78674
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
- Emanuel Vesely --- 9. 9. 2003
Re: cukor
>Keď sa tu už tak často spomína to fínske zimovanie,..
Má tu někdo s tím finským zimováním nějaké dobré zkušenosti? Zdá se mi to dost drastická metoda, a v našich podmínkách nevhodná. Sám vím, jaký vliv má na včely pozdní krmení. Když si představím, že jsou bez plodu, bez zásob pylu a mají vystavět, zásobit se a přežít zdravé zimu, tak teda nevím. Taky nevím jak se to přesně dělá.
Kdyby to bylo dobrý, tak se to už dávno ujalo. Včely toho sice vydrží moc, ale nic není zadarmo.
Eman
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3980
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - jkala --- 9. 9. 2003
Re: cukor
Sobě i blízkým včelřům jsem pomocí této metody pomohl při nedostatku souąí, případně i ozdravění včelstva asi v 50 případech za posledních asi 15 roků. Je to metoda určitě násilná, ale kdyľ pak po třech -čtyřech týdnech pohlédneą do včelstva je obvykle ve velmi dobrém stavu. Ale uznávám, ľe je to znouzecnost. Popsal jsem ji hlavně proto, ľe si v konferenci ( uľ nevím kdo ) postěľoval, ľe si namnoľil tolik včelstev, ľe pro ně nemá dostatek plástů. Letos jsem to provedl s jedním včelstvem, které bylo nosematické a určitě by zimu zejména na původních plástech nepřeľilo. Takhle má téměř jistou ąanci. Teď jsem mu jeątě vyměnil matku a podněcuji. Jen mám obavy, aby si stihlo nanosit dostatek pylu - je sucho a moc zdrojů uľ nebude. pepa.kala/=/volny.cz http://gw.dup.cz/vcelam/index.php ----- Original Message ----- From: Emanuel Vesely <eman.v/=/email.cz> To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, September 09, 2003 12:32 PM Subject: Re: cukor
> >Keď sa tu už tak často spomína to fínske zimovanie,.. > > Má tu někdo s tím finským zimováním nějaké dobré zkušenosti? Zdá se mi to > dost drastická metoda, a v našich podmínkách nevhodná. Sám vím, jaký vliv > má na včely pozdní krmení. Když si představím, že jsou bez plodu, bez zásob > pylu a mají vystavět, zásobit se a přežít zdravé zimu, tak teda nevím. Taky > nevím jak se to přesně dělá. > Kdyby to bylo dobrý, tak se to už dávno ujalo. Včely toho sice vydrží moc, > ale nic není zadarmo. > Eman >
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.517 / Virová báze: 315 - datum vydání: 8.9.2003
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3981
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Janura Stefan --- 10. 9. 2003
nater
Priatelia,
otazocka pre odbornikov na farby-laky. Obrusil som koc. voz tak ze kde stara farba drzala tak zostala. Cize miestami ciste drevo mistami stara farba.. Napustil som to lanovou fermezou. Do holeho dreva sa vpila ale do farby nie. Celkom logicke, ale: Ked to zacnem natierat sayntetickou farbou na drevo chyti, ale chyti aj na tu staru farbu natretu fermezou? Alebo to mam poutierat aby to nebolo mastne? Nebude sa to potom z tej starej farby supit?
Dakujem
Pista
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3983
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - R. Polásek --- 11. 9. 2003
Re: nater
Dřevo se napouští tak, že se natře fermeží (nebo třeba lazurovacím lakem), počká se asi 15 minut až hodina a to co se nevsáklo do dřeva, se důkladně otře hadrem. Pokud se fermež neotře, utvoří se na povrchu blanka a pod ní fermež zasychá tak měsíc, nebo i déle.
Nejlepší bude blanku z fermeže seškrábat špachtlí nebo něčím takovým, měkkou fermež odstranit rýžovým kartáčem nebo něčím podobným a zbytek očistit hadrem namočeným v ředidle. Dřevo napuštěné fermeží má schnout tuším 48 hodin před dalším nátěrem, tolik bych nechal taky pro jistotu po očištění nevsáklé fermeže ředidlem.
Jako problém bych ale viděl ty místa se starým nátěrem. Píšeš, že teď starý nátěr drží, to ale nemusí být pravda za rok nebo dva. Mohlo by to dopadnout tak, že za ty dva roky bude nátěr na místech, kde se povedlo starou barvu sundat, perfektní a bude padat naopak na místech, kde stará barva zůstala a budeš včelín natírat znovu. Takže bude nejspíše lepší sundat dle možností i ten starý nátěr, který drží.
Pokud je dostupná siť 230 V, je možné starou barvu obrousit, nejlépe úhlovou bruskou nebo opálit horkovzdušnou pistolí ( barva změkne a dá se seškrábat), jinak použít odstraňovač barev.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3990
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Čermák K . --- 10. 9. 2003
Re: cukor
Také se mi tato metoda nezamlouvá. Má smysl tam, kde není jarní snůška - takové včelstvo má v rozvoji na jaře zpoždění, a také se používá k ozdravění včelstva od nosemy. Je to ale pracný způsob její potlačování a pro včely náročný. Jsem zastánce jiné cesty - chovat silná včelstva početně i kondičně a také geneticky odolná. S tou kondicí souvisí dlouhověkkost včel - např. včelstvo, jehož včely se v průměru dožijí vyššího věku při stejné pracovní intezitě, nemusí tolik plodovat, tím pádem nemusí vykonávat tolik výletů v kritické jarní době pro vodu a pyl. Šetří létavky, získává tak postupně náskok, včely jsou zdravější atd. Včely s takovými vlastnostmi mají navrch v drsnějších podmínkách - vyšší polohy nebo studená jara. Jsou takové včely v rámci kraňské rasy - zakarpatské (Vučko), proto jejich vlastnosti využívám. Poznámka: Zcela opačné tvrzení, pokud jde o souvislost dlouhověkkosti včel a zdravotního stavu včelstva, najdete ve článku Dr. Liebiga v OVP č.1/2003. str.190-193. Krátkověkkost včel je prý vlastností důležitou pro ozdravování včelstva. To je postavené na hlavu! V tomtéž článku jsou i další velmi diskutabilní tvrzení. Jejich vysvětelní by bylo na delší psaní...
K. Čermák
> Má tu někdo s tím finským zimováním nějaké dobré zkušenosti? Zdá se mi to > dost drastická metoda, a v našich podmínkách nevhodná. Sám vím, jaký vliv > má na včely pozdní krmení. Když si představím, že jsou bez plodu, bez zásob > pylu a mají vystavět, zásobit se a přežít zdravé zimu, tak teda nevím. Taky > nevím jak se to přesně dělá. > Kdyby to bylo dobrý, tak se to už dávno ujalo. Včely toho sice vydrží moc, > ale nic není zadarmo. > Eman
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3988
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma
Klikněte sem pro nápovědu