Včelařská konference

"Prosítě co je to 5 ha, efektivní doletová vzdálenost je asi 3 km x pí = cca 9 km2 = 900 ha. Takovou plochu využívají naše včelstva."

Chybička se vloudila, tam mělo být nad 50 hektarů.
Ale jinak ty 3 kilometry jsou teoretické kecy. 3 kilometry daleko využijí včely pouze velice silnou snůšku, třeba z řepky nebo nebo z lip nebo z javorů. A to ještě donesou maximálně tak polovinu toho, coby donesly, kdyby byly přímo tam. Slabou nebo střední snůšku 3 kilometry daleko prostě už nevyužijí.
Myslím ,že na to dokonce byly výzkumné práce, na čím delší vzdálenost létají, tím méně donesou, protože část sladiny prostě spotřebují na dolet.
Možná jedině když v blízkosti nemají vůbec žádnou snůšku, tak létají na slabou snůšku ty 3 kilometry daleko, aby netrpěly hladem.

To víš že dolet je větší uvádí se 8 - 15 km, za efektivní se však považují právě 2 - 3 km. Tolik literatura. a Musíme věřit tomu, co se nám k věření předkládá.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dotace
> Datum: 06.2.2012 09:53:39
> ----------------------------------------
> "Prosítě co je to 5 ha, efektivní doletová vzdálenost je asi 3 km x pí =
> cca 9 km2 = 900 ha. Takovou plochu využívají naše včelstva."
>
> Chybička se vloudila, tam mělo být nad 50 hektarů.
> Ale jinak ty 3 kilometry jsou teoretické kecy. 3 kilometry daleko využijí
> včely pouze velice silnou snůšku, třeba z řepky nebo nebo z lip nebo z
> javorů. A to ještě donesou maximálně tak polovinu toho, coby donesly, kdyby
> byly přímo tam. Slabou nebo střední snůšku 3 kilometry daleko prostě už
> nevyužijí.
> Myslím ,že na to dokonce byly výzkumné práce, na čím delší vzdálenost
> létají, tím méně donesou, protože část sladiny prostě spotřebují na dolet.
> Možná jedině když v blízkosti nemají vůbec žádnou snůšku, tak létají na
> slabou snůšku ty 3 kilometry daleko, aby netrpěly hladem.
>
>
>

"To víš že dolet je větší uvádí se 8 - 15 km, za efektivní se však považují právě 2 - 3 km. Tolik literatura. a Musíme věřit tomu, co se nám k věření předkládá."

Je třeba pořádně číst příslušné texty. 8 - 15 kilometrů dolet se uvádí u trubců.
Efektivní vzdálenost doletu se plynule mění s charakterem snůšky a s počasím, respektive teplotou. Za určitých podmínek to může být třeba jen 100 metrů. 2 - 3 kilometry je MAXIMÁLNÍ efektivní vzdálenost doletu za předpokladu kompletně všech optimálních podmínek, kvality snůšky, charakteru terénu i momentálního počasí.

Jinak přirozeně maximální teoreticky možný dolet jedné včely je hodně variabilní, protože je dán pouze dobou , po kterou se včela udrží ve vzduchu a rychlostí letu dohromady s rychlostí vzdušných proudů. Ale jiný význam než šíření včelích nemocí, které se přenášejí dospělými jedinci, takový dolet nemá.

Ta vzdálenost 8-15 byla dokládána větším množstvím pylu jejíchž porosty rostlin byly v té vzdálenosti. Jedna studie která právě trubce obviňovala z roznášení moru uváděla zalétávání více jak 25 Km. To však zatím utichlo.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dotace
> Datum: 06.2.2012 10:45:05
> ----------------------------------------
> "To víš že dolet je větší uvádí se 8 - 15 km, za efektivní se však považují
> právě 2 - 3 km. Tolik literatura. a Musíme věřit tomu, co se nám k věření
> předkládá."
>
> Je třeba pořádně číst příslušné texty. 8 - 15 kilometrů dolet se uvádí u
> trubců.
> Efektivní vzdálenost doletu se plynule mění s charakterem snůšky a s
> počasím, respektive teplotou. Za určitých podmínek to může být třeba jen
> 100 metrů. 2 - 3 kilometry je MAXIMÁLNÍ efektivní vzdálenost doletu za
> předpokladu kompletně všech optimálních podmínek, kvality snůšky,
> charakteru terénu i momentálního počasí.
>
>
>

"Ta vzdálenost 8-15 byla dokládána větším množstvím pylu jejíchž porosty rostlin byly v té vzdálenosti."

Tak to je něco jiného. Jenže by to chtělo znát detaily. Za prvé je velicem těžké na ploše v okruhu několika kilometrů uhlídat to, aby se nějaké rostlinky neobjevily mimo onen vzdálený sledovaný porost někde v blízkosti těch včel v nějakém skrytém zákoutí nebo třeba v nějaké oplocené zahradě. Za druhé je třeba vyloučit, pokud se jednalo o pyl v medu, přenos větrem.

Jednalo seo větší plochy zásob pylu

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dotace
> Datum: 06.2.2012 11:24:37
> ----------------------------------------
> "Ta vzdálenost 8-15 byla dokládána větším množstvím pylu jejíchž porosty
> rostlin byly v té vzdálenosti."
>
> Tak to je něco jiného. Jenže by to chtělo znát detaily. Za prvé je velicem
> těžké na ploše v okruhu několika kilometrů uhlídat to, aby se nějaké
> rostlinky neobjevily mimo onen vzdálený sledovaný porost někde v blízkosti
> těch včel v nějakém skrytém zákoutí nebo třeba v nějaké oplocené zahradě.
> Za druhé je třeba vyloučit, pokud se jednalo o pyl v medu, přenos větrem.
>
>
>

Myslím ,že na to dokonce byly výzkumné práce, na čím delší vzdálenost létají, tím méně donesou, protože část sladiny prostě spotřebují na dolet. R.P. príspevok 55815

Radim, to tak nefunguje, ak by to tak bolo, tak prečo si pri odlete z úľa berú zásobu medu do medového vačku podľa dĺžky letu a postupne med menia na pohybovú energiu. Je známe, že nektár nie je medom a funkciu medu nemôže nahradiť.

Malý príklad keď včely donesú do úľa toľko nektáru ako z blízka, len viac spotrebujú hotového medu, ktorý si berú so sebou. Jeden rok agátové porasty do kilometra dokvitli (dažde) a našli si iný agát, ktorý si našli vo vzdialenosti 3km, (zistil som si to na mape) na odvrátenej strane kopca smerom na sever. Dažde prestali, a včely nádherne zanosili medníky. Takže všetko môže byť aj inak.