76648

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Pavel Streit (78.136.184.244) --- 6. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila

Zdravím vás,
Je to to stejné jako kdybyste nosil 3-5 týdnů staré neprané, propocené spodní prádlo, také smrdí a chudák ta ženská, která to má potom brát do ruk. To stejné je to ze včelami.Pokud už mnohokrát prokladené tmavé a černé dílo, předěláte z plodiště do medníku a myslíte si, že jste tím něco vyřešil, chyba, ty spory nemocí, bakterie, jsou v tom pořád, včely jej neustále roznášejí po úlu, do takové bakteriemi a spory zasmrádlého díla včely zanesou sladinu a takový med prodaný zákazníkovi, to je teprve požitek. Přivoňte si schválně do panenského díla, nebo jen málokrát zakladeného a pak to stejné udělejte s dílem tmavým, černým, starým. Vaše nosní buňky dostanou pěknou dardu. Pokud máte chuť jíst med z takto starého díla, prosím, mě by se zvedl žalude a propadl bych se hambou něco takového prodat zákazníkovi. Já to nedělám hlavně kvůli zákazníkovi. Dělám to hlavně pro včely, Protože čisté panenské, či max. málokrát zakladené dílo vytváří nehostinnější prostředí pro spory nemocí. Tím udržuji včely v daleko lepší kondici, lepší síle, tedy dokáží využít více snůšky a včelař z nich má tedy větší užitek. Čím jsou včely ve větší kondici, tím lépe umějí s nemocemi bojovat.
Uvedu vám příklad: U nás v ZO je jeden velký včelař, pracuje s nástavky a učí mladé jak včelařit. Tvrdí že v době největší síly včelstev, květen a červen, má včely na jen jedom nástavku r.m 39/24 a jeden výjimečně dva nástavky jako medník. Tvrdí, že nemá cenu mít včely silnější, protože tu není snůška a tak mu nic nedonesou. Já mám od něj včelstvo cca 200 m. Včely tam mám na pěti nástavkách, za rok mi vystavějí 3 nástavky r.m 39/24, 11 rámků, z mezistěn a donesou mi 48 kilo medu. To je pěkný výkon. Když odečtu ty tři nové vystavěné nástavky je to dalších 15 kilo medu. Dílo také nemá zrovna nejnovější, takže se nedivím, že má na včelnici z mého pohledu takové žebráky. Takže i zde je rozdíl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40700


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
R. Polášek (85.71.180.241) --- 6. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila

Jinak podle mně stejně jako v jiných věcech platí pravidlo přiměřenosti. Nepoužívat plásty ani příliš staré ani všude jen čisté nezakladené mezistěny. Přírodě, roji v přírodní dutině podle mně odpovídá obměna včelího díla asi 1/3 za rok. Tolik asi zničí v průměru zavíječi starého černého díla na jaře dříve, než se včelstvo rozšíří tak, že obsadí všechny plásty vystavené a zakladené minulého roku. Nebo třeba myš, co se v zimě dostane do dutiny. Plus když jednou za několik let je už voští v centru včelstva, kde se zavíječi nedostanou, příliš použité či z jiných náhodných příčin, třeba ztráty matky při oplození včelstvo uhyne a dutina má tak rok přestávky a nový roj potom nekompromisně vyhryže staré, plesnivé a poškozené cizí tmavé plásty...
Co se týká medu ve starých plástech, včely mají po milióny let vyvinuté mechanismy, jak zajistit, aby ze starých plástů nešly do medu škodlivé látky či zárodky nemocí.
To jen včelař to negativně ovlivní, když třeba rezignuje na obměnu plástů a staré černé plásty, které v přírodní dutině by dávno byly zničeny, svou činností chrání před zavíječem a dalšími škůdci a dělá tak z nich zásobníky nemocí a odpadních látek, oddělených od medu jen propolisem a košilkami.
Nebo když sešrotuje plást a ze vzniklé drti použije med nebo dokonce celý plást máčí ve vodě, aby z něho dostal třeba zkrystalované zásoby.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40705


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
a.turčáni (85.248.32.254) --- 6. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila

Pokud už mnohokrát prokladené tmavé a černé dílo, předěláte z plodiště do medníku a myslíte si, že jste tím něco vyřešil, chyba, ty spory nemocí, bakterie, jsou v tom pořád, včely jej neustále roznášejí po úlu, do takové bakteriemi a spory zasmrádlého díla včely zanesou sladinu a takový med prodaný zákazníkovi, to je teprve požitek.P:S:

Pán kolega, nehrajte sa na včelárskeho expertaa somozvaného vedca, nevynášajte súdy, ktoré nie sú relevantné. Predložte oficionálnu štúdiu na túto tému, s udaním kto a kde bola publikovaná,takéto tvrdenia sú v polohe JPP a nemajú žiadnu výpovednú hodnotu. Je to len táranie-kecanie, bez výpovednej hodnoty.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40708


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu