Včelařská konference

Čermák K.
- exkrementy larev obsahují hlavně nestravitelné zbytky pylu, tedy nic
špatného,
- je zajímavé, že medovice nikomu nevadí, de facto jsou to také výkaly -
mšic, puklic mer
___________________________________________________________

Exkrementy mšic, puklic či mer nemůžeme srovnávat s výkaly larev.
Za prvé medovice nepáchne
Za druhé medovice je z více jak 95% tvořena sacharidovým roztokem.
Za třetí v medovici nejsou původci nemocí včelího plodu

S pozdravem M. Václavek

Čermák K.
- exkrementy larev obsahují hlavně nestravitelné zbytky pylu, tedy nic
špatného,
- je zajímavé, že medovice nikomu nevadí, de facto jsou to také výkaly -
mšic, puklic mer
___________________________________________________________

Exkrementy mšic, puklic či mer nemůžeme srovnávat s výkaly larev.
Za prvé medovice nepáchne
Za druhé medovice je z více jak 95% tvořena sacharidovým roztokem.
Za třetí v medovici nejsou původci infekčních (pro věcnou přesnost doplňuji) nemocí včelího plodu

S pozdravem M. Václavek

Nechápem prečo vnášate do včelárskych radov zmätok, s debatou, ktoré je vedené neodborne založená len emóciach, tieto zbytočné reči o kvalite medu v starých plástoch sa dostanú medzi ľudí, ktorí kupujú med a odmietnu čo i len trochu tmavý med.

Pravda je taká, že exkrement do zaviečkovania prípadné výkaly lariev odstraňujú pri kŕmení lariev včely. Larva až do zaviečkovania prestane exkrementy vylučovať a po metamorfóze larvy na imágo, už exkrementy nevylučuje. Ak nejaké exkrementy pred zvaiečkovním larvy, ostanú pod košieľkou.

Samozrejme, že aj ja využívam a 3-4 ročné plásty, ktoré od doby odloženia z plodiska, už včely nechovajú plod a preto sú bunky čisté.
Veľkou zbraňou včiel je, bunky a jedno či sú to čerstvo vystavené plásty alebo sú to súše po vyliahnutí 10-12 generácii vyliahnutie plodu, vždy potiahnu steny bunky propolisovým filmom a nektár, sa nedostane do styku s košieľkou!
Aj tohtoročný agátový med so starších plástov je nádherne priezračný s nádhernou farbou, ani chýru po nejakej tmavej farbe v mede.
Preto nešírte zbytočne zmätok medzi včelármi a potenciálnych zákazníkov.

Antone, s tím akátem Ti věřím, je ho hodně, poznal jsem to vždy u menších snůšek.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila
> Datum: 05.2.2010 19:44:14
> ----------------------------------------
> Nechápem prečo vnášate do včelárskych radov zmätok, s debatou, ktoré je
> vedené neodborne založená len emóciach, tieto zbytočné reči o kvalite medu
> v starých plástoch sa dostanú medzi ľudí, ktorí kupujú med a odmietnu čo i
> len trochu tmavý med.
>
> Pravda je taká, že exkrement do zaviečkovania prípadné výkaly lariev
> odstraňujú pri kŕmení lariev včely. Larva až do zaviečkovania prestane
> exkrementy vylučovať a po metamorfóze larvy na imágo, už exkrementy
> nevylučuje. Ak nejaké exkrementy pred zvaiečkovním larvy, ostanú pod
> košieľkou.
>
> Samozrejme, že aj ja využívam a 3-4 ročné plásty, ktoré od doby odloženia z
> plodiska, už včely nechovajú plod a preto sú bunky čisté.
> Veľkou zbraňou včiel je, bunky a jedno či sú to čerstvo vystavené plásty
> alebo sú to súše po vyliahnutí 10-12 generácii vyliahnutie plodu, vždy
> potiahnu steny bunky propolisovým filmom a nektár, sa nedostane do styku s
> košieľkou!
> Aj tohtoročný agátový med so starších plástov je nádherne priezračný s
> nádhernou farbou, ani chýru po nejakej tmavej farbe v mede.
> Preto nešírte zbytočne zmätok medzi včelármi a potenciálnych zákazníkov.
>
>
>

Jaký zmatek? Med obsahuje kyselou a enzymatickou složku, takovou
jakousi specifickou enzymatickou aktivitu vykazuje i tmavá a černá
souš a nové dílo spíše určitě nikoli. Pokud je dlouhodobě med
skladován v takovém tmavém díle tak na 100% ze stěn buněk do medu něco
určitě přejde. Otázkou je co přejde z mezistěn a co přejde ze staršího
díla.

Normální zmatek může nastat, pokud si někdo myslí, že akát je zrovínka
medem, který překypuje nějakou významnou a složitou složkou
podporující abnormální enzymatickou aktivitu a stím tu absorbci z
povrchu buněk. Akát je chudobný med a v žádném případě když je v
plástech 14 dnů po ukončení snůšky moc ssebou ze stěn buněk do sebe
určitě nenatáhne. Takže bavte se trochu logicky o problematice kvalit
medů a toho, co a za jakou dobu med přejímá z díla něco do sebe.

Dle mých chabých senzorických schopností má vliv a kvalita včelího
díla na med. To jsem si dal za rámeček. Ostatní se hádejte, bez
chromatografů se o ničem kybicuje a kecá dobře.

_gp_


2010/2/5 a.turčáni <anton.turcani/=/gmail.com>:
> Nechápem prečo vnášate do včelárskych radov zmätok, s debatou, ktoré je
> vedené neodborne založená len emóciach, tieto zbytočné reči o kvalite medu
> v starých plástoch sa dostanú medzi ľudí, ktorí kupujú med a odmietnu čo i
> len trochu tmavý med.
>
> Pravda je taká, že exkrement do zaviečkovania prípadné výkaly lariev
> odstraňujú pri kŕmení lariev včely. Larva až do zaviečkovania prestane
> exkrementy vylučovať a po metamorfóze larvy na imágo, už exkrementy
> nevylučuje. Ak nejaké exkrementy pred zvaiečkovním larvy, ostanú pod
> košieľkou.
>
> Samozrejme, že aj ja využívam a 3-4 ročné plásty, ktoré od doby odloženia z
> plodiska, už včely nechovajú plod a preto sú bunky čisté.
> Veľkou zbraňou včiel je, bunky a jedno či sú to čerstvo vystavené plásty
> alebo sú to súše po vyliahnutí 10-12 generácii vyliahnutie plodu, vždy
> potiahnu steny bunky propolisovým filmom a nektár, sa nedostane do styku s
> košieľkou!
> Aj tohtoročný agátový med so starších plástov je nádherne priezračný s
> nádhernou farbou, ani chýru po nejakej tmavej farbe v mede.
> Preto nešírte zbytočne zmätok medzi včelármi a potenciálnych zákazníkov.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Včely pokaždé buňky důkladně vyčistí a potáhnou propolisem a voskem
Z hledisky kvality medu čijeho poživatelnosti starší plásty nijak nevadí...
Veľkou zbraňou včiel je, bunky a jedno či sú to čerstvo vystavené plásty
alebo sú to súše po vyliahnutí 10-12 generácii vyliahnutie plodu, vždy
potiahnu steny bunky propolisovým filmom a nektár, sa nedostane do styku s
košieľkou!
-------------------------------------------------------
Pokud včely po vylíhnutí plodu buňku vyčistí a potáhnou vrstvou propolis, pak je vše v pořádku. Co se ale stane, pokud včely nemohou nasbírat propolis? Uvažoval o tom někdo. Propolis má prokazatelně antibakteriální účinky, má typickou chuť a vůni, která se jistě dostane i do medu. I proto je med zdravý. Jsou včelstva, která donášejí více propolis a jiná méně. Může být i zde souvislost s bakteriálními nákazami a hromadnými úhyny včelstev? Vede tudy cesta?

Rozdíly mezi medy z panenského a starého díla je jen mystifikace, a je to záležitost psychiky kde žádné argumenty neplatí.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila
> Datum: 05.2.2010 19:04:29
> ----------------------------------------
> Čermák K.
> - exkrementy larev obsahují hlavně nestravitelné zbytky pylu, tedy nic
> špatného,
> - je zajímavé, že medovice nikomu nevadí, de facto jsou to také výkaly -
> mšic, puklic mer
> ___________________________________________________________
>
> Exkrementy mšic, puklic či mer nemůžeme srovnávat s výkaly larev.
> Za prvé medovice nepáchne
> Za druhé medovice je z více jak 95% tvořena sacharidovým roztokem.
> Za třetí v medovici nejsou původci nemocí včelího plodu
>
> S pozdravem M. Václavek
>
>
>

Josef.Mensik:
Rozdíly mezi medy z panenského a starého díla je jen mystifikace, a je to záležitost psychiky kde žádné argumenty neplatí.
___________________________________________________________

Jo psychiky? Tak si čuchněte k panenskému plástu a potom to porovnejte se starou souší. Je to psychické?

Souhlasím s p. Čermákem, že med z plástů, ze kterých se plod už vylíhnul, není méně hodnotný. Ale chuťová změna tam jistá je. Jak jsem již psal, je to věc vysoce individuální, takže nikdo nemůže prohlašovat, co je obecně chutné a co není. Proto v souvislosti s tím se zmiňuji pouze o svém zcela subjektivním názoru, a ten je takový, že med ze starých (vícekrát zaplodovaných) plástů je trpký, zatuchlý a má otupělou chuť, u některých exemplářů i mírnou pachuť. Proto také pro mě je med z tmavých plástů medem druhé kategorie, jak píše p. Streit.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

To musíš mět hodně špatné dílo když už smrdí

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila
> Datum: 05.2.2010 21:26:58
> ----------------------------------------
> Josef.Mensik:
> Rozdíly mezi medy z panenského a starého díla je jen mystifikace, a je to
> záležitost psychiky kde žádné argumenty neplatí.
> ___________________________________________________________
>
> Jo psychiky? Tak si čuchněte k panenskému plástu a potom to porovnejte se
> starou souší. Je to psychické?
>
> Souhlasím s p. Čermákem, že med z plástů, ze kterých se plod už vylíhnul,
> není méně hodnotný. Ale chuťová změna tam jistá je. Jak jsem již psal, je
> to věc vysoce individuální, takže nikdo nemůže prohlašovat, co je obecně
> chutné a co není. Proto v souvislosti s tím se zmiňuji pouze o svém zcela
> subjektivním názoru, a ten je takový, že med ze starých (vícekrát
> zaplodovaných) plástů je trpký, zatuchlý a má otupělou chuť, u některých
> exemplářů i mírnou pachuť. Proto také pro mě je med z tmavých plástů medem
> druhé kategorie, jak píše p. Streit.
>
> S pozdravem M. Václavek
>
> //\/\\//
>
>
>

To musíš mět hodně špatné dílo když už smrdí

___________________________________________________________

Zkoušel jsem to u jednoletého díla, které bylo asi jednou až dvakrát zaplodované, zcela vysušené od medu a se zanedbatelným pokrytím propolisem. To je pro tento pokus důležité, protože vůně propolisu, medu či pylu ten lehký smrádek hravě překryjí. Ten „smrádek“ je způsoben právě těmi výkaly, které jsou zalisované v košilkách. Výluh z košilek se dostane do medu, přesto ale med následkem toho nezasmrádne. Jak jsem teď psal, vůně medu to překryje. Ale s chutí je to už horší. To je ta trpkost, pachuť, které si u medu ze starého díla všímám.

//\/\\//

To musíš mět hodně špatné dílo když už smrdí

___________________________________________________________

Zkoušel jsem to u jednoletého díla, které bylo asi jednou až dvakrát zaplodované, zcela vysušené od medu a se zanedbatelným pokrytím propolisem. To je pro tento pokus důležité, protože vůně propolisu, medu či pylu ten lehký smrádek hravě překryjí. Ten „smrádek“ je způsoben právě těmi výkaly, které jsou zalisované v košilkách. Výluh z košilek se dostane do medu, přesto ale med následkem toho nezasmrádne. Jak jsem teď psal, vůně medu to překryje. Ale s chutí je to už horší. To je ta trpkost, pachuť, které si u medu ze starého díla všímám.

//\/\\//

A ještě něco přihodím:

Z dálky nic poznat nebylo. Musel jsem přičuchnout přímo k plástu, abych ten „odérek“ z bývalých plodových buněk vůbec dokázal detekovat. Prostě to splývá s okolím. Není to nic silného, ale když si představím, že se v tom povícero týdnů smáčí med, tak se ani nedivým, že to chuť ovlivní. Alespoň já si té chuťové změny všímám. Opakuji se, je to individuální záležitost.

No já tedy nevím příteli, ale i z dávné minulosti před dvaceti lety, kdy jsme s tátou ještě včelařili si pamatuji, že voněl KAŽDÝ plást a to se tenkrát na nějakou kdovíjakou obnovu díla nehrálo. Ale jakožto začátečník, který začal znovu včelařit teprve minulý rok asi nemohu soudit. Chuť medu zde nesoudím.
-------------------------------------------------------
M.Václavek napsal:
Jo psychiky? Tak si čuchněte k panenskému plástu a potom to porovnejte se starou souší. Je to psychické?