Včelařská konference

Dobrý den
Zjistil jsem včera po první prohlídce že v jednom včelstvu není matka. Chtěl bych přidat novou.Je možné sehnat někde už v tuto dobu matku? Dík

Jediná matka je v přezimovaném včelstvu nebo oddělku, takže by to znamenlo s matkou koupit i oddělek.
Výchova vlastní matky bude asi problém, je příliš brzo,příliš zima a příliš málo včel a nejsou ještě ani trubci.
Nevím, jestli někdo u nás má kladnou zkušenost s odchovem matky takhle brzo.

jea! trubci už jsoou ,na vlastni oči......

jea! trubci už jsoou ,na vlastni oči......


Dobrý začiatok na skorý odchov matiek.

Jediná matka je v přezimovaném včelstvu nebo oddělku, takže by
to znamenlo
s matkou koupit i oddělek.
Výchova vlastní matky bude asi problém, je příliš brzo,příliš
zima a příliš
málo včel a nejsou ještě ani trubci.
Nevím, jestli někdo u nás má kladnou zkušenost s odchovem matky
takhle
brzo.

Staří pardálové v naší ZO také,jako můj děda,říkají,že v
tuto dobu není možné vychovat vlastními silami matku.Jenže jsme
dost vysoko/n.m./.Třeba jižněji
a v menší n.m. už v tuto dobu trubci lítají.Osobně pochybuju.
Takže asi ten oddělek.
Držím palce ať se zadaří.
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Bezmatecne vcelstvo na jare
Datum: 21.3.2010 - 13:25:19

> Jediná matka je v přezimovaném včelstvu nebo oddělku,
> takže by to znamenlo
> s matkou koupit i oddělek.
> Výchova vlastní matky bude asi problém, je příliš
> brzo,příliš zima a příliš
> málo včel a nejsou ještě ani trubci.
> Nevím, jestli někdo u nás má kladnou zkušenost
> s odchovem matky takhle
> brzo.

"Výchova vlastní matky bude asi problém, je příliš brzo,příliš
zima a příliš
málo včel a nejsou ještě ani trubci."
______________

Já jsem o víkendu narazil na to, že dvě nejsilnější včelstva již měla několik zavíčkovaných buněk trubčiny (na místě, kde byly vystavěny na loňském stavebním rámku trubčí buňky) a dokonce už i mladé trubce.

Já jsem o víkendu narazil na to, že dvě nejsilnější včelstva již měla několik zavíčkovaných buněk trubčiny (na místě, kde byly vystavěny na loňském stavebním rámku trubčí buňky) a dokonce už i mladé trubce.

To je možné, lenže tieto trúdy nie sú produktom včelstva na svoje rozmnožovanie, môžu byť len produktom chorej alebo vykladenej starej matky. Pri kotrole (18.3) som takýto jav aj ja objavil v jednom včelstve, pochopil som, že prečo matka (žltá značka) kladie aj trúdie vajíčka. už vlani mám poznačené "vymeniť" sa takto prejavovala, ale viete "zábudlivosť". Každá udalosť vo včelstve má svoj výsledok ale má i svoju príčinu, ak nekoliduje s ročným obdobím.

A. Turčáni: "To je možné, lenže tieto trúdy nie sú produktom včelstva na svoje rozmnožovanie, môžu byť len produktom chorej alebo vykladenej starej matky."
______________

No nevím, včelstva se tak nejeví. Jak píšu, jsou to ta, která na daném stanovišti jeví naopak největší vitalitu, i opticky jsou velice silné, mají na tuto dobu a na klimatické podmínky Vysočiny velice slušné plochy zavíčkovaného plodu a celkově jsou zakladeny tři plásty rámkové míry 39x24cm. Matka je to červená, tedy rok 2008. Samozřejmě, kdyby se ve včelstvu nacházelo minimální množství plodu, z toho pak většina trubčího, také bych se přiklonil k Vaší hypotéze "vykladené matky". Avšak zde si spíše myslím, že jde skutečně o to, že se matka rozhodla naklást vajíčka i do těch trubčích buněk na plástu, který sloužil loňského roku jako stavební (polovina rámku mezistěna, zbytek nechávám včely dostavět).

> No nevím, včelstva se tak nejeví. Jak píšu, jsou to ta, která na daném
> stanovišti jeví naopak největší vitalitu, i opticky jsou velice silné, mají
> na tuto dobu a na klimatické podmínky Vysočiny velice slušné plochy
> zavíčkovaného plodu a celkově jsou zakladeny tři plásty rámkové míry
> 39x24cm. Matka je to červená, tedy rok 2008. Samozřejmě, kdyby se ve
> včelstvu nacházelo minimální množství plodu, z toho pak většina trubčího,
> také bych se přiklonil k Vaší hypotéze "vykladené matky". Avšak zde si
> spíše myslím, že jde skutečně o to, že se matka rozhodla naklást vajíčka i
> do těch trubčích buněk na plástu, který sloužil loňského roku jako stavební
> (polovina rámku mezistěna, zbytek nechávám včely dostavět).

Vubec bych o tom byt tebou nepremyslel to je analogicke zvestem, ze kdyz najdes pres zimu trubce na podlozce tak v ule chybi matka nebo je to trubcokladna matka. To uz mam nekolikrat overeno, ze neni pravda alespon u mych vcel. A to vis ze jsem z toho byl ze zacatku pekne vydesenej :-) I v medne krave bylo par trubcu do podzimu, sledovano pres sklo.

Mimochodem take jsem o vikendu videl vajicka v trubcich bunkach, a kladla je lonska matka v loni utvorenem vcelstvu. A pro pochybovace vedle na jinem plastu bylo plno krasneho delniciho zavickovaneho plodu - zadny hrboplod...

A ted si vemte tu sprostarnu, ze nekdo chova matky uz v druhe polovine dubna :-)) A specialne kuli tomu nechava trubcinu v ule, do ktere i pres vsechny poucky vcely ulozi jak pyl tak i med :-)

T.H.

Avšak zde si spíše myslím, že jde skutečně o to, že se matka rozhodla naklást vajíčka i do těch trubčích buněk na plástu,

Všetko je možné, no vhodné počasie je len od 18.3, preto tie moje pochybnosti. Včelstvo v tak v tak ranom čase, sa rozhodlo ošetrovať, nečakané nič iné len skoré rojenie. Nitra M

Ale nemôžem súhlasiť s s textom "matka sa rohodla naklást vajíčka" atď, pretože matka nikdy nerobí to čo ona chce, ale vždy to čo včely chcú. ak sa ako celok pudove rozhodli pre rozmnoženie,potom to aj dosiahnu.

Zo svojej praxi by som vedel spomenú niekoľko prípadov, keď včely donútili M položiť m do pripravenej (včelami) materskej kolísky vajičko, doslova ju tam dotlačili. keď vajíčko položila, včely sa rozišli.Ďalší prípad, pozoroval som hodnú chvíľu na vybranom pláste s plodiska, ako včely držali v "zajatí" M na vyleštených trúdich bunkách, ktorú donútili do nich klásť vajíčka.

A. Turčáni: "Ale nemôžem súhlasiť s s textom "matka sa rohodla naklást vajíčka" atď, pretože matka nikdy nerobí to čo ona chce, ale vždy to čo včely chcú. ak sa ako celok pudove rozhodli pre rozmnoženie,potom to aj dosiahnu."
____________

Já s Vámi v zásadě souhlasím, jen si myslím, že takovéto "donucení matky" v tuto dobu ještě nebude tím pravým vysvětlením. V době rojové nálady ve včelstvu je tomu samozřejmě úplně jinak, jen je podle mě třeba rozlišovat tato různá roční období ve vývoji včelstva. Přítomnost trubčího plodu bych viděl opravdu spíše v ponechaném (já to na podzim totiž neřeším, protože plástve jsou stejně plné zásob) stavebním rámku, obsahujícím právě ony trubčí buňky. Tím, že "se matka rozhodla" prostě míním to, že se v této době takovýmto buňkám v horní části rámku podle mě mohla prostě vyhnout a přejít na vedlejší rámek, a rozhodnutí, zda položí vajíčko neoplozené, bude asi také na ní (moje domněnka, zde asi dostanu do kožichu, že se mýlím). Tedy já bych se domníval, že by v této době bylo vhodné ponechat matce jistý stupeň vlastní vůle (opět podotýkám, že právě v této době, nikoli v době, kdy ve včelstvu začne převažovat rozmožovací pud). Chápal bych právě tyto časné trubce prostě jen jako určitou pojistku včelstev, kterou se rozhodla využít, když jim k tomu dal příležitost včelař, který na podzim kompletně neodstranil trubčí dílo z úlu.
Tedy, je to matka, královna, ponechme jí proto něco z rozhodovacích pravomocí :o)

Ještě doplnění - hovořím-li o rojové náladě, samozřejmě tím myslím "dlouhé období", počínající již výstavbou trubčího díla, tedy nikoli samotné období zakládání matečníkových misek a doby těsně před vyrojením.

Zimujícímu včelstvu ponechávám i 2 trubčí nebo smíšené plásty. Včerá, tedy 23.3.10 jsem provedl jarní prohlídku s přeložením plodiště pod strop úlu, provedl jsem zběžnou kontrolu na plod. Poměrně malá kolečka zavíčkovaného plodu cca na dvou plástech, ale cca na čtyřech plástech nakladená vajíčka. To znamená počátek masívního plodování. Jsou zakládány i již uvolněné trubčí buňky. Zásoby, jak tady již bylo řečeno velké mnžství roztažené u všech včelstev do třech nástavků. Odhaduji průměrně cca 25 kg na včelstvo. nevážil jsem to. Rozvolněná včelstva obsedají tři nízké nástavky. Odkvétá líska, kvetou jívy, je velký přínos žlutého pylu, v buňkách řídká sladina patrně z přenášených zásob. Zřídil jsem již tři venkovní napajedla, jsou přez den plně obsazená. Vzhledem k průběhu zimy a nynějšího jara jsem dosud nenasadil vodu do úlů. Co není může však při delším ochlazení nastat a vodu budu podávat. Čeká nás ještě apríl se svými žerty. Tak jim možná voda v úlech přijde k duhu.
Zkrátka, jaro je zatím takové jak má být.
JK

NitraM:
Ještě doplnění - hovořím-li o rojové náladě, samozřejmě tím myslím "dlouhé období", počínající již výstavbou trubčího díla, tedy nikoli samotné období zakládání matečníkových misek a doby těsně před vyrojením

___________________________________________________________

Pletete pojem rozmnožovací pud a rojová nálada. Je to podobné, ale není to to samé. I za přítomnosti velkého množství trubců se včely nemusí rojit (viz LBV metoda nadbytku trubců). Včelstvo nemusí mít žádné velké množství trubců, aby se vyrojilo.

S pozdravem M. Václavek

Pletete pojem rozmnožovací pud a rojová nálada. Je to podobné, ale není to to samé. I za přítomnosti velkého množství trubců se včely nemusí rojit (viz LBV metoda nadbytku trubců). Včelstvo nemusí mít žádné velké množství trubců, aby se vyrojilo. S pozdravem M. Václavek

Ja pod pod rozmnožovacím pudom rozumiem presne "rozmnožovanie včelstiev" (nie včiel), na ktorého konci ak nezasiahne človek, je rojenie. Každý tvor žije preto, aby zachovalo svoj rod rozmnožením, včely ako také to robia korporatívne (to nemá byť poučovanie), majú do dané ako spoločenský hmyz. Pre včelstvo v prírode nie cieľom nazbierať veľa zásob, ale len toľko aby prežili zimu a na to nepoptrebujú 100 -150 kg ako to napísal J.Burgel.

Milý priateľ, ani rozmnoženie-rojenie by namalo pre včelstvo zmysel, ak by nemalo nádej na oplodnenie novej matky to zabezpečia len trúdy. Včely nekonajú (pudove) v dimenziách človeka, býka si nekúpim, keď ho má sused a preto VŽDY pri rozmnožovaní včelstva alebo tichej výmene matky, predchádza chov trúdov.
U Linharta je to možno iné (skúšal som to raz a včely sa mi rojili a skončil som s tým), ten chovom s prebytkom trúdov svoje včelstvá ruinuje, tak sa zo strachu radšej neroja, lebo trúdy včelie dielo nestavajú..

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Bezmatecne vcelstvo na jare
> Datum: 25.3.2010 06:01:25
> ----------------------------------------
> Pletete pojem rozmnožovací pud a rojová nálada. Je to podobné, ale není to
> to samé. I za přítomnosti velkého množství trubců se včely nemusí rojit
> (viz LBV metoda nadbytku trubců). Včelstvo nemusí mít žádné velké množství
> trubců, aby se vyrojilo. S pozdravem M. Václavek
>
> Ja pod pod rozmnožovacím pudom rozumiem presne "rozmnožovanie včelstiev"
> (nie včiel), na ktorého konci ak nezasiahne človek, je rojenie. Každý tvor
> žije preto, aby zachovalo svoj rod rozmnožením, včely ako také to robia
> korporatívne (to nemá byť poučovanie), majú do dané ako spoločenský hmyz.
> Pre včelstvo v prírode nie cieľom nazbierať veľa zásob, ale len toľko aby
> prežili zimu a na to nepoptrebujú 100 -150 kg ako to napísal J.Burgel.
>
> Milý priateľ, ani rozmnoženie-rojenie by namalo pre včelstvo zmysel, ak by
> nemalo nádej na oplodnenie novej matky to zabezpečia len trúdy. Včely
> nekonajú (pudove) v dimenziách človeka, býka si nekúpim, keď ho má sused a
> preto VŽDY pri rozmnožovaní včelstva alebo tichej výmene matky, predchádza
> chov trúdov.
> U Linharta je to možno iné (skúšal som to raz a včely sa mi rojili a
> skončil som s tým), ten chovom s prebytkom trúdov svoje včelstvá ruinuje,
> tak sa zo strachu radšej neroja, lebo trúdy včelie dielo nestavajú..
>
>
>

"U Linharta je to možno iné (skúšal som to raz a včely sa mi rojili a skončil som s tým), ten chovom s prebytkom trúdov svoje včelstvá ruinuje, tak sa zo strachu radšej neroja, lebo trúdy včelie dielo nestavajú.. "
--------------------------------------------
To je odvážná teorie, jak může chovem trubců ruinovat včelstvo? To by musel neoplozená vajíčka klást sám. Zrovna tak by to znamenalo, že každé včelstvo s volně postaveným dílem je zruinované.
Já tuto metodu už několik let úspěšně provozuji. Včelám vkládám rámky bez mezistěny (na každý obsednutý nástavek alespoň jeden) a včely mají možnost volby, jaké dílo postaví a z jaké části zakladou - nemají tam nic předkresleného, jako na mezistěně. Koncem června už nacházím trubčí dílo zanesené medem - je tedy vidět, že pokud nechtějí chovat další trubce, prostě je nechovají.
Trubci dílo skutečně nestaví, ale mohou zahřívat plod, aby za snůškou mohlo vyrazit více létavek.

>U Linharta je to možno iné (skúšal som to raz a včely sa mi rojili a skončil som s tým), ten chovom s prebytkom trúdov svoje včelstvá ruinuje, tak sa zo strachu radšej neroja, lebo trúdy včelie dielo nestavajú.. <
------------------------------------------------------------
Vážený příteli, to snad nemyslíte vážně. Dívám se do kalendáře ale 1. apríl ještě není :o)). Včely od dob, kdy se staly hmyzem společenským, chovaly trubce neomezeně dle svého "uvážení". Proč? Protože je potřebovali a i dnes je potřebují. To jenom člověk, "včelař myslitel", vymyslel nepotřebnost těch "darmožroutů", protože měl strach aby mu neujídali med. Stačí, abyste do některých vkládaných rámků "zapoměl" zatavit mezistěny a uvidíte, že si s tím včely poradí.
Nic ve zlém JK

Vážený příteli, to snad nemyslíte vážně. Dívám se do kalendáře ale 1. apríl ještě není :o)). Včely od dob, kdy se staly hmyzem společenským, chovaly trubce neomezeně dle svého "uvážení".

Vážený priateľ, dúfam, že ani Vy, ja taktiež o tom nepochybujem (na včelnici mám klát, v ktorom si včely robia čo chcú, ale trúdieho plodu majú primerane), ja som reagoval na p. Linharta, ktorý doporučuje chov trúdov až v 50% pomere ku robotníčiemu plodu. Ja práve v tom vidím 1.apríl. Takže moje včelstvá aj bez stavebných rámikov, chovajú trúdí plod, "dle svého uvážení".
Nie som prvý čo na tejto stránke vyslovil podobné hodnotenie metódy LBV, v zmysle: ošetrovanie toľkého TP vyčerpá včely tak, že sa už nevládzu rojiť. Aj včelí svet nemusí byť bipolárny, ja ho vidím takto.
Pekný večer Josef.

Josef:
Nie som prvý čo na tejto stránke vyslovil podobné hodnotenie metódy LBV, v zmysle: ošetrovanie toľkého TP vyčerpá včely tak, že sa už nevládzu rojiť.

___________________________________________________________

Ano, včely to „vyčerpá“. Přesněji řečeno jim to vyčerpá krmné kašičky, což naruší proces rojové nálady hned v jejím základu (tvorba rojových včel z nezaměstnaných krmiček). Tvrzení, že trubci jsou darmožrouti je krátkozraké, protože sice spotřebují více medu, ale vyprodukují také více tepla. Trubci ušetří dělnicím starosti se zahříváním plodu, čímž uvolní pracovní sílu na snůšku a vše s ní spojené.

S pozdravem M. Václavek

PS
"Kritické" množství trubčího plodu z hlediska nastolení účinku LBV metody se pohybuje kolem 25%. Zastoupení 50% je už přehnaně mnoho.

"Vážený priateľ, dúfam, že ani Vy, ja taktiež o tom nepochybujem (na včelnici mám klát, v ktorom si včely robia čo chcú, ale trúdieho plodu majú primerane), ja som reagoval na p. Linharta, ktorý doporučuje chov trúdov až v 50% pomere ku robotníčiemu plodu. Ja práve v tom vidím 1.apríl. Takže moje včelstvá aj bez stavebných rámikov, chovajú trúdí plod, "dle svého uvážení". "
-----------------------------------------------------
Nic ve zlém, příteli, ale v tom klátu chováte pravděpodobně mnohem inteligentnější včely, než v úlech - vědí na rozdíl od úlových, kdy mají dost trubčiny.
Ty úlové ale také nelze podcenit, musí být zručné, protože na mezistěnách si dokážuou vychovat dostatek trubců.
Dělám si z toho legraci, ale na tomto příkladě je jasně vidět, proč včelaři mají na mnoho aspektů chovu rozdílné názory. I ve včelařství totiž platí, že když dva dělají totéž, není to totéž.

To jsi Pavle napsal pěkně.
Co včelař, to jiný úhel pohledu, jiný postup pro řešení jakýhkoliv otázek. Zdraví P.S

Tak jsem zjistil, že když už se má něco potentovat, tak se to potom potentuje pořádně, nebo rovnou dvakrát.
U včel, co jsem u nich na podzim zkoušel klíckování matky, se něco stalo a podle všeho si včely pozdě na podzim odchovaly přirozeně neoplozenou, trubcokladnou matku.
A minulý týden, když jsme dělali nátěr plodu, jsem nedával pozor a vzal najednou dva rámky, přirozeně ten druhý spadl a přitom se nejspíš zamáčkla matka, nyní tam jsou na plodu matečníky....
Jak jsem tady před pár dny radil k likvidaci včel bez matky, už jsem jedno věděl a druhé tušil, trubců už při prvním proletu tam pár bylo.....
Včera jsem se rozhodl, mám k dispozici z jednoho včelstva trubce. oboje dvoje včelstva jsou dost silné, oboje včelstva jsou v zadovácích, kde můžu zůžovat po rámcích přesně podle síly včel a dobře je uteplovat,nebudu je likvidovat, nechávám je odchovat novou matku.....
Jsem zvědav, jestli se jí na začátku dubna povede oplodnit...
Místo včelstev budou, až se matky oplodní a rozkladou,sílou nejspíš rané oddělky....

> (na včelnici mám klát, v ktorom si včely robia čo chcú, ale trúdieho plodu majú primerane), <
------------------------------------------------------------
A o tom to je. Vidím, že si rozumíme.
Hezké ráno JK

Metoda LBV má svoje kritiky i příznivce. Já patřím asi tak z 80% k těm druhým. Základem ale jakéhokoliv seriozního hodnocení je objektivnost a ta se u včelařů vyskytuje poměrně vzácně. Anton pokud vím uveřejnil před rokem svoji metodu ošetřování včelstev, která spočívá v odchytu rojů, jejich usazování a pak sčítání medných výsledků a liboval si. Jsem dalek tomu abych mu to rozmlouval, když mu to tak vyhovuje, ale o objektivním hodnocení LBV pak silně pochybuji, protože by se musel zaměřit na úplně jíný způsob včelaření. Já včelařím pro peníze a v podstatě je mi jedno jak, důležité jsou výsledky. Co mi tedy LBV přinesla. Problémy s výměnou díla. Nějaké navýšení výnosů,ale žádné zázračné, téměř nerojivost a nemusím dodávat tolik matek, stačí měnit pouze ty bez výnosů a komplikovanější ošetřování včelstev díky dvojí míře. Komplikovanost ošetřování a problém s výměnou díla jsem odstranil, když jsem si trochu vypůjčil od zipování a vše se děje v 1 polonástavku nad plodištěm a to už je o něčem jiném. Chybí tomu ale dlouhodobější výsledky, které zatím nejsou. Další nevýhodou je pokles výnosů u rekordních včelstev a navýšení u včelstev průměrných, takže se jedná o nějaký ten med navíc. Rovněž velmi často jsou matky měněny až 3 rokem a to už výnosy dost silně klesejí. Osobně si myslím, že pro včelaře to není špatná metoda určitě funguje poměrně spolehlivě, jen to chce trochu vymazlit a napasovat na svůj způsob včelaření.Myslím si, že kdyby to byl takový propadák, jak nám někteří rádi podsouvají, neexistovalo by tolik spokojených včelařů.No a aby to nebylo jednoduché, stále častěji se zamýšlím a trochu již zkouším, jestli není na čase omezit a později i odstranit používání mezistěn vůbec, zvl. když vidím, jak jde včelkám přírodní stavba od ruky, ale to chce zase zkoušet a zkoušet porovnávat a hlavně počítat. Tak ať se daří! Zdraví R. Stonjek

Anton pokud vím uveřejnil před rokem svoji metodu ošetřování včelstev, která spočívá v odchytu rojů, jejich usazování a pak sčítání medných výsledků a liboval si.R.S

Nie celkom si pochopil moje vyjadrenie, som zásadne proti rojeniu a nezakladám si na ňom, jednoducho som len zmenil taktiku pre danú chvíľu a dal som "zelenú" svojím včelám. Je výhodnejšie (pre mňa) nechať včelám radšej vyrojiť, ako proti nemu bojovať. Práce som viac nemal striasť roj do rojnice a po ukľudnení osadiť do pripravených úľov na hotové dielo, nie je náročné a výsledky zisku medu mi dávajú za pravdu. Pravda je, že všade sa to asi nedá, je využívam v tom čase kvitnutie agátu. Ku koncu jeho kvitnutia to už nemá význam.

R. Stonjek:
Osobně si myslím, že pro včelaře to není špatná metoda určitě funguje poměrně spolehlivě, jen to chce trochu vymazlit a napasovat na svůj způsob včelaření.Myslím si, že kdyby to byl takový propadák, jak nám někteří rádi podsouvají, neexistovalo by tolik spokojených včelařů.No a aby to nebylo jednoduché, stále častěji se zamýšlím a trochu již zkouším, jestli není na čase omezit a později i odstranit používání mezistěn vůbec, zvl. když vidím, jak jde včelkám přírodní stavba od ruky, ale to chce zase zkoušet a zkoušet porovnávat a hlavně počítat. Tak ať se daří! Zdraví R. Stonjek
---------------------------------------
Těžko k tomu něco dodávat - mohu jen potvrdit :-)
Pokud se LBV metoda nebere jako dogma, ale pracuje se s ní, nasměrovává včelaření zajímavým směrem. A omezení či úplná eliminace mezistěn třeba u NN úlů je reálné. Jen to vyladit, zasadit do systému... a spočítat plusy a mínusy :-)

JD

R. Stonjek:
Osobně si myslím, že pro včelaře to není špatná metoda určitě
funguje
poměrně spolehlivě, jen to chce trochu vymazlit a napasovat na svůj
způsob
včelaření.Myslím si, že kdyby to byl takový propadák, jak nám
někteří rádi
podsouvají, neexistovalo by tolik spokojených včelařů.No a aby to
nebylo
jednoduché, stále častěji se zamýšlím a trochu již zkouším, jestli
není na
čase omezit a později i odstranit používání mezistěn vůbec, zvl.
když
vidím, jak jde včelkám přírodní stavba od ruky, ale to chce zase
zkoušet a
zkoušet porovnávat a hlavně počítat. Tak ať se daří! Zdraví R.
Stonjek
---------------------------------------
Těžko k tomu něco dodávat - mohu jen potvrdit :-)
Pokud se LBV metoda nebere jako dogma, ale pracuje se s ní,
nasměrovává
včelaření zajímavým směrem. A omezení či úplná eliminace mezistěn
třeba u
NN úlů je reálné. Jen to vyladit, zasadit do systému... a spočítat
plusy a
mínusy :-)

JD
------------------------------------
Přesně tak, uvědomte si taky prosím, že přítel R. Linhart tuto
metodu vyvinul a provozuje na RM 37/30 a proto, pokud má člověk
jinou RM, musí zkoušet a přizpůsobit. A každopádně to jde. :-)
P. Kovář

Dobrý den p. Křapka, poslal jsem vám jeden mail, potřeboval bych udělat od vás jeho rozbor. Děkuji. Zdraví P.S

Promiňte, jestli se ptám hloupě, ale není to vlastně analogické s volnou stavbou stabilizovaného včelstva? Tam si včely řídí samy, jaké buňky postaví, vzniknou tedy často smíšené plásty a s takovým smíšeným plástem jdou také do zimy, protože ho komplet zanesou zásobami nebo se mýlím? A na jaře s ním "pracují", tedy mají k dispozici i tu trubčinu a může se stát, že ji M zaklade, když ji najde, právě třeba z onoho přirozeného pudu klást oplozená i neoplozená vajíčka ... Je sice brzy, ale kdo ví, jak ony to vidí...:-)


xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx


NitraM (94.113.10.85) --- 24. 3. 2010
Re: Bezmatecne vcelstvo na jare (42603) (42607) (42671) (42679) (42691) (42693) (42707)

A. Turčáni: "Ale nemôžem súhlasiť s s textom "matka sa rohodla naklást vajíčka" atď, pretože matka nikdy nerobí to čo ona chce, ale vždy to čo včely chcú. ak sa ako celok pudove rozhodli pre rozmnoženie,potom to aj dosiahnu."
____________

Já s Vámi v zásadě souhlasím, jen si myslím, že takovéto "donucení matky" v tuto dobu ještě nebude tím pravým vysvětlením. V době rojové nálady ve včelstvu je tomu samozřejmě úplně jinak, jen je podle mě třeba rozlišovat tato různá roční období ve vývoji včelstva. Přítomnost trubčího plodu bych viděl opravdu spíše v ponechaném (já to na podzim totiž neřeším, protože plástve jsou stejně plné zásob) stavebním rámku, obsahujícím právě ony trubčí buňky. Tím, že "se matka rozhodla" prostě míním to, že se v této době takovýmto buňkám v horní části rámku podle mě mohla prostě vyhnout a přejít na vedlejší rámek, a rozhodnutí, zda položí vajíčko neoplozené, bude asi také na ní (moje domněnka, zde asi dostanu do kožichu, že se mýlím). Tedy já bych se domníval, že by v této době bylo vhodné ponechat matce jistý stupeň vlastní vůle (opět podotýkám, že právě v této době, nikoli v době, kdy ve včelstvu začne převažovat rozmožovací pud). Chápal bych právě tyto časné trubce prostě jen jako určitou pojistku včelstev, kterou se rozhodla využít, když jim k tomu dal příležitost včelař, který na podzim kompletně neodstranil trubčí dílo z úlu.
Tedy, je to matka, královna, ponechme jí proto něco z rozhodovacích pravomocí :o)

na to se vykašli ,není li neco v zaloze(vcelstvo co už nejakej tyden ploduje) tak to rozpust mezi ostatni at z toho neco je,jsou stejne ve stresu tak je uklidni.....

dík za rady.Nemám moc zkušeností včelařím dva roky včelstva mám tři takže opravdu žádná sláva. Ale ostatní včelsva plodují a myslím že jsou docela silné zkusím bezmatečné přidat k těm dvoum ale mám strach z pozdějšího rojení. A v druhém případě kdybych přidal otevřený plod by mě zajímalo jestli včely neoslabím po dobu než bude nová matka schopna klást vajíčka.

Jsou-li dvě včelstva ze tří v pořádku, tak je nechte. Zachránit včelstvo bez matky v tuto dobu můžete pouze spojením se záložním včelstvem. Někteří včelaři pro takovéto případy přezimovávají záložní včelstva s mladými matkami. Zkuste se poptat, času je však málo. Tou druhou horší variantou je zrušení a rozdělení zásob zbylým včelstvům. Se spojováním bezmatečného nebo slabého včelstva včelstva se včelstvem zdravým bývá v jarní období riskantní.
JK

Zpojování bezmatečných včelstev teď na jaře je naprosto bezproblémové i bez novin a podobných nápadadů, Zrovna tak výměna matky. Teď ji stačí jen dát na česno.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Bezmate?n? v?elstvo na ja?e
> Datum: 22.3.2010 07:02:26
> ----------------------------------------
> Jsou-li dvě včelstva ze tří v pořádku, tak je nechte. Zachránit včelstvo
> bez matky v tuto dobu můžete pouze spojením se záložním včelstvem. Někteří
> včelaři pro takovéto případy přezimovávají záložní včelstva s mladými
> matkami. Zkuste se poptat, času je však málo. Tou druhou horší variantou je
> zrušení a rozdělení zásob zbylým včelstvům. Se spojováním bezmatečného nebo
> slabého včelstva včelstva se včelstvem zdravým bývá v jarní období
> riskantní.
> JK
>
>
>

Zpojování bezmatečných včelstev teď na jaře je naprosto bezproblémové i bez novin a podobných nápadadů, Zrovna tak výměna matky. Teď ji stačí jen dát na česno. Pepan

Pripomienka: pridanie matky na jar do včelstva je nepravdivá rozprávka. Nechcem tým povedať, že je nemožná, ale musím vedieť čo sa vo včelstvo stalo. Ani pridanie ma v hociktorom ročnom čase nie vždy isté a tak isto i na jar. Ak je vo včelstve už plod, tak M bežným spôsobom nepridáme, ak je ten plod zaviečkovaný a M nie je v úli z nejakých dôvodov prítomná tak áno. Ak zistíme neprítomnosť v jarnom čase-po zime je pridanie M rizikové a nemusí tam žiaden plod, stačí, že včelstvo je bez M dlhú dobu, začne ešte v biologická zmena včiel zdurenie vaječníkov a máme na scéne anatomické trúdice a tie matku nikdy neprijmú. Mám vlastnú skúsenosť keď sa tak stalo vo včelstve, kde s príchodom jari trúdice už veselo plodovali. Riešil som to pridaním včiel do včelstva s matkou.

Spojenie bezmatkového včelstva nie je naozaj problém, ale len vtedy keď ako som vyššie spomenul, trúdice môžu plodujúcu M zabiť, ale i nemusia. Jeden môj známy sa mi raz sťažoval: zistil, že nemá M vo včelstve, spomenul si na radu o bezpečnom pridaní M do včelstva v jarnom období, pridal ju podľa odporúčania, jej potomstva sa nedožil, našiel po týždennej kontrole mŕtvu.Tak ako?

Matku včely len tam príjmu bez "pripomienok", keď je vo včelstve po biologickej stránke všetko OK, to znamená úľové včely nesmú mať otvorený plod, lebo tomu dajú prednosť aj pred oplodnenou pridanou M, ďalšia skutočnosť môže vplývať na pridanie M do včelstva vtedy, keď je úľ bez akéhokoľvek plodu, ale nastal čas trúdic, ktoré ešte nekladú vajíčka, ale už sú biologicky poznačené, majú zdurené zakrpatené vajíčka, čo včelár nemôže zistiť. Ak aj tento bod včelstvo spĺňa, tak M môžete pridať cez letáč alebo vypustiť medzi včely a príjmu ju.

Možná je nejlepší řešení na jaře prostě kolem poledne, jak je hodně teplo, včely z rámků setřepat na zem nebo na nějakou sluncem ohřátou podložku a nechat včely, ať se samy vžebrají do zbývajících včelstev. Plod bez včel pak jen do včelstev přidat. Nebo nepřidat a plásty zlikvidovat, pokud je plod pochybný. Stejně takhle časně na jaře a ještě ve včelstvu bez matky nebudou ve včelstvu žádné mlaďušky nebo jiné nelétající včely kromě trubčic a nemocných včel, takže zdravé včely by se měly všechny dokázat vžebrat do zbývajících včelstev a nepřijít tak stejně nazmar. A je to bez jakéhokoliv rizika.

V době kdy ji žoužívaám jen nástavkové úly jsem všechny tyto praktiky zapoměl prostě chytnu oddělek postavím celý nástavek na tovadné včelstvo a nic jiného neřeším večer jsou pěkně v kupě a v naprosté pohodě Ještě se mě nestalo ,že by s tím byl teď na jaře nějaký problém V pozdějším období jsem již o nějakou tu matku přišel to nepopírám. Co ale máte v zemědělské produkci jisté, že?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Bezmate?n? v?elstvo na ja?e
> Datum: 22.3.2010 09:18:01
> ----------------------------------------
> Možná je nejlepší řešení na jaře prostě kolem poledne, jak je hodně teplo,
> včely z rámků setřepat na zem nebo na nějakou sluncem ohřátou podložku a
> nechat včely, ať se samy vžebrají do zbývajících včelstev. Plod bez včel
> pak jen do včelstev přidat. Nebo nepřidat a plásty zlikvidovat, pokud je
> plod pochybný. Stejně takhle časně na jaře a ještě ve včelstvu bez matky
> nebudou ve včelstvu žádné mlaďušky nebo jiné nelétající včely kromě trubčic
> a nemocných včel, takže zdravé včely by se měly všechny dokázat vžebrat do
> zbývajících včelstev a nepřijít tak stejně nazmar. A je to bez jakéhokoliv
> rizika.
>
>
>

"V době kdy ji žoužívaám jen nástavkové úly jsem všechny tyto praktiky zapoměl prostě chytnu oddělek postavím celý nástavek na tovadné včelstvo a nic jiného neřeším večer jsou pěkně v kupě a v naprosté pohodě Ještě se mě nestalo ,že by s tím byl teď na jaře nějaký problém V pozdějším období jsem již o nějakou tu matku přišel to nepopírám. Co ale máte v zemědělské produkci jisté, že?"

Vytřepání včel před úly eliminuje případy, kdy v osiřelém včelstvu jsou už trubčice, které potom mohou zlikvidovat i novou matku. Trubčice buď nelétají nebo po vžebrání se začnou chovat jako běžné včely. Taky včely v horším zdravotním stavu námahu při vžebrání nevydrží a zůstanou venku nebo je strážkyně prostě do úlů nepustí.
Z tohoto pohledu se mně zdá setřepání nějakého špatného osiřelého včeltva jaksi více včelařštější než automatické spojování. Přirozeně někdy je spojování úplně v pohodě, někdy je lepší vytřepat....
Taky vytřepávám, případně i spojuji asi méně, než by bylo třeba, asi častěji, než bych měl, včely bez matky dávám dohromady přidáváním plodu.

Pavel napsal:

>A v druhém případě kdybych přidal otevřený plod by mě zajímalo jestli včely neoslabím po dobu než bude nová matka schopna klást vajíčka.
..............

Ono se to tak sice nedělá, ale já jsem to jednou zkusil. :)
Bezmatečnému včelstvu na jaře v tuto dobu přidat plod od jiného dobrého včelstva. Bylo mi jich líto. Říkal jsem si, uvidíme, jestli to zvládnou.
Zvládly to , matku si vychovaly. :)
Ty skoro dva měsíce zpoždění jsou určitě znát, a jestli by se to povedlo, zřejmě žádný velký užitek z nich nebude, pokud by nebyly i dál posilovány plodem.

Prostě nedělá se to, ale zkusili to, a šlo to. :)

Radek Krušina

"Ono se to tak sice nedělá, ale já jsem to jednou zkusil. :)
Bezmatečnému včelstvu na jaře v tuto dobu přidat plod od jiného dobrého včelstva. "
---------------------------------
Taky jsem to zkusil, měl jsem asi 4 včelstva a v jednom z nich jsem při natírání plodu přimáčkl matku. Několikrát jsem je posílil plodem z jiného včelstva, pokaždé z jiného. Přežili a med jsem z nich také vytočil. Dalo by se namítnot, že medný výnos z posíleného včelstva by bez posilování přinesly navíc zbývající 3 a bezmatečné mohlo být později nahrazeno oddělkem, ale takto jsem z toho měl větší radost.