Včelařská konference

Má někdo podobné zkušenosti? Čím to je?
Mám 17 včelstev v nadmořské výšce cca 530 m. Úly mám nástavkové, míry 39x24 zateplené i nezateplené a nízkonástavkové 2/3 Langstrothy. Při nedávné prohlídce jsem zjistila, že v úlech 39x24 (zateplených i nezatelpených) mají včely zásob dostatek, ale v Langstrothech jsou téměř na suchu. Všechna včelstva mají zasíťované dno a dostaly stejné množství cukru. Toto zjištění platí pro kmenová včelstva i pro loňské oddělky, takže nemůže hrát roli síla včelstva. Každému hladovému včelstvu jsem do úlu napatlala cca 1 kg medu ze železných zásob, ale nevím, co dál. Vlastní med už nemám, cizí nechci použít. V přírodě zatím nic moc - začínají jívy. Budou brát cukerný roztok?

Alena:
V přírodě zatím nic moc - začínají jívy. Budou brát cukerný roztok?
----------
Já zkouším podněcování - dávám roztok 1:3 cca, a berou. už 14 dní, kvetla tady jen líska.
Nejlepší odebraly přes 2 krmítka po 4 litrech.
Libor tady nabízel invert co invertuje sacharozu. Kolega to vyzkoušel, dal jim tam dvě krmítka na každou stranu a jeden s invertema druhý s cukrem. Vybraly prvně invert. Ale cukr pak asi taky.. :-))

No ona v tom nektaru je taky sacharoza. Takže bych to zas tak nehrotil. Jestli už to v přírodě kvete, tak bych se toho nebál a je lepší dávat cukr, než koukat jak hladoví.

Karel

Já bych to asi býval řešil medocukrovým těstem (tedy dokud jste měla ten vlastní med), s tím mám v období končící zimy a začínajícího jara docela dobré zkušenosti. To je právě nevýhoda používání různých úlových soustav, že nyní prostě nemůžete převěsit na stanovišti rámky ze včelstev s dostatečnými zásobami do těch hladovějících... Určitě bych ale zkusil jim podat ten roztok cukru, nejprve menší množství a ono se uvidí.

Zdravím vás,
Cukerný roztok vezmou - ALE. Cukerný roztok bych včelám nyní nedával, máte tam ještě zimní generaci včel a letní generace se teprve líhne. Zimní generace by se rychle vyčerpala a zkrátil by se jim život, kterého již před sebou moc nemají. musí vychovávat co nejdéle hlavně plod letních včel, než se z úlu vytratí. Doporučuji udělat medocukrové těsto, med s vodou 1:1, nebo sladký invert již vyrobený speciálně pro včely z včelařského obchodu. Tyto možnosti zimní generaci včel neublíží, včely jen zásoby uloží. Ať se daří a úspěšnou sezónu přeji. P.S

Ono to stou upracovaností zimní generace není zase až tak horké nektary rostlin obsahují opravdu hodně sacharózy kterou musejí ty staré včely přetvořit na med . Už jenom ten název Včela medonosná je blbina. Měla by to být Včela medtvořící.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: spot?eba zimn?ch z?sob
> Datum: 09.4.2010 17:58:39
> ----------------------------------------
> Zdravím vás,
> Cukerný roztok vezmou - ALE. Cukerný roztok bych včelám nyní nedával, máte
> tam ještě zimní generaci včel a letní generace se teprve líhne. Zimní
> generace by se rychle vyčerpala a zkrátil by se jim život, kterého již před
> sebou moc nemají. musí vychovávat co nejdéle hlavně plod letních včel, než
> se z úlu vytratí. Doporučuji udělat medocukrové těsto, med s vodou 1:1,
> nebo sladký invert již vyrobený speciálně pro včely z včelařského obchodu.
> Tyto možnosti zimní generaci včel neublíží, včely jen zásoby uloží. Ať se
> daří a úspěšnou sezónu přeji. P.S
>
>
>

Zdravím Josefe,
No, netvrdím, že by tím, že včely odeberou cukerný roztok musely hned kolabovat, ale jejich život jim to o něco jistě zkrátí. Píše se o tom v mnoha knihách. Doporučení je jasné, bez újmy včel, jen medocukrové těsto, medný roztok s vodou 1:1, nebo invert ze včelařského obchodu. Nyní si nevzpomenu na ty knihy a Autory, těch novodobých knih mám hodně. Navíc těchto způsobech dokrmování na zimu mluví i učitelé včelařství.

Také si myslím, že ten kdo nakrmil v podletí málo, musí nyní v předjaří řešit tento problém. Je to ale snadné. Včelám dám v podletí více zásob a pak v předjaří jsem v klidu. Zásob pro rozjezd mají dost. Zdraví P.S

Pavel Streit
No, netvrdím, že by tím, že včely odeberou cukerný roztok musely hned kolabovat, ale jejich život jim to o něco jistě zkrátí. Píše se o tom v mnoha knihách.
-------------------
No já mám doma knihu, od několika renomovaných autorů, kde důtazně varují před krmením z 3,5litrových sklenic, což se prý v poslední době začíná zkoušet. Že se včely sedřou a nevyzimují.
To že někdo někde něco napsal, neznamená že je to pravda.
To je stejné jako s vaší metodou. Neporovnával jste jí s jinou. A víte že je nejlepší.

DObré je vědět.
To se vezme dvacet včelstev tak a dvacet naopak a po pár letech se začne tušit.

Pro včelu je všechno práce, a že práce huntuje tělo je známo dlouhou dobu. Tak nějak si myslím, že vznikla ta tvrzení o zkracování života včel sacharozou. Kolik procent jí je v nektaru co teď včely nosí? 50%?
O tom, jak štěpení sacharozy zkracuje život včely bych si docela rád početl. Tedy jak to kdo zkoušel a k čemu došel.
Podle mě k tomu, co říkávala moje babička:"Všeho s Mírou!".
:-)
No a pokud někdo zkoušel jak dlouho vydrží včely hladovět a jak dlouho štěpit sacharozu, dovolím si odhadnout výsledek pokusu. Na cukru vydrží včely déle než o hladu.
:-)
Karel

Zdravím Karle, v tom případě bych doporučil vyslechnout přednášky soudních znalců v oboru a učitelů včelařství přítele Vydru, Sedláčka, Blechu na téma krmení a chov včel. Tak jak jsem to popsal se to praktikuje u všech vyspělých moderních včelařů. Jen pro vaši info. p.Sedláček na svých stránkách popisuje, jak dlouho mu trvá přemést každý rok 100 včelstev jen na panenské dílo a na mezistěny. Odkázal mě na ně. Kdyby to nefungovalo, bylo neekonomické, nevčelařil by v tom profesionální včelař. Máte pravdu, dlouhodobě jsem ji neporovnával, ale udělali to za mě jiní velcí včelaři a s úspěchem. Protože ale každý je z jiného těsta a na diskusi by se to opět mohlo zvrtnout, nikdo z nás nedrážděme hada bosou nohou. Zdraví P.S

.... nikdo z nás nedrážděme hada bosou nohou. Zdraví P.S
--------------
No nevím jestli to včelařku Alenu podráždilo, ale chtšla vědět co má dělat, když včely jsou bez zásob a jí dochází vlastní med.
A vzhledem k nadmořské výšce snůška nejistá.

Ani 6 přednášek neprokáže, jestli krmení cukrem pro včely fatálně devastující. Víc jak snůška nektaru.
To se dá zjistit jen na přednášce, kde ti někdo referuje o nějakém pokusu, nebo svých zkušenostech.

Karel

P.S.
Kritický názor na přednášky mám od té doby co jsme se musel zůčastnit "dobrovolně - povinně" o tom, že blahobyt je na dosah ruky.
Informace vyslechnu a vyhodnocuji. Málokdy papouškuji.

Platí zákon optima. Když se včelám, co mají na jaře nedostatek zásob, cukr nedá, jejich rozvoj je podražen. Teoreticky v případě pro snůšku dlouhodobě nepříznivého počasí mohou i uhynout. Když se jim dá hodně cukru, opotřebují se jeho zpracováním, včelstvo může potom zkolabovat na nedostatek včel vzhledem k velkým plochám plodu.
Takže to má být spíše podněcování než krmení, kilo cukru na včelstvo a týden nebo 14 dní, a jeho cílem není dodat vlastní zásoby pro včelstvo, ale udržovat včely v na snůšku "nadrženém" stavu, kdy okamžitě, jak se zlepší počasí a v přírodě je nabídka, vyletí a využijí tak každou hodinu. To právě hladovějící včelstva nedělají, těm to trvá nějakou dobu, den, dva dny, než na nabídku sladiny v přírodě zareagují.

Zdravím Karle,
Jsou přednášky, které obírají o čas a jsou destruktivní a jsou přednášky, co ti dají mnoho. Uvedu příklad. Jedna přednáška P.Vydry mi dala tolik, co by mi nedalo ani 10 přednášek jednoho jiného učitele včelařství. To stejné je s učiteli Sedláčkem a Blechou. Ti chlapi už mají něco za sebou a za sebe mohu říci, že jsou dobří. Tak dlouho do mě přátelé Blecha a Vydra hučeli, že jsem nakonec zakoupil r.m 37/30 a budu mít druhou r.m na chalupě. Vyzkouším ji s mírou 39/24. 30 ková výška je pro včely pro zimování lepší, oba to tvrdí a tak to zkusím. Zatím jsem se nesetkal s jediným renomovaným včelařem, který praktikuje předjarní krmení cukerným roztokem. Navíc já si myslím, že pokud dám včelstvu 25 kilo zásob na zimu, nemusím nyní řešit v předjaří problém s nedostatkem zásob. Na včelách se šetřit nevyplácí. Zrovna nyní mi napsal jeden včelař se středním provozem včel to samé, co jsem kolegini Aleně napsal já. Medocukrové těsto, medný roztok s vodou v poměru 1:1 a nebo invert zakoupený v obchodech včelařských potřeb. Pokud kolegině Alena chce zakrmit cukerným roztokem, je to její rozhodnutí, já ale takový kaskadér nejsem. Sama pozná, zda ji zimní generace včel rychleji odejde, nebo ne. Taky kolikrát používám selský rozum pro chov včel, ale vyslechnu si i názory starších zkušených vlků.

Docela by mě na toto téma zajímal názor Přítele Josefa Křapky, A. Turčániho, G. Pazderky, B. Gruny.
Zdraví P.S

>Docela by mě na toto téma zajímal názor Přítele Josefa Křapky, A. Turčániho, G. Pazderky, B. Gruny. Zdraví P.S<
------------------------------------------------------------
Jarní podněcování je z hlediska dnešního pohledu na chov včelstev zbytečné. Je však poslední záchranou před smrtí hladem pokud je včelstvo se zásobami na štíru. Je to však také otázka používaného úlového systému a metodiky chovu. Nicméně z dnešního pohledu na otázku chovu je nutno včelstvu zabezpečit již v podletí dostatek zásob pro zimování a jarní rozvoj. Jak? I na to se názory různí. Zimování na medu, zimování na cukru, invertu ... Co se týče délky a výšky rámku, má každá rámková míra své výhody a nevýhody a souvisí i s pracností metodiky chovu. Včelám to je jedno, za předpokladu zachování včelí mezery. Ruce však více či méně bolí včelaře. A přijdou dnové, kdy .... Nevěříte ??
JK

Přísun sladiny do včelstva vždy rozvine v porovnání s lidskými
hodnotami "ekonomicko-sociální inflaci". Tz, že se musí vědět, co se
vlastně děje a proč se tak má dít. Podněcování je potřebné pro některé
samoprodukty ve včelařství jako chov matek, mateří kašička, oddělky.
Když opomenu špatné a amatérské přístupy jak se podněcovat určitě
nemá, jako často propagované podkládání medných zásob před očekávanou
silnější snůškou, krmení místo podněcování, nevhodný poměr, atp, tak
podněcování lze provádět několika velmi známými způsoby.(vznik
rojovky, opotřebení létavek)

"Mednými zásobami
Dodáním podněcovacího sirupu
Těsty, pyly, náhražky pylů, atp"

Proč podněcovat a proč nepodněcovat? Nepodněcuje se většinou v pořádku
zazimované včelstvo. Doplňování částečně vyloupeného včelstva znamená
chybu v šíření špatných genů potomstva matky a vůbec mne takového
včelstva není líto jestli uhyne. Pokud zachraňovat, tak záložními
mednými plásty.

Včelař, který neumí podněcovat nebo zacházet se sirupy a soušemi by
neměli raději vůbec včelařit, tvoří takto často ohniska loupícího
vzruchu na stanovišti a tak se v souvislostech může dále snadno šířit
parazitózy, viry, bakteriózy, ... .

"Podněcováním není vystavení sladiny v exterieru. Podněcování není
vystavení souší kolem úlů. Tomu se říká a je to, prasárna včelaře."

Podněcovat sirupem na jaře jen proto, že mám záměr dělat oddělky,
kašičku, matky. Jinak když neumí včelař včelařit a musí každé jaro
dodávat zásoby, nepatří takovým včelařům ani včely, ani cukr do ruk.


_gp_






.............
10.4.10, Pavel Streit <streit.p/=/email.cz>:

> Docela by mě na toto téma zajímal názor Přítele Josefa Křapky, A.
> Turčániho, G. Pazderky, B. Gruny.
> Zdraví P.S
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Těmi sklenicemi 3,5l krmím už desítky let a desítky let se na ně prodávají prosakovací víčka právě pro tento účel, takže to není něco nového.. A včely jsou spokojené, i když někdy jim musím dávat 4 sklenice najednou (pochopitelně jen těm, u kterých je jistota, že to odeberou do 3 dnů), protože to mám k nim daleko.
Problém bude asi v tom, že včely nečtou stejné knihy, jako my.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of KaJi
Sent: Friday, April 09, 2010 11:17 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: spot?eba zimn?ch z?sob

Pavel Streit
No, netvrdím, že by tím, že včely odeberou cukerný roztok musely hned kolabovat, ale jejich život jim to o něco jistě zkrátí. Píše se o tom v mnoha knihách.
-------------------
No já mám doma knihu, od několika renomovaných autorů, kde důtazně varují před krmením z 3,5litrových sklenic, což se prý v poslední době začíná zkoušet. Že se včely sedřou a nevyzimují.
To že někdo někde něco napsal, neznamená že je to pravda.
To je stejné jako s vaší metodou. Neporovnával jste jí s jinou. A víte že je nejlepší.

DObré je vědět.
To se vezme dvacet včelstev tak a dvacet naopak a po pár letech se začne tušit.

Pro včelu je všechno práce, a že práce huntuje tělo je známo dlouhou dobu.
Tak nějak si myslím, že vznikla ta tvrzení o zkracování života včel sacharozou. Kolik procent jí je v nektaru co teď včely nosí? 50%?
O tom, jak štěpení sacharozy zkracuje život včely bych si docela rád početl. Tedy jak to kdo zkoušel a k čemu došel.
Podle mě k tomu, co říkávala moje babička:"Všeho s Mírou!".
:-)
No a pokud někdo zkoušel jak dlouho vydrží včely hladovět a jak dlouho štěpit sacharozu, dovolím si odhadnout výsledek pokusu. Na cukru vydrží včely déle než o hladu.
:-)
Karel

Pan Šroll má pravdu, zase jen pro inspiraci, 2 roky zpět jsem vyměnil sklenice z důvodu křehkosti a náročnosti na prostor a mytí za lavory čtvercového tvaru (cca 40*40cm) z Globusu o objemu 15 litrů. Jsou štosovatelné, trochu slámy a dvě návštěvy včel a je nakrmeno a mám včelky možná déle než pan Streit a stále zimuji celkem úspěšně.
Už jsem toho napsal až moc, musím zpět k práci...
Ať nám to bzučí! V Budapešti mandloně v plném květu, třešně rozkvetlé ale zima cca 8st.déšť.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: spot?eba zimn?ch z?sob
> Datum: 13.4.2010 10:48:03
> ----------------------------------------
> Těmi sklenicemi 3,5l krmím už desítky let a desítky let se na ně prodávají
> prosakovací víčka právě pro tento účel, takže to není něco nového.. A včely jsou
> spokojené, i když někdy jim musím dávat 4 sklenice najednou (pochopitelně jen
> těm, u kterých je jistota, že to odeberou do 3 dnů), protože to mám k nim
> daleko.
> Problém bude asi v tom, že včely nečtou stejné knihy, jako my.
> Pepa
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of KaJi
> Sent: Friday, April 09, 2010 11:17 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: spot?eba zimn?ch z?sob
>
> Pavel Streit
> No, netvrdím, že by tím, že včely odeberou cukerný roztok musely hned kolabovat,
> ale jejich život jim to o něco jistě zkrátí. Píše se o tom v mnoha knihách.
> -------------------
> No já mám doma knihu, od několika renomovaných autorů, kde důtazně varují před
> krmením z 3,5litrových sklenic, což se prý v poslední době začíná zkoušet. Že se
> včely sedřou a nevyzimují.
> To že někdo někde něco napsal, neznamená že je to pravda.
> To je stejné jako s vaší metodou. Neporovnával jste jí s jinou. A víte že je
> nejlepší.
>
> DObré je vědět.
> To se vezme dvacet včelstev tak a dvacet naopak a po pár letech se začne tušit.
>
> Pro včelu je všechno práce, a že práce huntuje tělo je známo dlouhou dobu.
> Tak nějak si myslím, že vznikla ta tvrzení o zkracování života včel sacharozou.
> Kolik procent jí je v nektaru co teď včely nosí? 50%?
> O tom, jak štěpení sacharozy zkracuje život včely bych si docela rád početl.
> Tedy jak to kdo zkoušel a k čemu došel.
> Podle mě k tomu, co říkávala moje babička:"Všeho s Mírou!".
> :-)
> No a pokud někdo zkoušel jak dlouho vydrží včely hladovět a jak dlouho štěpit
> sacharozu, dovolím si odhadnout výsledek pokusu. Na cukru vydrží včely déle než
> o hladu.
> :-)
> Karel
>
>
>

Těmi sklenicemi 3,5l krmím už desítky let a desítky let se na ně prodávají prosakovací víčka právě pro tento účel, takže to není něco nového.. A včely jsou spokojené, i když někdy jim musím dávat 4 sklenice najednou (pochopitelně jen těm, u kterých je jistota, že to odeberou do 3 dnů), protože to mám k nim daleko.
Problém bude asi v tom, že včely nečtou stejné knihy, jako my.
Pepa
-----------------
Na vysvětlenou -použil jsem to, jako argument proti tvrzení že něco je pravda protože se to přednáší a píše.

Ta knížka je z roku asi 1970 - a slouží mi jako důkaz, že dokud se to nevyzkouší, ani tři povídání nic nepotvrdí.
Stejně jako teoretické povídání, o zkrácení života včel při jarním krmení hladovějích včel.

Karel

Jinak sklenic jsem pokusně dával i 6 - to se vejde do Langstrotha. A v kontejneru se slámou standardně, pokud je třeba asi 16litrů.
No a sklenice asi naplním medem a prodám. Jsou pěkné, ale zabírají místo a občas jsou z nich střepy. Takže leda tak pro krmení oddělků v nástavkách s přepážkou.

Já krmil na podzim 4x3L sklenici cca 10kg cukru a ted měli ještě skoro půl ůlu zásob

Zdravím,
pokud Alenonení vlastní med, což je chyba včelaře, měli by brát cukr 1:1 ne koncentrovanější. Už jsem ho také v minulosti musel dát, teorie o rychlejším odchodu zimních včel je filozofie. V dané situaci pokud nebudou mít zásoby velmi rychle mohou padnout. Problémem je aplikace. Nejlepší výsledky jsem měl s rámkovými krmítky, pokud nejsou, je dobré alespoň dávat meší láhl¨ve na strop a uteplit je, roztok dát vlažný až teplý. Vzhledem k tomu, že by třešeň měla kvést cca za 14 dní viděl bych to tak na 1-2 kg cukru do rozkvětu třešní,p okud bude hezky už z třešní si pro sebe přinesou a máte vyhráno...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Alena <alena.stara/=/seznam.cz>
> Předmět: spot?eba zimn?ch z?sob
> Datum: 09.4.2010 13:58:28
> ----------------------------------------
> Má někdo podobné zkušenosti? Čím to je?
> Mám 17 včelstev v nadmořské výšce cca 530 m. Úly mám nástavkové, míry 39x24
> zateplené i nezateplené a nízkonástavkové 2/3 Langstrothy. Při nedávné
> prohlídce jsem zjistila, že v úlech 39x24 (zateplených i nezatelpených)
> mají včely zásob dostatek, ale v Langstrothech jsou téměř na suchu. Všechna
> včelstva mají zasíťované dno a dostaly stejné množství cukru. Toto zjištění
> platí pro kmenová včelstva i pro loňské oddělky, takže nemůže hrát roli
> síla včelstva. Každému hladovému včelstvu jsem do úlu napatlala cca 1 kg
> medu ze železných zásob, ale nevím, co dál. Vlastní med už nemám, cizí
> nechci použít. V přírodě zatím nic moc - začínají jívy. Budou brát cukerný
> roztok?
>
>
>

Problémem je aplikace. Nejlepší výsledky jsem měl s rámkovými krmítky, pokud nejsou, je dobré alespoň dávat meší láhl¨ve na strop a uteplit je, roztok dát vlažný až teplý.
-----------------
Nebo nalít roztok do souší. To hlavně u slabších včelstev.
Př.Zdeněk DUkát popsal kdysi ve Včelarskenoviny.cz jak na to použil misku na vývolávání fotografií.

No já to na souš leji pomalu z menší výšky, protože dávám roztok 1 ku 4 - tak mi nějaká kapka může uletět vedle, nezchudnu.
:-)

Karel

Každému hladovému včelstvu jsem do úlu napatlala cca 1 kg medu ze železných zásob, ale nevím, co dál. Vlastní med už nemám, cizí nechci použít. V přírodě zatím nic moc - začínají jívy. Budou brát cukerný roztok? Alena

Vlastne ste urobili to najlepšie čo Ste urobiť mohla, ak bude dobré počasie meškať, tak si od včelára prikúpte med, nahrejte na 40°C a vlejte do buniek plástu a vložte ho ku včeliemu chumáču. To sa dá aj pri menej vhodnom počasí, vlastne im doplníte "kurivo" energiu, ktorú hneď využijú na zvýšenie teploty vo včelstve.

To isté, môžete urobiť i s cukrovým roztokom v pomere 1:1 a ten teplý 35°C pomocou hadičky opatrne naplniť do prázdneho plástu a vložiť ho ku chumáču včiel. Ešte teplý sacharózny roztok včely invertujú na ovocný a hroznový cukor. Včelám sa tým neskráti markantne život, ten tak či tak sa ich život prirodzene kráti a nové mladé včely ich nahradia. Spôsob som použil v praxi.

Je to lepšie riešenie, ako ich nechať hladovať a prípadne uhynúť. Na túto jeseň-podzim si dajte viac záležať a zimné zásoby včas doplňte na skutočných 15-16 kg, na čo potrebujete min-18-19 kg repného cukru, včely totiž aj pri spracúvaní zásob časť cukru "spotrebujú". Pri podávaní teplého roztoku je to asi 0,1 kg na 1 kg cukru, pri podávaní zásob so studenou vodou, je to až 0,25-0,3 kg z 1 kg cukru, každá práca niečo stojí, ani včely to nemôžu urobiť bez zadarmo. Práve preto sa veľa včelárov čuduje po zimnej prestávke keď nachádzajú vo včelstvách minimálne zásoby.

No,já myslím, že kromě vysloveně horských oblastí, až přestane současné vlhké a studené počasí, za pár dní už všude bude snůška v přírodě. Takže zbývá, aby včelky přežily těch pár dní.
Co se týká řepného cukru dávaného včelám, včely zpracovávají jakoukoliv získanou sladinu zhruba stejným způsobem. Stejně zpracují nektar přinesený z přírody jako přidaný cukr. Takže v obojím případě se opotřebují stejně. Nemá tedy cenu provádět kolem přikrmování na jaře nějaké složité tanečky. Jediný rozdíl je v tom, že z jarní přírody včely donesou menší množství sladiny, řekl bych tak denně desetiny kilogramů za asi 2 - 4 hodiny největšího tepla kolem poledne a po zbytek dne a noci potom sladinu zpracují a potom odpočívají. To je režim, na který jsou zvyklé a který umí nejúsporněji. Takže při krmení se hlavně musí dodržet podobný režim, dávat jim to po troškách. Ne zaplnit velkooblemové krmítko 5 litry roztoku jako jednu dávku na 14 dní. Já používám na krmení miskové krmítko - miska položená na rámcích a shora zateplená a zdá se, že toto krmítko, když použiji menší misky, se docela dobře hodí i na jarní podněcování.
Co se týká krmení na zimu, uváděné množství 8 - 15 kilo musí být v úlu při prohlídce někdy ke konci září a na začátku řijna. Dříve to nemá moc velký smysl, protože zásoby mohou do září hodně ubýt plodováním nebo loupením nebo naopak včely mohou přinést zásoby navíc právě z loupeže nebo i z nějaké podzimní snůšky. Od října se zásoby včel už mění minimálně.

Takže při krmení se hlavně musí dodržet podobný režim, dávat jim to po troškách. Ne zaplnit velkooblemové krmítko 5 litry roztoku jako jednu dávku na 14 dní.
------------------
A vzpoměl jsme si na jeden způsob, kterým jsme kdysi zkoušel význam jarního napájení - mě tam vadilo to částečné rušení včelstev a částečné narušení tepelné izolace těmi klasickým krmítky.

Vzal jsem malou PET láhev od dětské limonády - asi 1/4litru, provrtal víčko, strčil do něj plast.trubičku - asi průměr 8mm a na konec nacpal trochu molitanu. Když jsem to naplnil, tak to nevytékalo. A strčil do očka. Šikmo -shora asi 45st. Láhev jsme zavěsil do drátu tvaru U, konce připevnil k víku. Včely to poměrně pomalu odebíraly. V případě cukru bych to očko asi ucpal ještě molitanem, aby tam nelétaly cizí včely.
Celé by se to dalo zateplit ještě návlekem co používají topenáři na trubky. Tedy asi nějaká 80průměr. Ale myslím, že ten konec stačily trochu ohřívat.

Zatím mě to s těmi rámkovými krmítky vychází tak, že je to pro opravdu silná včelstva a nesmí být moc velká zima.
Ale já jsem v oblasti, kde teprve teď začne trochu přínos nektaru. Takže si letos takto hraji, chci začít co nejdřív s chovem matek, tak zkouším, jestli to včelstva popostrčí.
:-)

No a z těch v pokusu se po odchlípnutí folie line ta sladká a vlhká vůně jako když už jede snůška.

No uvidím.

Karel

"A vzpoměl jsme si na jeden způsob, kterým jsme kdysi zkoušel význam jarního napájení - mě tam vadilo to částečné rušení včelstev a částečné narušení tepelné izolace těmi klasickým krmítky.

Vzal jsem malou PET láhev od dětské limonády - asi 1/4litru, provrtal víčko, strčil do něj plast.trubičku - asi průměr 8mm a na konec nacpal trochu molitanu. Když jsem to naplnil, tak to nevytékalo. A strčil do očka. Šikmo -shora asi 45st. Láhev jsme zavěsil do drátu tvaru U, konce připevnil k víku. Včely to poměrně pomalu odebíraly. V případě cukru bych to očko asi ucpal ještě molitanem, aby tam nelétaly cizí včely.
Celé by se to dalo zateplit ještě návlekem co používají topenáři na trubky. Tedy asi nějaká 80průměr. Ale myslím, že ten konec stačily trochu ohřívat. "

No, uteplené krmítko, co jsem vyvinul pro pozdní krmení včelstev na podzim se taky docela dobře hodí na jarní podněcování včelstev. Můžu použít jakoukoliv plochou misku pod květináč nebo i jinou plochou misku dostatečně pevnou, aby vydržela tlak filcových či podobných uteplivek, od objemu 0,3-0,5 litru po velké 2 - 3 litrové misky. Malé mističky se hodí i nad slabá včelstva, protože objem malé mističky hned nad plodem i slabé včelstva na jaře s malým množstvím plodu dokáže udržet v teple. Napájení vodou jsem ale nezkoušel a ani to zatím nemám v úmyslu.

Děkuji Vám i všem ostatním za cenné rady. V pátek dostaly placku medocukrového těsta, další jim případně dodám. A snad se brzy oteplí a něco pořádného vykvete.
Jen bych chtěla dodat, že v srpnu dostaly 20 kg - všechny. V 39x24 není jediný problém. Langstrothy zkouším, chtěla bych je z mnoha důvodů (hlavně nižší hmotnost a možnost s nimi sama manipulovat), ale vyšší spotřeba mne zaskočila. Pořád mi nejde do hlavy, proč v tenkostěnných 39kách zásoby mají a tenkostěnných Langstrothech ne.

"Děkuji Vám i všem ostatním za cenné rady. V pátek dostaly placku medocukrového těsta, další jim případně dodám. A snad se brzy oteplí a něco pořádného vykvete.
Jen bych chtěla dodat, že v srpnu dostaly 20 kg - všechny. V 39x24 není jediný problém. Langstrothy zkouším, chtěla bych je z mnoha důvodů (hlavně nižší hmotnost a možnost s nimi sama manipulovat), ale vyšší spotřeba mne zaskočila. Pořád mi nejde do hlavy, proč v tenkostěnných 39kách zásoby mají a tenkostěnných Langstrothech ne."
---------------------------------
---Langstrothy zkouším---
také je zkouším, docela hodně cukru včelky spotřebovaly na stavbu nového díla (přesypal jsem je na mezidtěny) a další spotřeba navíc nastala díky novým matkám, které usilovně plodovaly. Možná by to mohlo být příčinou nedostatku zásob ve Vašich Langstrothech.
Těší mě, že se Vám podařilo nedostatek zásob nějak vyřešit.

Přeji všem dobrý den.V mých Dadantech není taková spotřeba cukru,dávám jim "jen"12 kg.Není to z důvodu,že bych na včelkách chtěl"šetřit,abych měl na pivo apod",ale proto že větší dávky cukru už jsou zbytečné,včelky v pohodě přečkají zimu a na jaře obyčejně řeším,co se zbylými zásobami,aby se mi nedostaly do jarního medu.Protože-

Během celého roku nevytáčím z plodiště z vysokých rámků,vyjímečně odtáčím jen v případě silných nárazových snůšek,kdy včely zanášejí sladinou naprosto vše,med se nachází i v můstcích mezi nástavky,dokonce i pokud tam jsou matečníky,tak i v nerovnostech na jejich povrchu.Kdybych to neudělal,matka by neměla kam klást a včely by se buď později vyrojily nebo zeslábly.Jinak je pro mě plodiště tabu.

Veškeré mezistěny nechávám stavět jen,když je snůška,ne v době krmení.

Rovněž i výměny matek provádím pokud možno raději dříve,aby pozdě přidávané matky silně neplodovaly až do pozdního podzimu.Vyjímku tvoří jen.pokud potřebuji vyzkoušet dcery od nové inseminované matky.

Úly mám tenkostěné,ale na druhou stranu je fakt,že včelařím v teplejší poloze na podřipsku.Jako v každém podnikání i chov včel je potřeba provozovat racionálně,abych na svém koníčku a vedlejším povolání neprodělával,proto i toho cukru včelám dávám jen přesně tolik,kolik potřebují,úhyn hladem už dlouho nepamatuji,ani jarní krmení nebo podněcování neprovádím,zatím nebylo třeba.
Pavel.

Díky za střízlivý příspěvek, který tu již dlouho chyběl. Takto včelaří 90% včelařů, co znám. Jen tady to vyzní jako extrém či menšinový názor.

Ano, stručně a jasně popisujete to, co dělám také a s námi většina včelařů, jak píše př. Holub.
Zkoušení nových úlů s jinou rámkovou mírou je ale něco úplně jiného. Metod přechodu je hodně, a ne vždy mají včely v novém úle vše postaveno do července. Zrovna tak je to s matkou. Pokud ji chcete koupit, musíte si počkat, až bude. Loni se v květnu ochladilo na několik týdnů a některým chovatelům to pěkně zanotalo plány.
Nechci tvrdit, že je to zdroj problémů se zásobami v nových úlech paní Aleny, ale pokud na Langy přecházela v loňském roce, je to pravděpodobná možnost.

No, já jsem loni krmil od cca poloviny srpna. Do konce září asi 6 - 8 kilo a do zimy, v říjnu a listopadu asi 4 další kila. Ke konci září měly včelky tak 10 - 15 kilo, rozdíl donesly za srpen a září z přírody.....
Jedněm včelám jsem nechal přepracovat starý med. To dělaly do začátku října. Z starého medu jim na začátku října zbylo tak 2 kila v zaplodovaných plástech plus jim byly přidány zpracované zásoby z ostatních včelstvech asi 6 kilo na 4 plástech 39x24 plus byly ještě dokrmeny do zimy dalšími 6 kily. A ty měly na jaře určitý nedostatek zásob, jen asi 4 - 5 kilo.....

"Zkoušení nových úlů s jinou rámkovou mírou je ale něco úplně jiného. Metod přechodu je hodně, a ne vždy mají včely v novém úle vše postaveno do července. Zrovna tak je to s matkou. Pokud ji chcete koupit, musíte si počkat, až bude. Loni se v květnu ochladilo na několik týdnů a některým chovatelům to pěkně zanotalo plány"

Mé zkušenosti s přechodem z 39x24 na Dadanty 44,8x28,5 jsou staré už cca 6 let,ale převádění jsem prováděl tak,že jsem jednoduše vzal jen horní loučky s rámku Dadantovy míry a plodištní rámky 39x24 na ně přidrátoval a postupně je během sezony prokládal mezistěnami Dadantu.Když už byla většina mezistěn vystavěna a zakladena,tak jsem rámky 39x24 převěsil nad mřížku do normálního nástavku původních úlů,které byly jen mírně upravené,aby to šlo zkombinovat k sobě.Překládaní u mě trvalo 2 roky,protože ještě následující rok jsem neměl dostatek díla do nízkých medníkových nástavků,tak jsem ještě použil do medníků 39x24.Přesýpání na mezistěny se mi zdálo jako příliš radikální.
Máte pravdu,že loňská chovná sezona nebyla ideální,nicméně začátek byl poměrně slibný.Sám provádím výměnu matky většinou zralým matečníkem,které se dají získat jednodušeji,než oplozenou výběrovou matku,nevýhodou je jen osobní odběr na stanovený čas,protože matečníky se nedají zasílat poštou.Pokud se některý matečník nepovede,tak mám pro jistotu rezervu v několika oplodňáčcích.Vím,že každý matky nechová,ale včasné objednávky zajistí i relativně včasné dodávky a pro chovatele matek není takový problém matečníky"udělat",s oplozenými matkami je podstatně víc práce.Další nevýhoda matek vylíhlých a spářených na místě je ta,že se nám ta matka spáří s trubci jednak našimi a jednak s trubci okolních chovatelů,takže geneticky je matka z matečníku z některého chovu hodnotná jen zpoloviny.
S pozdravem Pavel.

To co popisujete je jedna z možností, jak přejít. teď je otákou, jak to provedla paní Alena. Bez jejího vyjádření to nerozlouskneme. Možná včelky do langů stěhovala už předloni, nebo do nich dala koupené oddělky. Pak by moje teorie byla o ničem.

Máte pravdu,nicméně já být na místě paní Aleny,asi bych zvolil trochu pracnější způsob pro včelaře,ale ten nejšetrnější pro včely.Od včel 39x24 bych si"vypůjčil"jen tolik plástů se zásobami,aby mi na každý lang vyšel jeden,zafixoval horními latičkami,odvíčkoval jednu stranu a tento vložil do langu odvíčkovanou stranou vedle plodu(vycházelo by to přes dva nástavky),na tu chvilku by jim to bodlo,po první snůšce bych je vyndal.Včelky by nemusely nic invertovat a rychleji bych se zbavil cukerných zásob.
S pozdravem Pavel.

Děkuji Vám i všem ostatním za cenné rady. V pátek dostaly placku medocukrového těsta, další jim případně dodám. A snad se brzy oteplí a něco pořádného vykvete.
Jen bych chtěla dodat, že v srpnu dostaly 20 kg - všechny. V 39x24 není jediný problém. Langstrothy zkouším, chtěla bych je z mnoha důvodů (hlavně nižší hmotnost a možnost s nimi sama manipulovat), ale vyšší spotřeba mne zaskočila. Pořád mi nejde do hlavy, proč v tenkostěnných 39kách zásoby mají a tenkostěnných Langstrothech ne.

Langstrotem to nebude.Mám 3/4 langy a od 2-12srpna dostali 12kg.Po 15 září ještě 3kg.Koncem října přestaly plodovat.Zimovaly na 2-3 nástavcích a každé včelstvo si uložilo zásoby jak chtělo.27.3 měli všechny mezi 8-10kg zásob.Jen jedno včelstvo se roztrhlo a 1/3 zůstala ve spodním nástavku a uhynula i když byla obklopena zásobami.Ostatní přešly i s matkou nahoru k dalším zásobám a přežilo.Nasadil jsem je na další včelstvo.Dnes při kontrole má zavíčkované dva matečníky na tichou výměnu a další dva nezavíčkované.Zajímavé je,že předloni dostaly 18kg a tři včelstva měla co dělat aby vydržela,ostatní zásob měla na přežití do jara.

Dnes při kontrole má zavíčkované dva matečníky na tichou výměnu a další dva nezavíčkované. Z.B.

Myslím si, že ide o omyl z vašej strany (i keď všetko je možné), pretože jar nie je pre tichú výmenu M (TV) vhodná a vyskytuje sa zásadne v čase po všeobecnom rozmnožovaní-rojení (v 7-8 mesiaci). TV vždy začína novým chovom trúdov už v čase asi 10 dní pred (24 dní vývoj trúda a 10 dní na to aby bol trúd rujný) pred položením prvého vajíčka do materskej kolísky-kolébky (upravená materská miska do podoby džbánu). Nová matka sa liahne na 16 deň a rujnou sa stáva o 6_8 dní. Všetko do seba zapadá

Na jar ak včelstvo začne ošetrovať MB, vždy ide o rojenie včelstva, no v tomto čase skôr môže ísť skôr o náhradný chov po náhodnej strate matky. Preto navrhujem znovu kontrolu včelstva na prítomnosť plodu - hlavne vajíčok a mladých larvičiek.

Zdravím Aleno, super s tou plackou. Jinak pokud chcete nižší rámkovou Adamcovu míru, než je 39/24, doporučuji r.m 39/17 a 39/15, tyto míry zajisté s celými N unesete. Já se chystám vyzkoušet i r.m 39/17, nyní jsem statný mladý udatník, ale to nebude navěky, takže i zde je cesta. Jinak od včerejška mám kromě r.m 39/24 i r.m 37/30 (čechoslovák)
Zakoupil jsem 5 kusů 3 roky nových úlů se sítovaným podmetem. V N ale nejsou větrací očka, ty ale dořeším. Tak dlouho mě na 30kovou šířku př.učitelé včelařství Vydra a Blecha ukecávali, až tedy do toho jdu. Ale NN jsou pro mě pro budoucnost jistě to nejlepší. Už kvůli tomu, že jsou lehčí a s věkem sil ubývá. Zdraví P.S

Letošní vyšší spotřebu zásob (600n.m.) mohu potvrdit. Testuji tam matky F1. Vámi uvedené množství zásob na zimu by mělo být dostatečné. Loňský rok byla silná melecitózní snůška a ne všechny včelstva se s ní vyrovnala stejně. Některá včelstva zůstala po ní slabá, pak to dohánějí pozdním plodováním a tím vyšší spotřebou zásob. Mohou to být i vlivy genetické. V délce a výšce rámků bych problém neviděl. Stejně budete včelařit v těch úlech, které jsou Vám sympatičtější. Včelsta s kvalitními matkami by měla i v těchto podmínkách vydržet zimu s menší spotřebou zásob.

Zdravím vás p.Václavík,

"Včelstva s kvalitními matkami by měla i v těchto podmínkách vydržet zimu s menší spotřebou zásob"

Na kvalitu matky se ale nedá spolehnout. Já mám též matky F1 z prošlechtěného chovu a mohu vám sdělit, že kdybych svým matkám dal pouze 20 kg zásob, zřejmě by to nedopadlo dobře. Dávám jim tedy 25 kilo zásob a mám jistotu, že mi zimu a nestálé předjarní počasí ustojí. Včelař by se podle mého názoru měl naučit dát včelám na zimu krmení více a nešetřit, potom by nemusel řešit takové věci, jako je nouzové krmení v předjaří a riziko hladovění včel. Myslím si, že včely včelaři podávají takové výkony, že včelař utrží za sezónu dostatek prostředků za prodej medu, že je jeho povinností svým včelkám dát více, než je minimum zásob, tím jim tak poděkovat za vykonanou práci. Pokud ovšem danému včelaři prostředky z prodeje medu a práce včel neslouží jen k jeho obohacení, napřilepšenou vnoučatům, či na mariáš do hospody a pivo. Pak se nemůže nikdo divit, že včelky hladovějí. To ale určitě není případ př. kolegyně Aleny.Zdraví P.S

Souhlasím s Vámi,p.Streit. Měl jsem jen u F1 připsat "matky z prošlechtěných chovů tzv. spíše do druhé snůšky". Ty mají nišší spotřebu zásob, a je-li příznivý rok, využijí i snůšku první, pokud se tam nějaká vyskytuje. Na matky se spolehnout dá, ale nic není stoprocentní a ve včelařství zvlášť.

. Spotřeba zásob je závislá na množství včel a čím silnější včelstvo, tím je větší spotřeba např. rušením. Snadněji vytvoří potřebnou teplotu pro plodování, a mají rychlejší rozvoj s menší spotřebou.
V první řadě snižovat pracnost včelám a na druhé straně je teprve včelař, který má zrovna problémy se zvedáním.To je ale naopak snadno řešitelné a včelař nese zodpovědnost. Rušení včel zásahy nebo ptáky, počasí a další faktory mají vliv na spotřebu. Včelstva rozšiřujeme bez zásahů shora dolů. Na obrázku z dnešního dne, mají ještě dost prostoru ve druhém spodním nástavku. Možná do vytáčení, záleží na počasí, nebudu muset zasahovat. http://leteckaposta.cz/143573037
Někteří včelaři potřebují na stejné množství medu ještě více jak 2× tolik rámků, úlů či nástavků včetně práce.Potom nezvládají obměnu rámků.
Je zajímavé sledovat a porovnávat na videu menší matky s velkými. Malé jsou pohyblivější po rámcích a rychlejší při krmení a kladení. Sbírám zkušenosti.
B.V.

> . Spotřeba zásob je závislá na množství včel a čím silnější včelstvo, tím
> je větší spotřeba např. rušením. Snadněji vytvoří potřebnou teplotu pro
> plodování, a mají rychlejší rozvoj s menší spotřebou.

Tak jak je to, maji silnejsi vcelstva vetsi spotrebu nebo mensi?

Diky T.H.

Tak jak je to, maji silnejsi vcelstva vetsi spotrebu nebo mensi?

Diky T.H.

___________________________________________________________


Silnější včelstva mají větší potřebu zásob v absolutním množství (to, co včelstvo celkově spotřebuje). Relativní spotřeba (přepočteno na určitý počet včel) je u nich menší. Silnější včelstva mají silnější izolační schopnosti chumáče a hospodárnější rozvoj i plodování (sice absolutní rozvoj mají větší, ale relativně se rozvíjejí málo… k výchozímu počtu včel se vychovává méně plodu, ale o to kvalitnější včely při tom vznikají).

Tolik z teorie. A teď by bylo dobré, kdyby k tomu někdo dodal ještě praxi. :-)

S pozdravem M. Václavek

PS
V pátek jsem nasazoval „medníky“, rozšiřoval, rotoval a vkládal dva stavební rámky. Včelstva plodují už přes 3 NN (odhadem 20 000 – 30 000 buněk plodu). Tento týden začínají růst (intenzivní plodování začalo cca před 25 dny). Rozkvétají meruňky a javory, tedy definitivně začíná hlavní snůška. Toto není opožděný apríl :-)

//\/\\//

Je to lepšie riešenie, ako ich nechať hladovať a prípadne uhynúť.
Na túto
jeseň-podzim si dajte viac záležať a zimné zásoby včas doplňte na
skutočných 15-16 kg, na čo potrebujete min-18-19 kg repného cukru,
včely
totiž aj pri spracúvaní zásob časť cukru "spotrebujú". Pri podávaní
teplého
roztoku je to asi 0,1 kg na 1 kg cukru, pri podávaní zásob so studenou
vodou, je to až 0,25-0,3 kg z 1 kg cukru, každá práca niečo stojí,
ani
včely to nemôžu urobiť bez zadarmo. Práve preto sa veľa včelárov
čuduje po
zimnej prestávke keď nachádzajú vo včelstvách minimálne zásoby.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "a.tur?áni" <anton.turcani/=/gmail.com>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: spotreba zimnich zasob
Datum: 11.4.2010 - 7:38:15

> Každému hladovému včelstvu jsem do úlu napatlala
> cca 1 kg medu ze železných
> zásob, ale nevím, co dál. Vlastní med už nemám,
> cizí nechci použít. V
> přírodě zatím nic moc - začínají jívy. Budou
> brát cukerný roztok? Alena
>
> Vlastne ste urobili to najlepšie čo Ste urobiť mohla,
> ak bude dobré počasie
> meškať, tak si od včelára prikúpte med, nahrejte
> na 40°C a vlejte do buniek
> plástu a vložte ho ku včeliemu chumáču. To sa
> dá aj pri menej vhodnom
> počasí, vlastne im doplníte "kurivo" energiu, ktorú
> hneď využijú na
> zvýšenie teploty vo včelstve.
>
> To isté, môžete urobiť i s cukrovým roztokom v
> pomere 1:1 a ten teplý 35°C
> pomocou hadičky opatrne naplniť do prázdneho plástu
> a vložiť ho ku chumáču
> včiel. Ešte teplý sacharózny roztok včely invertujú
> na ovocný a hroznový
> cukor. Včelám sa tým neskráti markantne život,
> ten tak či tak sa ich život
> prirodzene kráti a nové mladé včely ich nahradia.
> Spôsob som použil v
> praxi.
>
> Je to lepšie riešenie, ako ich nechať hladovať
> a prípadne uhynúť. Na túto
> jeseň-podzim si dajte viac záležať a zimné zásoby
> včas doplňte na
> skutočných 15-16 kg, na čo potrebujete min-18-19
> kg repného cukru, včely
> totiž aj pri spracúvaní zásob časť cukru "spotrebujú".
> Pri podávaní teplého
> roztoku je to asi 0,1 kg na 1 kg cukru, pri podávaní
> zásob so studenou
> vodou, je to až 0,25-0,3 kg z 1 kg cukru, každá
> práca niečo stojí, ani
> včely to nemôžu urobiť bez zadarmo. Práve preto
> sa veľa včelárov čuduje po
> zimnej prestávke keď nachádzajú vo včelstvách
> minimálne zásoby.