75993

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Radek Hubač (e-mailem) --- 26. 1. 2010
Re: Re: Norsk? zimov?n?.

v tomhle případě sis odpověděl sám. Nezáleží tolik na matce. V tomto případě evidentní loupež má negativní stránku i pro loupežící včelstvo, které je schopné během pár dní donést tisíce roztočů.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 26.1.2010 20:05:43
> ----------------------------------------
> Mám včelstvo, které zimuje na 5 nn lang. Po dokrmení v červenci stačilo
> nakrást tolik zásob že prostavělo i ty 8mm prostory mezi nástavky a
> naplnilo je lupem a samozřejmě si přineslo spoustu roztočů. Evidentně
> nehladovělo. Hladovění není jediný důvod k loupeži. Některým včelstvům
> stačí jen příležitost. Další 3 včelstva přemetená v polovině června do
> nových langů na mezistěny stejně jako to loupeživé, zimují ve 3 nn a bez
> roztočů.
> A teď brouk do hlavy, ta 3 včelstva bez roztočů mají od přemetení matku
> Singer, loupeživé včelstvo má matku "místní směs".
> V přírodě prostě není všechno podle pravítka ;)
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40260


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
PavelN (88.101.19.249) --- 26. 1. 2010
Re: Re: Norsk? zimov?n?.

Proč by na matce nezáleželo?

řekl jsem, že:
Loupeživé včelstvo trpělo varoózou a neloupilo z hladu.
Včelstva s matkou Singer (i když v polovině června přidanou) neloupežila a netrpěla varoózou.

Rozdíl mezi loupeživým a ostatními včelstvy byl v matce a samozřejmě v trubcích, kteří ji oplodnili, možná v něčem dalším, co jsem neviděl.

přítel Pavel Streit psal, že po léčení trpí varoózou včelstva s matkami singer, já mám zkušenost jinou. Proto píšu, že vše není jednoznačné podle pravítka.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40262


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Radek Hubač (e-mailem) --- 26. 1. 2010
Re: Re: Re: Norsk? zimov?n?.

Protože to je sožité. Pokud přijmeme tvrzení, že loupež úplně nesouvisí s matkou, můžeme tvrdit, že naprosto zásadní je, že včelstvo umí při loupežipřinést mnoho roztočů během krátké doby a ty odělky na to prostě neměli. Myslím s, že bez ohledu na matku, které včelstvo bude mít šanci využít situace a přinést, tak to udělá. Proto je loupež tak nevyzpytatelná anebezpečná.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 26.1.2010 20:42:33
> ----------------------------------------
> Proč by na matce nezáleželo?
>
> řekl jsem, že:
> Loupeživé včelstvo trpělo varoózou a neloupilo z hladu.
> Včelstva s matkou Singer (i když v polovině června přidanou) neloupežila a
> netrpěla varoózou.
>
> Rozdíl mezi loupeživým a ostatními včelstvy byl v matce a samozřejmě v
> trubcích, kteří ji oplodnili, možná v něčem dalším, co jsem neviděl.
>
> přítel Pavel Streit psal, že po léčení trpí varoózou včelstva s matkami
> singer, já mám zkušenost jinou. Proto píšu, že vše není jednoznačné podle
> pravítka.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40263


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
PavelN (88.101.19.249) --- 26. 1. 2010
Re: Re: Re: Norsk? zimov?n?.

Souhlasím, možná měli jen lepší slídilky nebo byli prostě trochu silnější.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40264


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Aleš (193.85.238.34) --- 27. 1. 2010
Re: Re: Re: Norsk? zimov?n?.

Můj názor - za loupež může 1) včelař - zvolí špatnou taktiku krmení, 2) včely - na stanovišti jsou velké rozdíly v síle mezi včelstvi - ale to je vlastně též věc včelaře.
Z počátku včelaření (mám jen 1 stanoviště mimo bydliště - víkendový včelač) jsem s tím dost bojoval - např. když jsem se učil druhým rokem chovat a povedlo se mi vypiplat 14 oddělků, tak jsem si chtěl ulehčit práci a začal je krmit dříve, než kmenová včelstva a za týden mi tam zbyly jen 2 - to vám řeknu to mne tenkrát vzalo.
Podle mne, ty silnější (a jsou si toho vědomi) to na ty slabší na podzim pořád zkouší - bez ohledu na to jakou matku tam máte. A i když ten rozdíl v síle včelstev není moc velký tichá loupež celý podzim bují. Téměř každý rok se setkám po nakrmení (na přelomu červ. a srpna na cca 20 kg cca 30 včelstev)s tím, že při podzimní fumigaci (kontrolně pro jistotu naklopím úl)najdu včelstvo jež tam má 40 kg a nakradlo si u více sousedů, neboť na stanovišti nenajdu žádné včelstvo výrazně lehčí.
Mně se osvědčilo - krmit najednou, 2x velkoobjemově - najednou 12 - 14 litrů a za 14 dní je nakrmeno - k večeru a oddělky dělat co nejdříve na jaře (při nasazování medníků)a nešetřit včelama ani krmením, případně ty slabší před krměním pospojovat. A když přece jenom některé v zimě uhyne bez zásob - tak to je prostě život.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40265


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
a.turčáni (85.248.32.254) --- 27. 1. 2010
Re: Re: Re: Norsk? zimov?n?.

Můj názor - za loupež může 1) včelař - zvolí špatnou taktiku krmení, 2) včely - na stanovišti jsou velké rozdíly v síle mezi včelstvi - ale to je vlastně též věc včelaře. Aleš

Najväčšiu pravdu z vás napísal jediný Leoš v bode 1/ a 2/, včelár naozaj môže za výskyt rabovky-loupeži na včelniciach svojimi chybami. Medzi včelami ako takými nieto žiadny rozdiel, svojou povahou" využije každý zdroj potrava, ktorý sa jej nečakane ponúkne a to nielen nektár či medovicu, ale i slabé včelstvá bez matky, odložence nesprávne pripravené a podanie zásob v takomto stave, keď sú na to ešte nepripravené a bez matky, prichádza pohroma..

Tak ako vy aj ja včelám podávam cukrové zásoby keď to potrebujú a to zásadne cez deň, hoci i ráno (aj väčšie množstvo npr 5 lit.) a pritom nerobím žiadne opatrenie, nezužujem letáčový otvor, posledných 30 rokov som nezaznamenal stratu včelstva vyrabovaním. V začiatkoch včelárenia, to aj mňa bolo niekedy tragické, kým som nepochopil povahu včely, ktorá je pre vyhľadávanie zdroja potravy majsterkou.

Podmienkou ale je, včelstvá nemôžu bez matky a odložence nekŕmim kým nie sú s oplodnenou matkou a včelstvo je už kompaktné aj so strážkyňami a lietavkami.
Včelstvo, ktoré jem stabilizované vyražuje do svojho okolia "ochranný" feromón, ktoré včelstvo chráni pred sliediacimi včelami.
Potom včelár nemusí mať obavy s rabovkou včiel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40267


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Josef Křapka (77.237.138.233) --- 27. 1. 2010
Re: Re: Re: Norsk? zimov?n?.

>Můj názor - za loupež může 1) včelař - zvolí špatnou taktiku krmení, 2) včely - na stanovišti jsou velké rozdíly v síle mezi včelstvi - ale to je vlastně též věc včelaře. Aleš <
------------------------------------------------------------
Můj názor podložený zkušenostmi je ten, že viníkem je vždy včelař. Pokud včelař zvolí špatnou taktiku krmení podpoří slídivost u včelstev. To ještě není tragédie. To je hloupost. Tato včelstva počnou testovat obranný potenciál veškerých včelstev v doletu a naleznou-li včelstvo s nižším obranným potenciálem, řečeno slovy př. Turčániho "včelstvo nevyzařuje do okolí obranný feromón", je loupež nasnadě. Zde nezáleží ani tak na početní síle včelstva, ta je "relativní", jako na jeho kvalitě. Tou kvalitou rozumím dobrý zdravotní stav včelstva a také matku v dobré kondici. Včelstvo napadené ve zvýšené míře parazitem kleštíkem, nebo trpícím některou popřípadě několika chorobami, ať již mor plodu, nosematóza, vápenka,.. ztrácí obranný pud a v podstatě je pro toto včelstvo "dobrodiním" likvidace vyloupením. Dobrodiním to ale není pro včelstvo loupící. To si spolu s lupem přinese i nevítaný "dárek" v podobě nevítaných hostů a chorob se kterými se musí následně vypořádat. Tou druhou příčinou je, ať již z jakéhokoli důvodu, stáří, choroba, kvalita oplodnění.., vadná matka. Zde klesá produkce mateří látky a tím pádem i "pocit sounáležitosti" ke včelímu státu a následně i chuti jej bránit. Takové včelstvo se stane snadným cílem nájezdníků. To vše má ale ve svých "zlatých ručičkách" včelař. Jedním ze spolehlivých indikátorů, který nám v tomto období i bez prohlídky včelstva řekne v jaké je včelstvo kondici, jsou vosy. Zjistíme-li jejich zvýšený zájem o některé včelstvo je to prvou známkou toho, že je něco v nepořádku. Na vině tedy nejsou loupící včely, je to jejich přirozenost. Na vině není vylupované včelstvo, je to pouze důsledek nějaké příčiny. Na vině je včelař, který z nějakého důvodu, již nemohoucnost nebo ještě nezkušenost a v horším případě z pohodlnosti nebo nezájmu, takový stav dopustil.

PS
Dnes ráno -15 st. C. Očka nástavků zimujících včelstev ojíněná. Včelstva pravidelně šumí. Zkrátka zima, jak má být.
Zdravím JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40270


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
KaJi (212.77.163.102) --- 27. 1. 2010
Re: Re: Re: Norsk? zimov?n?.

Dnes ráno -15 st. C. Očka nástavků zimujících včelstev ojíněná. Včelstva pravidelně šumí. Zkrátka zima, jak má být.
Zdravím JK
----------------
Dnes ráno -20stC a více, jka kde, čidlo na horní okraji chomáče, trochu pod včelama ukazuje už pár dní teploty i 30stC, pak to kleslo a i včera odpoledne +25stC.

úl neuteplený, tl. stěn z prken 17-18mm

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40271


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
(e-mailem) --- 27. 1. 2010
Re: Re: Re: Norsk? zimov?n?.

Unás dnes ráno -23,6°C

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 27.1.2010 11:39:31
> ----------------------------------------
> Dnes ráno -15 st. C. Očka nástavků zimujících včelstev ojíněná. Včelstva
> pravidelně šumí. Zkrátka zima, jak má být.
> Zdravím JK
> ----------------
> Dnes ráno -20stC a více, jka kde, čidlo na horní okraji chomáče, trochu pod
> včelama ukazuje už pár dní teploty i 30stC, pak to kleslo a i včera
> odpoledne +25stC.
>
> úl neuteplený, tl. stěn z prken 17-18mm
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40273


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
a.turčáni (85.248.32.254) --- 27. 1. 2010
Re: Re: Re: Norsk? zimov?n?.

PS
Dnes ráno -15 st. C. Očka nástavků zimujících včelstev ojíněná. Včelstva pravidelně šumí. Zkrátka zima, jak má být.
Zdravím JK

Zdravím JK
Tento úkaz aj ja často pozorujem, je obdivuhodné ako si príroda vie poradiť aj v takomto prípade. Môžem to porovnať s termostatom v aute, uzáver prúdenia vody otvorí len vtedy, keď sa motor zohreje. AJ v očku pri mínusovej teplote sa otvor-očko uzatvára a boli prípady pri -20°C, že ľadové ihličky vytvorené z odchádzajúcich úľových pár úplne uzatvorili otvor. Keď denné teploty začínajú stúpať ihličky uzatvárajúci sa roztopia a prúdenie vzduchu sa obnoví.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40282


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Petr (94.125.216.34) --- 27. 1. 2010
Re: Re: Re: Norsk? zimov?n?.

Aleši,ty rozdíly ve velikosti včelstev byly,jsou a budou.Tahle věc ale rozhodně nemá vliv na loupeživost včel.Zásadní věc vidím v tom,že koncem srpna včelař vybere do mrtě vše,co je v úle.Včelstva nechá dva týdny o hladu(at se starají) a pak v půlce září podněcuje nějakýma půllitrama do konce října.Vím,že se to tak někde dělá a pak se nedivme,že v říjnu,kdy se má fumigovat dýmem jsou v těchto včelstvíčkách zavíčkované zbytky plodu.O moru raději nemluvím.Já sám mám ve včelstvech koncem července už zavíčkovaných dvacet kg glicidových zásob(tj.dva nástavky optimal),otevřené tří očka a česno na celou šířku.V říjnu včelstva absolutně bez plodu.Nestalo se mě nikdy,že bych loupež pozoroval a nebo zjistil později nějaký úbytek zásob.Vše je jen v nás včelařích a svádět to na singrovky či vigorky je jen nesmyslná deziluze a blábol.
PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40269


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu