Včelařská konference

Stačí si přečíst návod...:
http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/2008/07/gabon-pa-92-web.pdf

Cit.:
"Kontraindikace: Nepoužívá se v době, kdy je ve včelstvech přítomen konzumní med. Používáme po vytočení medu.
...
Ochranná lhůta: Med je bez ochranné lhůty, jelikož GABON PA 92 se nepoužívá v době, kdy je ve včelstvech konzumní med."
(obdobně u PF 90)

Pokud někdo používá léčivo (či veterinární přípravek) jinak než je uvedeno v návodu k použití, těžko potom může vinit výrobce, že má problémy. Taktéž nikdo neviní výrobce léků s (pseudo)efedrinem, že si z něj někdo vaří pervitin...
-----------------------

Právě proto, že ten návod znám, tak jsem se ptal na ochrannou lhůtu, když byla zmiňévána. Když je přeci běžná u veterinárních přípravků. :-)
Ale zde není šalamounsky stanovena.

A pokud by se měl návod dodržet, tak pak se nemůže Gabon plošně nařizovat, protože je možné, že se najdou včelaři co jako já dopřávají včelstvům dostatek prostoru a i kdyby chtěli, tak je nemůžou vytočit z medu. Nebo bych musel plásty, kde je 6dm2 zavíčkovaného medu a 2dm2 plodu vytočit i s plodem.

V podstatě většina metodik NN včelaření by musela být bez léčení Gabonem, pokud by se měl dodržet tento vyviňovací návod.
Takže se není co divit, když část nástavkových včelařů hledá z této "vyčůranosti" cestu ven.
Netřeba v tom hledat konfrontační útok na výrobce, který takto přistoupil k problému. Prostě si jej nepřipustil, prodává lék s návodem, který je možné dodržet tak u cc70% úlů v ČR. Víceméně jen tam, kde se používá mateřská mřížka.

O podzimním léčení a medné komoře ani nemluvím.

Nejen já v tom vidím problém, kde chybí odpovědi - exaktní - jak moc je pak ten med v příští sezoně "konzumní".

Karel

Už to začíná být zdlouhavé... a přestalo pršet.

Výrobce v návodu definoval (m.j.) kontraindikace i ochrannou lhůtu (viz. můj minulý příspěvet - citace a odkaz). Tudíž nechápu větu: "Ale zde není šalamounsky stanovena."
Polemizuješ stejným způsobem nad návodem k paralenu, brufenu, antibiotikům, ... ... ...?
Domnívám se, že ne - buď jej akceptuješ a dodržuješ, nebo vědomě či nevědomě ne.

Plošné nařizování - opět paralela:
Protestují obyvatelé měst proti plošné deratizaci třeba proto, že mají čivavu, která by se teoreticky mohla vměstnat do deratizační staničky a sežrat jed?

Nebo protestoval někdo proti plošné vakcinaci lišek třeba proto, že se bál, že by jeho děti mohly sníst návnadu? Na druhou stranu - dnes se začíná diskutovat o povinném očkování (dětí), ale až v době, kdy dané choroby přestaly být plošným problémem...

S tím souvisí problém "konzumní med" a problém NN včelaření: Přijde mi to jako diskuse pro diskusi.
Vyjměme z toho ten Gabon: vytočíš med a zakrmíš cukrem (+ něco medu zůstane jak píšeš). A ten cukr bys přeci neměl příští rok vytáčet tak jako tak.
Tak nechápu, co řešíš...?
Pokud krmíš cukrem, měl bys mít technologii takovou, abys jej příští rok nevytáčel. Třeba rotaci nástavků apod. Mřížka nemřížka, Gabon negabon.
A pokud Ti to nevyhovuje, je zde cesta biovčelaření, která nabízí alternativu.
K cukru i ke Gabonu.

Pokud jde o zmiňovanou "exatktní odpověď" - zde je potřeba laboratoř, dotaz bych tedy směřoval na D. Titěru.

Pokud budeme v diskusi pokračovat, dostaneme se k tomu, že léčiva jsou pro jednoduché použití včelaři, že spousta jich u toho nepřemýšlí, že neexistuje obor, kde se za uhynulá zvířata pro lajdáckost chovatele dostává náhrada, že dotace křiví trh, až ke vzdělání a praktickým znalostem státních veterinářů, k tomu co je a není varoamonitoring, ... ... ... Už zbývá jen úlová otázka a máme skoro všechny včelařské debatní evergreeny.
Ano, výborná témata do hospody k pivu - jen mi nějak uniká, kam by diskuse měla dospět; praktický výstup. Navíc to zde bylo již ± tisíckrát... Takže se omlouvám, ale dál se toho již účastnit nebudu.

JD

JD:
Polemizuješ stejným způsobem nad návodem k paralenu, brufenu, antibiotikům, ... ... ...?
Domnívám se, že ne - buď jej akceptuješ a dodržuješ, nebo vědomě či nevědomě ne.
-----------
Jasně že nad tím přemýšlím a čtu návod i kontraindikace.

A taky mě nikdy žádná farmaceutická společnost nenapadla, když jsem si udělal horký šípkový čaj s medem a šel se bez brufenu vypotit.
A ani když jsem někomu jinému doporučil na řeznou ránu náplast a medem místo framykoinu.

Tak jak to je s tím gabonem, můžu mít v úle med, když jej aplikuji. Podle návodu ne.
Tak jak to bylo v roce 2007 když někteří veterináři odmítali předepsat gabon, protože byla ještě snůška a roztoči padali bez ohledu na snůšku.
Kdo měl pravdu - včelaři kteří jej chtěli předepsat, nebo veterinář, který jim jej nepředespal, protože byla ještě snůška a v úlech byl tudíž med?
(MV 2008/1 str.29 v pravo dole)

Tady právě pokračuje po dešti snůška, a když to dobře půjde, tak třeba až do srpna.

Karel

KaJi:
"A taky mě nikdy žádná farmaceutická společnost nenapadla, když jsem si udělal horký šípkový čaj s medem a šel se bez brufenu vypotit.
A ani když jsem někomu jinému doporučil na řeznou ránu náplast a medem místo framykoinu. "
---
Porovnej s přístupem ("státu") k syfilis, kapavce, tuberkulóze, ... ... ...

----------------

KaJi:
"Kdo měl pravdu - včelaři kteří jej chtěli předepsat, nebo veterinář, který jim jej nepředespal, protože byla ještě snůška a v úlech byl tudíž med?"
---
Ptáš se dobře - ale špatného. Nejsem veterinář... Odpověď bych poptával na http://www.svscr.cz/index.php?art=1...
Nejednotnost přístupu úředníků je ale problém v ČR třeba i na stavebních úřadech atd.

Shodneme-li se, že kupř. rok 2007 byl pro včelaře svým způsobem "přírodní katastrofou" jako třeba "první" povodně na Moravě v roce 1997, je zřejmé, že další "včelařské povodně" budou řešeny efektivněji - stejně jako ty reálné v letech 2002, 2006 či letos. Je to škola života, s vysokým školným - ale tak už to prostě chodí - ne všechno se nechá naučit ve škole.
Předpokládám, že každý včelař, který pochopil, že zejména on má v rukou zdraví svých včelstev, již má v hlavě postup, co by v dělal v obdobném roce s brzkým a vysokým napadením kleštíkem, kdyby mu státní veternář nechtěl "předepsat" Gabon...

----------------
KaJi:
"Tak jak to je s tím gabonem, můžu mít v úle med, když jej aplikuji."

Nechápu, co je na tom nepochopitelného... Vždyť v návodu je to napsané víc než jasně:
"Kontraindikace: Nepoužívá se v době, kdy je ve včelstvech přítomen konzumní med."
Které části této věty přesně nerozumíš...?

JD

Minulý týden mezi 11.07.10 - 14.07.10 jsem předčasně vytočil konzumní med. Smířil jsem se s tím, že med, který si nanesou v podletí jim nechám a patrně nebudu muset letos dokrmovat cukrem (co s ním jen budu dělat? Mám plný Magacccín.). Protože přestalo v poledne pršet a kolem 14-té hodiny se trochu i vyčasilo, šel jsem zkusit co to udělá, když aplikuji Gabon PF-90. Povedlo se. Byly na mne hodné a v 18 hod jsem byl hotov. Ani jsem nepoužil biolit :o)), ledničku :o)), nederatizoval jsem :o)), jen jsem vložil mezi rámky do rozšířené mezery pásky. Jsem zvědav co ta potvora gabon provede se spadem již po 12-ti hodinách. To jsem od 30.06.10 léčil kyselinou mravenčí. Budou padat?... nebudou padat?... toť otázka. Odečty provádím každé ráno. Věnuji tomu poctivých 45 minut. Ať dělám co dělám, dříve to nestihnu. Než je všechny spočítám, ty potvůrky kleštíky včelí :o)), tak to tu třičtvrtěhodinku dá. A teť jdu do ledničy, vytáhnu bio...pivo a jedno popiji. Nenenene! Pivo jsem tam nechal. Vyhrála to vychlazená medovinka .. předloňská.
Hezkou a plodnou diskusi přátelé.
JK

JD:
Nechápu, co je na tom nepochopitelného... Vždyť v návodu je to napsané víc než jasně:
"Kontraindikace: Nepoužívá se v době, kdy je ve včelstvech přítomen konzumní med."
Které části této věty přesně nerozumíš...?
----------
Já té větě rozumím poměrně dobře, jde o nebezpečnou látku, která nesmí přijít do styku s medem. Tak rozumím té větě.
A proto nerozumím tvé reakci od samého počátku a ještě snaze do toho tahat PSNV a nějakou politiku. Viz tvoje první reakce:

LM: "...spojení slov lék a gabon bych osobně nepoužíval. Jde o dost nebezpečnou látku, která hubí roztoče a včely to přežijí..."
--
Lukáši, nezlob se, ale tohle mi přijde už příliš jako hysterie až demagogie...


Dobrou noc.
:-)
Karel

No setkat se u včelařů s hysterií, když je Gabon nanic a demagogií -
jakousi registrací léku, který nikdy nemůže být lékem ale vždy jen
přípravkem proti parazitóze, je také běžné. Viditelně se tu ve
včelařství dějí od nejnižších diskuzí po "odborné" kruhy záměrné
odbočení od problému.

Zkrátka kecy.

_gp_

2010/7/18 KaJi <e-mail/=/nezadan>:

> LM: "...spojení slov lék a gabon bych osobně nepoužíval. Jde o dost
> nebezpečnou látku, která hubí roztoče a včely to přežijí..."
> --
> Lukáši, nezlob se, ale tohle mi přijde už příliš jako hysterie až
> demagogie...
>
>
> Dobrou noc.
> :-)
> Karel
>



--
  ___
 / __| _  _
| (_ || || |
 \___|\___/
 ____
|  _ \ __ _
| |_) / _\ |
|  _ /\__/_|
|_|

>No setkat se u včelařů s hysterií, když je Gabon nanic a demagogií<
------------------------------------------------------------
Nemyslím si, že je Gabon nanic. Nanic jsou jen někteří včelaři, kteří Gabon svým "vynalézavým" přístupem k léčení znehodnotí a na dosti velkých územích vychovají rezistentní roztoče.

Dne 30.06.10 jsem léčil dlouhodobými odpařovači kyselinou mravenčí. Spady od několika desítek ks do několika stovek ks roztočů. Dne 18.07.10 jsem aplikoval Gabon PF-90. Spady po d v a n á c t i hodinách od několika desítek do několika stovek ks u týchž včelstev. To tedy znamená (domnívám se), že na území kde chovám včely, dosud nebyl "odchován" na léčivo tau-flovalinate rezistentní roztoč. Na druhou stranu můžeme vyslovit doměnku: -budeme-li chtít používat pouze kyselinu mravenčí, bude muset do včelstev "téci nepřetržitým potůčkem" po celé léto. To za předpokladu, že budeme umět stanovit její účinnou koncentraci. Účinné (správné) použití kyseliny mravenčí vidím jako největší kámen úrazu a to nejen našich včelařů. Je to můj osobní názor a nemusíte s ním souhlasit. Žádné dosud používané aplikace kyseliny mravenčí (několikaleté pokusy s Formidolem a druhý rok dlouhodobými odpařovači) nemohou, z důvodu velké náročnosti na stanovení správné koncentrace par v současnosti nahradit v účinnosti tzv tvrdá léčiva ať se to "ekologistům" líbí nebo nelíbí.
Přeji všem kolegům podletí bez roztočů. Všichni "kleštíci" jsou na mé včelnici ;o((. JK

Vychovat rezistentní roztoče při používání alespoň dvou různých léčiv je dost dobře nemožné. Jisto jistě se jedná o jejich špatnou aplikaci. S tou kys. mrav. je to ale to samé. při její špatné aplikaci dosáhneme stejného negativního efektu. Také sledování právě spadlých rostočů po aplikaci gabonu je na nic Jeho úkolem je úpně něco jiného, a to zabránit jeho rozmnožování na plodu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: L?k Gabon - MIMO T?MA
> Datum: 19.7.2010 10:53:27
> ----------------------------------------
> >No setkat se u včelařů s hysterií, když je Gabon nanic a demagogií<
> ------------------------------------------------------------
> Nemyslím si, že je Gabon nanic. Nanic jsou jen někteří včelaři, kteří Gabon
> svým "vynalézavým" přístupem k léčení znehodnotí a na dosti velkých územích
> vychovají rezistentní roztoče.
>
> Dne 30.06.10 jsem léčil dlouhodobými odpařovači kyselinou mravenčí. Spady
> od několika desítek ks do několika stovek ks roztočů. Dne 18.07.10 jsem
> aplikoval Gabon PF-90. Spady po d v a n á c t i hodinách od několika
> desítek do několika stovek ks u týchž včelstev. To tedy znamená (domnívám
> se), že na území kde chovám včely, dosud nebyl "odchován" na léčivo
> tau-flovalinate rezistentní roztoč. Na druhou stranu můžeme vyslovit
> doměnku: -budeme-li chtít používat pouze kyselinu mravenčí, bude muset do
> včelstev "téci nepřetržitým potůčkem" po celé léto. To za předpokladu, že
> budeme umět stanovit její účinnou koncentraci. Účinné (správné) použití
> kyseliny mravenčí vidím jako největší kámen úrazu a to nejen našich
> včelařů. Je to můj osobní názor a nemusíte s ním souhlasit. Žádné dosud
> používané aplikace kyseliny mravenčí (několikaleté pokusy s Formidolem a
> druhý rok dlouhodobými odpařovači) nemohou, z důvodu velké náročnosti na
> stanovení správné koncentrace par v současnosti nahradit v účinnosti tzv
> tvrdá léčiva ať se to "ekologistům" líbí nebo nelíbí.
> Přeji všem kolegům podletí bez roztočů. Všichni "kleštíci" jsou na mé
> včelnici ;o((.       JK
>
>
>

Prosím Tě pepane kde jsi to zase slyšel nebo odkud dočetl. Odpověz mi prosím Tě.

_gp_

2010/7/19 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> Vychovat rezistentní roztoče při používání alespoň dvou různých léčiv je dost dobře nemožné. >
> pepan

Je to základní pravidlo v rostlinolékařské a vetrinární praxi při léčbě opakujících se nákaz. Učí se to na zemědělce.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: L?k Gabon - MIMO T?MA
> Datum: 19.7.2010 12:55:53
> ----------------------------------------
> Prosím Tě pepane kde jsi to zase slyšel nebo odkud dočetl. Odpověz mi prosím
> Tě.
>
> _gp_
>
> 2010/7/19 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> > Vychovat rezistentní roztoče při používání alespoň dvou různých léčiv je dost
> dobře nemožné. >
> > pepan
>
>
>

Jsou ve světě odborníci a lidé, kteří pracují na zjišťování toho, že
trvalé používání syntetických insekcitidů nebo dokonce kombinací dvou
a více, proti varoáze, jsou příčinou nosematického stavu u včelstev
při destrukcích. A pokud se nepletu, tak nosematický stav je vždy
zmiňován a nosema jako taková není žádná sranda, ikdyž to tak na první
pohled vypadá.

Takže pepane upřesni ty informace pokud možno přesněji. Díky

_gp_

2010/7/19 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> Je to základní pravidlo v rostlinolékařské a vetrinární praxi při léčbě opakujících se nákaz. Učí se to na zemědělce.
>
> pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>> Předmět: Re: L?k Gabon - MIMO T?MA
>> Datum: 19.7.2010 12:55:53
>> ----------------------------------------
>> Prosím Tě pepane kde jsi to zase slyšel nebo odkud dočetl. Odpověz mi prosím
>> Tě.
>>
>> _gp_
>>
>> 2010/7/19  <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
>> > Vychovat rezistentní roztoče při používání alespoň dvou různých léčiv je dost
>> dobře nemožné. >
>> > pepan
>>
>>
>>
>



--
  ___
 / __| _  _
| (_ || || |
 \___|\___/
 ____
|  _ \ __ _
| |_) / _\ |
|  _ /\__/_|
|_|

Myslí , že slučuješ pojmy Alespoň to na mne dělá takový dojem
Kombinace = smíchání nebo současná aplikace.
Střídání přípravků = Gabon v VII - VIII měsíci, Varidol v X m. Aerosol ve XII a Formidol ve IV. To mám 4 ošetření v roce a pokaždé je jiná účinná látka. Na nosemu jsem přišel naposledy o 1 včelstvo před 10 lety mři tehdejší pozdní snůšce melicitózy.
Také to , že někteří pracují na zjišťování vztahů mezi léčivy a nemocemi přece neznamená , že to včelstva nějak ohrožuje. Je to jen výzkum.


Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: L?k Gabon - MIMO T?MA
> Datum: 19.7.2010 22:30:04
> ----------------------------------------
> Jsou ve světě odborníci a lidé, kteří pracují na zjišťování toho, že
> trvalé používání syntetických insekcitidů nebo dokonce kombinací dvou
> a více, proti varoáze, jsou příčinou nosematického stavu u včelstev
> při destrukcích. A pokud se nepletu, tak nosematický stav je vždy
> zmiňován a nosema jako taková není žádná sranda, ikdyž to tak na první
> pohled vypadá.
>
> Takže pepane upřesni ty informace pokud možno přesněji. Díky
>
> _gp_
>
> 2010/7/19 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> > Je to základní pravidlo v rostlinolékařské a vetrinární praxi při léčbě
> opakujících se nákaz. Učí se to na zemědělce.
> >
> > pepan
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >> Předmět: Re: L?k Gabon - MIMO T?MA
> >> Datum: 19.7.2010 12:55:53
> >> ----------------------------------------
> >> Prosím Tě pepane kde jsi to zase slyšel nebo odkud dočetl. Odpověz mi prosím
> >> Tě.
> >>
> >> _gp_
> >>
> >> 2010/7/19 &nbsp;<Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> >> > Vychovat rezistentní roztoče při používání alespoň dvou různých léčiv je
> dost
> >> dobře nemožné. >
> >> > pepan
> >>
> >>
> >>
> >
>
>
>
> --
> &nbsp; ___
> &nbsp;/ __| _&nbsp; _
> | (_ || || |
> &nbsp;\___|\___/
> &nbsp;____
> |&nbsp; _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> |&nbsp; _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

"Dne 30.06.10 jsem léčil dlouhodobými odpařovači kyselinou mravenčí"
Takový výrok má přibližně stejnou informační hodnotu, jako když řeknnu, že jsem si v sobotu skočil na "jedno". Taky nikdo netuší co a jak proběhlo ;-)

lépe popsané srovnání účinnosti je třeba zde:

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=187:terapeuticky-efekt-odparovacich-systemu-kyseliny-mravenci&catid=35:vms&Itemid=57

Ale když je Gabon nanic, tak to bezpečně poznáte. Jinak rezistence na
fluvalinat není trvalá záležitost.

Na přednáškách bylo atraktivní sdělovat, jak ti rakouští včelaři mají
rezistentní roztoče, kteří ničí naše včelstva přes hranici a ono ejhle
jaksi se zapomnělo, že tvrdou chemii už je tam nějakou dobu zakázáno
používat. Takže spíše více rezistentní jsou určité věty v souboru
sdělení našich přednášejících než rezistence rakouských roztočů.


Jaké máte p. Křapko v okolí zavčelení? Vypadá to na probíhající
reinvazi a jestli tomu tak je, tak si raději Gabon PF křížově po 14
dnech ověřte.

_gp_

2010/7/19 Josef Křapka <josef.krapka/=/volny.cz>:
>>No setkat se u včelařů s hysterií, když je Gabon nanic a demagogií<
> ------------------------------------------------------------
> Nemyslím si, že je Gabon nanic. Nanic jsou jen někteří včelaři, kteří Gabon
> svým "vynalézavým" přístupem k léčení znehodnotí a na dosti velkých územích
> vychovají rezistentní roztoče.
>
> Dne 30.06.10 jsem léčil dlouhodobými odpařovači kyselinou mravenčí. Spady
> od několika desítek ks do několika stovek ks roztočů. Dne 18.07.10 jsem
> aplikoval Gabon PF-90. Spady po  d v a n á c t i  hodinách od několika
> desítek do několika stovek ks u týchž včelstev. To tedy znamená (domnívám
> se), že na území kde chovám včely, dosud nebyl "odchován" na léčivo
> tau-flovalinate rezistentní roztoč. Na druhou stranu můžeme vyslovit
> doměnku: -budeme-li chtít používat pouze kyselinu mravenčí, bude muset do
> včelstev "téci nepřetržitým potůčkem" po celé léto. To za předpokladu, že
> budeme umět stanovit její účinnou koncentraci. Účinné (správné) použití
> kyseliny mravenčí vidím jako největší kámen úrazu a to nejen našich
> včelařů. Je to můj osobní názor a nemusíte s ním souhlasit. Žádné dosud
> používané aplikace kyseliny mravenčí (několikaleté pokusy s Formidolem a
> druhý rok dlouhodobými odpařovači) nemohou, z důvodu velké náročnosti na
> stanovení správné koncentrace par v současnosti nahradit v účinnosti tzv
> tvrdá léčiva ať se to "ekologistům" líbí nebo nelíbí.
> Přeji všem kolegům podletí bez roztočů. Všichni "kleštíci" jsou na mé
> včelnici ;o((.  JK
>



--
  ___
 / __| _  _
| (_ || || |
 \___|\___/
 ____
|  _ \ __ _
| |_) / _\ |
|  _ /\__/_|
|_|

>Jaké máte p. Křapko v okolí zavčelení? Vypadá to na probíhající reinvazi<
------------------------------------------------------------
To je ta správná otázka. Oficiálně přiznané zavčelení znám a mám je jako zdravotník pod kontrolou. Bohužel, zalétlé roje a divoké včelaře - dnes jsou zde a zítra jinde, případně jsou dobře zašití na soukromých pozemcích, nejsem schopen povětšinou zjistit. Ale líheň někde určitě bude.
JK

Problém reinvaze je obvykle ve vlastních úlech, Situace se Jen tak jeví, jakoby je včely přinášeli od jinud. Zmenšují se plochy včelího pldu a varoa teprve spěje ke svému vrcholu rozmnožování. To je ten čas kdy je nutné zakkročit léčivy která působí delší dobu. Varidol teď není k ničemu protože se denně s novými včelami jíhnou desítky nových brouků.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: L?k Gabon - MIMO T?MA
> Datum: 19.7.2010 14:51:20
> ----------------------------------------
> >Jaké máte p. Křapko v okolí zavčelení? Vypadá to na probíhající reinvazi<
> ------------------------------------------------------------
> To je ta správná otázka. Oficiálně přiznané zavčelení znám a mám je jako
> zdravotník pod kontrolou. Bohužel, zalétlé roje a divoké včelaře - dnes
> jsou zde a zítra jinde, případně jsou dobře zašití na soukromých pozemcích,
> nejsem schopen povětšinou zjistit. Ale líheň někde určitě bude.
> JK
>
>
>

nesouhlasím úplně, záleží v které době, teď v červenci možná ano, ale mě padali roztoči celý podzim vloni po léčbě, upozorňoval jsem na to, že to není normální a nakonec u nás našli mor!
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: L?k Gabon - MIMO T?MA
> Datum: 19.7.2010 18:50:09
> ----------------------------------------
> Problém reinvaze je obvykle ve vlastních úlech, Situace se Jen tak jeví, jakoby
> je včely přinášeli od jinud. Zmenšují se plochy včelího pldu a varoa teprve
> spěje ke svému vrcholu rozmnožování. To je ten čas kdy je nutné zakkročit léčivy
> která působí delší dobu. Varidol teď není k ničemu protože se denně s novými
> včelami jíhnou desítky nových brouků.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> > Předmět: Re: L?k Gabon - MIMO T?MA
> > Datum: 19.7.2010 14:51:20
> > ----------------------------------------
> > >Jaké máte p. Křapko v okolí zavčelení? Vypadá to na probíhající reinvazi<
> > ------------------------------------------------------------
> > To je ta správná otázka. Oficiálně přiznané zavčelení znám a mám je jako
> > zdravotník pod kontrolou. Bohužel, zalétlé roje a divoké včelaře - dnes
> > jsou zde a zítra jinde, případně jsou dobře zašití na soukromých pozemcích,
> > nejsem schopen povětšinou zjistit. Ale líheň někde určitě bude.
> > JK
> >
> >
> >
>
>
>

Emigrace létavek funguje stále během aktivních letů a proletů
včelstev. Proč a co to způsobuje je dobrou otázkou. Vždy se nakonec
ale projeví jako včelstvo "na konci" řady co je stále nejlepší,
roztoči co každý rok jinde zdecimují stále to samé místo se včelstvem.
Takže bych volil trochu věcnou logiku při vážných otázkách. A
samozřejmě hranice stanoviště jsou při emigracích létavek také
relativní a nejde jen o to moje tady.

Jako zkušený praktik a diskutér s přehledem by jsi toto mohl zvážit.


_gp_

2010/7/19 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> Problém reinvaze je obvykle ve vlastních úlech, Situace se Jen tak jeví, jakoby je včely přinášeli od jinud.
>
> pepan

Já souhlasím s Pepou, že odsuzovat Gabony je cesta nesprávným směrem. Gabon PA mě v roce 07 zachránil všechna produkční včelstva. Do některých odělků jsem je nedal a také koncem srpna už nebyly. To samé v celé naší ZO, kde včelaři, kteří je správně a včas použili měli včely, ostatní nic, nebo jarní trosky. Další rok jsem měl skoro rekordní. Kyselinu neodsuzuji, mám ji připravenu pro případ velké nouze , ale... Zkuste si nalistovat na str. asi 3 Fascinující včely a tam máte krásný a zvětšený obrázek včely se všemi chloupky brvami a já nevím čím ještě. I tyto drobnosti mají v přírodě velký význam a já si umím představit co to s nimi asi udělá když nedaleko unikají páry agresivní kyseliny. Prostě neexistuje ideální řešení a jednostraný pohled nám nijak nepomůže. Zdraví R. Stonjek

Mně už Gabon PA pohřbil tolik set včelstev za dobu co včelařím, že
důvěru již nikdy nazpět nezíská. Stejně jako i Ti největší zastánci
tohoto léčiva v okolí, kteří takto mluvily jeden dva roky a potom
plakali. Bacha na Gabony, ověřujte je když jsou používány v okolí
stále. Nemám nic proti výrobci až natu nedokonalou zpětnou vazbu na
léčiva. Gabony nejsou trvalé řešení.

_gp_

2010/7/19 Stonjek <e-mail/=/nezadan>:
>  Já souhlasím s Pepou, že odsuzovat Gabony je cesta nesprávným směrem.
> Gabon PA mě v roce 07 zachránil všechna produkční včelstva. Do některých
> odělků jsem je nedal a také koncem srpna už nebyly. To samé v celé naší ZO,
> kde včelaři, kteří je správně a včas použili měli včely, ostatní nic, nebo
> jarní trosky. Další rok jsem měl skoro rekordní. Kyselinu neodsuzuji, mám
> ji připravenu pro případ velké nouze , ale... Zkuste si nalistovat na str.
> asi 3 Fascinující včely a tam máte krásný a zvětšený obrázek včely se všemi
> chloupky brvami a já nevím čím ještě. I tyto drobnosti mají v přírodě velký
> význam a já si umím představit co to s nimi asi udělá když nedaleko unikají
> páry agresivní kyseliny. Prostě neexistuje ideální řešení a jednostraný
> pohled nám nijak nepomůže.  Zdraví R. Stonjek
>



--
  ___
 / __| _  _
| (_ || || |
 \___|\___/
 ____
|  _ \ __ _
| |_) / _\ |
|  _ /\__/_|
|_|

Dne 18.07.10 jsem aplikoval Gabon PF-90. Spady po d v a n á c t i hodinách od několika desítek do několika stovek ks u týchž včelstev. J.K.

Keď som včera čítal Tvoj zámer urobiť kontrolu zamorenia včelstiev po aplikácii KM, čakal som tento výsledok.
Pred asi 12 rokmi som robil pokus s KM, keď každé druhé včelstvo bolo bez KM, zber som robil každý deň Od 1.7. do 5.8, potom som nasadil GABON- účinná látka acrinathrin po dobu 36 dní a nakoniec fumigáciu Varidol Fum 10.11.

V priemere bol konečný výsledok lepší v tých včelstvách, v ktorých som KM neaplikoval. Samozrejme, aj keď som sa snažil metodiku dodržať, beriem to len jeden ukazovateľ, pre mňa však rozhodujúci, pretože odvtedy som KM vypustil z bežného ošetrovania včelstiev.

KM je zradná, má mnoho nedostatkov, je náročná na prácu a výsledkom môže byť každý 3-4 rok úhyn včelstiev.
Gabon už nepoužívam, ale rezistentnosť naň som nikdy nezaznamenal, tak ako u Amitrazu a ani narušenie touto látkou medu mi odberateľ ešte nevytkol. Používam ho len po skončení včelárskej sezóne a v správnom dávkovaní, potom je iá účinný.

Omlouvám se všem, že se vracím k jádru pudla debaty...
http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=45974&visible=0&type=nointro+nostatus+noform

Karle, to je ale přesně ono...
Výrobce stanovil ochrannou dobu v rámci preventivní bezpečnosti raději nejtvrdším možným způsobem tak, aby co nejvíce chránil konečného spotřebitele. Zdaleka to nemusí vypovídat o "praktické" toxicitě či nebezpečnosti látky. Jistě - tato informace se dá uchopit ve stylu bulváru, nic se nemusí dále dohledávat a může se začít psát o tom, jaký to je strašný jed, jak kontaminuje med atd. atd. atd.

Přitom:

NÁZEV............DÁVKA/VČELSTVO/ROK.................MAX. PŘÍP.DÁVKA V POTRAVĚ/DEN

amitraz..........20 mg..............................0,2 mg
acrinathrin......1 mg...............................7 mg
tau-fluvalinat...70 mg..............................1,4 mg
kys. mravenčí....40.000-360.000 mg dle aplikace.....0,1 mg

(platí pro přípravky používané v ČR)
Propočti si na průměrnou roční spotřebu medu u nás...

Tož tak...

A pro porovnání ještě srovnání ochranné lhůty u kyseliny mravenčí - citace z návodu u Formidolu:
"...Jedno ošetření nevyžaduje žádné zvláštní opatření k ochraně medu. Pochopitelné před ošetřením med vytočíme. Při opakovaném ošetření však již nesmíme připustit, aby ve včelstvech byly zásoby konzumního medu. Větší počet aplikací nedoporučujeme..."

A to se bavíme o krátkodobém aplikátoru.

Obdobná věta u (dlouhodobého aplikátoru) MiteGonu:
"...Do not use when honey supers are in place, to prevent contamination of marketable honey or wax by unwanted residues. In spring, treatment must be discontinued at least 2 weeks before the anticipated honey flow..."
(volný překlad: "...Nepoužívejte pokud máte nasazené medníkové nástavky, aby nedošlo ke kontaminaci konzumního medu nebo vosku rezidui. Na jaře musí být léčení přerušeno nejméně 2 týdny před předpokládanou snůškou..."

Jak by to asi interpetoval "bulvár", kdyby se mu to hodilo do krámu...?
A propó - jaký je v tom PRAKTICKÝ rozdíl od ochranné lhůty u Gabonu...???
To je právě ta politika - víš...
A také to, že v článcích o kyselině mravenčí v MV se toto příliš nezmiňuje... Docela by mě zajímaly důvody...?


Mimochodem, Billův "návod" k použití z pohledu bezpečnosti http://www.mitegone.com/pdfpages/Waiver%20-%20Usage%20Policy%20-%20Acid%20Safety.pdf stojí za pročtení celý...
A porovnej preventivní bezpečnost s Gabony...
Potažmo to, jak se postavíš k faktu, že včelaři se návodem příliš nezatěžují a léčí i při snůšce...


Taktéž dobrou noc - i ostatním.

JD

JD:
Omlouvám se všem, že se vracím k jádru pudla debaty...
------------
Já to začal psát a dám to do eVěstníku. Ať to tady nezaplevelujeme nezáživným plevelem.

:-)

Jádrem pudla bylo to, že začínající včelař chtěl sehnat gabon. Proč, je otázka. Jestli mu padali roztoči na podložku ve vyšší míře, nebo se jen dočetl, že bez gabonu se mu nedožijí včely jara nevíme.

Byl upozorněn na rizika a alternativní možnosti.
A z toho se rozjela poněkud divoká a nepřehledná diskuse. :-)


Opravdu by mě zajímalo, jestli si gabon v ZO sehnal.
:-)
Karel

KaJi:
Já to začal psát a dám to do eVěstníku. Ať to tady nezaplevelujeme nezáživným plevelem.
--------

Co se tady začalo by se tady mělo ukončit.
EVěstník je interní materiál PSNV, ke kterému nemá přístup každý...

Taktéž by to někdo mohl vnímat jako úkrok stranou, když došlo na lámání chleba... ;-)

JD

JD:
Co se tady začalo by se tady mělo ukončit.
EVěstník je interní materiál PSNV, ke kterému nemá přístup každý...

Taktéž by to někdo mohl vnímat jako úkrok stranou, když došlo na lámání chleba... ;-)

------
Tak nenapíšu, mám ušetřenou práci. :-)

Podle mě je to dál zbytečné.
Ty jsi nesouhlasil s tvrzením, že Gabon je nebezpečná látka
a každým příspěvkem jsi to spíše potvrdil než vyvrátil.
Nesmí přijít do styku s medem a teď naposledy, že jsou nějaká aplikační maxima (zajímal by mě zdroj).
Ani z jednoho mi nevyplývá, že by se mělo jednat o látku bezpečnou, takže upozornění včelaři (začátečníkovi?) na nebezpečnost gabonu není podle mě nevhodné.

Osobně se přiznám, že jsem si sehnal Gabon a kdyby to bylo potřeba, tak jej do včel dám. Ale jsem rád, že jsou tady včelaři, co hledají další cesty. Takže je těžké mě vinit z nepřátelství k tvrdé chemii.
Z úst nejpovolanějších zaznělo, že gabon ztrácí účinnost, takže sleduji, kam pokrok dospěl, s odpařovači a kanystrem KM taktéž ve skříni.
Ale nemyslím, že když budu bezhlavě a bezdůvodně cpát do včel gabon, nebo kyselinu, že budu lepší včelař a budu dělat pro včely to nejlepší. Prostě se mi osvědčuje, že když zimu přežije minimum roztočů, že je to v našich podmínkách zvládnutelné bez letního ošetření po většinu let.
Jak bude systém reagovat v letech kdy to nepůjde, neřeším. Za ten systém je zodpovědná SVS ve spolupráci s ČSV a podepsali si na to smlouvu.
Takže je to jejich chleba.

Karel

""""""""""Ale nemyslím, že když budu bezhlavě a bezdůvodně cpát do včel gabon, nebo kyselinu, že budu lepší včelař a budu dělat pro včely to nejlepší. """""""""
Tuhle větu by si měl napsat na úl každý, kdo si říká včelař.

>Jak bude systém reagovat v letech kdy to nepůjde, neřeším. Za ten systém je zodpovědná SVS ve spolupráci s ČSV a podepsali si na to smlouvu. Takže je to jejich chleba.Karel<
------------------------------------------------------------
Neházel bych odpovědnost za své včely na nikoho jiného než sám na sebe. Fakt, že za zdravotní stav zvířat ve svém chovu (v našem případě včel) odpovídá chovatel a nikdo jiný je doufám nezpochybnitelný. Vámi výše jmenované instituce jsou zde proto, aby mi v mém snažení pomohly. Takže je to především a jen ten můj chleba a ne chleba někoho jiného.
Nikdo, nikdo za nás nic neudělá. Pro každého jiného je náš chleba, chlebem někoho jiného. Toto bychom si měli už jednou uvědomit.
To je ale dnes krásně. JK

Neházel bych odpovědnost za své včely na nikoho jiného než sám na sebe.
-----------------
Za moje včely zodpovědnost neházím, ale tady se pořád zdůrazňuje nutnost jednotného systému atd.

Osobně si nemyslím, že když bude v sousedství kolabovat včelnice na varroozu, že se mě to nedotkne, i kdybych tam měl deset gabonů.

Karel

>Osobně si nemyslím, že když bude v sousedství kolabovat včelnice na varroozu, že se mě to nedotkne, i kdybych tam měl deset gabonů. Karel<
------------------------------------------------------------
I na to pamatují příslušná ustanovení veterinárního zákona. Takového chovatele může SVS "odměnit" patřičnou pokutou, případně i odejmutím registrace chovatele. Protože ale je u nás situace taková jaká je, myslím tím - kde není žalobce není soudce, bývá celkem pravidelně takový včelař odměněn dotací na znovuzavčelení. Ale to bychom zde na konferenci opět otvírali již mnohokráte odiskutovanou otázku. Je to i o naší benevolentnosti, nebo zbabělosti, problém řešit.
Jdu kontrolovat matky JK

A to jsem myslel tím systémem.

Někdo tady přeci nařizuje léčení, distribuci léčiva, pak je tady teze o současném a plošném léčení atd.

Nakonec se to stejně zvrhne v ono POSTAREJ SE O SEBE JAK MŮŽEŠ. Nikdo ti nepomůže.


Taky bychj šel nejradši zužitkovávat matečníky, ale hlídám děti, tak doufám že do večera vydrží, že jsem nedal žádnou starší do serie:-)

Karel

Taky bychj šel nejradši zužitkovávat matečníky, ale hlídám děti, tak doufám že do večera vydrží, že jsem nedal žádnou starší do serie:-) Karel

Karel, prečo MB po zaviečkovaní neumiestnite do škôlkovacích klietok v škôlkovacom rámiku? Ja práve doobeda som umiestnil niekoľko zaviečkovaných MB do škôlkovacieho rámika. Málokedy čakám na vyliahnutie M z nich, radšej ich do oplodňovacích jednotiek pridávam postupne, kde sa liahnu. Je to jednoduchšie a istejšie. Potom prelarvovanie robím každých 5 dní, čím využijem potenciál chovného včelstva.

Spôsob ošetrenia mladých MB: mám dva ŠR pre 20+20 MB, otvory zhora priemer 16 mm, kde nasuniem MB. Ale ešte predtým vložím do ŠK guľku CMC, takto vložím ŠR do plástovej uličky, aby včely obsadili klietku, po vybratí ŠR ponechám v jednotlivých klietočkách len 6-8 včiel, ktoré sa starajú o MB. Tento rámik so záložnými MB môžete mať v tom istom včelstve a môžete znovu prelarvovať. Ešte jedna rada, ŠR s MB vložte vždy do uličky, medzi plodové plásty, včely tam udržujú vhodnú teplotu, čím sa dosiahne istota správneho vývoja budúcich matiek. Pri prekladaní mladých MB postupujte opatrne, bez nárazov a bez prevracania.
Je to len v krátkosti opísaný technologický postup zabezpečenie MB, proti ich zničeniu pri predčasnom vyliahnutí prvej M.

Karel, prečo MB po zaviečkovaní neumiestnite do škôlkovacích klietok v škôlkovacom rámiku? Ja práve doobeda som umiestnil niekoľko zaviečkovaných MB do škôlkovacieho rámika.

-------
No protže nejsou lidi co by to za mě objednali a urobili.

Na příští rok s evybavím klíckama a miskama Nicot, ale letos se ještě musím honit.
:-)
Ono je to o tom, že když má člověk dovolenou, tak to nějak uteče a najednou zjistí že je středa. V práci je to pro mě celkem jasný den a půlí mi týden. A v létě zužitkovávám a už se těším na víkend, že možná něco přelarvím:-)

Karel

není nutné pořizovat NIKOT systém, pokud používáš běžné plastové jamky sbílými terčíky na zapíchnutí do souší tak se mi osvědčil nápad s injekčními stříkačkami. Ze stříkaček o objemu 5 nebo 10ml vyjmu píst, z boku do ní malou flexou udělám 4 podélné díry a mám klícku i na přidávání. Stříkačka svými výlisky krásně drží mezi rámky - nepotřebuji ani školkovací rámek. Matečníky se tam krásně vejdou, je to hygienické, každý rok se mohou vyrobit za pár korun nové. S použitím této jednoduché klícky i přidávám matky a to tak že vstup do stříkačky uzavřu hustým těstem a stříkačku stisknu v mírně skloněné poloze mezi rámky těstem dolů tak , aby se matka neutopila v medocukr. těstu. Cena cca 1kč/kus, raději mám 5mm obsah.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: L?k Gabon - MIMO T?MA
> Datum: 21.7.2010 14:04:32
> ----------------------------------------
> Karel, prečo MB po zaviečkovaní neumiestnite do škôlkovacích klietok v
> škôlkovacom rámiku? Ja práve doobeda som umiestnil niekoľko zaviečkovaných
> MB do škôlkovacieho rámika.
>
> -------
> No protže nejsou lidi co by to za mě objednali a urobili.
>
> Na příští rok s evybavím klíckama a miskama Nicot, ale letos se ještě musím
> honit.
> :-)
> Ono je to o tom, že když má člověk dovolenou, tak to nějak uteče a najednou
> zjistí že je středa. V práci je to pro mě celkem jasný den a půlí mi týden.
> A v létě zužitkovávám a už se těším na víkend, že možná něco přelarvím:-)
>
> Karel
>
>
>

není nutné pořizovat NIKOT systém, pokud používáš běžné plastové jamky sbílými terčíky na zapíchnutí do souší tak se mi osvědčil nápad s injekčními stříkačkami.
--------------
Jo, to jsme viděl u Arnošta.
Tady Zdeněk zase objevil Hmoždinky do porobetonového zdiva. Jsou sice dražší - asi 5Kč:-) ale do čepičky pěkně zapadne Ještědská miska. Mají tvar stříkačky cca 5-10ml a stěny jsou děrované.

Ale když sjem zjistil že Nikot klícky jsou k mání za deset Kč, tak začnu být líný i tady. :-)

Času je čím dál míň a alespoň si něco nového vyzkouším. Líbá se mi, že by to stálo samo v líhni, pokud se na ni vzmůžu. Mám koukat do akvárka na rybičky, nebo do líhně jak se klubou matky :-)

No zedníci jsou tady, jdu dodělat míchačku a pokud se udrží děti v klidu, tak rozdělim bednu co je doma do sekcí a večer zajedu k řece rozdělit druhou.

Teď to bude novinka na trhu, mě se s tím dělá v pohodě, pokud je člověk pánem svého času. A má středy volné:-)

http://www.apiscech.cz/aktuality.aspx?aktualita=57

Karel

A ještě tady můj originál z Kolomého nástavků:-)

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=106:ctyrdno&catid=38:napady&Itemid=68

Jen jedna novinka k tomu, letos jsem vyzimoval 4 4dna rozpůlená - 2x5 rámků45*30 a jsou z nich výborná včelstva do této pozdní snůšky. Překonala mnohá kmenová.

Je stím pohodová práce. S plechovým víkem je to pěkně včelotěsné, jedu na stanoviště, odeberu si tam 6-7 plástů, dám do auta a doma chovám. Pak přidám příčky a pak je podle oplodnění vyndavám.

Karel

Karel

Karle, ako ste riešili prikrytie a izolovanie jednotlivých segmentov plemenáča zhora. Mne sa pri kontrole oplodnenia matiek po odložení vrchnáka prelievali včely medzi rámikami. Preto som dodatočne použil na oddelenie matiek stropné latky medzi rámiky. Sitá na dne od Vás odklepnem.
Nicot je síce drahý, ale je to komplexné a pohodlné riešenie na chov matiek. Je dobrý na nárazový chov matiek a tvorenie odložencov, ale niektorí chovatelia dávajú prednosť prelarvovaniu a priebežnému chovu v medníkoch počas celej sezony. Ja som s ním spokojný a vyriešil som jeho kúpou problém s krátkozrakosťou aj s nedostatkom skúseností s prelarvovaním.

Včely se přelévají, to sice ano, ale kupodivu to nedělá problém.
U prvních sekcí, kdysi dávno jsem měl právě strůpky z fošny, které zapadlo do hloubky mezi sololity.
V té fošně byly dvě kruhové díry, jedna zasíťovaná na přidávání matek dle Brennera a druhá na krmení. Byly to sekce na 3 rámky.

Tady to teď neřeším, folie dosedá nahranu příček, drážka pro rámky je ucpaná kousky molitanu.
Ty mladušky byly donedávna spolu a nesleduji žádný boj.
Na tu folii dosedá polystyrén a utemuje to. Někde mám slabý filc - jako koberec a ten taky dosedne.

A když to někdy netěsní, tak se holt přestěhují za matkou k sousedům.

Já nicot nebudu používat k izolaci matky, právě proto že jsme silně krátkozraký (dohromady asi 20D :-) ) takže jediné kam vidím bez brýlí je na přelarvovací lžičku :-)

Líbí se mi systém klícek a misek držáků a špuntů s cukrem.
U nás stojí jedna klícka asi deset korun, což je proti těm z Ještědu zlomek ceny. Tak to vyzkouším. Letos si na to holky vydělaly, jen mít čas točit.
Zvečera na to jdu¨:-)

Karel

A když to někdy netěsní, tak se holt přestěhují za matkou k sousedům. Kaji

Ja systém samostatných komôrok pre 2 plásty šírka komôrky 95 mm) využívam min. 15 rokov , zo začiatku som urobil chybu a priehradky som mal len na úroveň hornej hrany úľa, čo včely často zneužívali), preto som ich nahradil sololitovými siahajúcimi nad 25 mm nad úroveň a kryt vkladám medzi ne. Odvtedy je to OK. Takú plodňovaciu jednotku pre umiestnenie 14 matiek si môžete pozrieť na tomto linku.
www.vcely.sk/index.php?name=coppermine&file=displayimage&meta=lastup&cat=0&pos=6

Netesnosť medzi komôrkami sa včelárovi vždy vypomstí a preto tesnosť musí byť dokonalá. V takom prípade sa často stáva, že včely hlavne po oplodnenej M sa naviažu na materskú látku tam kde je matka a potom sa chov nadarí, lebo včely navštevujúci včelstvíčko s M odmietajú prijať MB a mladú M.

Ja miesto retardérov Jenter a Nicot nepoužívam, ale používam redardér IZO vlastnej výroby, do ktorého vkladám panenský plást asi 80x80 mm s jednostranne ponechané bunky, do ktorého vložím M, na ktorú pod MMr vložím M, ku ktrorej majú prístup včely tak ako do Jenter a Nicot (panenský plást to dovolí) na 36 hodín. Pri prelarvovaní bunky nad larvičkami zhrniem opakom noža (panenský plást to dovolí) a mám ich ako na dlani. Pri položení asi 120 vajíčok za 36 hodín sú vždy ťažšie ako z plného plodovania keď M za 24 hod. položí za 24 hod. až 2200 vaj.a tým sú i matky ťažšie a s max. počtom 220-240 vaječných rúročiek.

pičo

Jednotlivé segmenty zakrývám pruhy fólie na které dávám druhou celoplošnou folii, aby náhodou nešly pruhy dolů se stropem.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Albert Gross <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: MIMO
> Datum: 21.7.2010 16:43:01
> ----------------------------------------
> Karle, ako ste riešili prikrytie a izolovanie jednotlivých segmentov
> plemenáča zhora. Mne sa pri kontrole oplodnenia matiek po odložení vrchnáka
> prelievali včely medzi rámikami. Preto som dodatočne použil na oddelenie
> matiek stropné latky medzi rámiky. Sitá na dne od Vás odklepnem.
> Nicot je síce drahý, ale je to komplexné a pohodlné riešenie na chov
> matiek. Je dobrý na nárazový chov matiek a tvorenie odložencov, ale
> niektorí chovatelia dávajú prednosť prelarvovaniu a priebežnému chovu v
> medníkoch počas celej sezony. Ja som s ním spokojný a vyriešil som jeho
> kúpou problém s krátkozrakosťou aj s nedostatkom skúseností s
> prelarvovaním.       
>
>
>

Také jde nalepit folie na rozdělovací příčku pro každou sekci a ta brání včelám přelézt vedle (přilepit svisle a přiklopit). Celé se to také může překrýt společnou folií.

Na uzavreni sekci z hora jsem pouzival pasky lina ci sololitu. Letos jsem
sekce i pres mou lonskou chvalu nepouzil :-) Styrodurove plemenacky mi
vyhovuji mnohem vic....

T.H.

Jednotlivé segmenty zakrývám pruhy fólie na které dávám druhou celoplošnou
> folii, aby náhodou nešly pruhy dolů se stropem.
> Radek
>

Pane JD neomlouvejte se všem, od nového roku, tj. cca od 2010, se MRL
u kyseliny mravenčí coby rezidua, nestanovuje. Je to podle Eurlexu, a
to je doufám nadevše co se posléze tvoří. O tom, že by v nějaké normě
jako Český med atp. mělo toto být stanoveno u KM nevím. Ale co vím,
tak by mne zajímalo, jestli jste ověřovali nové fungicidy, které se
testovali ve světě. Prý s výsledkem vyšší toxitidy ale víte jak to je.
Když dva dělají totéž, není to totéž. Máte coby zaměstnanec VÚ nějaké
informace o nové účinné látce o které tu hovořím? Jde o přípravek
prvoně určen na vinohrady. Myslím, že ani Fascinovaný včelař toto
ještě nepřeložil. Určitě ale víte naco se Vás ptám. Testujete novum?

_gp_

2010/7/20 <e-mail/=/nezadan>:
> Omlouvám se všem, že se vracím k jádru pudla debaty...
> [odkaz]
> http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=45974&visible=0&type=nointro+nost
> atus+noform
>
> Karle, to je ale přesně ono...
> Výrobce stanovil ochrannou dobu v rámci preventivní bezpečnosti raději
> nejtvrdším možným způsobem tak, aby co nejvíce chránil konečného
> spotřebitele. Zdaleka to nemusí vypovídat o "praktické" toxicitě či
> nebezpečnosti látky. Jistě - tato informace se dá uchopit ve stylu bulváru,
> nic se nemusí dále dohledávat a může se začít psát o tom, jaký to je
> strašný jed, jak kontaminuje med atd. atd. atd.
>
> Přitom:
>
> NÁZEV............DÁVKA/VČELSTVO/ROK.................MAX. PŘÍP.DÁVKA V
> POTRAVĚ/DEN
>
> amitraz..........20 mg..............................0,2 mg
> acrinathrin......1 mg...............................7 mg
> tau-fluvalinat...70 mg..............................1,4 mg
> kys. mravenčí....40.000-360.000 mg dle aplikace.....0,1 mg
>
> (platí pro přípravky používané v ČR)
> Propočti si na průměrnou roční spotřebu medu u nás...
>
> Tož tak...
>
> A pro porovnání ještě srovnání ochranné lhůty u kyseliny mravenčí - citace
> z návodu u Formidolu:
> "...Jedno ošetření nevyžaduje žádné zvláštní opatření k ochraně medu.
> Pochopitelné před ošetřením med vytočíme. Při opakovaném ošetření však již
> nesmíme připustit, aby ve včelstvech byly zásoby konzumního medu. Větší
> počet aplikací nedoporučujeme..."
>
> A to se bavíme o krátkodobém aplikátoru.
>
> Obdobná věta u (dlouhodobého aplikátoru) MiteGonu:
> "...Do not use when honey supers are in place, to prevent contamination of
> marketable honey or wax by unwanted residues. In spring, treatment must be
> discontinued at least 2 weeks before the anticipated honey flow..."
> (volný překlad: "...Nepoužívejte pokud máte nasazené medníkové nástavky,
> aby nedošlo ke kontaminaci konzumního medu nebo vosku rezidui. Na jaře musí
> být léčení přerušeno nejméně 2 týdny před předpokládanou snůškou..."
>
> Jak by to asi interpetoval "bulvár", kdyby se mu to hodilo do krámu...?
> A propó - jaký je v tom PRAKTICKÝ rozdíl od ochranné lhůty u Gabonu...???
> To je právě ta politika - víš...
> A také to, že v článcích o kyselině mravenčí v MV se toto příliš
> nezmiňuje... Docela by mě zajímaly důvody...?
>
>
> Mimochodem, Billův "návod" k použití z pohledu bezpečnosti [odkaz]
> http://www.mitegone.com/pdfpages/Waiver%20-%20Usage%20Policy%20-%20Acid%20S
> afety.pdf stojí za pročtení celý...
> A porovnej preventivní bezpečnost s Gabony...
> Potažmo to, jak se postavíš k faktu, že včelaři se návodem příliš
> nezatěžují a léčí i při snůšce...
>
>
> Taktéž dobrou noc - i ostatním.
>
> JD
>



--
  ___
 / __| _  _
| (_ || || |
 \___|\___/
 ____
|  _ \ __ _
| |_) / _\ |
|  _ /\__/_|
|_|

Karle, máš pravdu - je to dál zbytečné. Resp. bylo od samého začátku. Každopádně ale bylo zajímavé sledovat selektivní nečitelnost určitých faktů na některých monitorech v ČR ;-)
Citace byla z nějaké přednášky - přednášející tuším F. Kamler, tudíž na primární zdroj se zeptej jeho.

pro G. Pazderku - poslední sloupec není MRL ale ADI. I tak díky za info. Tabulku sem uváděl hlavně pro porovnání hodnot.
Dotazy ohledně výzkumu směrujte prosím na D. Titěru, V. Veselého nebo F. Kamlera.

Zdraví

JD

Já jen opravím i to své, že MRL je MLR.

ADI se dívám, že jsou potravinová aditiva, což by se nemělo v principu
slučovat s reziduem v medu. Aditivum je podle mého názoru něco, co je
při výrobě záměrně slučováno či mícháno s potravinou, ale rezidua v
zemědělských produktech jako med jsou nechtěné.

Je to jako dát na kontrolu med potravinářské inspekci, ale přitom jako
kontrola a prvoprodukt patří kompetencemi pod veterinární správu.
Takže to třeba i ve výsledku testů potravinářská inspekce přepošle
jinam. Tak si myslím, že to je zatím ještě kontrolně nastaveno, tedy
pokud jde o med a jeho kontaminace. Med by tedy neměl spadat pod SZPI,
ale pod SVS. Stejně jako schválení a dozor nad dovozy, malé a velké
oficiální zpracovny a balírny medu, obaly, normy, . ... Včetně výší
MLR, které u medu při kontrolách hlídá. O ADI jsem už dlouho od nikoho
jako včelař neslyšel.

_gp_

2010/7/20 <e-mail/=/nezadan>:
> Karle, máš pravdu - je to dál zbytečné. Resp. bylo od samého začátku.
> Každopádně ale bylo zajímavé sledovat selektivní nečitelnost určitých faktů
> na některých monitorech v ČR ;-)
> Citace byla z nějaké přednášky - přednášející tuším F. Kamler, tudíž na
> primární zdroj se zeptej jeho.
>
> pro G. Pazderku - poslední sloupec není MRL ale ADI. I tak díky za info.
> Tabulku sem uváděl hlavně pro porovnání hodnot.
> Dotazy ohledně výzkumu směrujte prosím na D. Titěru, V. Veselého nebo F.
> Kamlera.
>
> Zdraví
>
> JD
>



--
  ___
 / __| _  _
| (_ || || |
 \___|\___/
 ____
|  _ \ __ _
| |_) / _\ |
|  _ /\__/_|
|_|