil o
Vaškovi Ducháčovi, ten nás učil na včelařském učilišti svojí metodu
ošetřování, tak zase můžete i na něj něco vymyslet, třeba, že se vrací k
brtnictví, to má totiž moc rád. Pro vysvětlení za brtníky Vašek považuje
velkou část současných včelařů, kteří pořád špekulují o dalších zaručeně
prospěšných zásazích do včelstev, přehazování rámků, nástavků atd. V
neposlední řadě také Ty, kteří chovají včely kvůli rojům, protože ty prý
pěkně staví! Typický brtník si neumí odchovat matku, předejít rojení, množit
včelstva oddělky, často však má jen několik včelstev ,protože potřebuje mít
času na to, aby je nejlépe každých 7-9 dní "kontroloval" a vylamovat
matečníky, případně jinak vyrušoval... To co včelař zjistí prvním pohledem
na česno, brtník diskutuje po důkladné prohlídce včelstva s ostaními
brtníky ještě dva dny.... Stěstím pro včelaře bývá, že větší část brtníků
alespoň poctivě léčí. Narozdíl od historických brtníků, kteří využívali brtě
dnešní brtníci používají celou plejádu úlů (složitější bývají vysoce ceněny)
a medu v průměru na včelstvo mohou získat srovnatelné množství jako včelaři.
Včelaři většinou jen ubírají med včelám, brtník je většinou obere a čeká
nejlépe do konce srpna, co kdyby nějaké to kilo jetelového medu mohl ještě
ukrást.
Myslím, že začátečníci by měli o brtnictví vědět, třeba se mi jich pár
podaří zachránit pro včelaření... Takže Vážení začátečníci, určitě již
přemýšlíte o jaru, tak během pár dní pro Vás napíšu pár poznámek k jaru,
předesílám zapomeňte na jarní prohlídku!! Ta se dnes provádí pohledem na
česno! Pokud budete pohledům na česna věnovat stejně času jako prohlídkám,
naučíte se mnohem víc a rychleji... Už se těším, jak budu sledovat let
včelek na jaře.
Radek