76195

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu

Pavel Streit napsal: ...Já mám nejlepší výsledky vyšetření zimní měli za poslední 4 roky z celé ZO

Cílem zásahů proti kleštíkovi je udržet populaci pod prahem škodlivosti. Snaha o jeho vyhubení je předem odsouzena k nezdaru. Přijmeme-li tuto realitu, je na místě hledat optimální postupy, také s ohledem na kvalitu včelích produktů. Jinak řečeno necpát do úlů chemii za všech okolností. Důležité je sledovat vývoj napadení včelstev v sezóně a znát práh škodlivosti (kolik kleštíků již může škodit). Pokud chcete zůstat u tvrdé chemie, dovolím si odhadnou, že na většině stanovišť v ČR po většinu let stačí 2 dobře provedené fumigace Varidolem. Gabon, aerosol a nátěr jsou prostředky pro řešení krize. Pokud trochu přizpůsobíte typ chované včely a máte zkušenosti, měla by běžně celoročně stačit jen kyselina maravenčí. Váš přístup "léčit, léčit, léčit" a k tomu přemetání na mezistěny je přiměřené pro případ kalamity - krize, která se čas od času bude opakovat. A jak kalamitu poznat? Bohužel nám zatím chybí zkušenosti - kdo z nás monitoroval v roce 2002 a 2007? Odhaduji, že pokud nastane krizový rok, bude již v červnu v některých včelstvech spad v desítkách roztočů denně. V červenci a v srpnu se i ostatní včelstva "rozjedou" na cca 50-200 roztočů za den. Tedy něco, co nelze při pravidelném monitoringu přehlédnout. Pokud nebylo něco zanedbáno, považuji jarní nátěr za zbytečný. Naopak za velmi důležité považuju podchycení nástupu červnového spadu, kdy stačí oléčit jen některá včelstva a předejde se plošným problémům. Pokud je problém i v okolí a nastane kalamita, je na místě "léčit, léčit, léčit"

Každoroční používání všech dostupných tvrdých metod má tři nevýhody:
1. Nemůžete hodnotit přirozenou odolnost/citlivost včelstev
2. Může se stát, že časem budou léčiva neúčinná
3. Může se stát, že se o vaší filozofii "léčit, léčit, léčit" dozví váš zákazník

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40391


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
(e-mailem) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu

K tomu je třeba dodat ještě:
bod 4) Není účelm dokonale zdravé včelstvo , ale zdravý med

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mor plodu
> Datum: 30.1.2010 14:19:26
> ----------------------------------------
> Pavel Streit napsal: ...Já mám nejlepší výsledky vyšetření zimní měli za
> poslední 4 roky z celé ZO
>
> Cílem zásahů proti kleštíkovi je udržet populaci pod prahem škodlivosti.
> Snaha o jeho vyhubení je předem odsouzena k nezdaru. Přijmeme-li tuto
> realitu, je na místě hledat optimální postupy, také s ohledem na kvalitu
> včelích produktů. Jinak řečeno necpát do úlů chemii za všech okolností.
> Důležité je sledovat vývoj napadení včelstev v sezóně a znát práh
> škodlivosti (kolik kleštíků již může škodit). Pokud chcete zůstat u tvrdé
> chemie, dovolím si odhadnou, že na většině stanovišť v ČR po většinu let
> stačí 2 dobře provedené fumigace Varidolem. Gabon, aerosol a nátěr jsou
> prostředky pro řešení krize. Pokud trochu přizpůsobíte typ chované včely a
> máte zkušenosti, měla by běžně celoročně stačit jen kyselina maravenčí. Váš
> přístup "léčit, léčit, léčit" a k tomu přemetání na mezistěny je přiměřené
> pro případ kalamity - krize, která se čas od času bude opakovat. A jak
> kalamitu poznat? Bohužel nám zatím chybí zkušenosti - kdo z nás monitoroval
> v roce 2002 a 2007? Odhaduji, že pokud nastane krizový rok, bude již v
> červnu v některých včelstvech spad v desítkách roztočů denně. V červenci a
> v srpnu se i ostatní včelstva "rozjedou" na cca 50-200 roztočů za den. Tedy
> něco, co nelze při pravidelném monitoringu přehlédnout. Pokud nebylo něco
> zanedbáno, považuji jarní nátěr za zbytečný. Naopak za velmi důležité
> považuju podchycení nástupu červnového spadu, kdy stačí oléčit jen některá
> včelstva a předejde se plošným problémům. Pokud je problém i v okolí a
> nastane kalamita, je na místě "léčit, léčit, léčit"
>
> Každoroční používání všech dostupných tvrdých metod má tři nevýhody:
> 1. Nemůžete hodnotit přirozenou odolnost/citlivost včelstev
> 2. Může se stát, že časem budou léčiva neúčinná
> 3. Může se stát, že se o vaší filozofii "léčit, léčit, léčit" dozví váš
> zákazník
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40393


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
R. Polášek (85.71.180.241) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu

"Pavel Streit napsal: ...Já mám nejlepší výsledky vyšetření zimní měli za poslední 4 roky z celé ZO "
No, včelaření není nějaká soutěž nebo závod, kde se oslavuje první místo nebo první tři místa a o ostatních se neví.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40395


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Pavel Streit (78.136.184.216) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu

Toho jsem si vědom, přečtěte si tedy, co jsem napsal p.Grunovi, pokud něco vymyslíte, sem s tím

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40398


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Vasilisa (84.47.18.207) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu

Pán Pavel Streit.

Prestaňte sústavné nariekať na suseda a včely presťahujte do lesa, kam patria.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40401


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu

Kdyby se ten soused mohl vyjádřit, třeba by to bylo jiné. Takhle se to nedělá. Snad jednou, ale pořád dokola?
Tonda
>Prestaňte sústavné nariekať na suseda a včely presťahujte do lesa, kam patria.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40415


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Pavel Streit (78.136.140.232) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu

CHtěl bych, slovenského kolegy upozornit, že v lese se mé včely nacházejí. CHtěl bych také vidět jeho, co by dělal, kdyby měl takového šlendryána vedle sebe, na tak dobrém stanovišti.Nadával by úplně stejně. Takže mu mohu jen říct, že se chová úplě stejně jak ti trubci v té naší ZO. Je vidět, co je za včelaře, není řešení měnitv stanoviště, ale tento problém vyřešit, jestli vy na slovensku jste zvyklý utíkat před problémy pryč, tak já teda ne. Místo toho, abyste mi poradil něco kloudného, mluvíte hovadiny. Takové rady si nechte buďto k vám, nebo pro sebe, problémy to neřeší. Věřím, že je to problém ve více ZO, pokud by tak měl přemýšlet každý včelař, jak přemýšlíte vy musel by se hanbou propadnout do země. Ne od problémů utíkat, ale řešit je, pokud vám to něco říká.
Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40427


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu

Ono se to mluví, když se k tomu nemůže druhá strana vyjádřit. Říkalo se, že samochvála smrdí. Teď už ale nějak víc.
Tonda
>"Pavel Streit napsal: ...Já mám nejlepší výsledky vyšetření zimní měli za poslední 4 roky z celé ZO "

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40414


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Pavel Streit (78.136.140.232) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu

Příteli, proč to říkám? protože to vím.Při schůzích máme písemné výsledky celé ZO, pokud vám někdo řekne, že nemáte žádné roztoče ze vzorků zimní měli, něco na tom bude, sám jsem zvědav, jak dopadnu letos. Pokud bych měl solidnějšího souseda, jistě bych nátěr plodu s fumigací v předjaří. Co se dá ovšem dělat, souseda včelaře si nevybíráte, musíte brát, co je a pokud možno se to snažit změnit k lepšímu.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40430


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
PaveN (88.101.19.249) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu

" Pokud bych měl solidnějšího souseda, jistě bych nátěr plodu s fumigací v předjaří. "
Vy máte ve vzorku 0 roztočů a natíráte v předjaří plod? Proč? Nátěr plodu je pro včely nejdrastičtější opatření proti varoáze a další chemikálie do úlu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40435


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Pavel Streit (78.136.140.232) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu

Neznamená, že pokud mi nebyl v měli zjištěn roztoč varoa, neznamená, že tam není žádný, ikdyž provedete aerosol, vždy úplně nezničíte všechny. Na cd"celý rok boj proti varoa"je popsáno,VVUČ,že nátěr plodu koryguje nedostatky při léčení varidolem a aerosolem, dále se provádí fumigace varidolem, aby spadla i varoa ze včel. Na KVS mě říkali, že ikdyž mám měl na nule, vždycky tam pár těch roztočů je.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40440


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
PaveN (88.101.19.249) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu

i když to natřete, stejně tam nějaký zůstane. Smyslem léčení není zabít posledního roztoče, ale nenechat je přemnožit za použití co nejmenšího množství chemie. Natírání plodu ve včelstvu s mnimem roztočů se dá přirovnat k rozhazování DDT lopatou po bramborovém poli poli.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40442


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Pavel Streit (78.136.140.232) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu

O tom jsem už také přemýšlel, ríkal jsem si, pokud vyšetření dopadne dobře, nátěr letos dávat nebudu, mám i vynechat předjarní fumigaci varidolem?Či ji provést pro jistotu.P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40444


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
PaveN (88.101.19.249) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu

Dobré rozhodnutí. POkud budete mít zimní měl v normě, nechte je na jaře bez léčení a sledujte přirozený spad. Až začne stoupat, použijte kys. mravenčí.

Na stránkách PSNV
http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=55:principy-monitoringu-spadu-kletika-veliho-varroa-destructor&catid=35:vms&Itemid=57
se vyhodnovcení denního spadu popisije asi takto:

"Dle místních zvyklostí a nařízení SVS se podle přirozeného denního spadu roztočů označuje stupeň napadení (např. 0-7 nízké; 8-15 střední; 16-30 vysoké; nad 30 kritické). Podle stupně napadení (velikost populace roztočů a invazní tlak) a s ohledem na roční období volíme léčebná opatření."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40447


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
a.turčáni (85.248.32.254) --- 31. 1. 2010
Re: Mor plodu

O tom jsem už také přemýšlel, ríkal jsem si, pokud vyšetření dopadne dobře, nátěr letos dávat nebudu, mám i vynechat předjarní fumigaci varidolem?Či ji provést pro jistotu.P.S

Predstavte si kolega, ja už 9 rok nepoužívam žiadne aerosolové vyšetrenie, jarné nátery a jarné fumigácie, úplne mi stačia koncom sezóny tri fumigácie, Prvú 21.8, druhú 30.9 ešte s plodom, ale tretiu záverečnú, vždy okolo 10.11, keď v tom čase nie je vo včelstvách žiaden plod! Táto fumigácia bez plodu je základam aby včelstvo v nasledujúcej sezóne neprekročilo prah premnoženia klieštika, keď už plod pre budúce dlhoveké včely bude poškodený a tým i liahnuce sa včely.
Viem máte svoje veter. predpisy, máme ich my, ale vždy je to môj majetok a nik nemôže doňho zasahovať a keď tak len v prípade, že evidentne porušujem svojou nezopovednosťou okolie. A to sa mi ani raz nestalo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40459


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
(e-mailem) --- 31. 1. 2010
Re: Mor plodu

Já před nasazením medníků dávám formidol Což se mi zdá přijatelnější

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Mor plodu
> Datum: 30.1.2010 22:22:54
> ----------------------------------------
> O tom jsem už také přemýšlel, ríkal jsem si, pokud vyšetření dopadne dobře,
> nátěr letos dávat nebudu, mám i vynechat předjarní fumigaci varidolem?Či ji
> provést pro jistotu.P.S
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40491


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Pavel Streit (94.241.78.4) --- 31. 1. 2010
Re: Mor plodu

Ano, formidol na konci dubna dávám.Později, už kvůli nasazení medníku a v podletí vysokým teplotám (nad 25 stup.)formidol nedávám. Nerad bych přišel o matku

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40496


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Ali (217.197.33.122) --- 1. 2. 2010
Byl to mor ?

Můžete mi poradit, ve včelách se mi objevilo na podzim nejprve zvápenatění plodu, kterého jsem se nedokázal zbavit ani formidolem. Včely jsem zakrmil a na jaře se včelstva nedostala do síly. S bídou obsedla tak jeden nástavek 39x24 a stále stagnovala. Při bližší prohlídce jsem zjistil, že ze včeltev při rozebrání jde cítit zápach, jako by něco uhnívalo a mezi zvápenatělým plodem se začaly objevovat propadlá víčka. Když jsem sirkou do těchto víček zajel, objevila se řídká hmota místo larvy, která se natahovala jako žvýkačka. Jelikož jsem byl začátečník a nechtěl rozšířit do oklolí nějakou nemoc, nikomu jsem nic neříkal a jednal jsem jak jsem uvedl./ okolní staří včelaři by mě ušlapali / Včelstva jsem vysířil, voštinu vyřezal a spálil. Úly a rámky jsem desinfikoval savem a pořídil si nové oddělky. Teď mi včely asi pět let šlapou jako hodinky, plod je krásný celistvý, včely bez jakých koliv známek nemoci. Dílo pravidelně obměňuji, ale nemohu se zbavit obavy, zda jsem měl mor či nikoliv. Můžete mi někdo zodpovědět, jestli to byl mor ? Jen mě nekamenujte, že jsem to měl ohlásit dřív a včelstva nechat vyšetřit. Moje obava ze starých včelařů byla velká, byl jsem v ČS nový, nezkušený, sám a bez pomoci - v okoli pouze závist a uštěpačné poznámky, když se mi něco nepovedlo / zřejmě tato hašteřivost je typickou vlastností včelařů /. Včelařit jsem začal sám podle knížek a časopisů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40524


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Pavel (81.90.173.228) --- 1. 2. 2010
Re: Byl to mor ?

Tedka je otázka času pokud to byl mor plodu kdy se ve včelstevech opět objeví !!! Desinfekce savem ti spory moru určitě nezničí ! Tedka ti někdo neřekne jestli to byl mor nebo nebyl.A pokud jsi citil zapach při prohlídce včelstev tak to byl mor plodu nebo hniloba plodu.Ale ják se říká pozdě honit fibicha !!!!! Až čas ukaže co to bylo !!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40525


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Jiří (195.39.6.30) --- 1. 2. 2010
Re: Byl to mor ?

Ali a Miri, jsi baron Prášil

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40526


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Pavel Streit (94.241.92.114) --- 1. 2. 2010
Re: Byl to mor ?

No, teď už s tím stejně nic nezpravíš, alespoň sis ulevil u svědomí, hlavně to moc neroztrubuj, měls zsjít spíše do spovědnice k farářovi. Pro příště věz, že pokud je indikován mor, KVS nechá spálit veškeré vybavení včelařské, i úly, teď jak řekl př.Pavel, až čas ukáže, zda se u tebe opět neoběví.Ikdyž budeš dezinfikovat plamenem, nepomůže to. Řekněme ale, že pokud to byla hniloba plodu, pálí se jen včely a včelařské nářadí se buď pálí, nebo dezinfikuje.Jinak medomet a úly se dezinfikují.Dílo se vyřeže, vyvaří a nesmí být použito k domácí výrobě mezistěn, mám to tu v knize.Nevěš hlavu, chybami se člověk učí, a o těch včelařích, to ti musím dát za pravdu.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40530


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Josef Křapka (77.237.138.233) --- 2. 2. 2010
Re: Byl to mor ?

>Můžete mi poradit, ve včelách se mi objevilo na podzim nejprve zvápenatění plodu...<
------------------------------------------------------------
Jak vidím i z příspěvků kolegů, jsme ihned s úsudkem hotovi. Zvápenatění plodu na podzim, na jaře včelstva nejdou do síly, plod smrdí, sirkou se tahne "žvejkačka" z buněk a my hned bez laboratorního vyšetření víme, že se jedná o mor nebo hnilobu. Hniloba je u nás velmi vzácná a neobjevila se údajně již několik desetiletí. Mor včelího plodu sice v některých oblastech vzácný není, ale jestliže se v okolí nenachází, jestliže nebyly začátečníkem použity úly neznámého stáří a původu, není odpověď na tuto otázku tak jasná. Zde by se také mohlo jednat o zcela obyčejný úhyn po zastydnutí plodu. Odpověď nám ale může dát pouze laboratorní vyšetření. Protože vzorek plodu již odebrat nemůžeme, doporučil bych nechat pro začátek laboratorně vyšetřit zimní měl současně s vyšetřením na varroázu. Pak se uvidí.
Zdravím JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40535


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
R. Polášek (85.71.180.241) --- 2. 2. 2010
Re: Byl to mor ?

No, 5 let je hodně dlouhá doba, nic zpětně se už dokázat nedá a na nějakou nápravu je dávno pozdě. Modli se, aby se to okolní včelaři sousedé nedozvěděli, třeba z této diskuze a aby u nich současně nevypukl skutečný mor.
Jestli to skutečně byl mor plodu, budou na všech věcech, které s tím přišly do styku, v nečistotách ještě desetiletí životaschopné spory mory plodu, věc může ležet roky v
šuplíku nebo na půdě a jak se nějak náhodně dostane znova do kontaktu se včelami, může znova způsobit propuknutí nemoci. Pokud jsi to už neudělal, doporučil bych probrat šuplíky, skříně a podobně s těmito nepoužívanými věcmi, zbytných snadno nahraditelných věci schovávaných pro "strýčka Příhodu" se zbavit, ostatní minimálně důkladně očistit a vypulírovat, kovové věci desinfikovat v troubě. Pokud to bylo ve včelíně, tam vymést všechny kouty a škvíry, okartáčovat, znovu natřít... Starší úly z té doby, popraskané nebo dvouplášťové s hodně štěrbinami zevnitř, do kterých mohou být spory zalezené do hloubky, raději zlikvidovat než se je snažit ještě nějaké roky využít....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40538


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
M. Václavek (93.99.204.43) --- 2. 2. 2010
Re: Byl to mor ?

Utajený mor? Nevadí... hurá do testování Rašovské metody!
:-) :-) :-)

http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40540


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Zdeněk.Brentner (90.182.60.236) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu

Příteli,již je mi jasné proč ti říkali pitbul.Zakousnout a držet,neslyšet nevidět.To modrý z nebe bys měl dát mgr.Grunovi,ten ti totiž odpověděl.Jen to možná chtělo víc s pokorou si jeho návrh prostudovat.A pokud se ve stejném duchu ponese tvůj 20min.příspěvěk za 14 dní v Brně o nor.zimování již teď se teším na odezvu.A tam ti hrozí,že vyložíš své osobní i profesní karty.Přesto ti tam přeji hodně úspěchů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40446


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Pavel Votrubec (e-mailem) --- 31. 1. 2010
Re: Mor plodu

Zdravim,
to mně taky docela v jeho článku zarazilo, že léčí preventivně... Co chvíli
rve do včelstev léčivo (F desky v létě, nátěr plodu na jaře, na podzim
klasika trojí léčen)..
Vždyť musí mít med a vosk plný chemikálií - rezudií léčiv ... Což se na
zdraví odběratelů neprojeví hned ale po čase.. jako časovaná puma..
To min a jeho metodě nesedí... jinak kompletní výměna díla proč ne, když to
včely zvládnou... ale i to je drastické... ale zase jsou to poslední
krátkověké včely a je jich vlastně nadbytek Navíc v lětě (2/2 července a
srpen už neni moc snůžky)...
Pavel

----- Original Message -----
From: "PaveN" <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, January 30, 2010 9:48 PM
Subject: Re: Mor plodu


" Pokud bych měl solidnějšího souseda, jistě bych nátěr plodu s fumigací v
předjaří. "
Vy máte ve vzorku 0 roztočů a natíráte v předjaří plod? Proč? Nátěr plodu
je pro včely nejdrastičtější opatření proti varoáze a další chemikálie do
úlu.


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4821 (20100130)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4821 (20100130) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40467


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
R. Polášek (85.71.180.241) --- 31. 1. 2010
Re: Mor plodu

"Vždyť musí mít med a vosk plný chemikálií - rezudií léčiv "
No, do medu zas tak moc reziduí nejde. Tyhle látky jsou většinou mnohem lépe rozpustné v nevodném prostředí, to znamená, že jdou v mnohem větším poměru do vosku než do medu. Snad kromě Amitrazu, tam si nejsem jistý.
A co se týká vosku, tam vedle množství vnesených látek bude o obsahu reziduí rozhodovat taky obměna voskového díla. Včelař, který neobměňuje plásty, bude mít ve vosku nejspíš více reziduí, i když léčí jen předepsanou fumigací a aerosolem než kdo léčí "naplno" navíc ještě Gabony a nátěrem plodu na jaře, ale obměňuje plásty. Tady by na místě bylo vhodné znát konkrétní čísla třeba z nějakého výzkumu plus v jakém jsou vztahu k nějakým hygienickým limitům....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40469


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 31. 1. 2010
Re: Mor plodu

Pokud je léčivo inertní (nedegeneruje) v úlovém prostředí, tak rizika
kontaminace jsou velká. Ale pochybuji že např. amitraz je natolik
trvanlivý. Proč by potom měl po naředění tak rychlou doporučenou
spotřebu?

Výsledky z rozborů ze skladů medu (výkupci, zpracovatelé, občas nějaký
včelař) které jsou na léčiva pravidelně odebírány a analyzovány se
uchovávají na SVS. Kdysi to měla nastarost jedna veterinářka, která se
zviditelnila i ve Včelařství. Tak žádné výsledky v číslech samozřejmě
také nejsou, je tam jen to, že to je s obsahy léčivých látek v medech
u nás v Česku dobrý. A víc ani nepotřebujema asi znát.

_gp_

2010/1/31 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>:
> "Vždyť musí mít med a vosk plný chemikálií - rezudií léčiv "
> No, do medu zas tak moc reziduí nejde. Tyhle látky jsou většinou mnohem
> lépe rozpustné v nevodném prostředí, to znamená, že jdou v mnohem větším
> poměru do vosku než do medu. Snad kromě Amitrazu, tam si nejsem jistý.
> A co se týká vosku, tam vedle množství vnesených látek bude o obsahu
> reziduí rozhodovat taky obměna voskového díla. Včelař, který neobměňuje
> plásty, bude mít ve vosku nejspíš více reziduí, i když léčí jen předepsanou
> fumigací a aerosolem než kdo léčí "naplno" navíc ještě Gabony a nátěrem
> plodu na jaře, ale obměňuje plásty. Tady by na místě bylo vhodné znát
> konkrétní čísla třeba z nějakého výzkumu plus v jakém jsou vztahu k nějakým
> hygienickým limitům....
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40470


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Radek Krušina (88.100.116.110) --- 31. 1. 2010
Re: Mor plodu

Pavel streit napsal:
>Pokud bych měl solidnějšího souseda, jistě bych nátěr plodu s fumigací v předjaří.
>Co se dá ovšem dělat, souseda včelaře si nevybíráte, musíte brát, co je a pokud možno se to snažit změnit k lepšímu.Zdraví P.S
.....................
Co se dá dělat?
Koupit si podložky a počítat roztoče.
Pokud začnou padat desítky, potom třeba léčit.
A hlavně si pohlídat konec června, jak píše B. Gruna.

Jen tak na zamyšlenou - kdyby Tvůj soused neměl roje od těch, kdo mají v chovu i včelstva, která si s roztočem neumí vůbec poradit a v doletu jejich trubce, potom by možná už měl pouze včely, které by s roztočem dokázaly žít.

Je to science fiction?

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40454


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Stonjek (90.179.161.201) --- 31. 1. 2010
Krmení

Tak jsem si přečetl poslední 2 dny a to se nedá. Nejmenovaný včelař se nám tu rychle mění ze zapáleného včelaře na namachrovaného a ne příliš vzdělaného magora a ty já nemusím! Rozpouštění cukru kalovkou je super už jsem o něm několikrát psal, jen bych nedoporučoval plastové a levné fujtajbly z Obi a pod, těm moc míchání 3 : 2 nejde a musí se zatížit, jinak se otáčejí. Nejlepší je 120 l sud, natočí se tam půl vody nasype 1 q cukru doplní voda po okraj a jde se vypít káva. Nejdůležitější je ale vyřešit to komplet od nakládání cukru v Penny za 10,90 až po odebírání a uskladnění krmítek. Řešit pouze rozpouštění je řešit pouze část problému a tak si v podstatě zas tak moc nepomůžem. Ať se daří, do krmení je daleko!Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40455


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Pavel Streit (78.136.150.116) --- 31. 1. 2010
Re: Krmení

Víte p.Stonjek, mě jen mrzí, že kvůli takovám lajdáckým kolegům přicházíme o mladé lidi. Nejsem na mistrovaný, jen mě učili věci dotáhnout do konce a nedělat to polovičatě.To je k ničemu.Krmení je daleko, to je pravda, ale než se nadějem, bude tu. V sezóně na nějaké vymýšlení moc času nebude, proto to chci vyřešit pokud možno do března a být připraven. Musím tedy oblítat nějaké kamenné special. obchody na čerpadla, sud mám nachystaný 120l., nebo 200 l.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40458


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Stonjek (90.179.161.201) --- 31. 1. 2010
Re: Krmení

Pavle mizerní a problémoví včelaři tu byli jsou a ani v budoucnu se jim nevyhnem. To že je jich až nezdravě hodně za to nemůže nikdo jiný než zcela špatná politika Svazu, kterým v podstatě uvedený stav vyhovuje. Kdyby Svaz nechal fungovat přírodu, byla by nás zřejmě polovina, ale bylo by vše podstatně jednodušší a ceny medu by byly stejné jako na rakouských tržištích. Dokud se budou vyběhávat dotace na úhyny, obnovu včelstev a jim podobné, nebude líp!!! Takže v podstatě největší škůdce českého včelařství je Svaz sám a dokuď se nezmění zcela pokřivený systém dotací, nebude líp! Takže zlobit se na svého souseda je zcela zbytečná ztráta energie, kdyby mu za úhyny stále někdo něco nestrkal, dávno by toho nechal! Zkus domýšlet věci do konce a neměň během 14 dní své názory, uvidíš, že si polepšíš! Zdraví R. Stonjek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40460


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
PaveN (88.101.19.249) --- 31. 1. 2010
Re: Krmení

Je to tak, kdo dostane zaplaceno za nicnedělání, nemá potřebu se nějak starat. Dalších příkladů ze života by se našla spousta.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40473


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Pavel Streit (78.136.155.219) --- 31. 1. 2010
Re: Krmení

Souhlasím s vámi, dá se říci ve všem, co jste napsal. Dotační politika svazu a státu je velmi špatná. Pokud uhyne z deseti včelstev jedno, je to v normě, pokud jich z deseti uhyne osm, je na vině včelař.Svaz by měl spolu s SVS a legislativci připravit normu, podle které by každý, než začne včelařit, musel projít kurzy a osvojit si moderní techniky včelaření. Vyučovat by je měli jen zkušení odborníci v tomto oboru a ne ti, co tímto systémem nevčelaří, nebo včelaří naoko. Tím pak svaz přitáhne daleko více lidí. Finanční dotace pro začínající si myslím je k ničemu.CHceš včelařit?Dobře, založ si chov zakoupením oddělku z vyššího chovu, či od místního včelaře v naší ZO je ten a ten kdo tě bude učit.Na léčivo bych samosebou dotace nechal.Ukaž, že ti to jde, že se chceš učit a my ti poskytneme třeba i dotaci na medomet a jiné potřeby.Pokud někdo chce včelařit, nemá nic, nemůže mu kraj, stát, dávat dotace na pořízení chovu.Prosím, tady je učitel, ukáže ti cestu, když uvidíme aktivitu, dodatečně ti pomůžeme.Dotace za úhyny včelstev bych žádné nedával, možná mimo MVP. To je můj názor.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40474


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
PaveN (88.101.19.249) --- 31. 1. 2010
Re: Krmení

Když chcete chovat holuby, králíky, slepice, nebo třeba dobytek, také musíte hodně věcí umět a ledasco dodržet. Když to zvládnete, chov se daří, když ne, chov vám vymře a nikdo nic nedá. V některých případech ještě můžete dostat pokutu za týrání nebo nesplnění nějakých podmínek(např. lpovinná veter. péče) To je cesta.
Přednášky se organizují, i když to nebývá aktivita ČSV, spousta informací je na webu nebo v knihách. Kdo se snaží, nějak znalosti získá a nejde někoho nutit, aby chodil na určité přednášky.
Řešením je nepodporovat bordeláře prapodivnými dotacemi.
A nedělejte si, prosím, iluze, že si někdo pořídí celý chov jen za peníze od kraje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40478


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Pavel Streit (78.136.155.219) --- 31. 1. 2010
Re: Krmení

To si nedělám, ale pořídí si dva oddělky, pak bude mít další rok další a když ZO,Kraj uvidí, snaží se, přijdou s nabídkou dotace na to na to, na to. Člověk, který to ještě nezkusil, nemá za sebou rok dva, aniž by nerozšiřoval chov,přece by neměl mít od kohokoliv nějaké dotace.Jak se to říká, bez práce nejsou koláče, být krajem, řeknu:nejdřív snahu, potom třeba finanční pomoc.Jinak můžete peníze vyhazovat oknem.Já jsem, když jsem začínal, o žádné peníze na dotaci nežádal, proč? Jednoduché. Po dlouhé době jsem to zkusil, chytlo mě to za srdce, výrazněji jsem rozšířil a rozhodl jsem se to dělat na plno.Pak jsem požádal o možné dotace.Pokud bych je nedostal, svět se nezboří.Jel bych dál bez nich.Pokud chci včely chovat, nejsmysluplnější a nejvyšší dotací je předámí zkušeností o moderním vedení chovu od staršího včelaře, který této problematice rozumí.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40484


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
PaveN (88.101.19.249) --- 31. 1. 2010
Re: Krmení

" ale pořídí si dva oddělky, pak bude mít další rok další a když ZO,Kraj uvidí, snaží se, přijdou s nabídkou dotace na to na to, na to. Člověk, který to ještě nezkusil, nemá za sebou rok dva, aniž by nerozšiřoval chov,přece by neměl mít od kohokoliv nějaké dotace"
chuť či schopnost něco dělat a dotace jsou na hony vzdálené věci. Kraj nezajímá jak to budete dělat, podstatné je že to budete dělat nějakých 5 let, na které se upíšete a nic víc.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40489


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
(e-mailem) --- 31. 1. 2010
Re: Krmen?

>>kdyby mu
za úhyny stále někdo něco nestrkal, dávno by toho nechal! <<
Jednou za 20 let na úhyn byly dotace a tady z toho děláte výdělečnou činnnost nebo co?

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Krmen?
> Datum: 31.1.2010 09:13:08
> ----------------------------------------
> Pavle mizerní a problémoví včelaři tu byli jsou a ani v budoucnu se jim
> nevyhnem. To že je jich až nezdravě hodně za to nemůže nikdo jiný než zcela
> špatná politika Svazu, kterým v podstatě uvedený stav vyhovuje. Kdyby Svaz
> nechal fungovat přírodu, byla by nás zřejmě polovina, ale bylo by vše
> podstatně jednodušší a       ceny medu by byly stejné jako na rakouských
> tržištích. Dokud se budou vyběhávat dotace na úhyny, obnovu včelstev a jim
> podobné, nebude líp!!! Takže v podstatě největší škůdce českého včelařství
> je Svaz sám a dokuď se nezmění zcela pokřivený systém dotací, nebude líp!
> Takže zlobit se na svého souseda je zcela zbytečná ztráta energie, kdyby mu
> za úhyny stále někdo něco nestrkal, dávno by toho nechal! Zkus domýšlet
> věci do konce a neměň během 14 dní své názory, uvidíš, že si polepšíš!
> Zdraví R. Stonjek.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40492


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Pavel Streit (94.241.78.4) --- 31. 1. 2010
Re: Krmen?

Příteli, nikoliv.Vemte to tak, uvedu to na příkladu.Když vám někdo dá peníze na auto a nemusíte na něj vy šetřit, chováte se k němu jako raz. Když ovšem na to auto našetříte sám, potom si o něj pečujete a chováte se k tomu jinak.Mnohonásobně lépe. To stejné je i se včelami. Pokud jste si k nim vztah ještě neudělal, k tomuto oboru, neměl byste mít možnost na takovou dotaci dosáhnout.Pokud váš učitel, ZO vidí, že postupujete, včelaření se vám daří, může vám navrhnout možnosti dotace na různá příslušenství
Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40493


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Pavel Streit (94.241.78.4) --- 31. 1. 2010
Re: Krmení

P.Stonjek, názory může měnit každý, vy a ostatní na diskusi jste starší a máte toho za sebou více, pokud vy podáte takové argumenty, které jsou berné a věcné, může ten dotyčný dojít k jinému názoru či názorům za pět minut, nebo za čtrnáct dnů. Jste tzv.ostřílení vlci takže vzhledem k tomu že toho máte za sebou více, a jistě jste za svou praxi ze pár přešlapů udělali, je berné a věcné, když méně zkušenějšímu podáte výklad tak, aby třeba tu stejnou chybu už také nedělal.S pozdravem P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40497


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Stonjek (90.179.161.201) --- 31. 1. 2010
Re: Krmení

Nemám nic proti začátečníkům, ale tvůj první článek vypadal spíš na to, že jsnme parta blbů, protože Norsky nezimujem. Pak jsi se v tom motal jako nudle v bandě a teď jsi zasvinil Konferenci desítkami nic neříkajících blábolů/ Podotýkám deně!/ Takto nejedná rozkoukávající se začátečník, ale magor jak jsem vtipně podotkl asi před 2 dny, tedy asi před 250 příspěvky v naprosté převaze tvými. Dnes se ukazuje, že to byl výraz příliš salonní, daleko vhodnější by bylo označení daleko ostřejší. Zkus s tím něco udělat! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40504


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 31. 1. 2010
Re: Krmení

Copak včelaři z něj mají většinou srandu, ale blbne začínající včelaře. To nemluvím o nové češtině.
Tonda
>Tak jsem si přečetl poslední 2 dny a to se nedá. Nejmenovaný včelař se nám tu rychle mění ze zapáleného včelaře na namachrovaného a ne příliš vzdělaného magora a ty já nemusím!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40462


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
R. Polášek (85.71.180.241) --- 31. 1. 2010
Re: Krmení

Teda, kdo chvíli stál, už stojí opodál.... Skoro 80 příspěvků za necelý den!!!!
Co se týká krmení, kdo má zájem, ať se podívá na diskuze v čerenci a srpnu, tam se diskutuje krmení obsáhle každý rok.
Pro mě je směrodatná dávka cukerného roztoku potřebná na 1 - 5 denní krmení včelstev. Držím se čísel 3 - 30 - 100.
Pro potřebu 3 litrů +- autobus je podle mně nejlepší nasypat cukr do PET flašek nebo do kanystrů, nalít příslušné množství horké vody a míchat protřepáním. Když se nechá v nádobě nějaký volný prostor, je to rozpuštěné rychle. A nic se neznečistí a nemyje navíc, nejsou ztráty, protože v těch obalech se roztok rovnou donese ke včelám a nalije do krmítek. PET flašky jsou ideální pro ruční donášení, množství roztoku v dvoulitrové flašce vzhledem k hmotnosti vlastní flašky je velice výhodný poměr a flaška je odolná. U 30 litrů je nejlepší dát cukr a teplou vodu do 50 - 80 litrového barelu a míchat vrtačkou s míchadlem. Vrtačka, raději s regulací otáček, protože při plných otáčkách je vrtačka moc namáhána, záleží zase na míchadlu, je v každém baráku a míchadlo je za nějaké 2 - 3 stovky.
Nad 100 litrů je asi nejlepší pořádné ponorné čerpadlo do nádrže, bez větších problémů by mělo rozmíchat najednou i několik kubíků cukerného roztoku a to i z studené vody.
U většího počtu včel se potom nabízí jako docela výhodná i první varinta, za předpokladu, že je nějak doma zajištěné protřepávání nebo převracení kanystru ( nebo 2 litrových PET flašek?). Kde by obsah jednoho kanystru byl jako jedna jediná dávka pro jedno velkoobjemové krmítko jednoho včelstva. Včelař by rozvezl ke včelám a rozlil roztok v první polovině kanystrů, zatímco v druhé polovině by měl nadávkovaný cukr a vodu a cukr by se mezitím převrácením nebo třepáním rozpouštěl. Vrátil by se od včel, do prádných kanystrů nadávkoval zase cukr a teplou vodu, vzal ty s rozmíchaným roztokem, vložil ty nerozpuštěné a zase by jel ke včelám....
Pokud by se daly relativně levně sehnat kanystry, možná by to bylo lepší než přímo pracovat s cukerným roztokem, mít nějakou velkou nádobu, která se potom musí umýt a podobně.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40464


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Petr Mirovský - Včelařské fórum (e-mailem) --- 1. 2. 2010
RE: Krmení

Předpokládám, že 5l kanystry od destilované vody by měly být nezávadné pro
toto použití.
Žena jich při žehlení vyprázdní dost.


Petr Mirovský
www.vcelarskeforum.cz


> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> R. Poláek
> Sent: Sunday, January 31, 2010 10:45 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: Krmení
>
> Teda, kdo chvíli stál, už stojí opodál.... Skoro 80 příspěvků za necelý
> den!!!!
> Co se týká krmení, kdo má zájem, ať se podívá na diskuze v čerenci a
> srpnu, tam se diskutuje krmení obsáhle každý rok.
> Pro mě je směrodatná dávka cukerného roztoku potřebná na 1 - 5 denní
> krmení včelstev. Držím se čísel 3 - 30 - 100.
> Pro potřebu 3 litrů +- autobus je podle mně nejlepší nasypat cukr do PET
> flašek nebo do kanystrů, nalít příslušné množství horké vody a míchat
> protřepáním. Když se nechá v nádobě nějaký volný prostor, je to rozpuštěné
> rychle. A nic se neznečistí a nemyje navíc, nejsou ztráty, protože v těch
> obalech se roztok rovnou donese ke včelám a nalije do krmítek. PET flašky
> jsou ideální pro ruční donášení, množství roztoku v dvoulitrové flašce
> vzhledem k hmotnosti vlastní flašky je velice výhodný poměr a flaška je
> odolná. U 30 litrů je nejlepší dát cukr a teplou vodu do 50 - 80
litrového
> barelu a míchat vrtačkou s míchadlem. Vrtačka, raději s regulací otáček,
> protože při plných otáčkách je vrtačka moc namáhána, záleží zase na
> míchadlu, je v každém baráku a míchadlo je za nějaké 2 - 3 stovky.
> Nad 100 litrů je asi nejlepší pořádné ponorné čerpadlo do nádrže, bez
> větších problémů by mělo rozmíchat najednou i několik kubíků cukerného
> roztoku a to i z studené vody.
> U většího počtu včel se potom nabízí jako docela výhodná i první varinta,
> za předpokladu, že je nějak doma zajištěné protřepávání nebo převracení
> kanystru ( nebo 2 litrových PET flašek?). Kde by obsah jednoho kanystru
byl
> jako jedna jediná dávka pro jedno velkoobjemové krmítko jednoho včelstva.
> Včelař by rozvezl ke včelám a rozlil roztok v první polovině kanystrů,
> zatímco v druhé polovině by měl nadávkovaný cukr a vodu a cukr by se
> mezitím převrácením nebo třepáním rozpouštěl. Vrátil by se od včel, do
> prádných kanystrů nadávkoval zase cukr a teplou vodu, vzal ty s
rozmíchaným
> roztokem, vložil ty nerozpuštěné a zase by jel ke včelám....
> Pokud by se daly relativně levně sehnat kanystry, možná by to bylo lepší
> než přímo pracovat s cukerným roztokem, mít nějakou velkou nádobu, která
> se
> potom musí umýt a podobně.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40514


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
R. Polášek (85.71.180.241) --- 1. 2. 2010
Re: Krmení

"Předpokládám, že 5l kanystry od destilované vody by měly být nezávadné pro toto použití."
Já už jsem takhle rozpouštěl v různých PET flaškách, v tří a pěti litrových kanystrech od vody a stolního oleje, v desetilitrovém kanystru..... V těch použitých kanystrech byl občas problém s uzávěry, jako jednorázové obaly občas to víčko a závit na kanystru ošidili, muselo se to dotěsnit nalepením vrstvy leukoplasti na závit.
Jinak je to v malém bez mechanizace míchání takové to "domácí rozpouštěníčko" nasype se do toho v kuchyni nálevkou cukr a nalije voda, zavře a potom třeba u televize nebo u novin se s tím občas zatřepe. Za půl hodiny jsou televizní zprávy nebo noviny zkoukané a v kanystru roztok, kanystr se vezme a jde se na zahradu krmit. Nebo se strčí do tašky a jde se krmit do lesa.... Jako procházka před usnutím...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40516


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Míra.P (213.192.58.221) --- 1. 2. 2010
Re: Krmení

Krmím sklenicemi a vlastními krmítky z krabic od ryb.Odkaz zde-http://pupek73.blog.cz/0902/vyroba-krmitka-z-odpadu-ii

Co se týče toho rozpouštění cukru tak to dělám v nádobách od Primalexu na asi 30kg.Dám 20kg cukru a 10lt vody.Za pomoci aku vrtačky to občas proženu velkou míchačkou na maltu.Fotku najdete zde-http://pupek73.blog.cz/0902/vyroba-krmitka-z-odpadu-ii

Nalejvám to ze začátku do sklenic pomocí plastového litráku a pak rovnou z těch kýblů.






http://pupek73.blog.cz/0908/co-jsme-delali-o-vikendu

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40522


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Pavel Streit (78.136.156.136) --- 1. 2. 2010
Re: Krmení

Díky všem, ty sršně, na ty se rád podívám, jednou to dávali na animal planet. Je to dobrý materiál, hned si to zaškrtnu, toho sršně obaliliy a uvařily za živa, nechtěl bych být tím sršněm. Kdyby se tak uměly bránit naše včelky.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40523


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
a.turčáni (85.248.32.254) --- 1. 2. 2010
Re: Krmení

Kdyby se tak uměly bránit naše včelky.Zdraví P.S

Naše včely to vedia takisto urobiť. Pri neustálych návštevách európskeho sršňa (keď sa premnožia v blízkosti včelnice), sa včel grupujú na letáčoch v množstve 300-500 ks a venujú sa prilietajúcim sršňom, ktorý si príde na letáči zobrať včelu a vtedy sa naňho vrhá aj 50 včiel a sršňa doslova uaria v svojom strede. Keď to sršne "pochopia" lovia včely prilietajúce do úľa a tam včela nemá šancu. Uvádzam to len v skratke, ale to bolo moje pozorovanie jedno leto, keď sršne hromadne útočili na včelnicu. Posledné roky sa to opakuje, ale len ojedinele. Takže nie len včely japonské, ale i naše sa vedia účinne brániť.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40527


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
Pavel Streit (94.241.92.114) --- 1. 2. 2010
sršeň

Slyšel jsem teď nedávno o těch sršních ve francii, je to jen bublina, či realná hrozba? Někdo říkal v televizi, že jim v tom brání zatím studená středoevropská zima. Jsou prý jen o chlup větší, jak včely.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40528


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
Pavel Streit (94.241.92.114) --- 1. 2. 2010
Re: Krmení

To já jsem za tu dobu viděl sršně na včelnici co včelařím, jen jednou. Ale na chalupě jsem jejich nepřítel č.1.Každý rok likviduju jejich obydlí ze stejného místa.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40532


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
vsusicky (82.117.130.3) --- 2. 2. 2010
Re: Krmení

Já mám sršně ve včelíně už několik let a v zásadě s nimi vycházím dobře. Za 7 let jsem dostal asi 3 x žihadlo, než jsem se naužil chovat tak, abychom si nepřekáželi. Sršni jsou vcelku klidní a útočí jen když se cítí být ohroženi. Tomu se dá vhodným přístupem předejít. Již dvaktát jsem měl hnízdo dvojnásobné velikosti lidské hlavy.Jediným a to dost velkým mínusem jsou výkaly plodu. Tím že mají hnízno přímo nad úlem je to problém. Dám tam sice igelit, ale v září je to docela humus. Takže letos je asi takém omezím, nebo je spíš zkusím přesunout do nějakého starého úlu. Nějaký negativní vliv na včely jsem nezpozoroval. Ty nad kterými hnízdí patří dlouhodobě k nejsilnějším. Ale jsou to krajní a je možné, že na tom má podíl i zalétávání.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40534


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
Pavel Streit (78.136.168.6) --- 2. 2. 2010
Re: Krmení

Zdravím vás, staté úly nemám, spálil jsem je. Nové na ně používat nebudu, mě by sršně nevadili, jenže. Pokudsi soustavně dělají hnízdo půl metru nad dveřmi, je to pro ně moc nízko.Přemluval jsem je, aŤ si to postaví třeba u kůlny, nezabralo to, tak na ně musím takto. Třeba si to uvědomí a ké kůlně se odstěhují.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40536


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Josef Křapka (77.237.138.233) --- 2. 2. 2010
Re: Krmení

Právě jsem se vrátil z "pokecu" se včelami. Čtu příspěvky na konferenci a přiznám se přátelé, jsem z vás poněkud zmatený, zda jsem neprospal sezónu a zda nejsem v zootechnice chovu poněkud pozadu. Já v tuto dobu zimní krmení ještě nepřipravuji a ani sršně ještě nekrmím :o). Nyní teprve pomýšlým na to, že již bude pomalu čas vymýt a desinfikovat sklenice pro zřízení napájení do úlů. Ony holky budou již "cobydup" potřebovat vodu. Ta stražená na igelitovém strůpku jim již vbrzku nebude stačit a venku bude ještě zima. Přiznejte se, podáváte někdo z jara vodu včelám do úlů, nebo to pokládáte za zbytečné?
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40537


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
Pavel Streit (78.136.173.24) --- 2. 2. 2010
Re: Krmení

Zdravím vás P.Křapka, já jim ji podávám strůpkovým krmítkem, před včelnicí je i napajedlo, takže si mé holky můžou vybrat, kterou chtějí.Potřebuju ještě dokoupit 20 kilo mezistěn. Rozšiření něco stojí.Zdraví P.S,

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40539


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Pavel Streit (78.136.150.116) --- 31. 1. 2010
Re: Mor plodu

Že by byly tak odolné, když mu nějaká pomřou a jiná opět přiletí? Mě jen zaráží, pokud na to nemám čas, buď je dám pryč, nebo požádám někoho, kdo by mi pomohl se vším. Aspoň já bych to tak udělal a včely netrápil. Jinak varoa hlídám poctivě po celý rok, dělám si i preventivní vyšetření na mor, letos jej budu mít také.CHci mít stanoviště v pořádku. Tak to dělám. A i někdo níže to i napsal, že je dobré, aby si včelař i sám preventivně udělal vyšetření svého stanoviště.Zdraví p.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40456


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(e-mailem) --- 31. 1. 2010
Re: Mor plodu

Avšak pochválit se musí každý sám. NIKDO TO ZA NĚJ NEUDĚLÁ

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mor plodu
> Datum: 30.1.2010 18:12:25
> ----------------------------------------
> Ono se to mluví, když se k tomu nemůže druhá strana vyjádřit. Říkalo se, že
> samochvála smrdí. Teď už ale nějak víc.
> Tonda
> >"Pavel Streit napsal: ...Já mám nejlepší výsledky vyšetření zimní měli za
> poslední 4 roky z celé ZO "
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40487


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Pavel Streit (78.136.184.216) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu

P.Gruna, jde o to, že pokud by mi to situace dovolila, mile rád od tak tvrdého léčení upustím. Za situace, kdy máte vedle sebe souseda, kterému se varoa ve včelstvech houfně formuje a vždy mu nějaké to včelstvo uhyne na varoa, co mám tedy dělat! ZO se k tomu staví zdrženlivě, ostatní včelaři jsou od nás minimálně km, a nevidí problém pokud se jich to netýká. Mají představu, že pokud není spad stovky roztočů denně, vše je v pořádku. Jinak by ZO a KVS již dávno zasáhla. Jediná zbraň je léčit. Nabízel jsem pomoc, zaléčení, odkup jeho včelstev. Nic! Tak co mám dělat!Nic jiného než léčit hodně mi nezbývá, nebo to mu mám ilegálně vysířit včely. Za třičtvrtě roku jsem se ničeho nedovolal ani u KVS. Kdo mi poradí lepší způsob, sem s ním, okamžitě ho beru a pokud to vyjde, donesu mu modré z nebe.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40397


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
(e-mailem) --- 20. 2. 2010
Re: Mor plodu

Pavle!
Zkuste mu dodat matky z Vašeho chovu.Když jsou ty Vaše tolerantnější
než ty jeho.Těch 13 darovaných matek by se Vám jistě vrátilo rapidním
snížením nákladů za léčení.A to nemluvím o klidu na duši.Na
jeho i Vaší.Určitě to zkuste,protože tohle vlastně nemůže odmítnout.Obzvláště,když
o tom bude vědět celá Vase ZO.
Přeju úspěch!Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Pavel Streit" <streit.p/=/seznam.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Mor plodu
Datum: 30.1.2010 - 15:56:00

> P.Gruna, jde o to, že pokud by mi to situace dovolila,
> mile rád od tak
> tvrdého léčení upustím. Za situace, kdy máte
> vedle sebe souseda, kterému se
> varoa ve včelstvech houfně formuje a vždy mu nějaké
> to včelstvo uhyne na
> varoa, co mám tedy dělat! ZO se k tomu staví zdrženlivě,
> ostatní včelaři
> jsou od nás minimálně km, a nevidí problém pokud
> se jich to netýká. Mají
> představu, že pokud není spad stovky roztočů denně,
> vše je v pořádku. Jinak
> by ZO a KVS již dávno zasáhla. Jediná zbraň je
> léčit. Nabízel jsem pomoc,
> zaléčení, odkup jeho včelstev. Nic! Tak co mám
> dělat!Nic jiného než léčit
> hodně mi nezbývá, nebo to mu mám ilegálně vysířit
> včely. Za třičtvrtě roku
> jsem se ničeho nedovolal ani u KVS. Kdo mi poradí
> lepší způsob, sem s ním,
> okamžitě ho beru a pokud to vyjde, donesu mu modré
> z nebe.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41243


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Streit Pavel (78.136.138.167) --- 20. 2. 2010
Re: Mor plodu

Dobrý den p. Gruna,
O tom už jsem také přemýšlel, že bych mu matky nabídl a zainvestoval. Jenže pokud má 7 rojů z 13 včelstev za sezónu, ak je téměř jisté, že mu ty matky s roji obratem s rojem odletí. Musí dát zasítované podmety, aby měly vzduch a nelítaly pryč. On tam podmety a česna nemá žádné. Jen očka, to jsou potom zbytečně vyhozené peníze. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41249


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
KaJi (88.103.157.154) --- 21. 2. 2010
Re: Mor plodu

Musí dát zasítované podmety, aby měly vzduch a nelítaly pryč.
--------------------------
Zasítované podmety nejsou nijak nutnou podmínkou nerojení a ani naopak.

A matka dělá hodně. Řekl bych, že některým matkám co se vyšlechtí rozmnožováním rojových, nepomůže nic. Jen matka odjinud.
Jednou jsem převzal takhle pár včelstev, byla na stromě a ještě neměla ani pořádně zaplodované plodiště.
Jeden roj jsem si usadil do svého úlu, a tam mě to za rok překvapilo zase - a mohl jsem porovnávat při jaké síle se rojila ve srovnání s mými včelstvy.

Rojila se, když já se u svých chystal k chovu a měl obavy, jestli už mají chovnou náladu.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41264


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Streit Pavel (78.136.170.115) --- 22. 2. 2010
Re: Mor plodu

Zdravím vás, to je omyl, dostatek vzduchu je silný protirojový prvek, stejně jako mladá kvalitní matka, dostatek prostoru, obměna stavby...
Pokud nemá včelstvo žádný podmet, žádné česno, jen uzavřená očka v nástavkách až na jedno, tak jej prostě v tom úle neudržíte, ikdybyste je tam přikurtoval řetězem. Mají tam jak v sauně a proto letí pryč. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41276


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
a.turčáni (62.169.188.254) --- 22. 2. 2010
Re: Mor plodu

Zdravím vás, to je omyl, dostatek vzduchu je silný protirojový prvek, stejně jako mladá kvalitní matka, dostatek prostoru, obměna stavby..P.S.

Aké jednoduché, ale vysvetlite mi, prečo sa v trópoch voľne žijúce včely (mimo dutiny) roja (a to i včela európska), keď majú vzduchu a priestoru pre svoj rozvoj nekonečne mnoho?
Včela na zemi nie je preto, aby nosila len med, ale hlavne preto aby prežila a to sa môže ďiať len ROJENÍM!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41277


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
J. Matl (213.151.87.2) --- 22. 2. 2010
Re: Mor plodu


Pavle, ještě že to tu včelky nečtou ... :-)
Klidný den!
Jiří


Streit Pavel (78.136.170.115) --- 22. 2. 2010
Re: Mor plodu (40365) (40366) (40373) (40382) (40383) (40391) (40397) (41243) (41249) (41264)

Zdravím vás, to je omyl, dostatek vzduchu je silný protirojový prvek, stejně jako mladá kvalitní matka, dostatek prostoru, obměna stavby...
Pokud nemá včelstvo žádný podmet, žádné česno, jen uzavřená očka v nástavkách až na jedno, tak jej prostě v tom úle neudržíte, i kdybyste je tam přikurtoval řetězem. Mají tam jak v sauně, a proto letí pryč. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41281


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Petr (94.125.216.34) --- 22. 2. 2010
Re: Mor plodu

A proč by to tak nemohlo být,jak píše Pavel.Naprosto s ním v těchto věcech souhlasím,což dokládá i má desetiletá v tomto směru ověřená praxe.Zamezení rojení by mělo být prvořadým úkolem v dnešní době nebezpečných nákaz a k tomu možnosti či vědomosti rozhodně máme.Pohodlnost a dogmatické myšlení je v nás pevně zakořeněné.Nevěřím tomu,že každý vyletěný roj je chycen a znovu usazen.To je nesmysl!
P.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41282


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
R. Polášek (85.71.180.241) --- 22. 2. 2010
Re: Mor plodu

Dostatek vzduchu je jen dodatečný protirojový prvek. Pokud matka a včelstvo je primárně nerojivé, žádné pevné dno a úl bez podmetu je k rojení nepřinutí. Pokud jsou rojivé, možná rojení urychlí o pár dnů nebo mimo dozor včelaře potom vyletí o jeden roj dříve, ale jinak nic víc. Aspoň moje cca 25 leté včelaření kromě nástavků s sítrem ve dně i v zadovácích bez síta a takzvaného podmetu, jaký je zvykem v nástavkových úlech, žádný výrazný vliv takzvaného nedostatku vzduchu neprokázalo. Navíc takzvaný nedostatek vzduchu platí snad jen v případě včelstva v hermetické dutině s jedním otvorem o průřezu jen pár centimetrů čtverečních, ale i v takovém případě včely umí velice účinně vzduch do úlu přivádět, je to jen otázka větší spotřeby zásob na větrání. Vyzkoušel jsem to.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41285


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 22. 2. 2010
Re: Mor plodu

Úkolem je, ale to je tak asi všechno. Když včely opravdu dělají to, co mají zažité, jak píše př. Turčáni, taky se potřebují rozmnožovat. Asi mají ony zakořeněnou tu pohodlnost a dogmatické myšlení.
Já mám langstrothy se sítem dole, 6-7 nástavků, stavět dávám hodně, (ale když je to pro ně přirozené, ne v zimě), a očka mám otevřená. Tak proč se taky chtějí rojit?
Kdybych nedělal oddělky, tak vylítají všechny. Vysvětluju jim to, ale číst jsem jim to ještě nedával.
Tonda
>A proč by to tak nemohlo být,jak píše Pavel.Naprosto s ním v těchto věcech souhlasím,což dokládá i má desetiletá v tomto směru ověřená praxe.Zamezení rojení by mělo být prvořadým úkolem v dnešní době nebezpečných nákaz a k tomu možnosti či vědomosti rozhodně máme.Pohodlnost a dogmatické myšlení je v nás pevně zakořeněné.Nevěřím tomu,že každý vyletěný roj je chycen a znovu usazen.To je nesmysl!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41304


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
(e-mailem) --- 22. 2. 2010
Re: Mor plodu

Budu to muset dát přečíst včelám ony totiž nejsou schopny pochopit , že se mají rojit jen mor. univerzálů a ne z úlů ze sítem naspodu. Asi to bude chtít založit jim odbornou knihovnu.
Stejně! Nerojí se včely jen těm včelařům kteří je vidí jednou za 14 dní o víkendu. My co je máme doma, to vidíme i uprostřed týdna a proto máme ty rojivky.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <gegorius/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: Mor plodu
> Datum: 22.2.2010 10:25:18
> ----------------------------------------
>
> Pavle, ještě že to tu včelky nečtou ... :-)
> Klidný den!
> Jiří
>
>
> Streit Pavel (78.136.170.115) --- 22. 2. 2010
> Re: Mor plodu (40365) (40366) (40373) (40382) (40383) (40391) (40397)
> (41243) (41249) (41264)
>
> Zdravím vás, to je omyl, dostatek vzduchu je silný protirojový prvek,
> stejně jako mladá kvalitní matka, dostatek prostoru, obměna stavby...
> Pokud nemá včelstvo žádný podmet, žádné česno, jen uzavřená očka v
> nástavkách až na jedno, tak jej prostě v tom úle neudržíte, i kdybyste je
> tam přikurtoval řetězem. Mají tam jak v sauně, a proto letí pryč. Zdraví
> P.S
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41284


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu