Včelařská konference

Úlohou dobrého nástavkového úlu z hlediska chovu včel a hlavně samozřejmě výnosu medu je kvalitní úlová sestava a podle mého názoru je na prvním místě volba materiálu, ze kterého je vyrobena.

Nástavkový úl by měl být především snadno rozebíratelný a rozšiřitelný o prostor jak v plodišti tak i v medníku.Podle mých zkušeností tyto požadavky splňuje
nástavek který je velmi lehký to nejvíce ocení senioři,ale největší význam kladu na vysoce tepelně - izolační materiál skládá se:
Polystyrenový skelet o síle stěny 4cm. kde je dovnitř tohoto nástavku vlepena 1cm. silná polyuretanová vložka,která je po celé ploše nástavku uvnitř potažena hliníkovou potravinářskou folií.
Stále se diskutuje a s cela logicky o problematice tepelné izolace a síle úlové stěny.Tak zvané tenkostěnné dřevěné nástavky o síle stěny 25 mm. jsem sám měl vyzkoušel několik let a jednoznačně zavrhl.A důvody které mne k takovému činu vedly byli zřejmé neboť než jsem tyto nástavky vyřadil úplně s chovu
tak jsem je 5 let vyhodnocoval byly na stejném stanovišti a vždy na střídačku jeden dřevěný a druhý s polyuretanovou vložkou (dna a střechy byli na obou typech úlů stejná)a všechno jsem si každý rok pečlivě dokumentoval.A důvody:
1.) V zimě příliš velká nepřiměřená spotřeba zásob až 25kg.(úhyny na vyhladovění) z toho vyplývá že včely v úle o síle stěny 25 mm.(tenkostěnném) musí tyto zásoby přepracovat a uložit( dobrému včelaři to udělají ještě letní včely musí včas začít s krmením) z důvodů snadného prochlazení a promrzání nástavku mají včely velkou spotřebu zásob na udržení tepla v chumáči což je pro ně velká zátěž na vytvoření této energie na teplo a vysilují se tímto.Je to ještě trochu složitější včely začínají později plodovat a negativně reagují na náhlé venkovní tepelné změny.
2.) V létě je situace opačná dochází k nadměrnému přehřívání úlu a to zaměstnává včely tzv. větráním úlu aby se jim plod nepřehřál a nepřišli o něj proto se nemohou tyto včely věnovat snůšce.V ne poslední řadě je tu zvýšený výskyt varroázy moru včelího plodu a nosemy.
Skušenost s mé dokumentace je že i na jaře slabší včelstvo o hmotnosti 0,75 kg. mi poskytla v mém velmi dobře utepleném úle až o 60% vyšší výnosy medu než včelstva i větší hmotnosti v úlu tenkostěnném.Proto upřednostňuji a považuji za smysluplné řešení chov včel jen ve kvalitně utepleném úle.
Největší přednosti jsou paradoxně v létě (v zimě u tenkostěnných úlů nejen že zaplatíte více za cukr,ale hlavně včely se dvakrát více napracují na udržení teploty) a to proto,že dobře zateplený úl (nástavek) je totiž po celý rok stejná teplota ať je venku -30 nebo +30 stupňů C rozdíly jsou + - 2 stupně a toho vyplývá včely nespotřebovávají tolik energie na zahřívání třením v zimním chumáči ale hlavně v létě nemusí úl ochlazovat větráním kvůli přehřátí plodu,čímž ušetří svoji energii a mohou se plně věnovat snůšce.Nástavek je vyroben ze speciální zdravotně nezávadné biologicky neškodné termoizolační polyuretanové hmoty.
Je nehořlavá tzv. s uzavřenými molekulami což zaručuje nízkou tepelnou vodivost a prakticky vylučuje jakýkoli únik tepla a kondenzování vody vně i uvnitř nástavku.Další velkou předností nástavku je nízká hmotnost 0,80kg. to ocení zejména starší včelaři.Polyuretanová hmota má vynikající tepelně-izolační vlastnosti v porovnání s polystyrenem v poměru 1:3 (tzn.že 1 cm. polyuretanu se rovná 3cm. polystyrenu) Za dobu asi 5 let co používám tuto hmotu,nedošlo ani jednou k poškození nástavku včelami avšak ani mravenci hlodavci nebo ptactvem.Za nejdůležitější považuji skutečnost že má včelstva netrpí nemocemi jako škůdci varroáza(samozřejmě preventivně léčím),mor či nosema.Je to tím že včely mají mikroklima vůbec nepřijdou do styku ani s polystyrenem ani s polyuretanem celé vnitřní stěny jsou potaženy hliníkovou folií a dosedací plochy jsou polepeny hliníkovou samolepící páskou nevím proč,ale včely téměř vůbec netmelí stěny nástavku asi jim nevoní (škůdci se nemohou do hliníku zavrtat odpadá i tzv. vypalování nástavků desinfekce a nátěry) Spotřeba zásob na zimu v mých úlech je 8 -10kg krmím 12kg. na včelstvo.
Odůvodnění:
Za1.Spotřeba zimních zásob cukru je 10kg dřevěné 25kg za zimu
2.Výtěžnost tedy snůška medu průměrně je až 80kg ve dřevěných 40kg.
3.Omezení nemocí všech druhů je minimální paraziti se nemají kde skrýt do dřeva se zavrtají(nutně musíte dřevěné nástavky vypalovat a desinfikovat natírat atd.)
4.Životnost mých úlů je při správné manipulací a údržbě neomezená.
5.Včely v mých úlech díky 100% tepelně izolační vrstvě mají v zimě i létě stálou teplotu kolísá + - 2 stupně dřevěné i zateplené + - až 15 stupňů a tím je dána zimní rozdílná spotřeba cukerných zásob a o 100% vyšší snůška medu.
Návratnost ceny úlů je již v prvním roce dvojnásobná tzn. cena úlu asi 3000kč. Cena za prodaný med cca 80kg. krát 100kč.za 1kg. je 8000kč. Karl

Můžete Karle trochu detailně rozvést Váš příspěvek. Nadmořská výška, oblast, výnos v jednotlivých snůškách, jaké nemoci jste měl a mají včelaři v okolí apod. Děkuji

Šla by troch víc popsat konstrukce? Materiál. To vyrábíte, nakupujete? Kde?
A jak psal Aleš, stanoviště, výnosy obou skupin.

Docela mě to zajímá.
---------------------
A i zkušenosti s úly od LYSONĚ, pokud je někdo další má. Životnost atd.

Díky

Karel

Zajímavé, jak se názory a zkušenosti jednotlivých včelařů mohou lišit.

Seznam otázek bych ještě rozšířil o tyto:
Na jaké rámkové míře včelaříte?
V kolika nástavcích zimujete?
Jakým způsobem krmíte (jednorázové zakrmení, podněcovací krmení, krmení na dvě etapy - srpen + dokrmení v září)?

Jinak dávat mor do souvislosti s tenkostěnnými úly je dost odvážné tvrzení.

MV

Takovéto zkušenosti jsou jistě cenné.
Já mám v tenkostěnných úlech trochu jiné poznatky. Spotřeba zásop od zakrmení do poloviny dubna bylo loni 5 kg. Nadmořská víška 230m.n.m. U tchána 550m, se zimní zásoby pravidelně ještště na jaře vyndávají. Zakrmujeme stejně,18 kg. Výnosy jsou srovnatelné. Nejspíš si,ale zateplený úl pořídím, abych měl konečně jasno.

Skutečně - takto si napsat reklamu do konference...

Kam se uklidil Karl? Jediný systém zatepleného úlu, který by mě na vyzkoušení zajímal je silně zateplený a to celý dno, nastavky, víko bez síťa. Ale na zimu bych asi to síto tam chtěl, kvůli vlhkosti. Mám ze styroduru (3 cm) plemenače minulý rok jsem v nich nějaké oddělky zimoval, česno otevřené přes celou šířku a dva cm na výšku, plemenač nakloněn dopředu k česnu, aby z něj odtekla voda a přesto na jaře krajní rámky plesnívé. Úplně stejné je to i u tenkostěnného plemenače bez síta.

To řešení je mít ventilační mřížku o průměru kolem 5 - 10 cm, ty se používají na ventilační otvory digestoří přes zeď. to je durch víko zvrchu. (nutné je vyřešit stříšku aby do toho neteklo) No a do toho prostoru se dá nějaká filcovina. Používají to tuším poláci na svých polysterenových úlech. A je to podle mého názoru dobré řešení.

Já jsem tehdy vložil do stěny nástavku 25 ppr plast trubku a dal nato známý bílý ventilační terč s nastavením průvanu.

Vlhko ale dole bylo, příště kdybych to dělal je nutné mít něco jako plech na pečení s výtokem ven.

_gp_
...
Ales Molcik (195.189.142.120) --- 6. 12. 2010
Re: Moje skušenost včelaření v nástavkových úlech s polyuretanovou vložkou která je potažena hliníkovou folií. (48668) (48702)
Kam se uklidil Karl? Jediný systém zatepleného úlu, který by mě na vyzkoušení zajímal je silně zateplený a to celý dno, nastavky, víko bez síťa. Ale na zimu bych asi to síto tam chtěl, kvůli vlhkosti.