Včelařská konference

"U souseda byly boje na česně a vz jeho úlů včely vystřelovaly a točily se jen do směru na moji včelnici. U mě na včelnici byl klidek pianko,česna v klidu"
Podle mého názoru je znakem slušného včelařského chování taky nenechávat svoje včely vylupovat sousedy. Běžné česno používané v běžném dnu dnešního nástavkového úlu je svým průřezem 30 - 60 cm čtverečních dimenzované na letní velké snůšky. V období, kdy ve včelstvu žije převážně jen zimní generace včel, stačí včelám úplně česno zhruba až desetkrát menší. Dokonce i zimní zásoby jsou normální včelstva schopny dostatečně dobře zpracovat v úplně uzavřeném úlu bez síta jen s česnem o průřezu několik centimetrů čtverečních. Kvůli zpracování cukru jsou včely schopny se uvnitř úlu uspořádat dohromady a vytvořit tak "ventilátor" o kapacitě odhaduji takových 100 kubíků za hodinu odsávaného množství vzduchu z úlu tím česnem o průřezu pár centimetrů čtverečních. Že včelám na zimu skutečně stačí česno o velikosti pár centimetrů, dokazuje taky to, že pokud je česno v srpnu, září a říjnu blízko sezení včel, včely zmenší propolisem jeho průřez právě až na těch pár centimetrů.
Od srpna, kdy včelstvo začíná znatelně slábnout, by tedy měl včelař průběžně sledovat sílu včelstev a podle toho zužovat česna, aby nedocházelo k pravidelné a hromadné loupeži. Je fakt, že u nástavkových úlů to je obtížně proveditelné, proti třeba zadovákům, proto taky nejdou v nástavcích přes podletí jednoduchým způsobem chovat slabší včelstva, třeba později založené oddělky. Směřuje to u slabých včelstev až k uzavření česna vespod a ponechání jen otevřeného očka nebo oček.

Možná se pletu, ale úzké česno asi včelstvu nezabrání, aby v jiném úle loupilo.
Spíš se divím té poznámce o klidu na vlastní včelnici. Provoz na česnu u vylupovaného a vylupujícího včelstva bude velmi podobný. Kdo koho vakrádá se pozná podla rvačky.

"Možná se pletu, ale úzké česno asi včelstvu nezabrání, aby v jiném úle loupilo. "
Myslím zužování česen u vylupovaných včelstev, ne loupících. Nechat na podzim úplně otevřená česna svých včelstev považuji za nezodpovědnost. Fakt je, že podle mně se to včelařům osvědčuje, protože při naplno otevřených česnech existuje přirozený výběr, místo včelaře zlikvidují horší včelstva automaticky samy včely a včelaři zůstanou jen ty lepší.

"Fakt je, že podle mně se to včelařům osvědčuje, protože při naplno otevřených česnech existuje přirozený výběr, místo včelaře zlikvidují horší včelstva automaticky samy včely a včelaři zůstanou jen ty lepší."

Na tom něco je. Včelař tak nějak pokrmí, nechá otevřená česna, požádá o dotaci na zazimování, silná včelstva zlikvidují slabochy a posílí se jimi, včelař na jaře požádá o náhradu za uhynulé včelstvo, vyrobí odělky, trochu nakrmí, ... :o)

Víte, ten soused je podivín, na včelnici jede max. dvakrát do roka, neléčí, odfouklá víka z úlů \se mu povalují po včelnici jeho nebo i té mé, případ loni. Popíši vám jeho stav. Má nástavkové úly r.m 39/24, nemá diagnostická dna, žádné podmety, žádná česna.Jen překližku.Na ní tři nástavky z očky, která jsou po celý rok až na jedno uzavřená.Včelař není veden v naší ZO a ona si s tím neví rady, nebo s tím nechce mít nic společného.Tento problém je mnohaletý.Od května do srpna každý den z těchto úlů vyléhají včely, pohybují se po stěnách venkovní strany úlu, dusí se, tak jdou ven na vzduch.Byl u toho několikrát i můj učitel včeařství p.Londýn.Má více stanovišť a na všech je to stejné. Dělali jsme vyšetření na odběr měli.Pan soused mi zdělil, že smíchal měl ze všech stanovišť do hromady a že ji pak rozdělí a odveze do organizací.To bude nelegitimní výsledek.Nabízel jsem mu, že mu včely zaléčím, odkoupím,pomohu s nimi, nic nezabralo.CHlapovi je kolem padesáti let.KVS o tomto problému ví dlouhou dobu.Myslím, že kdyby chtěli pomoct, tak něco dávno udělali, takže on i ten stát za šíření nemocí může, nejen včelař. Proto léčím, léčím a léčím, a vše mám na panens.díle.Já nikomu mor ve včelách nepřeju,ten nahoře pokud tam je, je mi svědkem. Ale naší ZO mor opravdu přeji, aby se probrala a začala být aktivní s bojem s nepoctivci.Proto jsou každý rok moje v těch jeho,je to takové každoroční martýrium.

Pavel Streit napsal:
>Proto léčím, léčím a léčím, a vše mám na panens.díle
...........................

Poslyš, zkus mi toto vysvětlit:
Na začátku jsi psal, že jsi nějaká pokusná včelstva celý rok neléčil a u vigorek jsi měl 0 roztočů, u singrovek 200. Že bys tedy vůbec při metodice noského zimování léčit nemusel.

To je dost v rozporu s tím co jsi nasal v předešlém příspěvku: léčím léčim léčím - kvůli sousedovi.

Jak to tedy je?

Radek Krušina

Ano dvě včelstva vigor za celý rok neléčím, jen dávám v zimě dávku aerosolu, abych věděl, jak si stojí.A stojí si dobře.Ostatní vigory léčím standardně, tak jak se má, a ze spadů vím, že na tom jsou dobře.Po léčení max tři roztoči na včelstvo, přirozený spad nulový.Co se týče kmene singer, tam tam jsou spady velké, ten vigor má v sobě něco co singry. U všech léčených včelstev provádím stejné léčebné zásahy.Všechna včelstva jsou v sezóně na pěti nástavkách,Kdybych poctivě těch jedenáct zbylých poctivě neléči, co by mi zůstalo, pokud mám vedle sebe takového lajdáckého souseda? Jen možná jen ta dvě. Sousedovic včely jsou časovaná rozbuška na mor a.j nemoci. Pokud jsou včely v kondici a odolné proti virům a virozám, pak lépe dokážou bojovat s varoa. Jde o to jak ten problém se sousedem,viz níže, vyřešit.Jen ať včelaří, ale musí dodržovat nějaké minimum, co se má pro včely dělat.Uvedu příklad:Když chce báýt člověk rybářem či řidičem,musí udělat zkoušky.Když chce být včelařem, nemusí nic, ani svéprávný nemusí být.Jen samé doporučení,ale žádná minimální závazná pravidla o chovu včel a tpodle toho tak tento obor u nás vypadá.Zdraví P.S

Mám dojem , že jeho příspěvky jsou plné rozporů

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 28.1.2010 14:31:58
> ----------------------------------------
> Pavel Streit napsal:
> >Proto léčím, léčím a léčím, a vše mám na panens.díle
> ..........................
>
> Poslyš, zkus mi toto vysvětlit:
> Na začátku jsi psal, že jsi nějaká pokusná včelstva celý rok neléčil a u
> vigorek jsi měl 0 roztočů, u singrovek 200. Že bys tedy vůbec při metodice
> noského zimování léčit nemusel.
>
> To je dost v rozporu s tím co jsi nasal v předešlém příspěvku: léčím léčim
> léčím - kvůli sousedovi.
>
> Jak to tedy je?
>
> Radek Krušina
>
>
>

p.Josef.To se mýlíte, pokud si přečtete všechny moje příspěvky, co jsem tu napsal, zjistíte, že píši pořád stejně, akorát jsme jich o této metodě napsali všichni tolik, že už pomalu nevíme, co kdo napsal.že nám z té vzrušené diskuse málem vyhořeli počítače.Já si hlavně pamatuju že jsem se ošklivě kvůli tomu chytl s p.Pazderkou a Turčánim. Pak se přešlo na Odlehčenou diskusi, protože buď by nám vyhořeli naše počítače, nebo naše hlavy, ani jedno za to nestojí.Zdraví P.S

"Víte, ten soused je podivín, na včelnici jede max. dvakrát do roka, neléčí, odfouklá víka z úlů \se mu povalují po včelnici jeho nebo i té mé, případ loni. Popíši vám jeho stav. Má nástavkové úly r.m 39/24, nemá diagnostická dna, žádné podmety, žádná česna.Jen překližku.Na ní tři nástavky z očky, která jsou po celý rok až na jedno uzavřená."
Nástavky položená na nějaké desce nebo sololitu, to by zas tak nijak nemuselo vadit. Sám jsem takhle některé včely provozoval v nástavcích jen položených na deskách a různých sbitých provizorních dnech. Právě v podletí s tím byly problémy, protože tyhlety provizoria netěsnily proti průniku zlodějek, ale po zbytek roku to šlo. Přirozeně já jsem léčil a vzorky měli vytahoval a zacházel s nimi podle předpisů. Ten včelař musí fungovat systémem, že mu každý rok odejde spousta včelstev a tak musí každý rok odchovat spoustu oddělků či usadit spoustu rojů. Jestli udržuje tyto včelstva dlouhodobě na zhruba stejných počtech, tak u něho funguje docela krutý přírodní výběr, včely možná nemusí mít medařky, ale docela určitě je bude mít hodně životaschopné. Potencionálně by byly vhodné jako podklad pro šlechtění.
Jinak přirozeně jestli si "vytáhne černou kuličku" a objeví se u něho mor, zjistí to podstatně později než běžný včelař a stáhne s sebou včelaře z okolí.

Buď mu včely uhynou, nebo tam přijede,uvidí že dvaúly prázdné, obere ty své žebráky a dva rámky hodí do prázdných a více je mu to jedno.Nebo má prázný úl a do něj se mu nastěhuje ten zalítlý. Již mnoho let tam má třináct včelstev, Před třemi lety mu 11 padlo, něco mu zpět od někud dolítlo, něco rozmnožil.Začarovaný kruh, takže to je do chocholouškova.Zdraví P.S

Včely loupí v době kdy nejsou snůšky a pak musí být i na česnech loupících včel velmi rušno a ne aby byli v klidu

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 28.1.2010 12:55:52
> ----------------------------------------
> "U souseda byly boje na česně a vz jeho úlů včely vystřelovaly a točily se
> jen do směru na moji včelnici. U mě na včelnici byl klidek pianko,česna v
> klidu"
> Podle mého názoru je znakem slušného včelařského chování taky nenechávat
> svoje včely vylupovat sousedy. Běžné česno používané v běžném dnu dnešního
> nástavkového úlu je svým průřezem 30 - 60 cm čtverečních dimenzované na
> letní velké snůšky. V období, kdy ve včelstvu žije převážně jen zimní
> generace včel, stačí včelám úplně česno zhruba až desetkrát menší. Dokonce
> i zimní zásoby jsou normální včelstva schopny dostatečně dobře zpracovat v
> úplně uzavřeném úlu bez síta jen s česnem o průřezu několik centimetrů
> čtverečních. Kvůli zpracování cukru jsou včely schopny se uvnitř úlu
> uspořádat dohromady a vytvořit tak "ventilátor" o kapacitě odhaduji
> takových 100 kubíků za hodinu odsávaného množství vzduchu z úlu tím česnem
> o průřezu pár centimetrů čtverečních. Že včelám na zimu skutečně stačí
> česno o velikosti pár centimetrů, dokazuje taky to, že pokud je česno v
> srpnu, září a říjnu blízko sezení včel, včely zmenší propolisem jeho průřez
> právě až na těch pár centimetrů.
> Od srpna, kdy včelstvo začíná znatelně slábnout, by tedy měl včelař
> průběžně sledovat sílu včelstev a podle toho zužovat česna, aby nedocházelo
> k pravidelné a hromadné loupeži. Je fakt, že u nástavkových úlů to je
> obtížně proveditelné, proti třeba zadovákům, proto taky nejdou v nástavcích
> přes podletí jednoduchým způsobem chovat slabší včelstva, třeba později
> založené oddělky. Směřuje to u slabých včelstev až k uzavření česna vespod
> a ponechání jen otevřeného očka nebo oček.
>
>
>

"Včely loupí v době kdy nejsou snůšky a pak musí být i na česnech loupících včel velmi rušno a ne aby byli v klidu"
No, podle mých pozorování, kdy jedny moje včelstva vylupovaly jiné moje včelstva, na česnu vylupovaného včelstva může být velice rušno, ale na česnu loupícího včelstva může být jen slabý ruch, jak se vracejí přilétající obtížené včely. Stačí úplně jeden větší plně rozkvetlý keř do vzdálenosti pár stovek metrů a včely z něho létají úplně stejně. Zvláště v intravilánech se v podletí těžko pozná, jestli ty obtížené včely létají se zásobami z jiného včelstva nebo jestli létají zpoza blízkého baráku třeba z nějakého rozkvetlého okrasného keře nebo z nějakých velkých trsů skalniček či záhonu s kvetoucí hořčicí.....

>"Včely loupí v době kdy nejsou snůšky a pak musí být i na česnech loupících včel velmi rušno a ne aby byli v klidu"<
------------------------------------------------------------A nebo je na česnech pouze o málo zvýšený ruch, který může včelař považovat za objevenou pozdní snůšku. Druhý den je na česnech podezřele prázdno. Kroutí hlavou a tiše brblá pod fousy "hmmm, že by tichá loupež, to jsem ještě neviděl". Otevření úlu mu podezření potvrdí. Inu příroda umí překvapit.
JK