Včelařská konference

Dobrý večer pánové, chtěl bych také přidat svou trochu do mlýna. Vzhledem k podezření na neúčinnost gabonů, byl podmínkou pro objednání gabonů příslib sledování spadu po jednotlivých léčeních. Ze 13 včelařů z naší dědiny se rozhodlo pro gabony 8, včetně závazku monitoringu. Zajímavé bylo, že někteří mi nevyplněné formuláře začali odevzdávat už s žádostma na dotace. Během dvou měsíců zapoměli k čemu je mají. Dá se říci, že 2 včelaři, včetně mě, toto sledování provádíme.
Během aplikace gabonů jsem měl denní spad 20-80 roztočů. V den, kdy jsem vyndal gabony ze včel jsem u náhodně vybraných včelstev provedl fumigaci. Spad po 24h. byl 10-105 roztočů. Průměr byl na 10 včelsvech 44. Při fumigaci asi za měsíc mělo jedno takto přeléčené včelstvo 450 roztočů. Chtěl bych říct, že se tu vůbec nezohledňuje možnost reinvaze. To, že si včelstva pěkně přeléčím v pozním létě, neznamená, že mi zdravé dlouhověké včely nemůže poškodit roztoč během silné reinvaze. Co se týká chovu línií odolných na roztoče: Myslím, že dosáhnout tohoto cíle v širším měřítku je docela fikce. Když vidím přístup některých včelařů, a nemusí být starý, mám pochybnosti o rošíření a udržení takto vyšlechtěných včel. Na druhou stranu, já bych si tuto včelu rád rozchovával.

"""Myslím, že dosáhnout tohoto cíle v širším měřítku je docela fikce. Když vidím přístup některých včelařů, a nemusí být starý, mám pochybnosti o rošíření a udržení takto vyšlechtěných včel. Na druhou stranu, já bych si tuto včelu rád rozchovával.""

Čím větší bordelář, tím blíže je přírodnímu výběru - pokud ale nedostane do ruky těžký kalibr, jako je amitraz. V tom je ten bordel.
Pokud takový bordelář zůstane závislým jen na kyselině mravenčí a thymolu, tak jako je to na západ od nás, bude mít buď velký problém, nebo bude mít velké štěstí. To není fikce, to je realita. Bez takto nastavené reality se nic nepohne.

Ak niekto robí zber zabitých klieštikov (natierením plodu, KM, Gabonom, fumigáciou amitrazom a aerosolovanie) môže si porovnať úspešnosť svojho boja s Vd s mojimi výsledkami.

I. fumigácia tzv. odľahčovacia 20.8: priemer na včelstvo 13,7 Vd
II. fumigácia -"- -"- 30.9: priemer -"- -"- 69,8 Vd
III. fumigácia -"- -"- 5.11: priemer -"- -"- 6,9 Vd _
-------------------------------------------------------------------
Spolu priemer za rok 2010 90,5 Vd

Odpad Vd v jednotlivých včelstvách:

0 Vd v 30-tich včelstvách
1 Vd v 8-ich -"-
2 Vd v 6-tich -"-
3 Vd v 4-och -"-
4-5 Vd v 4-och -"-
6-10 Vd v 6-tich -"-
11-20 v 3-och -"-
21-50 v 4-och -"-
51-80 v 3-och -"-
V priemere je to oproti vlaňajšku menej o 69,8 Vd

Cez moju záchytnú sieť (3 fumig.) prepadli len Vd z prirodzeného odpadu.

Dobré výsledky pripisujem týmto okolnostiam:
- amitraz ako fumigant je stále účinný preparát a ak sa robí včas, hlavne jeho záverečná fáza bez zaviečkovaného plodu.

- ak sa dávky zbytočne nezvyšujú, 2 kvapky a dosť.

- k nízkemu zamoreniu mohlo pomôcť i bohaté rojenie, za ktorým nasledovali aj mesačné prestávky, kým nové M začali klásť vajíčka. Je to prirodzené opatrenie, keď v čase začínajúceho rozvoja novej generácii samičiek Vd, je ich reprodukcia bez plodu nemožná. Potom nástup rýchleho vzostupu gradoval pravdepodobne oveľa pomenej ako vo včelstvách, ktoré nemali nútenú prestávku. Možno by sa tento poznatok dal využiť i pri umelom prerušení plodovania v čase nástupu Vd, t.j. v polovici júna až do polovici júla, možno aj skôr.

III. fumigácia -"- -"- 5.11: priemer -"- -"- 6,9 Vd _
Také mi to nedalo a udělal jsem včera III. fumigaci i když se doporučuje až po 20.11. Udělal jsem ale předem kontrolu, zdali je ve včelstev plod. V kmenových včelstvech plod není. Není ani v květnovém oddělku, který je ve dvou nástavcích. Plod byl v polovině včelstev, kde jsem měnil v říjnu matky. Ty budu muset přeléčit později. Včely byly hezky roztáhlé a k večeru ustal vítr. Zajímavé je, že včely nyní ukládají sladinu do sediště, některé i pyl. Jako by si dělaly nad sebou větší zásoby. Přihlédnu-li k tomu že hraboší venku dělají větší hromádky, tak to přijde ochlazení, nebo tuhá zima.

Já provedl včera druhou fumigaci a v průměru včelnice mě vyšel spad na podložkách po dvacetičtyř hodinách tři roztoče.Což je po mnohastovkových počtech při první fumigaci velmi potěšující a ukazujeto na vysokou účinnost amitrazu ve varidolu.Plod se mě nepodařilo najít ani u včelstev s červnovýma matkama.Dnes skoro všechny včelstva přinášely žlutý pyl z hořčice,což k dnešnímu datu v mých desetiletých záznamech jsem nikde neobjevil.
S pozdravem.
P.Z.
U.Hradiště

Marcel napsal:

>Během aplikace gabonů jsem měl denní spad 20-80 roztočů. V den, kdy jsem vyndal gabony ze včel jsem u náhodně vybraných včelstev provedl fumigaci. Spad po 24h. byl 10-105 roztočů. >Průměr byl na 10 včelsvech 44. Při fumigaci asi za měsíc mělo jedno takto přeléčené včelstvo 450 roztočů. Chtěl bych říct, že se tu vůbec nezohledňuje možnost reinvaze.
>To, že si včelstva pěkně přeléčím v pozním létě, neznamená, že mi zdravé dlouhověké včely nemůže poškodit roztoč během silné reinvaze.
..............

O tom, že si včely můžou naloupit roztoče se tu také debatuje často, ne že vůbec :)
Ale to nic nemění na té věci, že je dobré neházet za hlavu varování těch, které to již postihlo - v některých místech se gabonu nedá věřit.

Díky za připomínku stavu při užívání gabonů - slib monitoringu při gabonech. Dost by pomohlo, kdyby to uživatelé gabonu poctivě dělali, ale jak píšete, paměť je často ošidná. :)

Jinak při vyjmutí gabonů bývá ve včelstvu ještě plod, takže pokud je gabon méně účinný a část roztočů je na plodu, fumigace je nezabije. Tím to může být zkreslené.
Ale samozřejmě si něco ještě mohly přinést.

A těch 450ks u nejhoršího včelstva je krásné číslo. Při tom včely zřejmě nezkolabují. :)

Radek Krušina

>Jinak při vyjmutí gabonů bývá ve včelstvu ještě plod, takže pokud je gabon méně účinný a část roztočů je na plodu, fumigace je nezabije. Tím to může být zkreslené.
Ale samozřejmě si něco ještě mohly přinést.<
------------------------------------------------------------
Zde by bylo na místě si připomenout, že gabon působí kontaktně. Gabonové pásky zavěšené v plodovém tělese včely poťapou, tím ťapáním po páscích včely na nožičkách přenáší léčivo a s ním, léčivem tak přichází do styku foretičtí roztoči. Protože gabony jsou ve včelstvu nejméně 24 a nejvíce 30 dnů a každý den se ze zavíčkovaného plodu líhnou nové mladušky a ssebou i vynášejí staré i mladé samičky roztočů, jsou tyto evidentně vystaveny účinkům léčiva. Teoreticky by tak měly s léčivem přijít do styku všechny samičky roztoče, které se v době léčení nachází ve včelstvu. Protože však v době použití gabonů probíhá snůška a včely, buňky po vylíhlých mladuškách zanášejí sladinou, stěhuje se i plodové těleso(zkušenost). Proto je třeba, zhruba v "poločase", zavěšení gabonových pásků zkontrolovat a popřípadě i nově upravit zavěšení pásků tak, aby pásky toto plodové těleso sledovaly. Při tom není od věci si vzít k ruce střípek skla, truhlářskou svidřinku, ostrý ševcovský knajp... a gabonové pásky zbavit (oškrabat)od včelami provedeného potahu vosku a propolisu, který účinky léčiva snižuje (izoluje). Pokud toto neprovedeme, roztoči tak přicházejí do styku s podprahovými dávkami léčiva a tak si mohou vytvořit k léčivu rezistenci. Mám vypozorováno, že je to problém zvláště u silných včelstev v nástavkových úlech. Při této příležitosti se nechci zabývat těmi včelaři, kteří ponechávají gabony v rozporu s metodikou ve včelstvach až do jarní prohlídky. Tam je to jasné. Trénují roztoče na rezistenci k léčivu.
Přeji všem klidné a úspěšné zimování. JK

Nikde jsem neviděl popis mechanismu, jakým vlastně varaóza způsobuje kolaps včelstva. Podle spadu při léčeních včelstev, která později padnou, kolaps nastává v nejnepříznivějším případě, pokud je ve včelstvu pár stovek roztočů. Běžně nastává, pokud je ve včelstvu několik tisíc roztočů, třeba spad je 2000 roztočů.
A jeden vylíhlý roztoč znamená jednu poškozenou včelu, při hustším napadení, kdy se několik roztočů líhne v jedné buňce, je na jednu napadenou včelu těch roztočů několik.
Na vrcholu populace je ve včelstvu takových 60 tisíc včel, v srpnu odhaduji počet včel ve včelstvu takových 30 - 40 tisíc.
Obecně, kdyby včelstvo v době, kdy se zakládá zimní generace, přišlo o pár tisícovek včel, nic se vůbec nestane, včely prostě založí tu zimní generaci o to slabší a jinak přezimují v pohodě. Staří chovatelé kdysi to "úspěšně" provádeli každý rok, když v srpnu zůžili včely v zadováku z plného počtu na 7 - 8 rámků 39x24 a přebytečné včely tak byly nuceny venku na česně vymřít zimou a deštěm.
I kdyby v srpnu v silném včelstvu bylo 20 tisíc roztočů, pokud by mechanismus poškozování včelstva byl jen v prostém poškozování včel, tak i takové včelstvo by zimu přežilo, sice jen v síle oddělku, ale přežilo.
Jenže ono stačí na kolaps včelstva v nepříznivém případě pár stovek roztočů....
Takže kolaps včelstva evidentně přímo na počtu roztočů ve včelstvu nezávisí. Závisí na něčem dalším, co z počtu roztočů vychází a co zatím není jednoznačně určeno. Kolaps včelstva v době léčení Gabonem tedy vůbec neukazuje na neúčinnost Gabonu. Neboli na to, že Gabon roztoče ve včelstvu nevytrávil.
Prostě ve zkolabovaných včelstvech už ta zkáza byla v době vkládání Gabonu předurčena, gabon to možná trochu zpomalil, možná i trošku urychlil rozrušením včelstva při vkládání Gabonu nebo rozrušením včelstva vnesením další chemikálie do něho....

Marcel: Co se týká chovu línií odolných na roztoče: Myslím, že dosáhnout tohoto cíle v širším měřítku je docela fikce. Když vidím přístup některých včelařů, ...

Burgel : Myslím si to samé.

Co si myslíte vy?

Letos mela naše ZO nařizen gabon a hledal se dobrovolník který napíše tiskopis sledování spadu. Z 20ti členů byl jen jeden kdo provádí sledováni spadu (já jsem nechtel protože jsem nechtel gabon užít, nakonec jsem gabon ale použil)

40 let jsem prováděl selekci na medný výnos, (sledovat medný výnos je daleko jednodušší než sledovat varroa).
Výnos sel nahoru jen velmi pomalu a po 40ti letech jsem přešel pro zvýšení výnosu na inseminované matky užívající heterozního efektu.