Včelařská konference

Ještě by mne zajímalo jak se ty zárodky mohou s toho vosku dostat ven. Když to ještě navrch potáhnou včely propolisem. zřejmě jde o 100let staré pravdy které se bojí každý zpochybňovat. Mor se dá za vinu sousedovi, kolaps včelstva se svede na varroázu. a je vystaráno. Nikdo však nedokáže zodpovědně říci o co vlastně jde a co s tím . Uslyšíme jen ty 100 let staré rady které stejně ničemu nepomáhají.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n
> Datum: 03.2.2012 13:02:55
> ----------------------------------------
> "To už není otázka na mě, ale na autory technologie. Samozřejmě je 117st.
> účinnější než var s vosou, ale asi tam budou jiné technologické důvody.
> Snažil jsem se odpoutat Vás od moru, protože technologie není dělaná jen
> kvůli moru, ale kvůli kvalitě produktu, tím samozřejmě nepopírám, že 117
> st. je na vegetativní formy a část spór účinnější než 100st."
>
> Tady se neprobírá žádná politika, takže nemusíte kolem tématu tancovat
> dokola a nedotknout se ho. (Aspoň doufám)
> Takže se ptám znova. Existují nějaké jiné zárodky včelích nemocí, kromě
> toho moru plodu, které půl hodinový až hodinový var vosku s vodou při 100
> st C přežijí stejně jako přežije ten mor plodu?
>
>
>

"Ještě by mne zajímalo jak se ty zárodky mohou s toho vosku dostat ven."

No, včelky na stavby a opravy nepoužívaji jen nově vytvořený vosk, ale při stavbě mezistěny i při každé opravě plástu nebo vystavení můstku mezi plásty použijí částečně i původní materiál. Takže tím je podle mně otázka cesty zárodků z vosku ven na včely vyřešena.

Já bych to tak zřejmě neviděl

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n
> Datum: 03.2.2012 13:35:11
> ----------------------------------------
> "Ještě by mne zajímalo jak se ty zárodky mohou s toho vosku dostat ven."
>
> No, včelky na stavby a opravy nepoužívaji jen nově vytvořený vosk, ale při
> stavbě mezistěny i při každé opravě plástu nebo vystavení můstku mezi
> plásty použijí částečně i původní materiál. Takže tím je podle mně otázka
> cesty zárodků z vosku ven na včely vyřešena.
>
>
>

"Já bych to tak zřejmě neviděl"

je to docela dobře vidět u můstků , zvláště když propojují tmavý plást a postavenou mezistěnu. A ještě líp to je vidět, když se mezistěna zhroutí a dotkne se dalšího tmvšího plástu. Nebo třeba když se posune rámek a objeví se velká mezera, kterou včely místy zastaví dalším voštím. Většinou je krásně vidět, jak u tmavé původní stavby je ta nová stavba tmavá a až takové dva centimetry dál je už vidět, že teprve tam to je nový vosk anebo světlá mezistěna.
A potom víčkování medu, víčka jsou přece vždy z převážné většiny vytvořená z původního materiálu plástu.

Mezistěny z víček jsou to nejlepší, včely vytvoří víčka z nejkvalitnějšího vosku. Tyto mezistěny vyrábíme "BIO" včelařům. Vozí z nám odvíčkovance a my jim z toho vyrábíme mezistěny nezatížené rezidui léčiv. Zítra v sobotu předvádíme lisy v Nasavrkách ve škole a za 14 dní v Blatné. Kdo máte zájem, zavolejte nám a můžete se podívat na výrobu, budeme se těšit

Ano stím lze souhlasit, ale stejnak když jsem dělal mezistěny pouze z víček nebo pouze z vyvařeného starého díla, nejlepší bylo to scelovat a dělat to kvůli lepším vlastnostem ze zceleného vosku. Ten ze starého je "moc tvrdý", ten z víček je moc ve výsledku jako materiál "měkký". A nejlepší vlastnosti mezistěn a i výroby jsem docílil právě tou směsí. Samozřejmě že takový bioargumet by to mohl být, dejte ze souší vosk do svíček a dělejte pro včely jen z víček.(se i jako komerční slogan rýmuje) Ale ty víčkové mezistěny se mi moc nezamlouvají ..., ptal jsem se včel a těm je to v podstatě jedno._gp_


........
Michal (46.13.38.168) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55738)
Mezistěny z víček jsou to nejlepší, včely vytvoří víčka z nejkvalitnějšího vosku.

souhlasím s panem Pazderkou, jsme za jedno v názoru o kvalitách a vlastnostech vosku.
- měkké MS z víček jsou proto, že tam hraje roli stáří vosku- je to "mladý" vosk
- z plástů jsou již pevnější(vosk je starší) za deset let bude vosk jako sklo, samozřejmě v uvozovkách, ale bude mít pevnostně jiné vlastnosti, než jednoletý
ALE JAK BYLO NAPSÁNO- VČELÁM JE TO JEDNO
JIM ZÁLEŽÍ NA JINÝCH VLASTNOSTECH VOSKU, NEŽ POSUZUJEME MY LIDÉ

Dne 3.2.2012 15:45, Michal napsal(a):
> Mezistěny z víček jsou to nejlepší, včely vytvoří víčka z nejkvalitnějšího
> vosku. Tyto mezistěny vyrábíme "BIO" včelařům. Vozí z nám odvíčkovance a my
> jim z toho vyrábíme mezistěny nezatížené rezidui léčiv. Zítra v sobotu
> předvádíme lisy v Nasavrkách ve škole a za 14 dní v Blatné. Kdo máte zájem,
> zavolejte nám a můžete se podívat na výrobu, budeme se těšit
;-) ...rád bych zavolal, ale bohužel nevím kam. Václav

No, přece Říhovi, nesplést si to s pytlákem.

J.P.

Tak proč si chcete z víček vyrábět nezávadné mezistěny když ten vosk včely berou ze zamořeného plástu. Nezdá se ti to postavené na hlavu? :-o

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n
> Datum: 03.2.2012 15:30:30
> ----------------------------------------
> "Já bych to tak zřejmě neviděl"
>
> je to docela dobře vidět u můstků , zvláště když propojují tmavý plást a
> postavenou mezistěnu. A ještě líp to je vidět, když se mezistěna zhroutí a
> dotkne se dalšího tmvšího plástu. Nebo třeba když se posune rámek a objeví
> se velká mezera, kterou včely místy zastaví dalším voštím. Většinou je
> krásně vidět, jak u tmavé původní stavby je ta nová stavba tmavá a až
> takové dva centimetry dál je už vidět, že teprve tam to je nový vosk anebo
> světlá mezistěna.
> A potom víčkování medu, víčka jsou přece vždy z převážné většiny vytvořená
> z původního materiálu plástu.
>
>
>

a od kdy vytahují vosk včely z plástu a používají jej na stavbu mezistěn? Včela vytahuje materiál z mezistěny asi do poloviny dloubky buňky( záleží na síle mezistěny) . Poté staví zbytek buňky ze svého vyprodukovaného vosku a z vosku, co přenáší v úlu z místa na místo a víčka stavějí čistě z panenskéo vosku. A to vše asi za teploty 45 st. C., kdy je vosk vláčný. Tuto teplotu včely produkují a plásty, či mezistěny zahřívají. Pokud je mezistěna moc silná- 6 kusů do 1kg a méně při rozměru MS 37x21cm, tak včely nejsou schopny tuto dostatečně zahřát a stavba se naopak časově prodlužuje.

Michal: ...a víčka stavějí čistě z panenskéo vosku.
........
To je dogma. Jestli Michale jsi opravdu těžil někdy vosk z běžných netříděných víček, jako zbytky tam zůstává velmi mnoho pylových zrn. Dále jde o "dlažbu" na které je velmi čilý pohyb. Dále by mohla vzniknout celá včelařská věda víčkologie, protože není víčko jako víčko. Opravdu pokud dojde na víčkování zásob a není po ruce parta producentek vosku, tak stavitelk ti, pokud mohou, rozkoušou starší dílo a dokonce pokud jsem nechal venku v podletí nástavek s dvěma mezistěnami, zalétaly se mi na ten voskový materiál a velmi úspěšně ho postupně rozkousaly a donesly do úlu. No a naco asi takový materiál byl? _gp_

ještě si uvědomme, že když odvíčkováváme plásty, tak strháváme i části stěn buněk a to jsou další aspekty, co můžeme zahrnout do směsy odvíčkovanců. To by jsme museli chyrurgicky odstranit pouze víčka, aby jsme dostali nejkvalitnější materiál. Jak říkáš, ani samotné panenské dílo neni nezasaženo, jelikož včely vosk přenáší

..viecka spracovavam tak nejako podobne ako pan Jindra,preperiem,vyzmykam,do al kanvy dam cca 2l vody a povrch natlacim vieckami,zahrievam na sporaku,ako sa postupne odtapaju,uvolnuju priestor a dosypam dalsie az kym to nieje plne..ked uz je to roztopene tak to prelejem cez uhelon a necham chladnut v termokomore pri cca 40'C..prvy krat som bol nemilo prekvapeny,myslel som ze to bude 100%vosku :-)..ale toho odpadu ktory sa zachyti v uhelone a aj usadi na spodku kolaca je dost(propolis?pel?)..vysledny produkt je ale nadherny..ja mam vsetky medniky s panenskym dielom,pocas osetrovania chemiou su mimo vcelstva(ale vystavane ich mam z"konvencnych"medzistien)tak to nieje este to prave orechove....tiez som presvedceny ze na viecka pouzivaju vcely vosk aj z plastov..zaujimave je ale ze niektore su zavieckovane ultra tenkymi vieckami..

používají jej na stavbu mezistěn
OPRAVUJI - víček-

"Tak proč si chcete z víček vyrábět nezávadné mezistěny když ten vosk včely berou ze zamořeného plástu. Nezdá se ti to postavené na hlavu? "

Já z víček vyrábět mezistěny nechci. Fakt je, že z víček bývá nejsvětlejší vosk , ale taky na druhé straně je fakt, že u odhaduji 3 /4 víček včely použijí vedle nového vosku z velké části evidentně vosk toho plástu.

A není ten tmavý vosk jen upatlaný včely nemají u česna rohožku aby si otřely nohy. :-)) víte se se po tom nadupou.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n
> Datum: 03.2.2012 16:22:27
> ----------------------------------------
> "Tak proč si chcete z víček vyrábět nezávadné mezistěny když ten vosk včely
> berou ze zamořeného plástu. Nezdá se ti to postavené na hlavu? "
>
> Já z víček vyrábět mezistěny nechci. Fakt je, že z víček bývá nejsvětlejší
> vosk , ale taky na druhé straně je fakt, že u odhaduji 3 /4 víček včely
> použijí vedle nového vosku z velké části evidentně vosk toho plástu.
>
>
>

Vezmi nedostavěnou mezistěnu, kde jsou místa vystavěná a netknutá a podívej se proti světlu. Tam, kde se stavělo, je mezistěna viditelně slabší. Takže včelky musely zapracovat svými kusadly na mezistěně. Ale ještě jsem neslyšel o případu, že by se mor šířil mezistěnami. Ale.. Když jsem před rokem 1980 četl o jakémsi parazitovi Varroa Jacobsoni Oudemans, myslel jsem, že se nás to nikdy nebude týkat. Tři roky nato jsme museli zlikvidovat v naší ZO přes dva tisíce včelstev.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Friday, February 03, 2012 1:15 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n

Ještě by mne zajímalo jak se ty zárodky mohou s toho vosku dostat ven. Když to ještě navrch potáhnou včely propolisem. zřejmě

>>>Takže včelky
> musely zapracovat svými kusadly na mezistěně.<<<
Myslíš že ty zárodky bakterií pečlivě očistily aby mohly ožít. B-)
>>>Ale.. Když jsem před rokem 1980 četl o jakémsi
> parazitovi Varroa Jacobsoni Oudemans, myslel jsem, že se nás to nikdy nebude
> týkat. Tři roky nato jsme museli zlikvidovat v naší ZO přes dva tisíce
> včelstev.<<<
A pomohlo to??? :-))

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n
> Datum: 03.2.2012 14:05:58
> ----------------------------------------
> Vezmi nedostavěnou mezistěnu, kde jsou místa vystavěná a netknutá a podívej se
> proti světlu. Tam, kde se stavělo, je mezistěna viditelně slabší. Takže včelky
> musely zapracovat svými kusadly na mezistěně. Ale ještě jsem neslyšel o případu,
> že by se mor šířil mezistěnami. Ale.. Když jsem před rokem 1980 četl o jakémsi
> parazitovi Varroa Jacobsoni Oudemans, myslel jsem, že se nás to nikdy nebude
> týkat. Tři roky nato jsme museli zlikvidovat v naší ZO přes dva tisíce
> včelstev.
> Pepa
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Sent: Friday, February 03, 2012 1:15 PM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n
>
> Ještě by mne zajímalo jak se ty zárodky mohou s toho vosku dostat ven. Když to
> ještě navrch potáhnou včely propolisem. zřejmě
>
>

Základem sterilizace vosku je určitá teplota po určitou dobu. Při vyšších teplotách jak 117°C se zkracuje poměrně i minimální doba expozice. Dalším faktorem vysvětlený p. Titěrou a dost pochopitepným je snižování infekčního tlaku ředěním vosku.

Bakterie se dostanou do potravního řetězce jednoduše a to tím, že stavitelka používá ústní výměšky a kusadla při stavbě. Kusadla stavitelek přestaví základ - mezistěnu až k základu! Doslova ji překoušou ku obrazu svému. No a u díla už postaveného ale staršího taková situace se děje pokaždé, když včelař změní např. pořadí plástu. Úlové včele je nějaké potažení propolisem lhostejné, pokud dílo zavazí - přestavuje (rozkouše a slepí) podle své potřeby a potřeb včel, mimo období zimního klidu, nepřetržitě. Dále tu jsou včely leštičky - co nejenže chystají - leští dno pro položení vajíčka pro výchovu matky při rojení, ale také leštičky leští buňky pro budoucí plodové těleso. A znovu narušuje buňku. Potahování propolisem je taková jakási pověra, je potřeba ji nebrat až tak doslova, protože samotný propolis nezničí zárodky moru!_gp_
.......
(e-mailem) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728)
Ještě by mne zajímalo jak se ty zárodky mohou s toho vosku dostat ven. Když to ještě navrch potáhnou včely propolisem. zřejmě jde o 100let staré pravdy které se bojí každý zpochybňovat. Mor se dá za vinu sousedovi, kolaps včelstva se svede na varroázu. a je vystaráno. Nikdo však nedokáže zodpovědně říci o co vlastně jde a co s tím . Uslyšíme jen ty 100 let staré rady které stejně ničemu nepomáhají.

Pepan

Jiná teorie zase praví, že se jedná o nemoc včelích larev Zárodky roznášejí krmičky a ty se ke stavbě plástu již obvykle nedostanou. Vyjma rojů. Prostě celá ta teorie je na vodě a proto se do dneška pořádně neví jak se bránit. Je také pak nutné se držet všech logicky vypadajících rad i když netušíme zda jsou k něčemu.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n
> Datum: 03.2.2012 14:15:47
> ----------------------------------------
> Základem sterilizace vosku je určitá teplota po určitou dobu. Při vyšších
> teplotách jak 117°C se zkracuje poměrně i minimální doba expozice. Dalším
> faktorem vysvětlený p. Titěrou a dost pochopitepným je snižování infekčního
> tlaku ředěním vosku.
>
> Bakterie se dostanou do potravního řetězce jednoduše a to tím, že
> stavitelka používá ústní výměšky a kusadla při stavbě. Kusadla stavitelek
> přestaví základ - mezistěnu až k základu! Doslova ji překoušou ku obrazu
> svému. No a u díla už postaveného ale staršího taková situace se děje
> pokaždé, když včelař změní např. pořadí plástu. Úlové včele je nějaké
> potažení propolisem lhostejné, pokud dílo zavazí - přestavuje (rozkouše a
> slepí) podle své potřeby a potřeb včel, mimo období zimního klidu,
> nepřetržitě. Dále tu jsou včely leštičky - co nejenže chystají - leští dno
> pro položení vajíčka pro výchovu matky při rojení, ale také leštičky leští
> buňky pro budoucí plodové těleso. A znovu narušuje buňku. Potahování
> propolisem je taková jakási pověra, je potřeba ji nebrat až tak doslova,
> protože samotný propolis nezničí zárodky moru!_gp_
> ......
> (e-mailem) --- 3. 2. 2012
> Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668)
> (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707)
> (55715) (55727) (55728)
> Ještě by mne zajímalo jak se ty zárodky mohou s toho vosku dostat ven. Když
> to ještě navrch potáhnou včely propolisem. zřejmě jde o 100let staré pravdy
> které se bojí každý zpochybňovat. Mor se dá za vinu sousedovi, kolaps
> včelstva se svede na varroázu. a je vystaráno. Nikdo však nedokáže
> zodpovědně říci o co vlastně jde a co s tím . Uslyšíme jen ty 100 let staré
> rady které stejně ničemu nepomáhají.
>
> Pepan
>
>
>

Primární nakažení je z medu, který je někde uložen. Sekundární filtr je krmička, kde na životnost bakteria má její enzym, třetím filtrem je krmená larva, která z jedné bakterie neonemocní, onemocní až od určité výše a pokud onemocní, záleží na čistícím pudu včel, jestli zareagují čističky a uklidí takovou larvu okamžitě po úmrtí.

No krmičky asi musí odněkud se nassát, aby krmily. Asi určitě to nebudou včely, které čekají na létavky s přínosem nové sladiny. Taková sladina pro výrobu krmiva je buď ze souší - z výrobny medu, nebo ze živé souše - dělnic co jsou v roji coby živou neaktivní zásobárnou, než bude k dispozici postavená buňka k uložení. A ta je odebrána znovu z uložených původních zásob z původního hnízda - migrující včely nemají moc velkou snůškovou aktivitu - berou ssebou spíše zásoby co byly uloženy. Takže kontakt zásoby - mezistěny a dílo je naprosto logický a co neprojde dílem nejde ani do žaludků larev._gp_
....
(e-mailem) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728) (55729) (55733)
Jiná teorie zase praví, že se jedná o nemoc včelích larev Zárodky roznášejí krmičky a ty se ke stavbě plástu již obvykle nedostanou. Vyjma rojů. Prostě celá ta teorie je na vodě a proto se do dneška pořádně neví jak se bránit. Je také pak nutné se držet všech logicky vypadajících rad i když netušíme zda jsou k něčemu.

Pepan

Jedno je jisté, nelze nikd,y to co jenám přdkládáno k věření, považovat za konečné řešení a pravdu. Pokrok může nastat jen při spochybňovýní těch starých pravd.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n
> Datum: 03.2.2012 16:17:49
> ----------------------------------------
> Primární nakažení je z medu, který je někde uložen. Sekundární filtr je
> krmička, kde na životnost bakteria má její enzym, třetím filtrem je krmená
> larva, která z jedné bakterie neonemocní, onemocní až od určité výše a
> pokud onemocní, záleží na čistícím pudu včel, jestli zareagují čističky a
> uklidí takovou larvu okamžitě po úmrtí.
>
> No krmičky asi musí odněkud se nassát, aby krmily. Asi určitě to nebudou
> včely, které čekají na létavky s přínosem nové sladiny. Taková sladina pro
> výrobu krmiva je buď ze souší - z výrobny medu, nebo ze živé souše - dělnic
> co jsou v roji coby živou neaktivní zásobárnou, než bude k dispozici
> postavená buňka k uložení. A ta je odebrána znovu z uložených původních
> zásob z původního hnízda - migrující včely nemají moc velkou snůškovou
> aktivitu - berou ssebou spíše zásoby co byly uloženy. Takže kontakt zásoby
> - mezistěny a dílo je naprosto logický a co neprojde dílem nejde ani do
> žaludků larev._gp_
> ...
> (e-mailem) --- 3. 2. 2012
> Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668)
> (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707)
> (55715) (55727) (55728) (55729) (55733)
> Jiná teorie zase praví, že se jedná o nemoc včelích larev Zárodky roznášejí
> krmičky a ty se ke stavbě plástu již obvykle nedostanou. Vyjma rojů. Prostě
> celá ta teorie je na vodě a proto se do dneška pořádně neví jak se bránit.
> Je také pak nutné se držet všech logicky vypadajících rad i když netušíme
> zda jsou k něčemu.
>
> Pepan
>
>
>

S tebou je to těžké pepane, ale nemoc a průběch a možné vysvětlení průběhů nákaz určitě ob pár let budou vysvětleny od odborníků ve Včelařství. Takže základ je určitě hlavně tam. Oni ti veterináři ty vzorky od výrobců mezistěn určitě nechcou jen tak pro legraci. _gp_
........
(e-mailem) --- 3. 2. 2012
Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668) (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707) (55715) (55727) (55728) (55729) (55733) (55739) (55744)
Jedno je jisté, nelze nikd,y to co jenám přdkládáno k věření, považovat za konečné řešení a pravdu. Pokrok může nastat jen při spochybňovýní těch starých pravd.

Pepan

Ovšem kdyby ti odborníci nepochybovali tak jim budou stačit ty staré pravdy. A kdyby ty staré teorie zvrátily na ruby, tak se stejně najdou zase pochybovači o té nové pravdě a budou hledat novou lepší cestu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n
> Datum: 03.2.2012 16:35:03
> ----------------------------------------
> S tebou je to těžké pepane, ale nemoc a průběch a možné vysvětlení průběhů
> nákaz určitě ob pár let budou vysvětleny od odborníků ve Včelařství. Takže
> základ je určitě hlavně tam. Oni ti veterináři ty vzorky od výrobců
> mezistěn určitě nechcou jen tak pro legraci. _gp_
> .......
> (e-mailem) --- 3. 2. 2012
> Re: Re: Re: n?vod na v?robu mezist?n (55659) (55664) (55665) (55668)
> (55672) (55675) (55690) (55695) (55700) (55701) (55704) (55706) (55707)
> (55715) (55727) (55728) (55729) (55733) (55739) (55744)
> Jedno je jisté, nelze nikd,y to co jenám přdkládáno k věření, považovat za
> konečné řešení a pravdu. Pokrok může nastat jen při spochybňovýní těch
> starých pravd.
>
> Pepan
>
>
>

konečně relevantní poznatek. Souhlasím s panem Pazderkou. S morem je problém v:
1. vytáčením medu (kdo vrací vytočené plásty zpět do stejného úlu?) plásty migrují a snimi i nemoci do jiných úlů.
2. to samé nástavky
3. med- odborníci, takzvaně "udělají včelám dobře" a dávají jim vylízat nádoby od medu, či vypláchnuté nádoby a tuto sladkou vodu jim dají zpět, tak ti, co měli mor v jednom úlu, ho mají všude.
A takhle by jsme mohli pokračovat. Je to v systému práce!

V tom je ten problém,že uslyšíme jen 100 let vžité pravdy zatím co by už dávno naše střecha měla být nad problémem a říct je to tak a tak.Je to nový závěr výzkumu a máme na to to a to.Pokud neusnuli na vavřínech Ale stačí jim žít z podstaty,že se jim podařilo podchytit a nějakým způsobem tlumit varoazu.Ale to za tu dobu už mohlo být také o kus dál a rozhodně lépe vyřešené.Ale to by se ...ale radši se nebudu dále rozšiřovat.Mohlo by mě to třeba i mrzet.Zdraví čárlí