76612

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


R. Polášek (85.71.180.241) --- 6. 2. 2010
Re: med z tamaveho verzus panenskeho dila

Jinak podle mně stejně jako v jiných věcech platí pravidlo přiměřenosti. Nepoužívat plásty ani příliš staré ani všude jen čisté nezakladené mezistěny. Přírodě, roji v přírodní dutině podle mně odpovídá obměna včelího díla asi 1/3 za rok. Tolik asi zničí v průměru zavíječi starého černého díla na jaře dříve, než se včelstvo rozšíří tak, že obsadí všechny plásty vystavené a zakladené minulého roku. Nebo třeba myš, co se v zimě dostane do dutiny. Plus když jednou za několik let je už voští v centru včelstva, kde se zavíječi nedostanou, příliš použité či z jiných náhodných příčin, třeba ztráty matky při oplození včelstvo uhyne a dutina má tak rok přestávky a nový roj potom nekompromisně vyhryže staré, plesnivé a poškozené cizí tmavé plásty...
Co se týká medu ve starých plástech, včely mají po milióny let vyvinuté mechanismy, jak zajistit, aby ze starých plástů nešly do medu škodlivé látky či zárodky nemocí.
To jen včelař to negativně ovlivní, když třeba rezignuje na obměnu plástů a staré černé plásty, které v přírodní dutině by dávno byly zničeny, svou činností chrání před zavíječem a dalšími škůdci a dělá tak z nich zásobníky nemocí a odpadních látek, oddělených od medu jen propolisem a košilkami.
Nebo když sešrotuje plást a ze vzniklé drti použije med nebo dokonce celý plást máčí ve vodě, aby z něho dostal třeba zkrystalované zásoby.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40705


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu