77664

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


R. Polášek (85.71.180.241) --- 31. 7. 2010
Re: umístění starších plástů

No, já nechávám nadbytečné plásty, ty, které v létě průběžně nevyřadím a nezlikviduji, v nejspodnějších nástavcích do fumigace. Před fumigací zužuji na dva nástavky 39x24. Včely, pokud v podletí sedí nahoře, spolehlivě chrání třetí nástavek 39x24 proti zavíječům. Pokud je nadbytečných plástů tolik, že je podstavený čtvrtý nástavek, nebo dokonce ještě víc, tak tam je to už s ochranou proti zavíječům podstatně horší. Rámky tam musí být s mezerami, neboli v nástavku pro 10 rámků může být tak 6 - 7 rámků a nesmí tam být v rámcích pyl, jinak se tam zavíječ přes podletí pomnoží.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46210


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
a.turčáni (94.229.32.130) --- 31. 7. 2010
Re: umístění starších plástů

Pokud je nadbytečných plástů tolik, že je podstavený čtvrtý nástavek, nebo dokonce ještě víc, tak tam je to už s ochranou proti zavíječům podstatně horší.

Pán Polášek, ku všetkej úcte ku Vám, nemáte pravdu. ja som včeláril v 4 nadstavkoch vysokých 290 mm (plást B 275mm, a ponechávam v nich aj peľ ak je v nich uložený, ale nestalo sa mi, aby čo i len jediný raz boli víjačkou porušené. Je to najbezpečnejšie uskladnenie plástov od augusta do začiatku jarného rozširovania včelstiev. Včely, aj keď všetko neobsadajú, ale ako policajti neustále kontrolujú celý priestor úľa a nedovolia víjačke svoju činnosť. Takto je to až do doby, keď prichádzajú prvé nočné mrazy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46212


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Josef Křapka (77.237.138.233) --- 31. 7. 2010
Re: umístění starších plástů

>Včely, aj keď všetko neobsadajú, ale ako policajti neustále kontrolujú celý priestor úľa a nedovolia víjačke svoju činnosť. Takto je to až do doby, keď prichádzajú prvé nočné mrazy.<
------------------------------------------------------------
Musím potvrdit to, co zde říká přítel Turčáni. Již tři roky účelově podkládám po podletním vytáčení ještě od medu mokré plásty pod včelstvo. Jsou to dva až někdy tři nástavky podle síly včelstva a možností snůšky, čili soustava šest až sedm nízkých nástavků. Nestalo se mi, že by takto uskladněné plásty napadla motýlice. Podstavené nástavky odebírám až před prvou podzimní fumigací. Zimuji na čtyřech nízkých nástavcích 42 x 17. Pokud by nastala skutečnost, že motýlice přeci jen takto uskladněné plásty napadne, nebude příčinou velký úlový prostor, nýbrž vadná matka případně nepříznivý zdravotní stav včelstva. Ve včelstvu v dobré kondici touto operací zachováme i letní včely, které se jinak po odebrání medníků z úlů vytratí. Ty se tak ještě mohou podílet na přípravách včelstva na zimování. Medníkové nástavky s vymetenými plásty je však nutno pod včelstvo podstavit nejpozději druhý den (provádím to v časných ranních hodinách) než si včelstvo uvědomí menší úlový prostor a než počne upravovat svoji početní velikost. Někteří včelaři (např. př. Dvorský) vrací vymetené plásty na původní místo. Tedy nad včelstvo, nad budoucí zimní hrozen včel. To však vyžaduje použití medné komory protože při tomto způsobu nastane problém s doplněním zimních zásob. Musíme se ale smířit s tím, že včely nám část zimních zásob roznesou i do těchto plástů. Nicméně i při použití tohoto způsobu je dílo včelami ochráněno před napadením motýlicí.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46213


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 2. 8. 2010
Re: umístění starších plástů

Josef Křapka napsal:

>Někteří včelaři (např. př. Dvorský) vrací vymetené plásty na původní místo. Tedy nad včelstvo, nad budoucí zimní hrozen včel.
>To však vyžaduje použití medné komory protože při tomto způsobu nastane problém s doplněním zimních zásob. Musíme se ale smířit s tím, že včely nám část zimních zásob roznesou i do těchto plástů.
>Nicméně i při použití tohoto způsobu je dílo včelami ochráněno před napadením motýlicí.
JK
...............

Kdysi jsem tu měl příspěvek na podobný způsob bez medné komory, ale sklidil jsem za něj nedůvěru až téměř výsměch.
Já tak ale už pár roků včely na zimu připravuji.

už od cca července v podstatě nechodím do částí úlů dolů, kde včely budou zimovat (různé podle síly, většinou 2 nástavky 39x24).
Nad touto částí je umístěna mřížka (do letoška jsem včelařil s celoročně nasazenou kovovou mřížkou, tak jsem vlastně sám včelám určoval, kam už je nahoru nepustím, letos jsem to zkusil bez mřížky, nasadím ji po vytočení slunečnice).
Nad mřížkou jsou potom po vytočení posledního medu jen vytočené plásty a plásty s nezavíčkovanými zbytky medu.
V nástavku nad mřížkou na několik dnů po posledním vytáčení vyndám 4 rámky a krmím podle potřeby (ale ne najednou velkými dávkami): max 2 sklenicemi 4l, jedno víčko krmící - hodně otvorů, jedno víčko podněcovací, máko otvorů. Včely si zásoby uloží pod mřížku co nejblíže k plodu. Tak 1 max 2 včeslstva z 10 něco dají nad mřížku.
Začátkem září zkotroluji zásoby, pokud je potřeba, ještě něco doplním.
Po poklesu teplot vyměním mřížku za mezidno (dřevěný rám zateplený 5 cm polystyrenu).

Efekt je takový:
- včely s dostatkem zásob pod mřížkou.
- Prázdné plásty nad mřížkou.
- Před fumigací místo mřížky mezidno (fumigace nezasáhme prázdné plásty)
- do poklesu teplot prázdné plásty brání včely před zavíječem
- kdy potřebuji potom v zimě přeberu prázdné plásty a roztřídím
- na jaře při první kontrole, kdy je ve včelstvu nejméně včel a zásob, teprve přetřídím nejspodnější nástavek, který se dá zaměnit za jiný nachystaný (včely na jaře jsou z 95% v nástavku pod zatepleným mezidnem)

Určitě se to dá dělat líp, a chytám se na nízké nástavky vložené do včelstva jako medná komora, když bude příští rok víc času jak letos :)

Ale takhle mi to také funguje.

Zřejmě se ale nedá takto nakrmit velkým množstvím do včel, které naplno plodují.
Je třeba vystihnout až dobu, kdy včely omezují plodování a krmit trochu pomaleji.

Radek Krušina

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46249


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
R. Polášek (85.71.180.241) --- 31. 7. 2010
Re: umístění starších plástů

"Včely, aj keď všetko neobsadajú, ale ako policajti neustále kontrolujú celý priestor úľa a nedovolia víjačke svoju činnosť."

Včely nic takového nedělají. Pokud je v plástech zbytek medu po vytáčení, tak ho vyberou a potom už je prázdné podsazené plásty nijak nezajímají a nijak se mezi nimi nezdržují. Udržují si akorát od obsednutých plástů určité nárazníkové pásmo, zhruba tu jednu vrstvu plástů 39 x 24, tam zavíječe nestrpí a vyhánějí je, ale níž už je klidně nechají. Nemají vůbec důvod, proč se na spodních podstavených plástech zdržovat. Nic tam pro ně není a akorát pohybem na těch plástech za už podletního chladu mrhají energií.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46214


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Vasilisa (95.102.182.255) --- 31. 7. 2010
Re: umístění starších plástů

Nemají vůbec důvod, proč se na spodních podstavených plástech zdržovat. Nic tam pro ně není a akorát pohybem na těch plástech za už podletního chladu mrhají energií.

Pán Polašek, to mate z praxe alebo si vymýšľate.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46215


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
R. Polášek (85.71.180.241) --- 31. 7. 2010
Re: umístění starších plástů

Jasně že to mám z praxe. Naco by včely chodily půl metru od sezení svého včelstva kdesi dolů, kde jinak končí jen vosková měl a další odpady z úlu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46216


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Stonjek (90.179.161.201) --- 31. 7. 2010
Re: umístění starších plástů

No pravda je asi někde uprostřed. Důležité je, že pod přibližně 10 stupňů přestává být motýlice aktivní a včely se ještě uvbnitř úlu pohybují. Až se více ochladí, včely se stáhnou a motýlice neškodí. Na tom jsou založeny chladírny plástů, a jsou i jiné způsoby jak je ochránit. Každopádně vracet plásty zpět a potom zase odebírat, no když někdo zbytečně rád pracuje, proč ne. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46217


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
a.turčáni (94.229.32.130) --- 31. 7. 2010
Re: umístění starších plástů

Každopádně vracet plásty zpět a potom zase odebírat, no když někdo zbytečně rád pracuje, proč ne. Zdraví R. Stonjek

Možno si prehliadol, ale ja tieto plásty ponechávam v úľovej zostave až do prvých prác s rozširovaním a protirojovým opatrením (PRO) a vtedy odoberiem prebytočné plásty na ich vytavenie. Práve, tento spôsob odbremení včelára od zbytočného odnášania plástov do skladov (k tomu skrine, to všetko odpadá), síreniu a na jar ich prinášanie na včelnicu, je to úžasná úspora času a námahy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46219


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
a.turčáni (94.229.32.130) --- 31. 7. 2010
Re: umístění starších plástů

Jasně že to mám z praxe. Naco by včely chodily půl metru od sezení svého včelstva kdesi dolů, kde jinak končí jen vosková měl a další odpady z úlu.

Moja prax je iná, veď tak robím 25 rokov a ešte sa nestalo, aby bol čo i len jediný plást poškodený a mával som aj 3 debničky s plástami pod plodiskom. Nie som taký naivný, aby som si myslel, že včiel je v takom úli toľko, že budú obsadať každý plást, ale ani policajtov v meste nie je toľko aby boli na každom kroku, ale ak sú poctivý, tak si svoje rajóny ošetria. Včely takisto vycítia, že niekde je na plástoch "škodná" a ony ju nájdu a zneškodnia. Ani s energiou nemrhajú, je to ich prirodzená vlastnosť.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46218


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
R. Polášek (85.71.180.241) --- 31. 7. 2010
Re: umístění starších plástů

No, já s podsazováním mám praxi kratší dobu, jen pár let. Ale vždy, když jsem podstavil víc nástavků, tak spodní plásty zavíječi napadli.

Co se týká nízké teploty a neaktivity zavíječe, je to trochu problematické. Stačí tuším dávka vajíček od 1 - 2 motýlic, několik desítek housenek a těsně k sobě dané plásty. Housenky se slezou na pár plástů a pavučiny, co udělají, zafungují jako poměrně dokonalá tepelná izolace. Zatímco vlastní larvy zavíječe docela účinně vyrábějí teplo z vosku. Venku může být klidně 10 st C nebo možná i nula, ale uvnitř toho hnízda je teploučko a larvy zavíječů rostou stejně rychle jako v létě.
Do nástavku s plásty může naklást pár motýlic vajíčka třeba někdy v září, pak stačí delší série teplejšího zářijového nebo říjnového počasí a vajíčka se vylíhnou a larvičky zvětší tak na centimetr. Podle mého pozorování při takové velikosti se instinktivně začínají stahovat dohromady a tvoří to hnízdo opředené pavučinami. Za teplého začátku zimy mohou tak likvidovat plásty ještě v prosinci a přestanou teprve za mrazů, kdy to hnízdo přece jen vychladne. A začnou zase na jaře....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46220


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
KaJi (88.103.157.154) --- 1. 8. 2010
Re: umístění starších plástů

No, já s podsazováním mám praxi kratší dobu, jen pár let.
--------------
Podsazování nástavků a nechávání přes zimu až do jara jsem dlouhá léta úspěšně provozoval.
Loni se mi pokus s nadsazenými nástavky nad 30cm vysokou "mednou" komorou nepodvedl a pokusné včely to odnesly. Kolem Vánoc přešly nahoru a tam uhynuly hladem.

Letos z nedostatku času zatím skladuji souše i s medem nahoře. :-( Pokud se mi je podaří vytočit, tak je asi už budu skladovat venku. To je problém místnosti kam nemají přístup včely. Teď v srpnu už jsou tady chladna, když zavíječ moc neškodí. Problém je, když se k vytočenému voští dostanou včely a vosy. Docela úspěšně to taky ničí.

Zvažuji, že vezmu pytel jakým se přetahuje zboží na paletách a do něj nástavky na paletě naskládám a nahoře pytel stáhnu. Vyřeším tím včelo i vosotěsnost a možná se tam nebude dařit ani zavíječi.
Do jednoho poloprázdného horního nástavku na vrchu dám lampu se sírou a po vysíření zavážu.

Slyšel jsem, že prý existují spreye se "sírou" pro vinaře. Zkoušel to někdo?

Karel

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46222


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
a.turčáni (94.229.32.130) --- 1. 8. 2010
Re: umístění starších plástů

Ale vždy, když jsem podstavil víc nástavků, tak spodní plásty zavíječi napadli.

Ale to len v tom prípade, ak včelám v najvyššom nadstavku otvorím očko, včely začnú hlavný letáč ignorovať a víjačka má vstup voľný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46223


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
R. Polášek (85.71.180.241) --- 1. 8. 2010
Re: umístění starších plástů

"Ale vždy, když jsem podstavil víc nástavků, tak spodní plásty zavíječi napadli.

Ale to len v tom prípade, ak včelám v najvyššom nadstavku otvorím očko, včely začnú hlavný letáč ignorovať a víjačka má vstup voľný."

Tak to bude ono, pokud mám podstavené nástavky s prázdnými plásty, mám česno dole zavřené a včely létají očky. Nedovedu si ani představit, že bych v takovém případě česno dole otevřel, zvláště v podletí v době slídění a loupeží.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46224


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
a.turčáni (94.229.32.130) --- 1. 8. 2010
Re: umístění starších plástů

Tak to bude ono, pokud mám podstavené nástavky s prázdnými plásty, mám česno dole zavřené a včely létají očky. Nedovedu si ani představit, že bych v takovém případě česno dole otevřel, zvláště v podletí v době slídění a loupeží.

Pán Polášek, aj ja mám aj viac nadstavkov pri takomto usporiadaní úľovej zostavy, ale jednoducho včely musia lietať cez hlavný letáč a žiadne očko včely nepotrebujú. Až niekedy v 9. mesiaci otvorím pomocný letáč tesne pod debničkou, v ktorej bude zimovať včelstvo. Ak obsadá 2, tak vždy je u mňa zimný letá v nadstavku pod zimným chumáčom. Ale čo je dôležité, hlavný letáč je zatvorený na celej ploche kovovou sieťou, aby vzduch neustále obmýval uložené súše, lebo vlhký vzduch sa bez prievanu zráža na plástoch a tie plesnivejú. Ak použijete správny technologický postup pri umiestnení súšov pod aktívnou časťou úľovejzostavy, tak to funguje na 100% a s lúpežou ôs a včiel nemám problém nemám. Veď ak sú to len prázdne súše, nemajú čo odnášať a samotné plodisko je chránené včelami.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46225


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
R. Polášek (85.71.180.241) --- 1. 8. 2010
Re: umístění starších plástů

No, já myslím, že včely považují za hlavní to česno, kterým létají.
Soustavně otevřené spodní česno ve dnu úlu jsem míval pod vlivem včelařské literatury taky, ale časem jsem zjistil, že to není vhodné a je to až škodlivé.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46226


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
vsusicky (82.117.130.2) --- 2. 8. 2010
Re: umístění starších plástů

Závěr:
varianta č.1-umístění pod plodiště
-zavřená všechna očka
-otevřené pouze česno ve dně.
-nevýhodu vidím v tom, že jsou při léčení tyto plásty vystaveny vlivu léčiva.
-odebrání před fumigací(areosolem)=práce navíc.
-celkem spolehlivá ochrana před zavíječem.


varianta č.2-umístění nad plodiště
-podmínkou medná komora
-otevření česno ve dně a očko v medné komoře,
-riziko, že včely přejdou do horních nástavků a uhynou hlady.
-plástu vystaveny vlivu léčiva při fumigaci
-odebrání nástavku nad plodištěm je práce navíc, ale je jednodušší než odebrání nástavků pod plodištěm.
-ochrana před zavíječem praděpodobně stejně spolehlivá jako v předchozímpřípadě?

Nebo jsem to nesprávně pochopil?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46246


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
HI (193.179.186.98) --- 2. 8. 2010
Re: umístění starších plástů

Díky všem, ani mi tak nešlo o napadení zavíječem, zas takové komíny nemám a úly jsou celkem slušně obsedlé a dobře větrané (síto ve dně). Očka už jim zavírám. Spíš jsem myslel na to uložení zásob a přecházení k nim. Když dáte to plodiště nahoru a prázdné plásty dolů, a zakrmíte větší dávkou, budou stíhat couvat s plodem dolů a ukládat to nad sebe? Nebudou to muset nosit dolů pod sebe, kde je na to teď prostor?
Uvažuji ještě o kombinaci u různých včelstev - tam kde byly medníky vysoké, podstavím, kde nové nízké, tam je dám nahoru. Ty malé určitě celé vyplním zásobami a nezbude v nich dole prázdné místo, o které by se v zimě chomáč zarazil. Je to správná úvaha? Jak s vysokými pylovými plásty, mám je přesunout doprostřed spodního vysokého nástavku, aby byly pro ně zjara dostupnější?
Jinak šel jsem jim to nějak upravit s tím, že začnu krmit a ještě jsem od toho ustoupil, trvá snůška, včely pořád nosí i staví. V jarních měsících a červnu to byla bída, snůška je tu až v červenci a pořád trvá (650 m n.m.). Letos jsem viděl asi tak 1 ks roztoče (ani na trubčím plodu) a sledoval jsem to dost bedlivě, bo mi po fumigaci na podzim padalo kolem 2000... Zvláštní.

HI


-------------------------------------------------------

Závěr:
varianta č.1-umístění pod plodiště
-zavřená všechna očka
-otevřené pouze česno ve dně.
-nevýhodu vidím v tom, že jsou při léčení tyto plásty vystaveny vlivu léčiva.
-odebrání před fumigací(areosolem)=práce navíc.
-celkem spolehlivá ochrana před zavíječem.


varianta č.2-umístění nad plodiště
-podmínkou medná komora
-otevření česno ve dně a očko v medné komoře,
-riziko, že včely přejdou do horních nástavků a uhynou hlady.
-plástu vystaveny vlivu léčiva při fumigaci
-odebrání nástavku nad plodištěm je práce navíc, ale je jednodušší než odebrání nástavků pod plodištěm.
-ochrana před zavíječem praděpodobně stejně spolehlivá jako v předchozímpřípadě?

Nebo jsem to nesprávně pochopil?

-------------------------------------------------------

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 46250


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu