76611

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 6. 2. 2010
Re: med z tmaveho versus panenskeho dila

Pavel Holub:A já stále vzpomínám na med mých strýců, na tu nedostižnou vůni a barvu a ted konečně vím, v čem to je:-) Odedneška je konec obnovy díla!!! Už se těším na ten med mého dětství.

J.B.:Rozumím vám dobře, ? byl to med z tmavých souší?

Vlastně "včelařím kvůli vůni."
Pamatuji se na vůni kdy jsem se jako kluk pohyboval ve stodole při mlácení obilí, pomáhali jsem při podáváni snopů pšenice k mlátičce.
Včelařím kvůli vůni která vychází ze včelstva navečer po snůškovém dni.Je to vůně teplého slamnatého hnoje,vůně párnice a vůně chleba vytaženého z pece.
(nemá to nic společného s vůní medu)
J.B.



Já vzpomínám na vůni plástů (určitě nebyly panenské a vůně byla težká)vůně ve staré kamenné chalupě v přistěnku kde byly v chladu, vlhku a zimě plásty uskladněny.
V mém dřevěném včelíně s vytlučenými, otevřenými okny tuto vůni zacítím vyjimečně za chladu bezvětří a ve vlhkosti.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40706


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Pavel Streit (78.136.184.244) --- 6. 2. 2010
Re: med z tmaveho versus panenskeho dila

Zoušel jste někdy příteli kousat odvíčkovaná víčka z panenského, nebo mlaďounkého díla a díla černého? Já ano, a ta víčka z panenského díla jsem vždy vybíral, chutnala mi, víčka ze starého díla jsem nechával, to byl humus. Proto z včelstva definitivně odstraním max. jeden rok staré dílo. Je to sice dražší, ale za lepší zdravotní stav včelstev to stojí. Bez nich bychom žádný med neměli. Za takový vonný a chuťově významější med, o který má zákazník větší zájem, stojí těm naším včelkám trochu přilepšit. Vlastně tím kopírujeme jen jejich život v dutině v přírodě.
Nejsem nějaký ekolog, nebo simpatizant Strany Zelených, myslím ale racionálně a chci těm včelám dát něco více, ony se mi za to odvděčí kvalitnějším medem.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40709


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
M. Václavek (93.99.204.43) --- 6. 2. 2010
Re: med z tmaveho versus panenskeho dila

Jan Bűrgel:
Včelařím kvůli vůni která vychází ze včelstva navečer po snůškovém dni.Je to vůně teplého slamnatého hnoje,vůně párnice a vůně chleba vytaženého z pece.

___________________________________________________________

Taky mi to připomíná vůni chleba vytaženého z pece, nikoliv vůni medu.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40712


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
R. Polášek (85.71.180.241) --- 6. 2. 2010
Re: med z tmaveho versus panenskeho dila

"Včelařím kvůli vůni která vychází ze včelstva navečer po snůškovém dni.Je to vůně teplého slamnatého hnoje,vůně párnice a vůně chleba vytaženého z pece."
Já zase včelařím kvůli vůni, co vychází z každého včelstva otevřeného kdykoliv v jakoukoliv roční dobu. Snad kromě mrazů v zimě. Těžko to k něčemu přirovnat, připomíná to nejspíš vůni dobře usušených kopřiv nebo přesliček či březového listí nebo jiných podobných usušených zelených bylin. Pravděpodobně to je přímo vlastní vůně včelstva, kterou, když se úl otevře a včely se ocitnou na světle, včely začnou ze žlázy na zadečku rozptylovat do okolí. Je zajímavé, že se tak dá velice rychle odlišit včelstvo životaschopné od včelstva málo životaschopného.... Včelstvo málo životaschopné, třeba s hodně starou matkou nebo jinak oslabené, i když má třeba znatelně víc včel než jiné, má tu vůni velice slabou nebo žádnou. Je to cítit prakticky vždy při včelaření v uzavřeném prostoru, třeba ve včelíně a ideální na to jsou zadováky, protože vzduch ze včel fouká přímo na hlavu včelaře. U zadováků stačí vybrat první jeden dva plásty více obsazené včelami a i se zavřenýma očima se dá zhruba ohodnotit jen podle intenzity vůně kvalita včelstva..... Ale i to, jestli po vyjmutí dalších 5 - 10 plástů budou bodat nebo nebudou.... ( vůně trochu po banánu)
U úlů umístěných venku je ta vůně cítit méně, protože je asi na volné umístěné úly slabá. Tak k večeru nad posledními otevřenými včelami, když slunce je těsně nad obzorem a je večerní bezvětří... Párkrát jsem ji cítil u rojů, když se povedlo setřepat zdárně do rojáku matku a včely právě sedaly do hroznu na roják a za větrání se pakovaly za matkou dovnit....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40727


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
a.turčáni (85.248.32.254) --- 6. 2. 2010
Re: med z tmaveho versus panenskeho dila

Pravděpodobně to je přímo vlastní vůně včelstva, kterou, když se úl otevře a včely se ocitnou na světle, včely začnou ze žlázy na zadečku rozptylovat do okolí. Je zajímavé, že se tak dá velice rychle odlišit včelstvo životaschopné od včelstva málo životaschopného. Polášek

Pán Polášek, vážim si Vaše príespevky, ale v tomto pravdu nemáte pravdu, pretože pri otvorení úľa nemajú prečo včely "zadečku rozptylovať", je Nasanovova žľaza, ktorá včelám slúži npr. pri orientácii včiel, ktoré našli svoj letáč a použitím feromónu pri osádzaní do úľa, kde feromón každá včela vchádzajúceho do úľa rozptyľuje do svojho okolia,ktorá sa vždy šíri vo smere prúdenia vzduchu, a rozletené včely vždy postupujú proti prúdeniu vzduch v ktorom sa šíri združovací feromón. Č i tento feromón výrazne vonia, nikdy som to nezachytil, ale že včel ho dokážu vo vzduchu zachytiť, je pravda.

Tak isto tento jav môžete pozorovať keď strasiete rojové včely do rojnici alebo slameniaka-koša, keď včely vchádzajúce pred košom ale i v ňom, silno trepocú krídelkami a otvorenej Nasanovovej (vidieť ju, je to biely znak) vylučujú združovací feromón, ako sa vždy proti prúdeniu vzduchu zlietajú ku svojim družkám v rojnici. Ak do nej vošla i M má včelár vyhrané, všetky rozletené včely sa pridajú do rojnici.Postoj včiel s trepotajúcimi krídlami pri produkcii je, stoja na vztýčených nohách, pod 35-40°uhlom, vzadu na brušku so zalomeným koncom bruška medzi 4 a 5 tergitom (možno 5 a 6 teraz si neviem presne spomenúť), vetrajúca včela na letáči má ohnutý postoj , menší uhol postoja a Nasanovovu žľazu nemá v tomto prípade otvorenú

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40730


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
R. Polášek (85.71.180.241) --- 7. 2. 2010
Re: med z tmaveho versus panenskeho dila

"Pán Polášek, vážim si Vaše príespevky, ale v tomto pravdu nemáte pravdu, pretože pri otvorení úľa nemajú prečo včely "zadečku rozptylovať", je Nasanovova žľaza, ktorá včelám slúži npr. pri orientácii včiel, ktoré našli svoj letáč a použitím feromónu pri osádzaní do úľa, kde feromón každá včela vchádzajúceho do úľa rozptyľuje do svojho okolia,ktorá sa vždy šíri vo smere prúdenia vzduchu, a rozletené včely vždy postupujú proti prúdeniu vzduch v ktorom sa šíri združovací feromón. Č i tento feromón výrazne vonia, nikdy som to nezachytil, ale že včel ho dokážu vo vzduchu zachytiť, je pravda. "
V tom směru jsem se teorií nijak moc nezabýval. Já jen vím, že zejména v době, kdy jsou včely při prohlídce klidné, takže není třeba nijak zvlášť používat kouře a zejména v uzavřeném prostoru včelína stačí otevřít včely a už je z nich cítit jejich typická vůně. Mírně odlišná včelstvo od včelstva, dokonce se dá vysledovat, že odlišné včely, třeba s chovnou zakoupenou matkou, mívají tu vůni více odlišnou. A že jak je rozeberu, tak na rámcích mimo včelstvo obvykle začnou větrat a tu vůni rozšiřovat ještě víc. Vůně vycházející z česna večer po snůšce sladiny nebo pylu je něco úplně jiného a je taky podstatně silnější. Nebo vůně čerstve vyndaných plástů ze včelstva.
Myslím, že staří zkušení včelaři, co měli jen menší počet včelstev, tak do deseti, chovaných ve včelíně, si dokázali ty vůně jednotlivých včelstev zapamatovat a podle nich ihned po otevření včelstva prakticky bez prohlídky, maximálně s jedním, dvěma krycími rámky dokázali hodně zjistit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40735


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 6. 2. 2010
Re: med z tmaveho versus panenskeho dila

Díky, krásně jste to rozvinul pane Bűrgel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40722


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu