Včelařská konference

Zajímaly by mne vaše zkušenosti se stanovením optimálního začátku rozšiřování včelstva. Podle čeho se řídíte? Podle datumu (kolem 20. dubna), podle zvýšené činnosti včel u posledního rámku, podle toho, že začínájí kvést třešně a magnolie atd. Díky za vaše rady a zkušenosti. Bydlím v nadm. výšce 337 m.

V optimalu 42 x 17 350 m n.m.nebo i jiném nastavkovém úle se včelstvo rozšiřuje částečně samo směrem dolů do volného prázdného nástavku.
Nejdříve jsou ve včelstvu vyměnovány staré lonské včely včelami mladými tak že včelstvo nesílí jen se obměnuje. Tato obměna končí při konci kvetení ovocných stromů. Potom lze rozšiřovat to je kolem 1. května přidávám další 4. nástavek kontroluji sílu včelstva ruším včelstva která by se do snušky dostala pozdě je to asi 10% včelstev a jejich plod přidávám k dalšim slabochům a určuji tak produkční včelstva.

Zajímaly by mne vaše zkušenosti se stanovením optimálního začátku rozšiřování včelstva. Podle čeho se řídíte? Podle datumu (kolem 20. dubna), podle zvýšené činnosti včel u posledního rámku, podle toho, že začínájí kvést třešně a magnolie atd. Díky za vaše rady a zkušenosti. Bydlím v nadm. výšce 337 m.

Zdravím.Řídit se datumem je dobrá věc,ale je to jen orientační.U nástavkových úlů se stačí podívat do podmetu-vidím tam viset včely-nasadím další nástavek.U zadováků stačí pohled za okénko-vidím včely na posledním plástu-rozšiřuji.Ve skutečnosti je potřeba se řídit nejen množstvím včel,ale i množstvím zavíčkovaného plodu,protože v tomto období probíhá obměna zimní generace za letní a včelstvo se může zdát relativně slabší,ale má velké plochy plodu a včely,které z něho vyběhnou,nejen nahradí zimní,ale naplní úl a při nepříznivém počasí se můžou"naprogramovat"na pozdější rojovou náladu.
Je také dobré sledovat počasí,teplé počasí znamená rozvoj vegetace a postupné rozkvétání ovocných stromů,řepky,javorů apod.Ve včelstvech se probouzí stavební pud a s přínosem sladiny se zvětšují i plochy plodu.Při chladném počasí včelstvo sílí také,ale pomaleji.Podle mých zkušeností se mohou první mezistěny(jednotlivě)přidávat už při rozkvětu meruněk či myrobalánu,při rozkvětu višně už se vitálním včelstvům může klidně nasadit celý nástavek mezistěn,tak do 14 dnů bývá většinou vystavěný a včely ho zanášejí sladinou nebo pokud je součástí plodiště,už v něm bývá plod.Včely mám v nadmořských výškách 220-300 metrů n.m.Osobně bych s rozšiřováním ještě několik dní počkal a nejdřív dal mezistěnu nebo stavební rámek.
Pavel.

Já jako první rozšiřuji plásty ze zásobami, které z různých důvodů mám na jaře navíc, pokud mám. Plásty 39x24 odvíčkuji a v množství 2 - 5 plástů v nástavku podstavím pod přezimovavší nástavky 39x24. A to po první jarní prohlídce takových cca 14 dnů po prvním proletu.
Další rozšiřování potom mám za prvé spíš podle rozvoje rostlin než podle datumu a to zhruba v době začátku květu ovocných stromů, buď mirabelek nebo hlavního "proudu" třešní. Za druhé rozšiřuji podle síly včelstva a podle provedení úlu, aby včely nové plásty obsadily a udržely v teple potřebném ke stavbě. Za třetí rozšiřuji podle v poslední době dostatečně spolehlivé týdenní předpovědi počasí, pokud je týden chladný, krotím se v přidávání.

Podle toho jak jsi položil otázku máš úly s okýnkem v zadu a včelstvo zúženo Tam se rozšiřuje jakmile se objevují včely u okénka U nástavků podle stavu v podmetu a obsednutí všech uliček.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Brook <v.brook/=/worldonline.cz>
> Předmět: Stanoven? optim?ln?ho za??tku rozi?ov?n? v?elstva
> Datum: 09.4.2010 09:39:50
> ----------------------------------------
> Zajímaly by mne vaše zkušenosti se stanovením optimálního začátku
> rozšiřování včelstva. Podle čeho se řídíte? Podle datumu (kolem 20. dubna),
> podle zvýšené činnosti včel u posledního rámku, podle toho, že začínájí
> kvést třešně a magnolie atd. Díky za vaše rady a zkušenosti. Bydlím v nadm.
> výšce 337 m.
>
>
>

Zajímaly by mne vaše zkušenosti se stanovením optimálního začátku rozšiřování včelstva.
---------------------------------------------------------

V letošním roce (jak jsem už psal) jsem začal sledovat vývoj včelstev podle maximálních denních teplot. Na zkoušku jsem před kvetením jívy (25.3.) vložil jednu mezistěnu před plod a krycí (pylový plást) u silnějšího včelstva. Po týdnu jsem provedl kontrolu. Mezistěna byla do poloviny vytažena oboustranně po celé ploše rámku a proto jsem ji přeložil mezi plod. Po dalším týdnu jsem provedl kontrolu a mezistěna byla již zakladená. Mezistěnu jsem vkládal na začátku vzniku stavitelek (13. den po vylíhnutí včel). V současné době je již málo stavitelek. Naopak je nyní rozvoj krmiček. Proto jsem dal za plod a zadní krycí souš žemlové barvy. Předpokládám, že ji zaplodují. Další mezistěnu vložím podle počasí mezi 15. až 29.4., kdy začíná druhá etapa tvorby stavitelek. Podotýkám, že klasicky nasazuji medník a dávám první mezistěny v době květu třešní.
Kdo také sleduje rozvoj včelstev podle maximálních denních teplot? Jaké máte poznatky a jaké na základě nich provádíte opatření?

Já tedy hlavně zbytečně, pokud nemusim, do včel nelezu. Maximálně koukám
okénkem či na česno.
Pavel

----- Original Message -----
From: "Vorja" <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 09, 2010 10:14 PM
Subject: Re: Stanovení optimálního začátku roziřování včelstva


Zajímaly by mne vaše zkušenosti se stanovením optimálního začátku
rozšiřování včelstva.
---------------------------------------------------------

V letošním roce (jak jsem už psal) jsem začal sledovat vývoj včelstev podle
maximálních denních teplot. Na zkoušku jsem před kvetením jívy (25.3.)
vložil jednu mezistěnu před plod a krycí (pylový plást) u silnějšího
včelstva. Po týdnu jsem provedl kontrolu. Mezistěna byla do poloviny
vytažena oboustranně po celé ploše rámku a proto jsem ji přeložil mezi
plod. Po dalším týdnu jsem provedl kontrolu a mezistěna byla již zakladená.
Mezistěnu jsem vkládal na začátku vzniku stavitelek (13. den po vylíhnutí
včel). V současné době je již málo stavitelek. Naopak je nyní rozvoj
krmiček. Proto jsem dal za plod a zadní krycí souš žemlové barvy.
Předpokládám, že ji zaplodují. Další mezistěnu vložím podle počasí mezi 15.
až 29.4., kdy začíná druhá etapa tvorby stavitelek. Podotýkám, že klasicky
nasazuji medník a dávám první mezistěny v době květu třešní.
Kdo také sleduje rozvoj včelstev podle maximálních denních teplot? Jaké
máte poznatky a jaké na základě nich provádíte opatření?

Já tedy hlavně zbytečně, pokud nemusím, do včel nelezu. Maximálně koukám
okénkem či na česno.
Pavel
----------------------------------------------------------
Ano,do včelstev by se mělo chodit co nejméně a pokud je to nutné tak v pravý čas. Na česno se ale nemůžu koukat každý den. Proto ta má snaha o upřesnění zásahů pomoci výpočtu podle maximálních denních teplot.Podle výpočtů to nepůjde však automaticky. Bude nutno přihlédnout k počasí a snůšce. V současné době (periody rozvoje) je maximum krmiček a minimum stavitelek. Mělo by se rozšířit o prázdné plásty, nebo vystavěné mezistěny. Je však chladno, prší, není snůška a matka nebude klást. Je nevhodné včely vyrušovat. Je to na druhé straně situace, kdy se může vytvořit zárodek rojové nálady pro květen. Vyzkouším také před rozkvětem ovocných stromů nasadit medník podle Rašovské metody (viz. http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/ - poslední uvedené schéma).

Rozšiřování je závislé od počtu teplých (plodových) dnů, snůšce nebo
podněcování, optimu váhy včelstva (vylíhlé a zavíčkované včely), na
prostoru (kolik je přepočet množství včel váhově na rámek, nástavek,
celkově úl). Při roztahu včelstva záleží také vzhledem k tepelné
pohodě a nebezpečí podražení včelstva a následným podchlazením, tj. na
způsobu rozřiřování (jak) sekání plodu je vhodné při minimálně při
vyhlídce vyšších teplot a zavíčkovaného plodu okolo 7 - 10 rámků eq.
39x24. Do té doby jedu podle tradiční dvouprostorové metody pro úl
Budečský. (ta stará dobrá velká Včelařská encyklopedie, která to zase
opsala od jinud a opisuje se to pravidelně ve Včelařství) S rozdílem
že plod skládám nad sebe do více nástavků. Vždy pracuji s rámky, s
celými nástavky nikoli, každý kdo vykládá a vypisuje vystavění celého
nástavku mezistěn opomene přidat, že převěsí alespoň krajní rámky
kvůli lepšímu obsazení, ještě lepší je přidat jeden zaplodovaný s
pylem. Vzniká více účinný "odsavač" a oddaluje se účiněji rojovka.

_gp_

9.4.10, Brook <v.brook/=/worldonline.cz>:
> Zajímaly by mne vaše zkušenosti se stanovením optimálního začátku
> rozšiřování včelstva. Podle čeho se řídíte? Podle datumu (kolem 20. dubna),
> podle zvýšené činnosti včel u posledního rámku, podle toho, že začínájí
> kvést třešně a magnolie atd. Díky za vaše rady a zkušenosti. Bydlím v nadm.
> výšce 337 m.
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

To je to samé jako se zeptat podle čeho poznat nejvhodnější budoucí manželku. Prakticky univerzální a 100% odpověď neexistuje. Jenom při dělení nástavkových úlů je asi 5 základních skupin a u každé je to trochu jinak, a pak staré dvouprostorové úly atd atd. Prostě se to musí dostat do oka a moc nefilozofovat. Každopádně raději dřív než pozdě. Každopádně když včelky visí v podmetu, tak už je to pozdě a zahráváme si z rojením. Navíc při otevírání den a pozorování musíme lézt po kolenou a to by mě silně nebavilo. Nehrozí li již zimy, není chybou být o nástavek napřed, než být o nástavek pozadu. Univerzální návod ale není. Je to o tom dostat to do hlavy a do rukou a nevymýšlet si kraviny a složitosti. Pak to jde samo. Zdraví R. Stonjek

Nejvíce škodíme včelám rušením v období, kdy potřebují klid pro rozvoj. Na podložce lze sledovat postup čistění a zabíraní uliček včelami. Když se mne ptají jestli už nasazuji medníky odpovídám: „Nasadil jsem už vloni". Včely připravuji rok dopředu, a tak to učím i mladé. Co nejméně zásahů do včelstev jsem napsal článek do Včelařství 1/2004, ale od této doby jsme i v tomto problému pokročili. Obecně platí, že počet zásahů do včelstev souvisí s tím, jakým způsobem včelaříme, jaké máme technické vybavení a jaké úly.
B.V.

"každý kdo vykládá a vypisuje vystavění celého
nástavku mezistěn opomene přidat, že převěsí alespoň krajní rámky
kvůli lepšímu obsazení, ještě lepší je přidat jeden zaplodovaný s
pylem. Vzniká více účinný "odsavač" a oddaluje se účiněji rojovka."

Přeji dobrý den.U systému Dadant je možné přidat celý nízký nástavek mezistěn bez převěšování z plodiště z jednoduchého důvodu-prostě tam nejdou.Při stavu zazimovaného včelstva vysoký nástavek plus nízký nástavek se stane,že se plod nachází i v nízkém nástavku na několika rámcích,ale zdaleka ne u všech včelstev,takže často není co převěsit ani z toho nízkého,pokud je od začátku květu ovocných stromů tento nízký nástavek na vysokém,průměrně silná včelstva jej již zanášejí sladinou a potom je možné převěsit z prostředku dva nejvíce zanešené plásty do nástavku s mezistěnami jako krajní,ale není to nezbytně nutné(já sám to používám jen u slabších včelstev),při vložení mezi vysoký a nízký nástavek v době květu višní či třešní bývá bezezbytku vystavěný do 10 dnů(samozřejmě pokud není zima)bez nastartování"rojovky".