- Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 4. 7. 2010
Re: GABON
Řekl bych, že Gabony je nutné aplikovat v souladu s postupy místní SVS. To znamená mít přehled nad tím jaké Gabony (PF,PA) se případně nasazují v té dané lokalitě. Také je dobré mít přehled nad frekvencí předepisování a používání včelaři Gabonů z minulých let. (což je ve skutečnosti nemožné) To kvůli riziku rezistence a selhání prostředku.
Gabony jsou podle jiných chovatelů dobré léčivo, ale mám, si myslím, pokročilejší zkušenosti právě v tom, jak se Gabony ukážou jako totální fiasko. K frekvenci. Fluvalinat (Gabon PF) je nutné alespoň na dva roky vynechávat, kvůli díky Bohu rychlé rotaci genů u roztoče. Neměl by být nasazován každý rok a pokud se jednou za čas nasadí, měl by se použít v tom roce zároveň s dalším přípravkem s fluvalinatem jako aerosol atp. a tak využít jeho síly. Pokud se zanedbá lokálně pauza v používání fluvalinatu a bere se každoročně, s každou indikací (vložením Gabonu do včelstva) se jde okamžitě do rizika zvýšené roztočové rezistence a úhynu včelstva či oddělku na destrukci.
Acrinathrin (Gabon PA) mi nikdy neukázal za dobu mé praxe, že by měl ten účinek, který by měl mít. Jde asi o účinný přípravek, ale nemám s ním ani já a podle zkušenstí od druhých včelařů jak s malými tak velkými chovy. Asi největší fiasko bylo, když se asi 8let opakovaně stále objednával a opakoval co si pamatuji. Nyní je poud vím u nás stop stav.
Obecně jsem Gabony po neustálých problémech odložil, protože jsem v lokalitě, kde Gabony nefungují. Snad přijsou někdy na řadu, ale pochybuji o výsledku. Loni byl naposledy použit známým včelařem co se naněj spolíhal a došel o vše. Po radě se mnou, aby si Gabon ověřil a zafumigoval když ho vytahoval, tak včelstva už byly po destrukci a shazoval fumigací desítky tisíce ks roztočů z pár tisíc včel.
SVS se již k tomu postavila podobně jako já a to i zdejší OV. OV chtěl řešení po p. Titěrovi, co tu přednášel, ten potvrdil rizika, ale nepřinesl řešení. Mluvil o možnostech používání kyseliny šťavelové, ale velmi nepřesně a spíše v teoriích.
Myslím si, že dnešním běžným řešení by měla být kyselina mravenčí v odpařovači. Škoda, že někdo nedošel s nápadem jak takové odpařovače z dostupných prostředků vyrobit. Preverze německého odpařovače byla tuším podle OVP z odpadové trubky.
Asi nejvíce důležitý je fakt, že během měsíce začne reinvaze roztočů, takže bych nasadil dlouhodobé a to s frekvencí doplnění cca 15 dnů, odpařování KM. P Dvorský by určitě takovou indikaci upřesnil, já mám jiné omezující postupy a KM zatím mám jako záložní krizové řešení. Také sledovat spad, to je správná vyučovací metodika včelaře pro zvládnutí principů základů boje proti VD.
_gp_
2010/7/4 P.Krátký <Beeforman/=/seznam.cz>: > Zdravím, Je dobré do neprodukčních včelstev (oddělků které budou zimovat) > nasadit Gabon již nyní, nebo počkat na červenec? > > --------------------------------------------------------- > > Také zdravím.Pokud už z těch oddělků neplánuješ vytáčet med nebo těžit > propolis,tak ano.Teď už se začínají tvořit zimní včely,které budou > zimovat,redukce roztočů včelstvu jen pomůže. > Ovšem také je dobré vědět,jak na tom s brouky včelstva(oddělky)jsou,je > dobré kontrolovat spad.Do 5 spadlých samiček denně by stačil formidol,nad 5 > už gabony,nad 10 už to signalizuje silné napadení a gabony nutností.Konec > června je začátek populačního růstu VD a s každou generací včel se počty > samiček VD násobí. > > Pavel >
-- ___ / __| _ _ | (_ || || | \___|\___/ ____ | _ \ __ _ | |_) / _\ | | _ /\__/_| |_|
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 45680
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |