78432
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
- Josef Křapka (77.237.138.233) --- 23. 7. 2010
Re: invet
>čauky panove včera přišel včelař a konečne to vystihli ten invet nema žadne učinky motylice klade jak diva.chci se zeptat co použivate místo invetu??sirne knoty se mi moc neosvedčily diky jirka<
-----------------------------------------------------------
Vymetené plásty v nástavcích podstavuji pod včelstvo. Včely je vylížou, nevytočený med si přenesou, plásty vyčistí, opraví (to po nich ani nepožaduji) a ochrání před motýlicí. Odebírám je až před podzimní fumigací koncem října. To jsou již nízké venkovní teploty a motýlice nemá šanci.
JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46076
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - R. Polášek (85.71.180.241) --- 23. 7. 2010
Re: invet
Invet jsem kdysi vyzkoušel na pytli zbytků z vyvařování. Nacpal jsem je vysušené proložené tabletami do velkého igelitového pytle a celé to ještě do dalšího pytle. Bylo to na podzim, smrdělo to invetem v nevytápěné světnici půl zimy, pak to přestalo a na jaře, jak se oteplilo, zbytky z vyvařování včetně igelitového pytle sežraly larvy zavíječů, co přežily v těch zbytcích. Byl to ještě ten starý invet, údajně účinný.
Plásty jinak skladuji přes léto tak do listopadu s mezerami, v nástavku na 10 plástů skladuji tak 6 nebo zabalené do novin, přes zimu je klidně v nástavku nebo úlu napasuji těsně k sobě.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46078
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - R. Polášek (85.71.180.241) --- 23. 7. 2010
Re: invet
Sirné knoty se mně svého času osvědčily. Plásty se ale musely zavřít na takových 14 dní do těsné skříně, aby se vylíhly všechna vajíčka, protože na ně síření nepůsobí. Sířilo se teprve potom. To bylo tak v srpnu a toto jedno síření stačilo do jara za předpokladu, že se potom plásty občas prohlídly, jednou, dvakrát za měsíc a larvičky, které se tam objevily, zapíchly hřebíkem nebo něčím takovým.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46079
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - kozlík (90.177.14.87) --- 24. 7. 2010
Re: invet
To bych chtěl vidět. :-)
ale teď vážně pro nováčky. Zkuste to nejdříve na malém množství , třeba jen na jedněch. Tak jak včelky ubývají , se moli hromadí ve spodním nástavku , respektive v podmetu. Já podmet občas upravenou škrabkou vyhrábnu. Invet jsem použil jednou do uzavřených kýblů. Vývoj molů se zastavil až do doby , kdy již fungovalo sluneční tavidlo. Plásty jsem potom v tavidle vytavil a ještě v hrnci udělal "koláče" , ale vosk byl stále cítit. Takže raději již ne. Plásty uložené v nástavcích , nebo v upravené skříni. Střídám postavené a mezistěny. Občas prohlédnu a ty , kde se objeví pavučinka vyřadím.
Nástavky od sebe vzájemně izoluji folií.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46087
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - R. Polášek (85.71.180.241) --- 24. 7. 2010
Re: invet
No, v návodech na ošetřování plástů invetem je vždy uvedeno, že plásty se musí po ošetření nějaký týden vyvětrávat, než vyčichnou a mohou se dát včelám. Ty týdny jsou vlastně důsledek toho, že invet se ochotně rozpouští v voskové bázi neboli ochotně nasákává do včelím vosku a o to hůře jde potom z něho ven. Přitom v plástech je vrstva vosku silná maximálně milimetry. Vytavit vosk nasáklý invetem je potom chyba, protože pokud invet nevyprchal z horkého roztaveného vosku, vyprchával z nějakého centimetry silného voskového kusu odhaduji tak roky.....
Co se týká účinnosti invetu na zavíječe, účinnost takových látek stoupá se zvyšující se teplotou. V pokusu popsaném ve Včelařství to zkoušeli při "normálních" podmínkách, asi při teplotě 20 st C. Podle mého názoru by byl i invet dostatečně účinný na zavíječe, kdyby se plásty ošetřovaly zároveň i teplem při takových 35 - 40 st C.
Akorát si nejsem jistý s rezidui, současná používaná látka v invetu je pyrethroid stejně jako léčiva na varaózu....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46090
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Josef Křapka (77.237.138.233) --- 24. 7. 2010
Re: Snůška z červeného jetele
>Mám dotaz na zkušené včelaře. Dá se v současné době a počasí využít ještě snůška z červeného jetele? Rozhoduji se, zda již zakrmovat, nebo ještě počkat co dá jetel. Děkuji.<
------------------------------------------------------------
A co dělají zkušení včelaři v okolí? Omrkněte to a napodobte je. Tady patrně nikdo nebude znát situaci ve Vašem kraji a mohl byste také dostat pouze "hraběcí rady".
I když přesně to budete vědět až v říjnu.
JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46095
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - (194.228.147.9) --- 24. 7. 2010
Re: invet
Tak tyhle starosti mě ještě čekají.Ale Já teď řeším jiný problém.Nedá mě spát diskuze,která před časem byla na těchto stánkách a sice,že se med barví od starých rámků.Já vytáčel med schválně jen z mezistěn a med měl stejnou barvu jako ze starých-starších rámků.Nebo tady platí ta teorie,že včely donesou med do spodních polonástavků a pak další včely jej znova zpracovávájí jak jsem někde četl,buď tady nebo ve Včelařství.Také by mě zajímalo proč má každý med jinou barvu,přesto,že projde zažívacím traktem včely.Chtěl jsem včely převést po snůšce na mezistěny z doporučených zdravotních důvodů na těchto stránkách ale,když jsem viděl,že po slunovratu a skončení snůšky včely přestaly stavět,ani nereagovaly,když jsem vracel zpět rámky k vyčištění/vzhledem k hustotě medu tam zůstávalo poměrně dost medu/ ustoupil jsem od tohoto záměru.Ještě bych chtěl vyzkoušet to norské zimování.Několik včelstev navíc bych pro letošek zazimoval.Co myslíte mám naději na úspěch.Tady na konferenci to byl jeden čas hit.Tak poraďte.Zdravím
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46094
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - KaJi (88.103.157.154) --- 25. 7. 2010
Re: invet
Nedá mě spát diskuze,která před časem byla na těchto stánkách a sice,že se med barví od starých rámků.Já vytáčel med schválně jen z mezistěn a med měl stejnou barvu jako ze starých-starších rámků.
------------------
Barvu asi ne, možná nějakou chuť. Párkrát jsem chutnal med, kde jsem cítil určitou chuť. Popsal bych ji, jako když žvýkám víčka z hodně starých plástů, je trochu jiná oproti světlým víčkům.
Ovšem je zde jeden problém. Většina včelařů co si dělá tyto starosti a experimenty, asi nemá ve svém provozu opravdu ty "pevné" souše co se dávají do medníku a vydrží otáčky. :-)
Takže to jsou spíše experimenty, které potvrdí, že jejich souše jsou asi všechny OK.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46097
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - (194.228.147.9) --- 25. 7. 2010
Re: invet
Ono nejde o žádný experiment ale o vytočení postavených mezistěn a zanešených v plodišti.A abych předešel spekulacím. V nástavkových úlech bylo dost místa na med jinde,třeba v medníkových polonástavcích.Ale holt včely si to usmysleli jinak.I ty včely.Jinak těch tzv.dobrých rámků jsem měl a ještě mám hafo. Ale to se zase nebude líbit přispěvateli panu P.S.Zdravím
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 46105
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma
Klikněte sem pro nápovědu