Včelařská konference

Zdědil jsem po tátovi včelaření. Zemřel v březnu. Na zimu česna vždy zužoval asi na cca na 3 cm. Nyní mi jeden včelař radí celé česno nechat volné na zimu (na celou šířku úlu), druhý na 1/2, jenom ať je zajištěno větrání. Vladimír Veselý ve "Včelařství" doporučuje na zimu jen obecně zužovat. Peterka a Svoboda ve "Včelařství v kostce" - 1943 píše: " Šíře česna asi 5 cm při výšce 1-1,5 cm postačí i velmi silnému včelstvu. Při nedostatečné výměně vzduchu v úle počne včelstvo zpravidla silně hučeti, čemuž se snažíme odpomoci rozšířením česna. Vniknutí drobných škůdců do úlů čelíme ..."

Zajímaly by mne názory a zkušenosti ostatních a taky to zda je lepší zúžení udělat uprostřed česna nebo na okraji a zda je to vhodné nyní měnit (asi moc ne). Nyní mám šířky od cca 4cm do 15 cm, většinou na kraji.

Díky
Brook

Je to dost dávno co jsem Budečáky měl, ale jedno vím jistě, na jaře bych se jich zbavil a pořídil si nové nástavkové úly. Teplá stavba není pro zimování úplně ideální, platí že na zimu by mělo být česno k jedné straně aby se pohyb za zásobami nerozdělil. Česno bych otevřel pak co to jde. Teď už je ale vše dáno a neřešil bych to, jsou mrazy a prosinec. I když budeš namítat že si B. necháš jako památku po tátovi, věř mi a dej si radši v den jeho úmrtí panáka nebo dojdi s kytkou na hřbitov, ale na jaře je spal! Moderní a hlavně výnosné včelaření je úplně jinde! Zdraví R. Stonjek

Zajímaly by mne názory a zkušenosti ostatních a taky to zda je lepší zúžení udělat uprostřed česna nebo na okraji a zda je to vhodné nyní měnit (asi moc ne). Nyní mám šířky od cca 4cm do 15 cm, většinou na kraji.Díky Brook.

Táto otázka je častou témou hlavne začínajúcich včelárov, preto ju musia vyriešiť. V podstate všetky učebnice Včelárstva hovoria o ploche letáčového otvoru na zimu, koeficient na jeden obsadený plást je 1,5 cm2, teda pri výške letáčového otvoru 0,7mm (ochrana proti predátorom) a obsadení 7 plástov miery B 420x270mm 1,5x0,7=10,5 cm.

Lenže neurobia chybu ani tí, čo ponechajú menší otvor, pretože fyzikálny poznatok hovorí o vyrovnávaní sa tlaku medzi vonkajším a vnútorným prostredím. Ak potom je tlak rovnaký, musí byť aj dostatok vzduchu v úli aj pri menšom otvore. A tak často spomínané hučanie včiel pre nedostatok vzduchu v úli je zapríčinené inými okolnosťami, ktorými sa teraz nebudem zaoberať.

Tento poznatok som overoval jednu zimu. Uzatvoril som letáčové otvory vizuálne absolútne, technicky nie, lebo látka (africká tráva používaná v minulosti na epedy je porézna) je porézna, len včely nemôžu vyletovať, vo všetkých včelstvách (asi 55 úľov) začiatkom decembra a až do 20.2, keď začali prelety. Zo začiatku som zisťoval odposluchom každú hodinu chovanie sa včiel, ani len v jednom prípade som nazaznamenal zmenu chovanie sa včiel, ani slych po nejakom hučaní. toto som robil aj ďalšie dni, ale neboli v ich chovaní žiadne zmeny. Pri jarnej kontrole podmetových podložiek, mŕtvoliek bolo v norme, tak ako aj pri otvorených letáčoch.
To ma presvedčilo o tom, že včely aj pri malých letáčových otvoroch žijú pri dostatku vzduchu. Odvod vodných pár mám dokonale vyriešený cez strop úľa, preto prostredie aj pri menších let. otvoroch je dokonale suché.

Pokud okýnka u zadováku jsou utěsněna filcem nebo jiným průdyšným materiálem, je velikost česna v zimě vcelku jedno. Provětrávání se potom děje na jedné straně česnem a na druhé straně přes uteplivky netěstnostmi mezi stěnou úlu a okýnky, takže po celém svislém průřezu úlu. Takže při jakékoliv velikosti česna je provětrávání úlu dostatečné a zimování mnohem suchší než je zimování v nástavcích. Omezení velikosti česna je potom na konci léta kvůli loupežím, a o něco později na podzim je potom posunutí česna k jedné stěně, aby sezení zimního chumáče na začátku zimy bylo taky nesymetrické blíž k jedné stěně. V zimě je potom omezení velikosti česna na výšku 6 milimetrů kvůli zamezení vniknutí myší a rejsků.
Jinak to jsou úly jako každé jiné, jen prostě staršího data. Něco jako třeba automobilový veterán z roku 1930. Technické a ekonomické parametry s porovnání s dnešními jsou kdesi daleko vzadu, ale pokud se o něho pořádně staráš, i tak tě doveze, kde potřebuješ. Stejně tak i zadováky. Mít v nich desítky včelstev a včelařit na výnos by dneska dělal asi jen masochista, ale 2 - 4 včelstva mít dlouhodobě na zahradě a včelařit v nich pro práci se včelami a aby rodina měla med, proč ne. Práce v nich je jen trochu jiná a spotřeba času znatelně větší než v nástavcích, jinak je to stejné. I když mám takový pocit, že některé načinčané složité technologie v nástavcích zaberou ještě znatelně více času než práce v zadovácích.
Doporučil bych jen dvě věci. Pokud nebudeš hned na jaře do dubna přehazovat všechny včelstva do nových úlů, tak pokud otec v poslední době do včel moc nemohl, bude tam plno propolisu. Je velice vhodné v nějakém teplém dni ke konci dubna všechny rámky z úlu vyndat a očistit od propolisu do čista všechny drážky na zavěšení rámků. Potom očistit třeba špachtlí všechny nárustky propolisu na stěnách úlu, okýnka, mřížky a další pohyblivé věci i případně pokud jsou kusy propolisu na rámcích, tak i tam. Z jednoho úlu tak mohou být až stovky gramů propolisu... Je to bezpodmínečně nutné pro další práci v zadováku, hlavně pro snadné vytahování a vkládání rámků bez nějakého většího rozrušení včel. Já jsem čistil drážky průběžně a potom větší čištění pro produkci propolisu jsem dělal před fumigací na konci září.
Dále, pokud se rozhodneš v nějakých zadovácích chovat včely dlouhodobě, zadováky jsou obvykle na 12 rámků 39x24 v plodišti a medníku. To je dnes málo a včelař spotřebuje spoustu energie a času na protirojová opatření. Zadováky se přitom dají poměrně snadno nadstavit jejich prodloužením dozadu. Nadstavení z desek 7 - 8 cm široké s vydlabanými drážkami, třeba z jiného starého zadováku, se provrtá příčně a vruty dlouhými 10 - 12 cm se ke stávající stěně prostě přišroubuje. Já jsem měl takové zadováky takhle rozšířené na 14 rámků v plodišti a medníku a klidně bych ještě dosáhl na první rámek, kdyby byl zadovák rozšířený na 16 rámků 39x24 v plodišti a medníku. Takový zadovák už víceméně odpovídá optimálnímu objemu úlu pro dnešní včelstva.
Někdy se dá s výhodou využít proti nástavkům i prostorová úspornost zadováků. Například včelín na zahradě původně pro 10 - 15 včelstev v zadovácích. Dva zadováky vedle sebe, dva na sobě, 4 včelstva pro zájmové včelaření potřebují jen necelý metr délky plus ještě nějaký prostor na odchov matek v oddělcích a zbytek včelína se potom dá vyklidit a kromě zimy, kde by byly včely rušeny, používat na něco jiného.... A v některém včelíně vyjdou ty zadováky i tři na sobě, za cenu menšího komfortu obsluhy....