Včelařská konference

Sváho času jsme v JZD z melasy vyráběli kvasnice torulu pro skrmování skotu.Kyselinu fosforečnou jsme také získávali ze soperfosfátu.Do sudu se dalo asi 20% superfosfátu a sud se doplnil vodou.Několikrát se to zamíchalo,za několik dnů se kal usadil a nahoře byl čirý roztok obsahující kyselinu fosforečnou.Samozřejmě by se to dalo použít jako přísada do vosku při jeho závěrečném rozpuštění a čištění.Do vyvářky bych nedával kyselinu žádnou,aby se nezničil silonový pytel.Vyskoušel jsem přidát do vosku jak kyselinu sírovou,solnou i fosforečnou.Je fakt,že vosk je pěkně žlutý,ale je nutno ho znovu nalít pomalu do vody,aby se kyselina ve vosku hodně zředila,znovu rospustitit a nechat pomalu vystydnout na úhledná kola. Ale vážení! To je řečí o EKO produktech a tak si myslím,proč by měl včelař do vosku něco podobného přidávat.Pokud si sám nevyrábí mezistěny,nemá bespečný tlakový hrnec,aby mohl vosk sterilisovat při vyšší teolotě než 100 stupňů,tak to nemá cenu. Ve výkupně nám stejně odečtou 3% na nečistoty (ne všude),tak nevím proč by měl být vosk krásně žlutý.Při správném vyváření i bez kyselin se dá vyrobit kvalitní vosk a že někdy není krásně žlutý nepovažuji za žádnou závadu.Úpravu kyselinami a teplotou bych klidně přenechal výrobcům mezistěn.

V Banýr.

Malá oprava - ze superfosfátu vyluhováním nedostanete kyselinu fosforečnou,
ale její dihydrogen a hydrogen soli, konkrétně třeba dihydrogenfosforečnan
vápenatý Ca (H2PO4)2. V praxi pro čištění vosku je to ale jedno, chová se
to jako směs kyseliny fosforečné H3PO4 a balastu fosforečnanu vápenatého
(Ca)3(PO4)2, pokud by ten byl rozpustný. Oproti samotné kyselině fosforečné
má výluh vyšší pH, mezi 2 a 4, takže má menší žíravý účinek, i když do oka
bych ani tím výluhem dostat nechtěl.
Do vyvářky by se kyselina neměla dávat v žádném případě. Kyselina by
přednostně reagovala na poškozených místech vařáku s železem a s organickými
nečistotami ve vosku, došlo by k neutralizaci kyseliny a maximálně k
urychlení proděravění vařáku. Totéž platí i pro přečišťování vyvařeného
vosku, při bodu varu reagují kyseliny s reaktivními kovy, jako je železo,
zinek ale i cín a olovo v pájce mnohonásobně rychleji než za normální
teploty.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "V Banýr" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 23, 2004 12:37 AM
Subject: RE : Vaření vosku. ( 4949)


> Sváho času jsme v JZD z melasy vyráběli kvasnice torulu pro skrmování
> skotu.Kyselinu fosforečnou jsme také získávali ze soperfosfátu.Do sudu se
> dalo asi 20% superfosfátu a sud se doplnil vodou.Několikrát se to
> zamíchalo,za několik dnů se kal usadil a nahoře byl čirý roztok obsahující
> kyselinu fosforečnou.Samozřejmě by se to dalo použít jako přísada do vosku
> při jeho závěrečném rozpuštění a čištění.Do vyvářky bych nedával kyselinu
> žádnou,aby se nezničil silonový pytel.Vyskoušel jsem přidát do vosku jak
> kyselinu sírovou,solnou i fosforečnou.Je fakt,že vosk je pěkně žlutý,ale
je
> nutno ho znovu nalít pomalu do vody,aby se kyselina ve vosku hodně
> zředila,znovu rospustitit a nechat pomalu vystydnout na úhledná kola. Ale
> vážení! To je řečí o EKO produktech a tak si myslím,proč by měl včelař do
> vosku něco podobného přidávat.Pokud si sám nevyrábí mezistěny,nemá
bespečný
> tlakový hrnec,aby mohl vosk sterilisovat při vyšší teolotě než 100
> stupňů,tak to nemá cenu. Ve výkupně nám stejně odečtou 3% na nečistoty (ne
> všude),tak nevím proč by měl být vosk krásně žlutý.Při správném vyváření i
> bez kyselin se dá vyrobit kvalitní vosk a že někdy není krásně žlutý
> nepovažuji za žádnou závadu.Úpravu kyselinami a teplotou bych klidně
> přenechal výrobcům mezistěn.
>
> V Banýr.