Včelařská konference

Přítel Jan Bűrgel napsal: „Při oplodnění (křížení)dvou nepříbuzných jedinců vzniká F1 matka a F2 generace,to je doprovázeno inbredientním efektem to je větší životností : (mulati jsou životnější.)“

Inbredientní efekt ..?!
To slyším opravdu poprvé.

Bylo by vhodné používat ustálené názvosloví, a tak jen pro pořádek:
Při zkřížení dvou nepříbuzných linií, které se označují P (parentální – rodičovské), vzniká generace F1 (první filiální generace). Tato generace svými vlastnostmi předčí rodiče. Říká se tomu heterozí efekt. Vlastností této generace je i to, že je uniformní. Mají vlastnosti dominantního genu jednoho z rodičů. Tato vlastnost se ale bohužel vyskytuje pouze v F1. Následné potomstvo generace F1 je F2. V této generaci F2 dochází k poklesu výkonnosti pod úroveň rodičů a ke štěpení 3:1 fenotyp (znaky které se na pohled projeví) a 1:2:1 genotyp (genetická struktura vlastností, která není vidět). Vyštěpené potomstvo F2 je zdroj šlechtitelských novinek. Je ale nutné oddělení homozygotů od heterozygotů (u heterozygotů dochází v následujících generacích k dalšímu štěpení vlastností). Proto u generace F2 šlechtitelská práce teprve začíná.

Tak to definoval roku 1866 Johann Gregor Mendel a já bych si dovolil navrhnout toto neměnit.

S pozdravem
Jirka Přeslička

Omlouvám se
inbreeding, deprese, incest je příbuzenské páření (i v inseminaci matek se užívá)opačně jsem ho užil, omlouvám se.
Jedná se o heterozi, heterozní efekt nepříbuzenského paření to je opačný pojem při kterém vznikají výhody ve vyšší života schopnosti jedinců.
Děkuji, pojmy ani vaši mírnou jízlivost měnit nebudeme.
J.B.