Včelařská konference

Jednoduše řečeno jinak vypadá bylinné společenstvo ve smrkovém lese, jinak v dubovém a jinak v akátovém Nemá to vůbec nis společného s jedovatostí stromů. Také se akát využíval jako krmivo pro kozy které dobře pak dojily.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 10.11.2010 09:09:23
> ----------------------------------------
> No, u nás akáty kdysi včelaři osadili lužní les kolem řeky. Taky množství
> akátů roste ve městě na nábřeží.
> Takže i když na severní Moravě, akát je mně hodně známý. Dokonce jsme kdysi
> jeden akát měli na kraji zahrady, zřejmě kvůli dřevu na násady a podobně, z
> akátu jsme kdysi měli i příčky žebříku...
> Nedá se říct, že by akát kolem sebe všechno trávil a měl pod sebou holou
> zem. Prostě jen asi některé rostliny pod sebou potlačuje, takže se pod ním
> prosadí jiné. Tím je dáno, že trochu jiné bude pod ním i hmyzí společenstvo
> a společenstvo všech drobných živočichů. Aspoň takhle to mně jako laikovi v
> tom oboru připadá. Řekl bych, že velice podobně pod sebou ovlivňují biotop
> i ořešáky, ořešák vlašský nebo i ořešák černý, který je občas dokonce
> vysazován do lesů kvůli velice kvalitnímu dřevu. Taky jasan, co se tak
> dívám po lesích, rostlinstvo pod sebou docela výrazně ovlivňuje. V podstatě
> každá dřevina nějakým způsobem ovlivňuje biotop pod sebou. Za mnohonásobně
> víc zničující na biotop než akát by se mohl považovat obyčejný smrk, jenže
> ten je náš a tak se nepočítá.....
> Taky mi není jasné, jak má být údajně akát agresívní. Když tady nechám
> nějaký neošetřovaný pozemek někde u lesa, tak mně na něm vyrostou vrby
> jívy, osiky, břízy, topoly, střemchy, olše, lípy, javory, jasany, možná i
> nějaká ptačí třešeň nebo nějaký dub ale nikdy akát, i kdyby to bylo hned
> vedle akátového lesa. Aspoň tady na severní Moravě akátové semeno
> nedozraje. A pokud dozraje, nešíří se.       To, že akát se z míst, kde roste,
> nedá dostat, možná platilo před 50 - 100 lety. Dneska se akáty pokácejí a
> pařezy natřou nějakým arbicidem a je po akátu. Chce to jen trochu práce
> nebo někomu zaplatit, aby to udělal. Ostatně třeba u topolů a vrb na
> biomasu je spolehlivé obrůstání nových stromků z pařezů jedna z velmi
> ceněných vlastností a to tyto rostliny dávají měkké dřevo na kusové
> vytápění mnohem méně vhodnější než je akátové dřevo.
> Skoro bych řekl, že akát doplatil na to, že se znelíbil nějakým takzvaným
> ekologům na nějakých význačnější vědeckých či úřednických postech......
>
>
>

" Jednoduše řečeno jinak vypadá bylinné společenstvo ve smrkovém lese,"

Bylinné společenstvo ve smrkovém lese?

Proč ne, pokud je dostatečně světlý . Tam ale běžní houbaři nechodí, protože ve vysokých trávách se houby špatně hledají.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 10.11.2010 12:52:17
> ----------------------------------------
> " Jednoduše řečeno jinak vypadá bylinné společenstvo ve smrkovém lese,"
>
> Bylinné společenstvo ve smrkovém lese?
>
>
>

K tomu, aby akát vyklíčil musí jeho semena projít přes zažívací ústrojí ptáků, aby slupka semene změkla. Ve školkách kde se akát množí, jako okrasný strom, se semena propařují aby vyklíčily. Listy akátu jsou výborné krmivo a nemůžou nikomu uškodit, žerou ho i koně a ty to poznají 100% mají na to od přírody talent. Včely mám v lužním lese, kde pod akáty roste aspoň něco a například pod jasanem je toho mnohem míň. Snůška zde u soutoku Moravy s Bečvou cca 350 m.n.m není z akátu žádná. Dřevo z tohoto stromu je výborné na zahradní nábytek, dlouho vydrží i zahradní houpačky jsou bezpečnější z akátu než ze smrku jak se dnes dělají. Akát má pevná vlákna která i když v podélném směru přestanou v sebe držet, např. zlomením, tak v příčném pořád drží. A v minulosti se z něj dělaly špice do loukoťových kol a při rekonstrukci koňských kočárů pořád dělají. A pro milovníky dobrého jídla, tak akátem se výborně udí maso. Tolik na obranu tohoto stromu. S pozdravem Aleš

ja som nazberane semeno agatu nasypal do cednika,prelial vriacou vodou,staci 1 kanvica,pretecenu vodu zachytil do misy a po vychladnuti na cca 50C cednik aj so semenami do nej este asi na 1hod.ponoril.semena som potom rozlozil na vlhku vatu a takou aj prekryl.Po 4 dnoch som sadil uz vyklicene do kelimkov.Z 300 vyklicilo cca 290.Je to ale piplacka..viac sa oplati z odkopkov
,prip.kupit hotove sadenice,tie su za babku..