78128

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


(e-mailem) --- 7. 2. 2010
Re: domestikace

Podle mých informací nesouvisí zmizení roztočíka s léčením ale s novými plemeny včely roztočík nezmizel ale nemůže krańky napadat a to byl právě jeden z důvodů rozšiřování krańky.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: domestikace
> Datum: 07.2.2010 11:41:50
> ----------------------------------------
> "Když v minulém století začal v Evropě kosit roztočík včelí naše včely i
> tehdy se vyskytly dvě cesty. "
> Já se nechci hádat, ale buckfastská včela, pokud vím, zůstala omezena na
> oblasti anglických vřesovišť. Je to včela tmavá a k tomu ještě
> specializovaná na pozdní snůšku a to speciálně z vřesu, do jiného prostředí
> není moc vhodná. Všude jinde v Evropě i po světě se jinak rozšířila kraňka,
> případně včela italská. A dnes už i možná včela buckfastská je hodně
> překřížena a smíchána s cizími geny, pokud ještě existuje....
> A třeba konkrétně u nás byli roztočíci v podstatě zlikvidování chemií a
> sice léčivem BEF. Léčivo na roztočíky naštěstí umožňovalo provádět
> mnohaměsíční trvalé léčení odpařováním léčiva z flaštiček knotem přes
> podzim a zimu (asi to léčení tehdy znatelně zvýšilo odbyt francovek a
> jiného zboží prodávaného v 200 - 400 ml velkých lahvičkách), kdy se
> roztočíci předpokládám nemohli rozmnožovat a tak když se roky provádělo
> plošně, byli roztočíci u nás v podstatě vyhubeni. Pokud nějací zbyli, byli
> vybiti nástupem léčení na varaózu.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40755


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
R. Polášek (85.71.180.241) --- 7. 2. 2010
Re: domestikace

"Podle mých informací nesouvisí zmizení roztočíka s léčením ale s novými plemeny včely roztočík nezmizel ale nemůže krańky napadat a to byl právě jeden z důvodů rozšiřování krańky."
Tak to slyším poprvé. Nevím, já jsem ještě končící léčení Befem zažil a ani v praxi, ani v literatuře, časopise Včelařství od cca 60 let a podobně jsem nikdy neviděl spojení roztočíka a zavádění kraňky. Co si pamatuji, byly to vždy dvě na sobě úplně nezávislé věci.... Snad jedině že původní tmavá včela byla na roztočíka citlivější než nově zaváděná kraňka...nevím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40759


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Josef Křapka (77.237.138.233) --- 7. 2. 2010
Re: domestikace

>"Podle mých informací nesouvisí zmizení roztočíka s léčením ale s novými plemeny včely roztočík nezmizel ale nemůže krańky napadat a to byl právě jeden z důvodů rozšiřování krańky."
Tak to slyším poprvé. Nevím, já jsem ještě končící léčení Befem zažil a ani v praxi, ani v literatuře, časopise Včelařství od cca 60 let a podobně jsem nikdy neviděl spojení roztočíka a zavádění kraňky. Co si pamatuji, byly to vždy dvě na sobě úplně nezávislé věci.... Snad jedině že původní tmavá včela byla na roztočíka citlivější než nově zaváděná kraňka...nevím.<
------------------------------------------------------------
Přibližně tak jednou za dva nebo tři roky si dělám vyšetření z na jaře uhynulých včel na přítomnost roztočíka včelího Acarapis woodi. Mohu říci že u svých včel ani u včel některých kolegů jsem roztočíka ještě neviděl. Naposledy u otce, který si vyšetření také prováděl sám někdy v roce 1956 - 1958, nepamatuji přesně. Ve skutečnosti jsem jej nyní viděl ve vzorku z roku 2003, který mi známý přivezl z druhé strany Krušných hor ze Saska s podezřením na Acarapidózu. Včely měly na prvý pohled vyvrácená křídla, a údajně celá včelstva uhynula v průběhu zimy. Vzdušnice včel byly doslova ucpány roztočíkem. Pokud vím, tak i v těchto oblastech Krušných hor chovají Kraňku. Také si nemyslím, že na napadení má vliv vnímavost jednotlivých plemen. Jestliže Buckfastská včela nebyla tímto roztočíkem napadena je zcela pravděpodobný důvod ten, že počátkem dvacátého století na Britských ostrovech následkem tohoto onemocnění vymřela všechna včelstva a bratr Adam začínal na takříkajíc čistém stole. Je to však pouze moje doměnka, která nemusí vystihovat skutečný důvod. Jediné logické vysvětlení, proč není u nás roztočík zjištěn je vliv použití léčiv proti Varroáze.
JK


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40764


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 7. 2. 2010
Re: domestikace

Léčení roztočíka skončilo léčením varroázy. Nové léčivo ho úplně zlikvidovalo.
Tonda
>Tak to slyším poprvé. Nevím, já jsem ještě končící léčení Befem zažil a ani v praxi, ani v literatuře, časopise Včelařství od cca 60 let a podobně jsem nikdy neviděl spojení roztočíka a zavádění kraňky. Co si pamatuji, byly to vždy dvě na sobě úplně nezávislé věci.... Snad jedině že původní tmavá včela byla na roztočíka citlivější než nově zaváděná kraňka...nevím.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40768


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
a.turčáni (85.248.32.254) --- 7. 2. 2010
Re: domestikace

Léčení roztočíka skončilo léčením varroázy. Nové léčivo ho úplně zlikvidovalo.
Tonda

Je ťažko potvrdiť toto tvrdenie (Výskum to nepredložil), keď som za 55 rokov pri včelách niečo také nezažil. A k by to tak naozaj bolo, potom je to možné, pretože amitrazový fumigant sa dostáva do tracheí včely, ostatné hubiace kontaktné prostriedky Vd, toto tvrdenie nespĺňa. To, že fumigant pôsobí Vd cez dýchacie otvory, je určitá výhoda, pretože nemôže? dôjsť k návyku na amitraz. Pravdepodobne aj preto nedošlo k odolnosť klieštikov naň a to ho používam od r. 1985, pretože sa nedostáva priamo do tela včely.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40772


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 7. 2. 2010
Re: domestikace

Tak nás před několika lety školili v Nasavrkách. Jinak pamatuju, že jsme přestali dávat BEF, když jsme začali bojovat s varroázou. Už tenkrát říkali, že to působí na oboje. To se ale ještě včely doslova v zimě prolévaly.
Tonda
>Je ťažko potvrdiť toto tvrdenie (Výskum to nepredložil),

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40774


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu