Včelařská konference

Nechtěli by jste již nechat roubování a "někdo začít včelařit?"
Otázky:
Kolik mají včelstva plodu_?
Kolik zásob?
Kdo se do včel díval?!

Já jsem stěhoval 2 oddělky na 3 NN asi jen 5 m ale protože to celé neunesu tak jsem je nesl na 2x ( 3 nástavky na dvakrát ten spodní jsem nové vystrojil na novém místě)
Nebyly to silné oddělky a stáhly se do hořejšího nástavku ke stropu k polystyrénu. Ze zhora to vypadalo silné sedící až na 8mi uličkách ale ve skutečnosti to byl jen šišoid v horním nástavku a asi 3cm v prostředním. Nevypadají na to že by daly metrák. Dal jsem jim vodu.
J.B.

dnes jsem byl na stanovišti 32 včelstev-7 úhynů
včelstva, která si sedla tak , že se zimní chomáč utvořil
pouze v jednom nástavku 39x24 neměla šanci pro dlouho trvající
studené období přejít a ani si do zimního sediska donést v době oteplení další zásoby,navíc se to asi zkomplikovalo mezistěnami v horních nástavcích,bylo to zhruba nastřídačku
jednou byl chomáč v horním,jednou v dolním,nespotřebované zásoby cca 6-8 kg 4 cm od chomáče,včelstva obsedala cca 6-7 uliček, odhadoval jsem to,že po rozvolnění chomáče by včely obsedly skoro dva nástavky,nejlíp z toho vyšli oddělky v jednom nástavku na teplou stavbu s bočním česnem tam je všechno ok, dobře vyzimovali i minioddělky- 3 rámky na folii nad kmenovýmy včelstvy,tam je to skoro bez spotřeby zásob s česnem jen tak na dvě včely,o ty jsem se bál nejvíc,snad to jinde bude lepší

Zdenek

Měl jsem podobnou zkušenost v roce 2006.
Nakrmil jsem 18 kg 6 včelstev mělo málo a byl to jejich konec a 6 včelstev si sedlo tak že na zásoby nedosáhly a také to byl jejich konec.
Od té doby při včelaření v úle (kdy včelař sebere snůšku a dá nové zásoby)mám obavy o správném sezení včel.
Letos jsem koncem února přehazoval vnější rámky blíže středu.
To jsem dosud nikdy nedělal ani jsem neslyšel že by to někdy někdo dělal.
J.B.

"Měl jsem podobnou zkušenost v roce 2006.
Nakrmil jsem 18 kg 6 včelstev mělo málo a byl to jejich konec a 6 včelstev si sedlo tak že na zásoby nedosáhly a také to byl jejich konec.
Od té doby při včelaření v úle (kdy včelař sebere snůšku a dá nové zásoby)mám obavy o správném sezení včel.
Letos jsem koncem února přehazoval vnější rámky blíže středu.
To jsem dosud nikdy nedělal ani jsem neslyšel že by to někdy někdo dělal.
J.B."

Letos zas byla dlouhá zima a včely, co měly tu smůlu, že sedly blbě, už nejspíš nejsou....
Pravděpodobně následujících pár teplých dní tohleto včelařům definitivně vyjasní.....
Asi se některým včelařům vyplatí pořádné prohlídky včelstev, aby identifikovali včelstva, které ještě žijí, ale mají problémy se zásobami a dali to do pořádku.
Když na podzim píšu, že na konci září prohlížím včelstva a když je potřeba, uspořádávám místo plodování, aby to měly všechny stejně, na spodním bočním kraji rámku 39x24 v nejhořejším nástavku, leckdo to považuje za zbytečnou práci a nesmysl. Teď bude leckdo z těch "leckdo" vymetat mrtvá včelstva uhynulá kvůli tomu, že na podzim sedly špatně a v dnešní dlouhé zimě se nedostaly k zásobám.
Podobný problém řeší či vylepšuje pozdní krmení, na rozdíl od krmení jenom v srpnu.
Teď jsem zvědav, jak budu prohlížet svoje včelstva, jak ty budou vypadat, ještě jsem v nich nebyl, vím jen, že všechny se účastnily prvního proletu.....

>Teď bude leckdo z těch "leckdo" vymetat mrtvá včelstva uhynulá kvůli tomu, že na podzim sedly špatně a v dnešní dlouhé zimě se nedostaly k zásobám.<
-----------------------------------------------------------
Nebo proto, že šetrný včelař málo nakrmil. Mám obavy, že to bude letos příčinou mnoha úhynů - "na varroázu" :o))
JK

"Nebo proto, že šetrný včelař málo nakrmil. Mám obavy, že to bude letos příčinou mnoha úhynů - "na varroázu" :o)) "
No, letos to se spotřebou zásob nebude tak hrozné. Včelky při mrazech seděly při teplotě 7 - 15 st C a tak šetřily.
Horší je, když už v lednu je takové počasí jako právě teď. Včelky se rozplodují nebo jenom zvýší teplotu uvnitř úlů a zásoby mizí...

JB:
Já jsem stěhoval 2 oddělky na 3 NN asi jen 5 m .....
----------------------------------------
My jsme stěhovali 3 včelstva taky na 5 metrů.
Se zásobama to začíná být vachrlatý,problém je, že se to neodhadne. Jeden nástavek se zdál lehký, tak jsme tam z jiného včelstva chtěl přidat plný plást, ale pak se ukázalo, že v každém plástu něco mají.
Takže zbytečný poplach.
Včely už si běhají po úle, takže pokud tam někde něco je, přinesou si.
Ale už aby to člověk obešel a věděl na čem je. :-)

Něco jiného jsme zažil u jednoho slabého oddělku, tam seděly v uličkách a zásoby jsme neviděl. Ve vedlejších uličkách zásoby byly. Vzal jsme pastovaný med a nacpal trochu ke včelám.
Za chvíli byly u něj, a pak jsem je viděl už dolovat zásoby z okolí.
Už jsem to párkrát zažil, myslím si, že to bylo za 5minut 12, včely už neměly tolik zásob, aby si zatopily a mohly to stěhovat odjinud.
Prostě asi mají takovou strategii - poslední dostupné zásoby šetřit a doufat v oteplení a snůšku. Za svého vývoje se asi se včelařům, co je nutí zimovat na rámkách moc nepřizpůsobily a v přírodě jim asi často zásoby nezůstávaly nedostupné.

Takže už se těším na neděli. Má být teplo.

Kytky začnou smrdět, ptáci řvát a na to vše budou z výšky včely kálet. Radost pohledět.

Karel

Zdravím vás,

mohu li též přispět něco, právě jsem se vrátil ze včelnice. U mě doma jedno včelstvo na 8 rámkách. Nadzvedl jsem víko a kouknul. Na velké včelnici včelky paběrkovaly, prolety měli před 14 dny, když bylo to oteplení. Do včelstev jsem se díval tehdy po očku u 4 náhodných včelstev, jedno včelstvo na 7R, další tři včelstva na 9R. Také se těším, až budu moci udělat prohlídku, vypadá to zatím dobře. Mám tam 3 včelstva na která jsem velmi zvědavý. Těším se opět na ten hukot, švitoření a třeba i na nějaký ten včelí polibek ve formě žihadla. Dnes jsem kopal díry na ovocné stromy.

Nyní otázka.
Jsem ve 400 m.n.m. zhruba. CHci tam dát ovocné stromy, jaké mi poradíte? Zatím jsem objednal 3x třešeň a 2x švestku. Jaké ovocné stromy jsou pro včely nejlepší? Meruňky ne, ty jsou u nás ruská ruleta. Kolik takových stromů bych u včelnice měl mít. Nejbližší jsou 1km. Dír mohu vykopat více. Pro Máje jen to nejlepší. Zdraví P.S

hlavně abys to neměl daleko do palírny

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: Sou?asn? stav v?elstev - ovocn? stromy
> Datum: 15.3.2010 18:48:59
> ----------------------------------------
> Zdravím vás,
>
> mohu li též přispět něco, právě jsem se vrátil ze včelnice. U mě doma jedno
> včelstvo na 8 rámkách. Nadzvedl jsem víko a kouknul. Na velké včelnici
> včelky paběrkovaly, prolety měli před 14 dny, když bylo to oteplení. Do
> včelstev jsem se díval tehdy po očku u 4 náhodných včelstev, jedno včelstvo
> na 7R, další tři včelstva na 9R. Také se těším, až budu moci udělat
> prohlídku, vypadá to zatím dobře. Mám tam 3 včelstva na která jsem velmi
> zvědavý. Těším se opět na ten hukot, švitoření a třeba i na nějaký ten
> včelí polibek ve formě žihadla. Dnes jsem kopal díry na ovocné stromy.
>
> Nyní otázka.
> Jsem ve 400 m.n.m. zhruba. CHci tam dát ovocné stromy, jaké mi poradíte?
> Zatím jsem objednal 3x třešeň a 2x švestku. Jaké ovocné stromy jsou pro
> včely nejlepší? Meruňky ne, ty jsou u nás ruská ruleta. Kolik takových
> stromů bych u včelnice měl mít. Nejbližší jsou 1km. Dír mohu vykopat více.
> Pro Máje jen to nejlepší. Zdraví P.S
>
>
>

Palírna je 2km od včelnice, kolik těch stromů ale mám vysadit na 40 včelstev? P.S

záleží jak máš veký bečky

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: Sou?asn? stav v?elstev - ovocn? stromy
> Datum: 15.3.2010 22:15:33
> ----------------------------------------
> Palírna je 2km od včelnice, kolik těch stromů ale mám vysadit na 40
> včelstev? P.S
>
>
>

Bečky přikůpíme, přikůpíme,všechno bude.

Na 40 včelstev, kolik ovocných stromů pro jarní rozvoj. Kolik, Kolik P.S

"Palírna je 2km od včelnice, kolik těch stromů ale mám vysadit na 40
> včelstev? P.S"
--------------------
oficiální roční limit na pěstitelské pálení je 50l 50% pálenky na domácnost. Při průměrné výtěžnosti 8l ze 100 kg ovoce potřebujete mít cca 600 kg ovoce.
Vynásobte to počtem příbuzných a kamarádů, na které to můžete rozepsat a vydělte průměrnou úrodou ovoce z jednoho stromu.
Výsledné číslo je počet stromů.
včelám je to jedno ;-)

"Palírna je 2km od včelnice, kolik těch stromů ale mám vysadit na 40 včelstev? P.S"
Uváděná vydatnost ovocných stromů,co si pamatuji, podle druhu a odrůdy je cca 100 - 400 kg sladiny na hektar monokultury. Snůška ale závisí hodně na konkrétním počasí, které je v té době hodně nestálé

"Uváděná vydatnost ovocných stromů,co si pamatuji, podle druhu a odrůdy je cca 100 - 400 kg sladiny na hektar monokultury. Snůška ale závisí hodně na konkrétním počasí, které je v té době hodně nestálé"
Jiná věc je, pokud se má jednat o podněcování rozvoje, potom stačí odhaduji tak na každých 5 včelstev na stanovišti mít 1 - 2 velké kvetoucí stromy, polokmeny až vysokokmeny. Vzhledem k tomu, že mezi dobou kvetení prvních raně kvetoucích ovocných stromů a dobou kvetení posledních pozdě kvetoucích ovocných stromů je až měsíc a půl a třeba u jabloní se rozlišují odrůdy s raným, středním a pozděkvetoucím kvetením, které se při kvetení v podstatě nesetkají, je třeba jít s dobou květu až do odrůd, pokud má být kvetení souvislé bez přestávky. Potom ale, jestli se jedná o podněcování, existují vedle ovocných stromů i jiné a lepší zdroje nektaru a pylu v té době.
Ovocné stromy přinášejí ale další problém a sice nežádoucí pozornost. Výsadby ovocných stromů vhodných pro sběr a spotřebu, klidně i na ten kvas totiž budou lákat různé sběrače a s nimi se mohou svést klidně i zloději, ovoce i včelstev. Pokud to budou za desítku let nějaké kvalitní vysokokmeny, tak i třeba zloději dřeva, kvalitní "ovocné" dřevo je drahé a občas žádané. Nám takhle na našem pozemku probrali švestky s rovným silným kmenem, co rostly zarostlé v lese z dob, kdy byly sady u nás na polích běžné.... Kromě toho větší výsadba ovocných stromů někde ve volné lesní oblasti, má li se využít úroda v hodnotách stovky kilo až tuny ovoce z hektaru, předpokládá dobrou přístupovou cestu, lepší než vyžaduje včelaření a o to více zvyšuje rizika návštěvy zlodějů.
Kromě toho při větším rozsahu ovocné výsadby v lese mohou být legislativní problémy, existují nějaké kategorie pozemků a možná by příslušný odbor na místním úřadě vyžadoval od majitele vyřídit překlasifikaci toho pozemku třeba z lesního na sad. Nevím to ale přesně....
Já bych se tedy s výsadbou běžných ovocných stromů v lesní oblasti mírnil.
Jako bezproblémové vidím výsadby divokých lesních "ovocných " stromů. Keřů trnky, ale té skutečné trnky divoce rostoucí v lesích, ne trnky švestky, jak říkají švestkám na valašsku.
Potom výsadby třešní ptáčnic coby našeho původního druhu. A potom polodivoké různé myrobalány či mirabelky, lidově se jim většinou říká kulovačky ( malé kulaté různobarevé, málo či hodně sladké plody), pokud je někde nablízku kolem nějaké starší místní asfaltky neudržovaná alej, bude jich tam plno. Co se týká jabloní a snad i hrušek, tak jedině původní divoké a polodivoké jabloně, tedy ty s velmi malými plody a obtížně upotřebitelné. Pokud se ještě někde v lese nebo na mezi najdou. A přežily okousávání kůry lesní zvěří ( to je další problém sadů v lese...)
Nyní časně na jaře by ještě šlo vykopat nějaké malé rostlinky trnky v lese či myrobalánu u cesty a přesadit tam, kde je třeba. U třešně ptáčnice je možná vhodnější posbírat pecky pod stromy, vylouskat je a na místa zbavená rostliného porostu zasadit, stromy z toho jsou kvalitnější než z přesazovaných stromků vykopaných někde v lese.

Bude to ve vnitřní zoně oploceného pozemku, mezi borovičím. Nikdo o tom tam neví, cesta přístupová je slušná. Jinak ostrahu i mých včelstev zajišťují dobrovolně myslivci, za nějakou tu sklinku medu ročně, Jinak náboje vulkány jsou vskutku velmi ničivé. Jedna rána do prdele a nenechavec se dlouho neposadí, dokud mu tu prdel nesešijou dohromady. Viděl jsem, co to udělalo s betonovými kvádry. Myslivci tvrdí, že s tím chodí na škodnou a na veverky. Akorát nevím, co by zbylo z té veverky. Možná prachová stopa. P.S

Pavel, ak chcete mať z ovocných stromov znášku, tak by ste museli pre 40 včelstiev vysadiť poriadne veľký sad /asi 50 ha/. Každý ovocný strom je dobrý, tak sadte koľko vládzete a kolko sa zmestí - aj susedom a potom ich susedom.

yní otázka.
Jsem ve 400 m.n.m. zhruba. CHci tam dát ovocné stromy, jaké mi poradíte?
Zatím jsem objednal 3x třešeň a 2x švestku. Jaké ovocné stromy
jsou pro
včely nejlepší? Meruňky ne, ty jsou u nás ruská ruleta. Kolik takových
stromů bych u včelnice měl mít. Nejbližší jsou 1km. Dír mohu
vykopat více.
Pro Máje jen to nejlepší. Zdraví P.S
Hrušky,jabloně,broskve,blumy.mandloně,,kdoule,.
Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Streit Pavel" <streit.p/=/email.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Soucasny stav vcelstev - ovocne stromy
Datum: 15.3.2010 - 18:48:52

> Zdravím vás,
>
> mohu li též přispět něco, právě jsem se vrátil
> ze včelnice. U mě doma jedno
> včelstvo na 8 rámkách. Nadzvedl jsem víko a kouknul.
> Na velké včelnici
> včelky paběrkovaly, prolety měli před 14 dny, když
> bylo to oteplení. Do
> včelstev jsem se díval tehdy po očku u 4 náhodných
> včelstev, jedno včelstvo
> na 7R, další tři včelstva na 9R. Také se těším,
> až budu moci udělat
> prohlídku, vypadá to zatím dobře. Mám tam 3 včelstva
> na která jsem velmi
> zvědavý. Těším se opět na ten hukot, švitoření
> a třeba i na nějaký ten
> včelí polibek ve formě žihadla. Dnes jsem kopal
> díry na ovocné stromy.
>
> Nyní otázka.
> Jsem ve 400 m.n.m. zhruba. CHci tam dát ovocné stromy,
> jaké mi poradíte?
> Zatím jsem objednal 3x třešeň a 2x švestku. Jaké
> ovocné stromy jsou pro
> včely nejlepší? Meruňky ne, ty jsou u nás ruská
> ruleta. Kolik takových
> stromů bych u včelnice měl mít. Nejbližší jsou
> 1km. Dír mohu vykopat více.
> Pro Máje jen to nejlepší. Zdraví P.S

mám skúsenosť so "švestkou" slivkou-včely sú v slivkovom sade (asi 40 stromov) v čase plného kvetu sliviek som ešte nikdy na nich ani jednu včelu nevidel....

Ono to taky hodně závisí na odrůdě. Švestky jsou ale jinak obecně horší, spolehlivé, pokud můžu soudit, jsou všechny třešně a višně a snad všechny jabloně. Hrušně a švestky už jsou horší.
Co se týká odolnosti proti mrazu a spolehlivosti kvetení i plození, mám dobré zkušenosti s myrobalánem i s jakousi odrůdou mirabelky, snad nancyská, snad jakási místní krajová či kříženec. Kvetou jako první, v době, kdy kvetou broskve a asi i meruňky, včely na ně létají dost a na rozdíl od meruněk a broskví jsou mnohem odolnější.

Tak tady čtu že včely už běhají po ule.Tak to u nás nepřipadá v uvahu, u nás byl pouze částečný prolet na sněhu nyní to venku vypadá jak na severním polu.Tam kde mi ukradli včelstva je cesta zaváta novým sněhem- díky starým mantinelum vyhrnuteho sněhu do výše 60cm nebo víc.Zitra mi tam jde komise z okresního víboru na ověření škody. Budeme muset jít po louce tam je starý sníh tvrdý-umrzlí a čerstvý tak 20cm, jak to bude vypadat zítra nevim snad se tam nějak doplahočíme. Zásob bude po většině dost-nakrmil jsem mnoho a stálá vytrvalá zima šetří zásoby víc než oblevy

>Kolik mají včelstva plodu_?
......................
Těžko říct. Do včel jsem si zatím netroufnul. :)
Ale podle několika kukel na podložce u slabších včelstev to vypadá, že už asi nějak plodují.
Jen mi přijde, že je v úlech tak nějak moc sucho, jako by to plodování něbylo nijak velké.
RK


>Kolik zásob?
..................
Rozdílně.

Jadno stanoviště cca 400mnm, převážná část zimována v jednom prostoru.
Tam mají některá včelstva již problém s monožstvím zásob. Po oteplení budu muset některým přidat.
Otázka je, zda je to stanovištěm, nebo způsobem zimování (převaha včelstvev v jednom prostoru).

Druhé stanoviště cca 200mnm. Všechna včelstva zimovnána ve dvou nástavcích 39x24.
Zásob mají ještě všechna tak na dvě zimy.
Jedno ale kálí v úle :(

Problém s úhyny při zimování u včel zimovaných ve dvou nástavcích nemám.
Většina včestev sedí celou zimu víceméně na jednom místě v horním nástavku někdy přímo pod mezistropem (zateplen 5cm polystyrenu).
Vždycky tak 1 až 2 včelstva z 10 chomáč utvoří ve spodním nástavku. Většinou to problém není. Do jara se většinou přesunou do horního nástavku.
Jenou se mi stalo, že mi v tomto případě uhynula část včelstva při přesunu do horního nástavku, ale matka se zbytkem včelstva přežila na čtyřech uličkách do jara.
Takže moc nechápu, že při tomto zimování někomu včely hynou.
Možná na to má vliv, že po vytočení posledního medu a případné úpravě na zimu už ony dva nástavky k zimování včelám nerozdělávám.

RK



>Kdo se do včel díval?!
..............
Jen tak zvrchu, zespodu, zezadu, na podložky.
Víc jsem si zatím netroufnul.
RK

Taky jsem trochu nahlížel i přes nepřízeň počasí - teplota +3 st, studený vítr. Chtěl jsem odebrat s pomocí zvedáku spodní nástavek ve kterém mi zůstalo něco dost tmavých souší. Včestva ve 4NN 39*17, bohužel u prvních 3 situace stejná, po nadzvednutí úlu včely i ve spodním nástavku, tak jsem je zase spustil dolu abych o ně nepřišel z důvodu chladu a budu to dělat až bude nad 10st. Myslel jsem, že tak dole nebudou. Nahoře pod folií jsou samozřejmě taky. Kolik plodu nevím, zasoby jak kde, našel jsem uhynulý oddělek hlady a jedno kmenové včelstvo se mi nelíbilo, tak dostaly pro začátek kilo medu v rámkovém krmítku rozpuštěné ve vodě.
Jiná včelstva zásob dost.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Sou?asn? stav v?elstev
> Datum: 16.3.2010 10:50:20
> ----------------------------------------
> >Kolik mají včelstva plodu_?
> .....................
> Těžko říct. Do včel jsem si zatím netroufnul. :)
> Ale podle několika kukel na podložce u slabších včelstev to vypadá, že už
> asi nějak plodují.
> Jen mi přijde, že je v úlech tak nějak moc sucho, jako by to plodování
> něbylo nijak velké.
> RK
>
>
> >Kolik zásob?
> .................
> Rozdílně.
>
> Jadno stanoviště cca 400mnm, převážná část zimována v jednom prostoru.
> Tam mají některá včelstva již problém s monožstvím zásob. Po oteplení budu
> muset některým přidat.
> Otázka je, zda je to stanovištěm, nebo způsobem zimování (převaha včelstvev
> v jednom prostoru).
>
> Druhé stanoviště cca 200mnm. Všechna včelstva zimovnána ve dvou nástavcích
> 39x24.
> Zásob mají ještě všechna tak na dvě zimy.
> Jedno ale kálí v úle :(
>
> Problém s úhyny při zimování u včel zimovaných ve dvou nástavcích nemám.
> Většina včestev sedí celou zimu víceméně na jednom místě v horním nástavku
> někdy přímo pod mezistropem (zateplen 5cm polystyrenu).
> Vždycky tak 1 až 2 včelstva z 10 chomáč utvoří ve spodním nástavku.
> Většinou to problém není. Do jara se většinou přesunou do horního nástavku.
> Jenou se mi stalo, že mi v tomto případě uhynula část včelstva při přesunu
> do horního nástavku, ale matka se zbytkem včelstva přežila na čtyřech
> uličkách do jara.
> Takže moc nechápu, že při tomto zimování někomu včely hynou.
> Možná na to má vliv, že po vytočení posledního medu a případné úpravě na
> zimu už ony dva nástavky k zimování včelám nerozdělávám.
>
> RK
>
>
>
> >Kdo se do včel díval?!
> .............
> Jen tak zvrchu, zespodu, zezadu, na podložky.
> Víc jsem si zatím netroufnul.
> RK
>
>
>

Zdravim,

u me to vypada dost podobne, zatim jsem prosel 35 vcelstev, kdyz byly ty teple dny, druha pulka unora. 1 oddelek KO, suchy bez zasob, vedle dalsich 14 oddelku o stejne sile a s puvodne stejnym mnozstvim zasob cca 10-12 kg. Mozna to proplodovaly na podzim, ve vzdalenosti 800 m kvetla horcice jeste v listopadu a bylo dost teplo, pak nastalo velmi razantni ochlazeni az k minusovym teplotam. Matka kladla teprve od srpna. Kmenova vcelstva na dvou nastavkach 39x24 absolutne bez problemu, zakrmeno cca 20 kg a ted tam maji dobre jeste 12-14 kg. Presuny za zasobami a ulozeni zasob bez problemu.

PZ

Tak jsem byl dnes komorovat a léčit. V poledne bylo hezky tak proč ne. Začalo to totálním zapadnutím v lese, a tak jsem musel vytáhnout řetězy. Včelky vypadají slibně prakticky bez problémů. Odělky překvapily a nové matky původem ze Slovinska na zkoušku si také vedou dobře. Zavíčkovaného plodu je tak asi u těch nejlepších tak na 3 - 4 dlaně jinak jsem moc nekoumal a spěchal, protože počasí se brutálně začalo zhoršovat. V ten moment si mě včelky oblíbily a začaly si na mě sedat kvůli teplu a kálet. No dorazil jsem to,ale radostná práce vypadá jinak. Zásob je dost, těch 15 kg určitě vystačí. Pouze dvěma jsem musel mírně vypomoct od jiných která měla přebytky. Každoročně se zde řeší takové nesmysly, že včely někde sedí a zásoby jsou jinde a ony pak hlady uhynuly a tak podobně. Na vině ale není nikdo jiný než včelař sám i když si to není schopen připustit a tak se hájí zcela přiblblými výmluvami. Zazimování je zcela jednoduchý proces při kterém se musí dodržet několik velmi jednoduchých zásad. To musí mít včelař nacvičeno asi tak jako lázeňská veverka žebrání o oříšek. Samozřejmě mezi úlovými soustavami jsou trochu rozdíly, ale jen trochu. Navíc to popisuje zcela dobře každá metodika. Prostě ten počet včelstev na co beru dotaci, tak s tím se musím na jaře setkat,nebo jako včelař za moc nestojím. Teď si dám pár dní pauzu, čeká se zlepšení počasí, protože jsem zmrzlý jako prase, pokálený jak veřejný záchodek, ale včelky jsou OK. Tak aby to vydrželo. Zdraví R. Stonjek

Stonjek : Každoročně se zde řeší takové nesmysly, že včely někde sedí a zásoby jsou jinde a ony pak hlady uhynuly a tak podobně. Na vině ale není nikdo jiný než včelař sám i když si to není schopen připustit a tak se hájí zcela přiblblými výmluvami. Zazimování je zcela jednoduchý proces

J.B.
Nemáte pravdu!!!!!!!!!
Co máte za včely?????????
Já jsem 45 let neměl problém. Nevěděl jsem co je to zimní ztráty. Měl jsem tak při 15ti včelstvech 1 padlé včely za 10 let. a to jsem určitě udělal já nějakou blbost.
Nyní mám asi 7 let nové včely od inseminovaných matek a mám problém.
NOSÍ SI ZÁSOBY (25 kg, část proplodují v pozdním létě ) a polovinu si nanosí při 3NN

POD SEBE. !!!!!!!!!!
J.B.

Budu ještě pokračovat o sezení včel v zimě.

Každě plemeno včel může mít jiné vlastnosti a chová se jinak.
Každě stanoviště je jíné.
Počasí v různých výškách se projevujke jinak.
Jednoduše je příliž mnoho vlivů na chování a následný stav včelstva v různém období.
Můj současný stav pochopení proč při 25ti kg krmení není sezení včel jednoznačně bezproblémové je - pravděpodobně se částečně změnily snůškové podmínky stanoviště chudší léta, červenec a srpen ( nekrmil, nepodněcoval jsem jedno včelstvo a to ze 6ti nástavků spadlo na 1 NN)převčelení stanoviště v létě a tím následně slabší včelstva do zimy a část pak má NEUSPOŘÁDANÉ SEZENÍ VÚČI ZÁSOBÁM.

j.b.

No já píšu jenom o tom co vidím u sebe a ne o tom o čem nic nevím.Každopádně vezmem li za svou teorii W.W, že včely na prvním místě mají prioritu přežít za každou cenu a na druhém zachovat svůj rod množením, byla li by to pravda a včely nosily zimní zásoby pod sebe, byla by to od nich zcela úmyslná sebevražda. Uvedený chovatel co inseminoval by si pak měl pozlatit ruce, tedy kdyby to byla pravda. Mě se to však zdá silně nepravděpodobné!!! Daleko častější jev je, že když někdo něco zmastí ihned si vymyslí nějakou často přiblblou výmluvu a opakuje si jí tak často, až jí sám věří. A to se pak už nedá nikdy rozplést a dopátrat se pravdy. Prostě to že včely zimní zásoby nanosily pod plodiště když nad bylo místo je asi tak pravděpodobné jako že děti nosí čáp, nebo obdobné historky. Když jim chce někdo věřit, můj problém to není. Zdraví R. Stonjek

>Prostě to že včely zimní zásoby nanosily pod plodiště když nad bylo místo je asi tak pravděpodobné jako že děti nosí čáp, nebo obdobné historky.<
------------------------------------------------------------
Také jsem udělal zkušenost s tím, že včely přednostně zásoby uložily pod zimní hrozen. To, když jsem měnil úlovou soustavu z VN na NN. Důvodem bylo světlé a nezakladené dílo, které bylo původně medníkem. Od těch dob dávám pozor na to, abych v zásobním nástavku před zimním krmením nepoužil světlé a nezakladené dílo. To, že včely ve všech případech upřednostňují "tmavé" dílo, zde bylo již řešeno i minulý měsíc. Zkrátka, získávání zkušeností bývá drahé.
JK

No tak teď jste mě dostali, popisujete jev, který neznám a nikdy jsem o něm neslyšel. U 24 se mi nikdy nestal a Dadant je tak blbuvzdorný, že tam snad ani špatně zazimovat nejde. V nízkých nástavcích mám pouze pár úlů na zkoušku, ale zatím žádné velké nadšení, chce to čas. Samozřejmě ani mě se sem tam nějaký úhyn nevyhne. Nejčastější příčinou je to, že při střídání kanistrů s cuk. roztokem vzácně nějaké včelstvo přeskočím. Někdy také oddělek zazlobí, ale ztráty to jsou zanedbatelné a jména kterými se po zjištění tituluji by uvedla cudnou jeptišku do hlubokých mdlob.Prostě je to naše vina a nikoho jiného, nadávat můžem pouze sami sobě. Včela to má správně v pudech zafixováno miliony let a že se tak někdy neděje, čí je to asi vina???
Zdraví R. Stonjek

"Důvodem bylo světlé a nezakladené dílo, které bylo původně medníkem. Od těch dob dávám pozor na to, abych v zásobním nástavku před zimním krmením nepoužil světlé a nezakladené dílo. To, že včely ve všech případech upřednostňují "tmavé" dílo, zde bylo již řešeno i minulý měsíc. Zkrátka, získávání zkušeností bývá drahé. "

Tohle si nemůžu odpustit, pravidlo, že se v podletí a na zimování nemají míchat světlé a tmavé plásty bylo jedno z prvních, které se člověk dočetl v starých včelařských knihách. Popisujících včelaření v vesměs šmahem zavrhovaných zadovácích a podobných úlech.... Možná místo drahého získávání zkušeností by bylo výhodnější nezavrhnout šmahem všechno starší, ale probrat to a relevantní znalosti prostě používat dál....
Neříkám nevyzkoušet, v takovém případě by ale vše spravila jedna podzimní prohlídka a nové uspořádání plástů ještě před mrazy.
Ale sám připravuji vyzkoušet způsob zimování, kdy nahoře budou čerstvě postavené mezistěny a dole tmavé plásty, ale protože o tomto problému vím, tak mám připraveno, jakým způsobem tohle řešit.

> Tohle si nemůžu odpustit, pravidlo, že se v podletí a na zimování nemají
> míchat světlé a tmavé plásty bylo jedno z prvních, které se člověk dočetl v
> starých včelařských knihách. Popisujících včelaření v vesměs šmahem
> zavrhovaných zadovácích a podobných úlech.... Možná místo drahého získávání
> zkušeností by bylo výhodnější nezavrhnout šmahem všechno starší, ale
> probrat to a relevantní znalosti prostě používat dál....

A doctes se v knihach jaky je porod se ve vcelach hrabat v podleti a prerovnavat plasty, dale co to zpusobuje a kolik casu mas kdyz zacnes v pet rano?? A co kdyz rozsirujes stavy tak dilo neni... Pamatuju ze jsem cetl ze si mam delat poznamky kolik kde a ceho je na kazdem plastu :-)) Pak jsem se jednou pokusil a nakonec rychle zavrel ul...

Zimovat s panenskymi plasty jde i nad hlavou, mam jiz drobne zkusenosti po dobu tri let jen jsem obcas nechapal proc se mi tak delo, a ted uz tusim ze se delo prave diky pannenskemu dilu a velkemu prostoru. Ale nevidim v tom problem, na to mi jeste vcelstvo nepadlo, oni tusi co maji delat a jak (snad me jeste letosni zima nepresvedci o opaku za svou opovazlivost:-) ).

Muzem se prit o tom jaky je to risk mit panneske = vetsinou prazdne plasty nad hlavou, to ano.

V NN systemu se mi casto deje (vlastne vzdy), ze si zasoby stahaji z 5NN po dokrmeni dolu k chomaci takze 5NN je prazdny az poloprazdny zasob. Hnizdo je vetsinou okolo 3 NN a jak krmim tak si to prechodne ulozi nahoru a pak si to prenosi a obali si hnizdo. Abych mel plno az nahore v 5NN asi by to potrebovalo o min 10 kg vice (davam 20kg), nebo hodit pred krmenim hnizdo temer pod strupek. Nevim ale o tom, ze by si ukladaly zasoby nekdy pod sebe... Jednou se mi stalo co vim, ze prelezly az nahoru, zdrejme pres zasoby, ale funguji dodnes.

Loni v cervenci jsem risknul u nejsilnejsich oddelku na 39x24 postavit dalsi N, stalo to neco cukru ale postavily vse a zalily to cukrem. Za tri nedele jsem cumel tak trochu jak pero z gauce :-) Vsechny zasoby pretahane dolu do zaplodovanych=tmavych plastu. Priznavam, ze jsem tenkrat trochu o moci panenskych plastu pochyboval. Horni nastavek mel zasoby na 3-4 plastech uprostred nad chomacem zbytek prazdno - nad hlavou! Polozil jsem se na otazku co stim, a po nekolika mejlech jsem uveril, ze to mam nechat a nekecat do toho. ( Bohuzel na tohle se nejde zeptat zde, protoze bych se akorat dozvedel, ze jsem pitomec.)
Predevcirem jsem se byl podivat, sumely pohodove v dolnim nastavku bez naznaku problemu. Takto ve trech kopiich. Jsem zvedav co bude nasledovat, pres folii vubec nevypadalo ze by chtely poslechnout raskovskou metodu a prejit na panenske dilo a zacit klast do cisteho... A take se pise ze nechat oddelek tolik stavet je blbost, tak uvidim.

T.H.

T.H.:
"Loni v cervenci jsem risknul u nejsilnejsich oddelku na 39x24 postavit dalsi N, stalo to neco cukru ale postavily vse a zalily to cukrem. Za tri nedele jsem cumel tak trochu jak pero z gauce :-) Vsechny zasoby pretahane dolu do zaplodovanych=tmavych plastu. Priznavam, ze jsem tenkrat trochu o moci panenskych plastu pochyboval. Horni nastavek mel zasoby na 3-4 plastech uprostred nad chomacem zbytek prazdno - nad hlavou! Polozil jsem se na otazku co stim, a po nekolika mejlech jsem uveril, ze to mam nechat a nekecat do toho. ( Bohuzel na tohle se nejde zeptat zde, protoze bych se akorat dozvedel, ze jsem pitomec.)
Predevcirem jsem se byl podivat, sumely pohodove v dolnim nastavku bez naznaku problemu. Takto ve trech kopiich. Jsem zvedav co bude nasledovat, pres folii vubec nevypadalo ze by chtely poslechnout raskovskou metodu a prejit na panenske dilo a zacit klast do cisteho... A take se pise ze nechat oddelek tolik stavet je blbost, tak uvidim."
-----------------
Nejsem specialista na rašovskou metodu, zatím jsem ji jen četl, ale řekl bych, že to co popisujete jí právě odpovídá.
Píšete, že včely dostaly nástavek navíc a uložily do něho zásoby, které později odnesly dolů. To rašovská metoda tvrdí také, všechny zásoby, které jsou příliš vysoko snosí včely dolů, do prostoru nad plodem. Ve vašem případě někam do prostředního nástavku, kde by ale při přirozeném rozvoji(bez včelaře) mělo být právě to panenské dílo, na kterém včely při jarním rozvoji začínají plodovat (pod zbytkem zásob).

> Nejsem specialista na rašovskou metodu, zatím jsem ji jen četl, ale řekl
> bych, že to co popisujete jí právě odpovídá.
> Píšete, že včely dostaly nástavek navíc a uložily do něho zásoby, které
> později odnesly dolů. To rašovská metoda tvrdí také, všechny zásoby, které
> jsou příliš vysoko snosí včely dolů, do prostoru nad plodem. Ve vašem
> případě někam do prostředního nástavku, kde by ale při přirozeném
> rozvoji(bez včelaře) mělo být právě to panenské dílo, na kterém včely při
> jarním rozvoji začínají plodovat (pod zbytkem zásob).
>
Diky za oziveni pameti, tusil jsem ze tak nejak to je. Ale klicovy je prave ten prechod na panneske dilo a tam na jare zacne matka klast.
Mam 2N 39x24 a predpokladam (nevim) ze uz kladou ale vim docela s jistotou ze sedi dole na tmavem dile (vidim spodek chomace cesnem) a nahoru na panneske se zatim nejak moc necpou, uvidim jak se to vyvine. Pokud pujdou nahoru coz by se dalo cekat tak dvakrat hura, nemam nic proti zdravym vcelam...

T.H.

"Diky za oziveni pameti, tusil jsem ze tak nejak to je. Ale klicovy je prave ten prechod na panneske dilo a tam na jare zacne matka klast.
Mam 2N 39x24 a predpokladam (nevim) ze uz kladou ale vim docela s jistotou ze sedi dole na tmavem dile (vidim spodek chomace cesnem) a nahoru na panneske se zatim nejak moc necpou, uvidim jak se to vyvine. Pokud pujdou nahoru coz by se dalo cekat tak dvakrat hura, nemam nic proti zdravym vcelam..."
Hm, dokud zůstanou dole, znamená to, že neprodukují tolik tepla, aby vytopily panenské plásty nad sebou na dostatečnou teplotu k zaplodování. Teplo, které uteče nahoru, bude do té doby promarňováno. Ale jestli si pamatuji dobře, podle rašovské metody se včely do horního nástavku se zásobami a pylem "zaříznou" už během zimních mrazů, takže rozvoj v předjaří už se děje výhradně v horním nástavku s mezistěnami.

Z důvodů tepla teď na jaře přeházím nástavky tak aby pplodvaly všechny nahoře. Na přesvědčení jak je dostat na nezakladené dílo existuje jeden trik do takového prostoru kam se matce nechce, dát stavební rámky nebo trubčinu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Sou?aSN? STAV M?CH V?ELSTEV
> Datum: 17.3.2010 11:05:16
> ----------------------------------------
> "Diky za oziveni pameti, tusil jsem ze tak nejak to je. Ale klicovy je
> prave ten prechod na panneske dilo a tam na jare zacne matka klast.
> Mam 2N 39x24 a predpokladam (nevim) ze uz kladou ale vim docela s jistotou
> ze sedi dole na tmavem dile (vidim spodek chomace cesnem) a nahoru na
> panneske se zatim nejak moc necpou, uvidim jak se to vyvine. Pokud pujdou
> nahoru coz by se dalo cekat tak dvakrat hura, nemam nic proti zdravym
> vcelam..."
> Hm, dokud zůstanou dole, znamená to, že neprodukují tolik tepla, aby
> vytopily panenské plásty nad sebou na dostatečnou teplotu k zaplodování.
> Teplo, které uteče nahoru, bude do té doby promarňováno. Ale jestli si
> pamatuji dobře, podle rašovské metody se včely do horního nástavku se
> zásobami a pylem "zaříznou" už během zimních mrazů, takže rozvoj v předjaří
> už se děje výhradně v horním nástavku s mezistěnami.
>
>
>

> Z důvodů tepla teď na jaře přeházím nástavky tak aby pplodvaly všechny nahoře.

Tady ja si vubec nejsem jisty jestli je to nutne. A jestli je to dobre.
Na prvni snusku uz vcely by mely byt v ule? alespon se to pise...

Vyzkousel si to nekdo a videl viditelny rozdil kdyz dostane hnizdo ted pod strupek nebo kdyz je necha dole? Ja jen vim ze nejlepsi vcelstvo co jsem mel sedelo vzdy dole...

Dle w.w. takto naopak by nemely mit chut do rojeni s prazdnem nad hlavou.

Necham si to behem par nejblizsich mesicu vysvetlit :-)

T.H.

Pánové děláte v tom nějaký guláš. Každý, kdo chce popsat svůj způsob zimování a problém s tím, měl by napsat rámkovou míru a očíslovat nástavky odshora dolů a popsat v kterých měl plod a v kterých zásoby abychom se v tom trochu vyznali. Já předpokládal že např 5 nástavků 42 x 17. Plod 23 nakrmeno a zásoby v 4,5. To se mi zdálo jako neuvěřitelná pitomost, protože jsem se s tím nikdy nesetkal. Jestli máte ale plod 3,4 a v této sestavě nakrmíte a včely vám to částečně natahají do 3 a 4 tak se nezlobte oni se chovají naprosto přirozeně a takto krmí pouze nezkušený, nebo naprostý blb. Proto je dobré nejdřív situaci přesně popsat, aby jsme byli v obraze a nedělali si v tom binec. Zdraví R. Stonjek

Pánové děláte v tom nějaký guláš. Každý, kdo chce popsat svůj způsob
zimování a problém s tím, měl by napsat rámkovou míru a očíslovat
nástavky
odshora dolů a popsat v kterých měl plod a v kterých zásoby abychom
se v
tom trochu vyznali. Já předpokládal že např 5 nástavků 42 x 17.
Plod 23
nakrmeno a zásoby v 4,5. To se mi zdálo jako neuvěřitelná pitomost,
protože
jsem se s tím nikdy nesetkal. Jestli máte ale plod 3,4 a v této sestavě
nakrmíte a včely vám to částečně natahají do 3 a 4 tak se nezlobte
oni se
chovají naprosto přirozeně a takto krmí pouze nezkušený, nebo naprostý
blb.
Proto je dobré nejdřív situaci přesně popsat, aby jsme byli v obraze
a
nedělali si v tom binec. Zdraví R. Stonjek

Milý příteli Stonjeku!
Omlouvám se za svou nevzdělanost,ale jak tedy krmí neblbec?!



----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Sou?aSN? STAV M?CH V?ELSTEV
Datum: 17.3.2010 - 21:20:19

> Pánové děláte v tom nějaký guláš. Každý,
> kdo chce popsat svůj způsob
> zimování a problém s tím, měl by napsat rámkovou
> míru a očíslovat nástavky
> odshora dolů a popsat v kterých měl plod a v kterých
> zásoby abychom se v
> tom trochu vyznali. Já předpokládal že např 5
> nástavků 42 x 17. Plod 23
> nakrmeno a zásoby v 4,5. To se mi zdálo jako neuvěřitelná
> pitomost, protože
> jsem se s tím nikdy nesetkal. Jestli máte ale plod
> 3,4 a v této sestavě
> nakrmíte a včely vám to částečně natahají do
> 3 a 4 tak se nezlobte oni se
> chovají naprosto přirozeně a takto krmí pouze nezkušený,
> nebo naprostý blb.
> Proto je dobré nejdřív situaci přesně popsat,
> aby jsme byli v obraze a
> nedělali si v tom binec. Zdraví R. Stonjek

V prvé řadě z toho nedělat vědu a za druhé se řídit přírodou tzn. co nejvíc jak to jen jde se přiblížit divokým včelstvům. Pak nemůžou být s nepřístupností zásob problémy. K řešení problémů s nedostupností zásob v zimě a jejich vyřešení by právě dobře posloužilo ono číslování nástavků.Já upřednostňuji tyto zásady.
Studená stavba /podélná/
Semknutost zásob na co nejmenší ploše a mimo chomáč zavíčkované.
Nakrmit hned po snůšce a ve včelách se nevrtat až do 1 fumigace a nevymýšlet kraviny o proplodovaných či jinak odejitých zásobách.
Někdo nad plodiště nasadí polonástavek a zakrmí.např 15 kg. Včely polovinu natahají k plodu a druhou polovinu do polonástavku, který nezavíčkují a už tu máme problém. V tomto případě bych to tak viděl na 25 kg. Nebo další možnost zkraje září tento polonástavek dát pod plodiště a ony si to přenosí podle svého a pak je to OK. Samozřejmě považuji za nutnost mezi loučkami max 10 mm. Jinak já díky DS to mám podstatně jednodušší a kdybych popisoval jak se to má dělat u jiných systémů tak to by bylo pouze teoreticky a od toho jsou tady jiní. Zdraví R. Stonjek

Stonjek:
V prvé řadě z toho nedělat vědu a za druhé se řídit přírodou tzn. co nejvíc jak to jen jde se přiblížit divokým včelstvům.

___________________________________________________________

Takže včelaření v klátech, že? :-) Jiné "co nejvíc" přiblížení k přírodě neznám.

S pozdravem M. Václavek

"Stonjek:
V prvé řadě z toho nedělat vědu a za druhé se řídit přírodou tzn. co nejvíc jak to jen jde se přiblížit divokým včelstvům. "
Neodpustím si komentář...
Nejspíš se to dá "přeložit" tak, že př Stonjek jakožto každý dlouhodobě zavedený včelař včelaří dlouhodobě zavedeným úspěšným způsobem a tak má příslušný průběh vývoje včelstev v hlavě, nepoužívá žádnou náhražku ve formě toho Excelu. Včely potom v jejich vývoji pouze mírně usměrňuje, jinak je ponechává jejich přirozenému vývoji. Zásahy ve včelstvech jsou potom snadnější, jednodušší a rychlejší a včely potom mají více prostoru pro shromažďování medu.... Než když někdo jiný ten vývoj včelstev v hlavě nemá a včely svými zásahy potom tvrdě odkazuje do příslušných mantinelů.... Včelky potom spoustu pracovních dnů stráví přizpůsobováním se těm mantinelům místo aby snášely med.....

...každý dlouhodobě zavedený včelař včelaří dlouhodobě zavedeným úspěšným způsobem a tak má příslušný průběh vývoje včelstev v hlavě, nepoužívá žádnou náhražku ve formě toho Excelu.
...je to mnohem lepší pro plánování celého provozu a zásahů do včelstva, než dělat zákroky naslepo. Když se srovnají do grafu jednotlivé údaje v různých létech, lze odhadovat i budoucí vývoj ( i počasí) např. v létě a pod.
--------------------------------------------------------

Říká se, že nejlepší zápisník je dobrá hlava. Někteří z nás přece jen potřebují ten papír a tužku, popř. tabulku.
Když jsem si prohlížel tu svou tabulku, tak zjišťuji, že při únorovém oteplení (v poslední dekádě) došlo podle metodiky ke kladení matky, následně k výchově plodu a k vylíhnutí včel. To by vysvětlilo, že jsem v neděli nenašel zavíčkovaný plod – byl již vylíhnutí. Takže teoreticky bych již měl mít v úlech mladé včely, které ve stáří 13 až 17 dnech se stávají stavitelkami.
Vložil jsem si proto do tabulky sloupec „Počet stavitelek“ a vyplnil ho. Z průběhu počtu stavitelek vychází jejich vznik 23.3., maximum 2.4. v počtu 2563 stavitelek a následuje pokles na nulu 11.4. a pak dochází opět k jejich nárůstů.
Pokud bych vložil nyní do silného včelstva stavební rámek popř. mezistěnu, mělo by (alespoň teoreticky) dojít ke stavbě díla. Protože je snůška,udělám u jednoho včelstva zkoušku.

> Říká se, že nejlepší zápisník je dobrá hlava. Někteří z nás přece jen
> potřebují ten papír a tužku, popř. tabulku.
> Když jsem si prohlížel tu svou tabulku, tak zjišťuji, že při únorovém
> oteplení (v poslední dekádě) došlo podle metodiky ke kladení matky,
> následně k výchově plodu a k vylíhnutí včel. To by vysvětlilo, že jsem v
> neděli nenašel zavíčkovaný plod – byl již vylíhnutí.


jj uz jsem videl mladusky, prave se o vikendu lihly

T.H.

Dneska jsem udělal kontrolu zásob a přidal je tam kde to bylo třeba.Matky se krásně rozjely v kladení a plodu je tam celkem také dost.Dnes byl první přínos žlutého pylu konečně i u nás na západě.V rámkách se leskne snad sladina ve všech včelstvech.Nebo to jen přenášejí a přepracovávají zásoby?Jak je to?
Včera mi volal jeden pán a zmiňoval se také o nějakém přínosu sladké šťávy.Je to možné?Já bych to viděl spíš na to přenášení zásob.Mám radost že jsou v takové kondici a že už konečně začala sezona.

V rámkách se leskne snad sladina ve všech včelstvech.Nebo to jen přenášejí a přepracovávají zásoby?Jak je to?

Míra, je to tak ako ste to správne napísali, v týchtočasoch včely (aj u mňa) prenášajú invertované rozriedené zásoby bližšie k miestu kde M kladie vajíčka. Nič viac, nič menej.
Už tu niekto písal, že mu včely prinášajú nektár.

a.turčáni (94.229.32.130) --- 24. 3. 2010
Re: Sou?aSN? STAV M?CH V?ELSTEV (42337) (42376) (42383) (42390) (42392) (42395) (42399) (42402) (42410) (42415) (42421) (42422) (42425) (42428) (42430) (42440) (42639) (42641) (42656) (42661) (42666) (42667) (42670)

V rámkách se leskne snad sladina ve všech včelstvech.Nebo to jen přenášejí a přepracovávají zásoby?Jak je to?

Míra, je to tak ako ste to správne napísali, v týchtočasoch včely (aj u mňa) prenášajú invertované rozriedené zásoby bližšie k miestu kde M kladie vajíčka. Nič viac, nič menej.
Už tu niekto písal, že mu včely prinášajú nektár.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Je to zvláštní, já ho tam našel taky, ale třeba i v krajních plástech, daleko od plodu, u plodu samozřejmě také ...

> Je to zvláštní, já ho tam našel taky, ale třeba i v krajních plástech,
> daleko od plodu, u plodu samozřejmě také ...

potvrzuju a predpokladam ze kdyz uz by slo o stare zasoby tak ty nasaji a odnesou az do plodiste, ne na periferii...

T.H.

"potvrzuju a predpokladam ze kdyz uz by slo o stare zasoby tak ty nasaji a odnesou az do plodiste, ne na periferii..."
Samčí vrby a jívy mají údajně vedle pylu taky poskytovat nějakou sladinu. Předevčírem mně už létaly na můj "strom" S 021, ale ještě včera byli všichni kocouři na té vrbě stříbrní, bez jakýchkoliv známek produkce pylu. Takže že by se jednalo o nějakou sladinu?

Nektar u vrb produkují jen samičí rostliny a samčí jen pyl. proto je hloupostí upřednostňovat samičí rostliny.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Sou?aSN? STAV M?CH V?ELSTEV
> Datum: 24.3.2010 07:54:02
> ----------------------------------------
> "potvrzuju a predpokladam ze kdyz uz by slo o stare zasoby tak ty nasaji a
> odnesou az do plodiste, ne na periferii..."
> Samčí vrby a jívy mají údajně vedle pylu taky poskytovat nějakou sladinu.
> Předevčírem mně už létaly na můj "strom" S 021, ale ještě včera byli
> všichni kocouři na té vrbě stříbrní, bez jakýchkoliv známek produkce pylu.
> Takže že by se jednalo o nějakou sladinu?
>
>
>

(e-mailem) --- 24. 3. 2010
Re: Sou?aSN? STAV M?CH V?ELSTEV (42337) (42376) (42383) (42390) (42392) (42395) (42399) (42402) (42410) (42415) (42421) (42422) (42425) (42428) (42430) (42440) (42639) (42641) (42656) (42661) (42666) (42667) (42670) (42687) (42689) (42690) (42692)

Nektar u vrb produkují jen samičí rostliny a samčí jen pyl. proto je hloupostí upřednostňovat samičí rostliny.

Pepan
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Pepane, já se dočetl toto:
"Samičí vrbové keře nebo stromy, které vyrostly na okrajích pasek, navštěvují včely rovněž, protože jim poskytují nektar. Nektar poskytují i květy samčí, ale méně než samičí." (zdroj: http://www.n-vcelari.sk/sal/VCELY23.html#_Toc506205265§)
Tak jak tedy? Znamená to, že mnou uvedený zdroj neříká pravdu? Díky předem za objasnění. Jiří

Je ovšem otázkou zda autor tyto jednopohlavní květy jívy umí od sebe rozeznat, nebo si třebas nespletl s květy osiky lidé si to hodně pletou. U ostatních vrb je to ještě méně markantní.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Sou?aSN? STAV M?CH V?ELSTEV
> Datum: 24.3.2010 11:49:32
> ----------------------------------------
> (e-mailem) --- 24. 3. 2010
> Re: Sou?aSN? STAV M?CH V?ELSTEV (42337) (42376) (42383) (42390) (42392)
> (42395) (42399) (42402) (42410) (42415) (42421) (42422) (42425) (42428)
> (42430) (42440) (42639) (42641) (42656) (42661) (42666) (42667) (42670)
> (42687) (42689) (42690) (42692)
>
> Nektar u vrb produkují jen samičí rostliny a samčí jen pyl. proto je
> hloupostí upřednostňovat samičí rostliny.
>
> Pepan
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
>
> Pepane, já se dočetl toto:
> "Samičí vrbové keře nebo stromy, které vyrostly na okrajích pasek,
> navštěvují včely rovněž, protože jim poskytují nektar. Nektar poskytují i
> květy samčí, ale méně než samičí." (zdroj:
> http://www.n-vcelari.sk/sal/VCELY23.html#_Toc506205265§)
> Tak jak tedy? Znamená to, že mnou uvedený zdroj neříká pravdu? Díky předem
> za objasnění. Jiří
>
>
>

"Je ovšem otázkou zda autor tyto jednopohlavní květy jívy umí od sebe rozeznat, nebo si třebas nespletl s květy osiky lidé si to hodně pletou. U ostatních vrb je to ještě méně markantní.

Pepan"
------------------------------
Zeptal jsem se pana googla.
Na stránce http://www.vls.cz/default.asp?ids=1761&idc=2238&lang=cz
tvrdí, že nektar produjují samčí i samičí květy jívy:
"Kvete časně zjara, v březnu a dubnu a její květy poskytují pastvu včelám - samčí květy pyl a nektar, samičí nektar."

Na stránce http://www.vls.cz/default.asp?ids=1761&idc=2238〈=cz
tvrdí, že nektar produjují samčí i samičí květy jívy:
"Kvete časně zjara, v březnu a dubnu a její květy poskytují pastvu včelám - samčí květy pyl a nektar, samičí nektar."

Nie je to pravda, mužské kvety majú len peľnice, ale sú bez nektárií, tie majú len kvety ženského pohlavia. Anton

a.turčáni (94.229.32.130) --- 24. 3. 2010

tvrdí, že nektar produjují samčí i samičí květy jívy:
"Kvete časně zjara, v březnu a dubnu a její květy poskytují pastvu včelám - samčí květy pyl a nektar, samičí nektar."
Nie je to pravda, mužské kvety majú len peľnice, ale sú bez nektárií, tie majú len kvety ženského pohlavia. Anton

Taky jsem to hledal, zda samčí květy produkují nektar ale nenašel jsem to. Ony jsou nektaria i jinde než ve květu.
Jste botanik, produkce nektaru u mužských jedinců by měla svúj název.
J.B.

Abych řekl pravdu tak brzo na jaře jsem se ve včelách ještě
"nehrabal" Původně jsem myslel že do včel nepůjdu když to tak pěkně létá, ale šel jsem do nejlepších a tak mi to nedalo:
Zimuji 350m 3NN
nejdřive jsem v půli února překládal asi 2 ramky v horním nástavku blíže ke středu ( mel jsem strach že mi zajdou nad zásobama, všechny včelstva mají nejtežší prostředni NN )a ted jsem vlastně dělal opak a dával jsem je na kraj nebo dolů. Povoloval jsem jim, vkládal souše místo plných rámků.
Budu pokračovat.
Byl jsem asi v 6 ti včelstvech ale všechny měly MĚLY MOC ZÁSOB A OMEZUJI JE V PLODOVÁNÍ, NEJLEPŠÍ včely maji asi 30 kg ( nekrmil jsem je to si donesly v srpnu a asi nakradly )

Na váze denně ubývá asi 5-10 dkg.
J.B.

Byl jsem asi v 6 ti včelstvech ale všechny měly MĚLY MOC ZÁSOB A OMEZUJI JE V PLODOVÁNÍ, NEJLEPŠÍ včely maji asi 30 kg ( nekrmil jsem je to si donesly v srpnu a asi nakradly )
Na váze denně ubývá asi 5-10 dkg J.B.

Pán Burgel, včelám nikdy "moc zásob" zásob neprekáža a matku neomedzuje v kladení vajíčok. Včely (ak sú zdravé a primerane silné) dokážu ich zázračne pretaviť do nádherného súvislého plodu. Takže veľa zásob je pre včely požehnaním, buďte radi, že Ste sa o ne dokonale postarali.

Spotreba zásob za posledné dni (od 18.3) je aj u mňa cca 100 gr. za 24 hod. dnes som ich vážil, je možné, že spotreba je o niečo vyššia, lebo do úľa je prínos peľu a narastá i váha ošetrovaného plodu.

Pane turčáni jsem rád že jsme se shodli na 5-10dkg denně.

Ale že větší množství zásob limituje velikost plodového hnízda je fakt.Další věcí je že já prodávám med a né cukr.

Včelám to nevadí ale mně to vadí že pro hlavní přínos od 15.5. nebudou mít maximum létavek.

Já včelařím pro blaho včel ale i pro vlastní výnos.
Jestliže se některému včelstvu podaří výnos 100 nebo 150kg mám pocit že jsme učinili spolu se včealmi za dost včelám a i sobě.
J.B.

Zalovil jsem ve včelařské literatuře "Včelí pastva" a tam se uvádí nektaria v samičích květech a uvádějí se tam u některých i nektaria mimokvětní v paždí listenců. (Vrba trojmužná, V bílá, V křehká). V knize vrby pro včelí pastvu o tom zase pro změnu není zmínka. Zahradnický slovník uvádí jen dvoudomost vrb. A květena ČR s čeledí vrbovitých ještě nevyšla.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Sou?aSN? STAV M?CH V?ELSTEV
> Datum: 24.3.2010 14:32:26
> ----------------------------------------
> "Je ovšem otázkou zda autor tyto jednopohlavní květy jívy umí od sebe
> rozeznat, nebo si třebas nespletl s květy osiky lidé si to hodně pletou. U
> ostatních vrb je to ještě méně markantní.
>
> Pepan"
> ------------------------------
> Zeptal jsem se pana googla.
> Na stránce http://www.vls.cz/default.asp?ids=1761&idc=2238?=cz
> tvrdí, že nektar produjují samčí i samičí květy jívy:
> "Kvete časně zjara, v březnu a dubnu a její květy poskytují pastvu včelám -
> samčí květy pyl a nektar, samičí nektar."
>
>
>

Nektar u vrb produkují jen samičí rostliny a samčí jen pyl. proto je
hloupostí upřednostňovat samičí rostliny.

Pepan
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Pepane, já se dočetl toto:
"Samičí vrbové keře nebo stromy, které vyrostly na okrajích pasek,
navštěvují včely rovněž, protože jim poskytují nektar. Nektar
poskytují i
květy samčí, ale méně než samičí." (zdroj:
http://www.n-vcelari.sk/sal/VCELY23.html#_Toc506205265§)
Tak jak tedy? Znamená to, že mnou uvedený zdroj neříká pravdu?
Díky předem
za objasnění. Jiří

Zdravím,přátelé!
Vzhledem k tomu,že vrba má mimokvětní nektária máte,je-li tato
informace správná, pravdu oba.Takže sázejte,sázejte a zase sázejte.Ať
se mají holky dobře.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "J. Matl" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Sou?aSN? STAV M?CH V?ELSTEV
Datum: 24.3.2010 - 11:49:23

> (e-mailem) --- 24. 3. 2010
> Re: Sou?aSN? STAV M?CH V?ELSTEV (42337) (42376) (42383)
> (42390) (42392)
> (42395) (42399) (42402) (42410) (42415) (42421) (42422)
> (42425) (42428)
> (42430) (42440) (42639) (42641) (42656) (42661) (42666)
> (42667) (42670)
> (42687) (42689) (42690) (42692)
>
> Nektar u vrb produkují jen samičí rostliny a samčí
> jen pyl. proto je
> hloupostí upřednostňovat samičí rostliny.
>
> Pepan
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
>
> Pepane, já se dočetl toto:
> "Samičí vrbové keře nebo stromy, které vyrostly
> na okrajích pasek,
> navštěvují včely rovněž, protože jim poskytují
> nektar. Nektar poskytují i
> květy samčí, ale méně než samičí." (zdroj:
> http://www.n-vcelari.sk/sal/VCELY23.html#_Toc506205265§)
> Tak jak tedy? Znamená to, že mnou uvedený zdroj
> neříká pravdu? Díky předem
> za objasnění. Jiří

Ty vycházíš z jednoho odstavce ve všeobecném článku a já mám jen o vrbách prostudovaných několik knih. ne všechny vrby mají mimokvětní nektária a ty roní nektar jen za určitých podmínek pro včelaře je ale důležité že vrby jsou také hostitelem medovnice.
proto velmi dobře píšeš sázejte a sázejte Vrbu, jívu, bílou, křehkou, trojmužnou, egyptskou a vůbec se neohlížejte na její pohlaví a variety. Košíkařská není moc vhodná protože se ještě před květem ořeže.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Sou?aSN? STAV M?CH V?ELSTEV
> Datum: 27.3.2010 09:25:39
> ----------------------------------------
> Nektar u vrb produkují jen samičí rostliny a samčí jen pyl. proto je
> hloupostí upřednostňovat samičí rostliny.
>
> Pepan
> xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
>
> Pepane, já se dočetl toto:
> "Samičí vrbové keře nebo stromy, které vyrostly na okrajích pasek,
> navštěvují včely rovněž, protože jim poskytují nektar. Nektar
> poskytují i
> květy samčí, ale méně než samičí." (zdroj:
> http://www.n-vcelari.sk/sal/VCELY23.html#_Toc506205265§)
> Tak jak tedy? Znamená to, že mnou uvedený zdroj neříká pravdu?
> Díky předem
> za objasnění. Jiří
>
> Zdravím,přátelé!
> Vzhledem k tomu,že vrba má mimokvětní nektária máte,je-li tato
> informace správná, pravdu oba.Takže sázejte,sázejte a zase sázejte.Ať
> se mají holky dobře.
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: "J. Matl" <e-mail/=/nezadan>
> Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Předmět: Re: Sou?aSN? STAV M?CH V?ELSTEV
> Datum: 24.3.2010 - 11:49:23
>
> > (e-mailem) --- 24. 3. 2010
> > Re: Sou?aSN? STAV M?CH V?ELSTEV (42337) (42376) (42383)
> > (42390) (42392)
> > (42395) (42399) (42402) (42410) (42415) (42421) (42422)
> > (42425) (42428)
> > (42430) (42440) (42639) (42641) (42656) (42661) (42666)
> > (42667) (42670)
> > (42687) (42689) (42690) (42692)
> >
> > Nektar u vrb produkují jen samičí rostliny a samčí
> > jen pyl. proto je
> > hloupostí upřednostňovat samičí rostliny.
> >
> > Pepan
> > xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
> >
> > Pepane, já se dočetl toto:
> > "Samičí vrbové keře nebo stromy, které vyrostly
> > na okrajích pasek,
> > navštěvují včely rovněž, protože jim poskytují
> > nektar. Nektar poskytují i
> > květy samčí, ale méně než samičí." (zdroj:
> > http://www.n-vcelari.sk/sal/VCELY23.html#_Toc506205265§)
> > Tak jak tedy? Znamená to, že mnou uvedený zdroj
> > neříká pravdu? Díky předem
> > za objasnění. Jiří
>
>
>
>

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 24. 3. 2010
Re: Sou?aSN? STAV M?CH V?ELSTEV (42337) (42376) (42383) (42390) (42392) (42395) (42399) (42402) (42410) (42415) (42421) (42422) (42425) (42428) (42430) (42440) (42639) (42641) (42656) (42661) (42666) (42667) (42670) (42687) (42689)


> Je to zvláštní, já ho tam našel taky, ale třeba i v krajních plástech,
> daleko od plodu, u plodu samozřejmě také ...

potvrzuju a predpokladam ze kdyz uz by slo o stare zasoby tak ty nasaji a odnesou az do plodiste, ne na periferii...

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Jívy nektar trochu mají, aspoň co jsem vyčetl, a to jak samičí, tak samčí. Máme na výběr: kvetou krokusy, sněženky, čemeřice, talovíny, co jsem si zatím všiml. Co ty talovíny? Podle Haragsima také nektarodárné (http://books.google.cz/books?id=fFNKzSOv0g4C&pg=PA89&lpg=PA89&dq=talov%C3%ADn+v%C4%8Dely+nektar&source=bl&ots=3ZkhM-D8bR&sig=QOKfdI84RPFdu7xVurCqIW0Yu14&hl=cs&ei=IcWpS9-xN4HWmQPptpyMAg&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=6&ved=0CBYQ6AEwBQ#v=onepage&q=talov%C3%ADn%20v%C4%8Dely%20nektar&f=false)
Jaru blíž!
Jiří

Až se toho,co se venku na stanovišti v současnosti děje trochu bojím.Ne o mé včely,že by nevyužily tento raketový nástup jara,ale mám obavy,aby v půlce května nezačalo sněžit.Zpravidla to tak někdy na potvoru bývá.Nářky některých včelařů o splynutí jara s létem a tím pádem brzkým až letním nevhodným počasím považuji za úsměvné.Zatím to vypadá zcela mimořádně,ale všichni a zvlášť my včelaři počasí dobře známe,co může vyvést.
Situace zde na uhersko hradišťsku s medem je triskní. Na trhu už není možné koupit ani med přehřátý a nakyslý od překupníků.Jsem rád,že už valná většina zákazníků jinak posuzují světlý,ztuhlý jarní med od včelaře než v dobách dřívějších,nebo poškozený med jen od obchodníka.
Všem bohatý výnos.P.Z.

Minulý týden v pátek (druhý den po proletu) jsem do nejsilnějšího včelstva na úplný kraj strčil z půlky zborcený plást z minulé sezóny s asi půl kilem zásob...v neděli jsem ho tahal ven - zásoby byly přeneseny pryč a zborcené dílo bylo již zčásti opraveno, vesele na něm pracovaly.....Ať se daří, Libor.
---------------------------------------------------------
Vorja napsal:
Pokud bych vložil nyní do silného včelstva stavební rámek popř. mezistěnu, mělo by (alespoň teoreticky) dojít ke stavbě díla. Protože je snůška,udělám u jednoho včelstva zkoušku.

"Diky za oziveni pameti, tusil jsem ze tak nejak to je. Ale klicovy je prave ten prechod na panneske dilo a tam na jare zacne matka klast.
Mam 2N 39x24 a predpokladam (nevim) ze uz kladou ale vim docela s jistotou ze sedi dole na tmavem dile (vidim spodek chomace cesnem) a nahoru na panneske se zatim nejak moc necpou, uvidim jak se to vyvine. Pokud pujdou nahoru coz by se dalo cekat tak dvakrat hura, nemam nic proti zdravym vcelam...

T.H."
-----------------------
Trochu si nerozumíme, včely vám už přešly tam, kde rašovská metoda předpokládá panenské dílo a tady zahájí (nebo už zahájily) jarní rozvoj. (Předpokládám, že panenské dílo máte nad zásobami.)
Ta metoda není o tom, že včela na jaře najdou v úle panenské dílo a začnou na něm plodovat. Předpokládá se, že zásoby jsou v panenském díle. Včely během zimy část zásob spotřebují, přesouvají se výš za dalšími zásobami, až na jaře obsedají panenské dílo, ve kterém byly původně zásoby a začínají zde plodovat. Takhle nějak to chápu, možná mě někdo opraví.
PN

//\/\\//
PaelN:
Včely během zimy část zásob spotřebují, přesouvají se výš za dalšími zásobami, až na jaře obsedají panenské dílo, ve kterém byly původně zásoby a začínají zde plodovat. Takhle nějak to chápu, možná mě někdo opraví.

___________________________________________________________


Ano, tak je Rašovská metoda zamýšlena. Pokud se v zimě před začátkem plodování včely nepřesunou na panenské dílo, celá metoda se hroutí a ozdravný efekt se dokonale kazí… důvod, proč tmavé dílo odebrat už na podzim, nehledě na případné přítomné zásoby.

S pozdravem M. Václavek

"A doctes se v knihach jaky je porod se ve vcelach hrabat v podleti a prerovnavat plasty, dale co to zpusobuje a kolik casu mas kdyz zacnes v pet rano?? A co kdyz rozsirujes stavy tak dilo neni... Pamatuju ze jsem cetl ze si mam delat poznamky kolik kde a ceho je na kazdem plastu :-)) Pak jsem se jednou pokusil a nakonec rychle zavrel ul..."

V zadovácích jsem už od července, nejméně 2 medobraní před krmením, v některých včelstvech a oddělcích soustřeďoval vystavené mezistěny a v jiných tmavší plásty. Takže potom v podletí nebyl nějaký větší problém, stačilo jen pár vhodných plástů doplnit, zbytek už byl dávno ve včelách. 1 - 3 jiné plásty potom není problém dát na kraj, kde nemají vliv. Ale v zadovácích není moc velký rozdíl mezi rozebíráním úlu někdy ke konci června anebo v podletí. Akorát v podletí dělá problém kratší den.
Taky jsem si nedělal žádné zápisy, ale během let si člověk vypracuje automatické návyky, které včely jsou třeba s těmi mezistěnami a které jsou s tmavými plástyatd.....
V nástavcích jsem, pravda, nedosáhl takového počtu včelstev, abych si nemohl v podletí dovolit u všech včelstev kompletní rozebrání včelstva a přehazování plástů. Divokost včelstev v nástavcích je o řád menší než v zadovácích, tak s tím problém v nástavcích nemám. Co se týká zlodějek, přikrývání rozebraných nástavků stačí omezit loupež na přijatelnou míru a zdravé včelstvo po poskládání loupež zarazí samo během nějakých 10 minut. Navíc, když používám pozdní krmení, mám na uspořádání včelstev před nebo během začátku krmení celý srpen a velkou část září, na rozdíl od letního krmení na zimu velkobjemovými krmítky, kdy je na toto čas jen pár dnů. Navíc, když budu dlouhodobě používat nějaký systém uspořádávání, budu automaticky, bez zápisů a uvažování, připravovat ten systém už během předchozích medobraní a jiných zásahů, takže potom budu v podletí jen doplňovat jednotlivé plásty. Což v nástavcích může být zkráceno jen na dobu nějakou desítku minut, oproti kdysi zadovákům.
No a nakonec je tady podzimní prohlídka, kde, když se to nepovede, to ještě můžu před zimou napravit.

tohle pravidlo dodržoval můj otec v budečácích . Já ho již v nástavcích 10 let vůbec nerespektuji a žádné problémy s tím nemám, jediné na co dbám je aby před zahájením krmení bylo plodové hnízdo dole. Pak zásoby dají nad sebe a na jaře jsou tam téměř všechny. Nízké rámky mne také nijak nenadchly. nechám je ale dožít


Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Sou?aSN? STAV M?CH V?ELSTEV
> Datum: 17.3.2010 09:20:13
> ----------------------------------------
> "Důvodem bylo světlé a nezakladené dílo, které bylo původně medníkem. Od
> těch dob dávám pozor na to, abych v zásobním nástavku před zimním krmením
> nepoužil světlé a nezakladené dílo. To, že včely ve všech případech
> upřednostňují "tmavé" dílo, zde bylo již řešeno i minulý měsíc. Zkrátka,
> získávání zkušeností bývá drahé. "
>
> Tohle si nemůžu odpustit, pravidlo, že se v podletí a na zimování nemají
> míchat světlé a tmavé plásty bylo jedno z prvních, které se člověk dočetl v
> starých včelařských knihách. Popisujících včelaření v vesměs šmahem
> zavrhovaných zadovácích a podobných úlech.... Možná místo drahého získávání
> zkušeností by bylo výhodnější nezavrhnout šmahem všechno starší, ale
> probrat to a relevantní znalosti prostě používat dál....
> Neříkám nevyzkoušet, v takovém případě by ale vše spravila jedna podzimní
> prohlídka a nové uspořádání plástů ještě před mrazy.
> Ale sám připravuji vyzkoušet způsob zimování, kdy nahoře budou čerstvě
> postavené mezistěny a dole tmavé plásty, ale protože o tomto problému vím,
> tak mám připraveno, jakým způsobem tohle řešit.
>
>
>

"tohle pravidlo dodržoval můj otec v budečácích . Já ho již v nástavcích 10 let vůbec nerespektuji a žádné problémy s tím nemám,"
Pokud nejsou mezi plásty výrazné rozdíly, je to jedno. Řekl bych, že většina včelařů ve většině úlů přes ty rozdíly nejde. Pak se na to časem třeba zapomene a když náhoda nebo zkoušení něčeho nového atd dopustí, zkombinují se výrazně rozdílné plásty a je to.