Včelařská konference

Protože občas bojuji s vlhkým troudem, který špatně chytá, chtěl jsem na jeho rozhoření používat pevný podpalovač PE-PO. Abych jím ale neublížil včelám nebo sobě (v medu), díval jsem se na jeho chemické složení a našel jsem že je to metaldehyd a jeho oxidací vzniká karboxylová kyselina. Jaká, to už nevím - nejsem chemik.
Můj dotaz na zkušené chemiky je, zda se dá na rozhořívání troudu PE-PO používat - zda neškodí.

Když jsem na internetu hledal uvedené informace, našel jsem, že mezi karboxylové kyseliny patří i kyselina mravenčí (je z nich nejsilnější). Druhý můj dotaz tedy je, zda spalováním PE-PA v kuřáku bych vlastně současně včelstvo nepřeléčil proti VD? Nenapadlo to už někoho?

Předem děkuji za reakce.

Dne Friday 11 of May 2012 09:10:01 JirkaV napsal(a):
> Protože občas bojuji s vlhkým troudem, který špatně chytá, chtěl jsem na
> jeho rozhoření používat pevný podpalovač PE-PO. Abych jím ale neublížil


zabalit troud do igelitu pod strechou ?

Jinak obecne bacha , pokud se skladuje troud a clovek je tak trochu kutil -
jiskry z flexi ho zapali.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Troud a jiskry je velice nebezpečná kombinace. Protože v nepříznivém případě může troud doutnat hodiny a dostatečně masívní i dny bez nějakého zaznamenatelného kouře a plamene. A až potom se to rozhořet... třeba v noci, když všichni spí.......
Balit troud do igelitu není moc vhodné, protože troud musí dýchat, v igelitu pak často vlhne. Když už do něčeho balit, tak do papíru nebo klasického pytle.

Dne Friday 11 of May 2012 09:52:57 R. Poláek napsal(a):
> Troud a jiskry je velice nebezpečná kombinace. Protože v nepříznivém
> případě může troud doutnat hodiny a dostatečně masívní i dny bez nějakého


no me prave doutnal tak hodinu a taska napechovana troudem uz zacala olizovat
plameny strechu :) . Jeste jsem si rikal, co to tu tak praska :) .

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Pe-Po je pórovitá hmota nasycená nějakým petrolejem nebo ropným lehkým olejem. To už můžeš rovnou dřevo do kuřláku zapalovat pomocí třeba nafty.
Vzhledem ke včelám je to nesmysl.
Troud je třeba roztřídit podle jeho měkkosti, hodně měkký troud z hodně zhnilého dřeva je na podpal, tvrdší troud až nakonec kousky téměř nijak neztruchnivělého měkkého dřeva třeba vrby, topolu nebo lípy se hodí na doplňování už rozhořelého kuřláku.
Bez problémů se potom dá zapálit kusem novin. Musí být ale všechno suché. Dobrá na podpal je taky hobra, ale ta málo stlačovaná s minimálním množstvím pojiva, takže asi ta stará. Ta dnešní, co jsem viděl, asi vhodná nebude.
Asi by taky šlo použít hoblovačky z ručních hoblíků z měkkého listnatého dřeva.
Kdo chce komfortní zapalování kuřláku, může dřevo zapalovat nějakým propanbutanovým hořáčkem.

mnohem lepší než PEPO, které smrdí je koupit technický líh, stačí doslova pár kapek a než budeš pracovat dávno vyhoří a do úlu nic nevnášíš.
pokud jde o potenciální léčení varoózy, nechci se Tě dotknout, takže zcela obecně jsem se dost naštval, když jsem si přečetl reakci redakce na článek v Moderním včelaři, kde odborníci -Titěra, Sedláček a další varovala před importy včel jiných plemen.
Já osobně včelařím 12 let, vystudoval jsem Nasavrky a tak po deseti letech praxe jsem začal rozlišovat jemné rozdíly mezi včelstvy a opatrně pokusničit se selekci linií, které mně pro mé podmínky vyhovují, jsou dlouhověké, netrpí nosemózou. Stejně i s léčením jsem poctivě dodržoval metodiku a učil se. Dnes už si dovolím trochu o tom diskutovat a něco zkoušet. Vřele tento postup doporučuji každému, napřed se učit, pak dělat a nakonec teprve diskutovat. Neznalost včelařů, úzkou skupinou nekriticky propagované alternativní léčení spolu s nedostatečně flexibilní veterinou přináší ovoce v podobě úhynů... Diskutoval jsem s mnoha včelaři, kterým uhynuli včelstva a výsledek byl vždy konstatování zásadní konkrétní chyby včelaře..
Stejně tak s importy cizích plemen. Nejsem ekonomicky zainteresován do produkcí kraňky a tak si s prominutím dovolím oponovat redakční radě Moderního včelaře. Kdyby si pánové z MV přečetly něco o genetice, věděli by, že ojedinělé importy které probíhají řadu let naštěstí nemají velký vliv, zvláště dokud většina těchto pokusníků se chová zodpovědně!!! a třeba omezuje v takových včelstvech chov trubců, takže naštěstí se dá říct, že máme hodně čistou hodnou a kvalitní kraňku jako jedinou Apis m. u nás. Naštěstí většina včelařů není z těch, kteří by chtěli jinou včelí rasu za každou cenu a nejdříve se podívají u dobrých chovatelů, aby zjistili, že nízká úroveň jejich chovu a nízké výnosy jsou chybou včelaře nikoliv včely. Za třetí se stále ještě naštěstí řada praktických zkušeností předává začátečníkům, takže např. pokud se objeví rozbíhavé včelstvo nebo bodavé, starý včelař, který měl ještě zkušenosti předválečné nás všechny varoval a učil nás hned zlikvidovat trubčinu takového včelstva a co nejdříve vyměnit matku. Pak se naštěstí nemají šanci udržet geny importovaných včel. Takže není třeba hlásat, že tu pár diletantů chová jiná plemena, protože prakicky chováme čistou kraňku. Pokud chcete mluvit o rozmanitosti, spalte úly, prodejte včely a počkejte pár set na nějaké duté stromy, včely pro zachování rozmanitosti přece žijou roztroušeně po krajině, taková rozmanitost (rostlinných druhů) by pro mě byla daleko důležitější než se vyhýbat každému úlu obloukem kvůli bodavosti kříženek.
Pokud jde o varoatoleranci souhlasím s panem Kašparem, který zdůrazňoval, že roztoč je a bude jako parazit vždy o krok napřed, proto nevnímám jako správné co hlásá řada"šlechtitelů", že vyšlechtí varoatolerantní včelu. Než jí vyšlechtí, roztoč bude někde úplně jinde. To nesledujete vývoj roztoče v posledních letech? Rádoby šlechtitelé u nás nedosáhli v průběhu deseti let nic, roztoč se jako parazit hodně zlepšil.. Předně by bylo potřeba se soustředit na vzdělávání včelařů a správné ošetřování včelstev během roku. Dokud nejsou včelaři schopni zvládnout ani rojení a polovinu sezóny drží včely o hladu , bez dostatku pylu, není se o čem bavit. Každé podletí moje včely loupí po okolí, protože jsou silné, zdravé a okolo je spousta zalétlých rojů a neošetřených včelstev...
Doufám, že se Jirko, rozhodneš se něco naučit než zase budeš navrhovat nějaké zaručeně perspektivní nápady.... Nevím, jestli je to reakce, jakou sis přál, ale neber si to osobně špatně, už jsem jenom unavený z takových nápadů. Vychovávám pořád nějaké začátečníky a nejlepší na tom je, když lidi, kteří hledají chyby všude možně a mají spostu "dobrých nápadů" najednou po pár e-mailech a půl sezóně napíšou, že to najednou jde jinak a lépe pro včely... Doporučuji iniciativu Šance pro včely, tedy pokud se nezvrhne v debatování o návratu k brtím.... Základní kodex, který byl navržen zakladateli je konečně po dlouhé době první pozitivní iniciativa u nás, píše se tam, že včely potřebují dostatek zásob i pylu celý rok, že volná stavba jim rozhodně neublíží, že je nutné neobtěžovat zbytečně včely a léčit s rozumem a hlavně ve správnou dobu! Ze všech iniciativ kolem šlechtění varoatolerantních včel a alternativního léčení mám pocit, že to podstatné je nalít do každého včelstva kýbl kyseliny mravenčí ročně a snad včely a včelaři přežijí (kys. mravenčí není žádný vitamín!!) než si budu moci koupit varoatolerantní matku, která to spasí a když ne, tak alespoň umožní šlechtiteli zbohatnout....
Já mám osobně ověřeno opět i letošní sezónu, že pokud se udělá aerosolové ošetření, je prostě včelstvo do července v pohodě, tedy pokud nemáte v okolí moc alternativců, kteří záměrně udržují pro "výzkumné účely" vysoké počty roztočů, brtníků, kteří čekají jenom na roje, ale moc neléčí, v brtích se přeci taky neléčilo a majitelů včel, kteří nedělají se včelami nic mimo kochání se.
Moje silné, zdravé včely ošetřované včas měly minulý týden na váze +35kg a večer se s Vámi podělím jaký je výsledek od minulé neděle...
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JirkaV <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: PE-PO
> Datum: 11.5.2012 09:10:13
> ----------------------------------------
> Protože občas bojuji s vlhkým troudem, který špatně chytá, chtěl jsem na
> jeho rozhoření používat pevný podpalovač PE-PO. Abych jím ale neublížil
> včelám nebo sobě (v medu), díval jsem se na jeho chemické složení a našel
> jsem že je to metaldehyd a jeho oxidací vzniká karboxylová kyselina. Jaká,
> to už nevím - nejsem chemik.
> Můj dotaz na zkušené chemiky je, zda se dá na rozhořívání troudu PE-PO
> používat - zda neškodí.
>
> Když jsem na internetu hledal uvedené informace, našel jsem, že mezi
> karboxylové kyseliny patří i kyselina mravenčí (je z nich nejsilnější).
> Druhý můj dotaz tedy je, zda spalováním PE-PA v kuřáku bych vlastně
> současně včelstvo nepřeléčil proti VD? Nenapadlo to už někoho?
>
> Předem děkuji za reakce.
>
>
>

Souhlas na 90%.
Těch 10% nesouhlasu je:
Iniciativa „Šance pro včely“ má dva částečně sporné body
1) včelaření na medných zásobách – nepoužitelné v místech s pravidelnou melecitózou
2) včelaření bez mezistěn – ne vždy včely dílo vystaví (dostaví) tak, aby šel med dobře vytočit. Pro je nutný individuální přístup a pokud má včelař více včelstev, tak se zvyšuje pracnost.
Aerosolové ošetření má taky svoje negativa a propagátoři nerosolování o tom nemluví.

Jestli můžu trochu konstruktivní diskuze. Až po tom, co se učím včelařit s mednou komorou si dovolím říct, že si myslím, že naopak může medná komora zjednodušit podstatně situaci při melecitóze a je celkem jedno, jestli v ní je květový med nebo cukr. Sám jsem u Nasavrk měl melecitózu každý rok a jediné schůdné řešení bylo včas dát včelám cukr, aby v zimním sezení měli každopádně vhodné zásoby. Doporučuji mednou/krmnou komoru vyzkoušet... Ale pokud někdo včelaří klasicky a ovocné stromy, řepku a pampelišky není schopen vytáčet, pak s Tebou souhlasím.
Pokud jde o volnou stavbu, celá iniciativa je dobrovolná to znamená, že volnou stavbu považuji za ideální cíl, ale sám ji také nemám, další možnost je uzavřený koloběh vosku, to děláme pár let, dohodli jsme se 3 a dáváme si dělat mezistěny z našeho vosku. Ale oddělkům se snažím dávat volnost ve stavbě, tam nepřijdu ani o med ani o nic jiného a jsou krásné.
RAdek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: PE-PO ?vahy o l??en? a vzd?l?v?n?
> Datum: 11.5.2012 11:12:35
> ----------------------------------------
> Souhlas na 90%.
> Těch 10% nesouhlasu je:
> Iniciativa „Šance pro včely“ má dva částečně sporné body
> 1) včelaření na medných zásobách – nepoužitelné v místech s pravidelnou
> melecitózou
> 2) včelaření bez mezistěn – ne vždy včely dílo vystaví (dostaví) tak, aby
> šel med dobře vytočit. Pro je nutný individuální přístup a pokud má včelař
> více včelstev, tak se zvyšuje pracnost.
> Aerosolové ošetření má taky svoje negativa a propagátoři nerosolování o tom
> nemluví.
>
>
>

Pavel (81.19.47.93) --- 11. 5. 2012
Re: PE-PO úvahy o léčení a vzdělávání (57165) (57169)
Souhlas na 90%.
Těch 10% nesouhlasu je:
Aerosolové ošetření má taky svoje negativa a propagátoři nerosolování o tom nemluví.
-----------------------------------------------------------
Také aerosoluji a to každý rok již cca 30 let. Zatím jsem žádná negativa mimo toho, že se jedná o práci, nezjistil. Co mě asi tak uniklo?
JK

Také aerosoluji a to každý rok již cca 30 let. Zatím jsem žádná negativa mimo toho, že se jedná o práci, nezjistil. Co mě asi tak uniklo?
JK
_______________________________________________
Uvedu jen několik negativ aerosolování. To, že je zde uvedu neznamená, že jsem odpůrce aerosolování a že ho neprovádím. Rozepíši se o aerosolování za pomocí acetonu , které se používá později (ve včelstvu je méně až minimum plodu). Zkoušeli jsme dělat fumigaci dříve (venkovní teploty byly vyšší) bez acetonu, ale při náhodných kontrolách byl vždy ve včelstvech plod. Je to psáno jen stručně a bez pořadí důležitosti.
1) Aceton - jde o rozpouštědlo a dráždí oči a napadá nervovou soustavu
2) Aceton napadá plasty v úle (stropní krycí fólii a případně polystyren v případě zateplených úlů)
3) Varidol (Amitraz, Formamid) je karciogen
4) Při aerosolování se rozrušuje včelstvo v době klidu
5) Zbytky léčiva zůstávají ve vosku a medu (proti tomu a z dalších důvodů (např. nosema) někteří provádějí severské/norské zimování na novém díle)

Vždycky to pár stovek včel zaplatí životem, ale roztoči to mají spočítané.
Ještě jednou pro mé oponenty. To, že jsem uvedl některá negativa aerosolování neznamená, že jsem odpůrce aerosolování.

Také aerosoluji a to každý rok již cca 30 let. Zatím jsem žádná negativa mimo toho, že se jedná o práci, nezjistil. Co mě asi tak uniklo?
JK
_______________________________________________
Uvedu jen několik negativ aerosolování. To, že je zde uvedu neznamená, že jsem odpůrce aerosolování a že ho neprovádím. Rozepíši se o aerosolování za pomocí acetonu , které se používá později (ve včelstvu je méně až minimum plodu). Zkoušeli jsme dělat fumigaci dříve (venkovní teploty byly vyšší) bez acetonu, ale při náhodných kontrolách byl vždy ve včelstvech plod. Je to psáno jen stručně a bez pořadí důležitosti.
1) Aceton - jde o rozpouštědlo a dráždí oči a napadá nervovou soustavu
2) Aceton napadá plasty v úle (stropní krycí fólii a případně polystyren v případě zateplených úlů)
3) Varidol (Amitraz, Formamid) je karciogen
4) Při aerosolování se rozrušuje včelstvo v době klidu
5) Zbytky léčiva zůstávají ve vosku a medu (proti tomu a z dalších důvodů (např. nosema) někteří provádějí severské/norské zimování na novém díle)

Vždycky to pár stovek včel zaplatí životem, ale roztoči to mají spočítané.
Ještě jednou pro mé oponenty. To, že jsem uvedl některá negativa aerosolování neznamená, že jsem odpůrce aerosolování.
-----------------------------------------------------------
Promiň Pavle, vidím to poněkud jinak. Asi šest roků aerosoluji i záložní včelstva ve styrodurových plemenáčích a to i acetonem. Pokud by skutečně byl aceton při aplikaci tak agresívní bylo by to na materiálu (styroduru) patrné avšak není. Taktéž i na stropních fóliích nejsou patrné žádné změny. To co zde uvádíš jako negativa aerosolování platí pro jakoukoli aplikaci v současnosti užívaných léčiv. Naopak bych řekl, že aplikace aerosolem je při své účinnosti ke včelstvům relativně nejšetrnější.
Vše dobré JK

Pro Křapku a ostatní co nerozlišují polystyreny.

Pavel psal o polystyrenu (EPS; na uteplení nástavků se používal a používá pěnový polystyren) a ty píšeš o zkušenosti se Styrodurem (XPS).

Pěnový polystyren (EPS) se od Styroduru (XPS) odlišuje strukturou (kuličky vs. homogenní materiál), tvrdostí, vlastnostmi atd. Oba výrobky EPS i XPS jsou vyráběné z podobné suroviny, ale mají jiné doplňkové přísady a hlavně jinou technologií výroby.

Podobně je to se stropní fólií, používá se více typů.

Aceton něco narušuje více a něco méně.

Píši to hlavně pro to, že hodně včelařů uvažuje o polystyrenových úlech. EPS ne, XPS ano.

2) včelaření bez mezistěn – ne vždy včely dílo vystaví (dostaví) tak, aby šel med dobře vytočit. Pro je nutný individuální přístup a pokud má včelař více včelstev, tak se zvyšuje pracnost
-----------------------

Prý záleží na koši medometu - letos to odzkouším, v tom mém novém to prý jde.
A hlavně to neznamená, že snad nemůžu drátkovat. A pokud by někomu vadil nerez, tak se stále dá dát do rámku výztuha ze dřeva. Do větších rámků (u mě 45*30) je výztuha nebo drátky skoro nutnost.
Karel

RH:
tak si s prominutím dovolím oponovat redakční radě Moderního včelaře
--------

Redakční rada MV je dle stanov atd. jen poradním orgánem šéfredaktora.
Není to správní rada. :-)

Karel

Ahoj, hledáš špatně, pe po podle technického listu obsahuje parafin (C5-20), etanol a nějaké stopy , cca 1% formaldehydu.

viz technický list:

parafiny (ropné) normální C5-20
< 90 64771-72-8 265-233-4 Xn, R52/53-65
1-(1,2,3,4,5,6,7,8-oktahydro-2,3,8,8-tetramethyl-2-naftyl)ethan-1-on
<0,3 54464-57-2 259-174-3 N, R51/53
formaldehyd < 0,1 50-00-0 200-001-8 T,C, karc.kat.3
R23/24/25-34-40-43
pro c < 0,2 % žádné

Nebezpečné produkty rozkladu: za normálních podmínek žádné, při hoření může vznikat oxid uhelnatý, amoniak, oxidy
dusíku a saze


........
JirkaV (217.197.144.226) --- 11. 5. 2012
PE-PO
Protože občas bojuji s vlhkým troudem, který špatně chytá, chtěl jsem na jeho rozhoření používat pevný podpalovač PE-PO. Abych jím ale neublížil včelám nebo sobě (v medu), díval jsem se na jeho chemické složení a našel jsem že je to metaldehyd a jeho oxidací vzniká karboxylová kyselina. Jaká, to už nevím - nejsem chemik.
Můj dotaz na zkušené chemiky je, zda se dá na rozhořívání troudu PE-PO používat - zda neškodí.

Když jsem na internetu hledal uvedené informace, našel jsem, že mezi karboxylové kyseliny patří i kyselina mravenčí (je z nich nejsilnější). Druhý můj dotaz tedy je, zda spalováním PE-PA v kuřáku bych vlastně současně včelstvo nepřeléčil proti VD? Nenapadlo to už někoho?

Předem děkuji za reakce.

"Ahoj, hledáš špatně, pe po podle technického listu obsahuje parafin (C5-20), etanol a nějaké stopy , cca 1% formaldehydu. "

Děkuji za upozornění, máte pravdu. PE-PO z obchodu opravdu není stejné jako "PEPO" z chemické laboratoře, jehož složení jsem našel já. Pro rozhoření troudu se určitě nehodí.

Zároveň se omlouvám za druhý dotaz, a už sem asi nic nenapíšu. Včelař se totiž učí celý život ...

Jirka

PE PO - pevný podpalovač by mělo být jen jedno, jde o chráněnou značku kterou vlastní Severochema, lidové družstvo pro chemicko-technickou výrobu a tudíž tu je jen jedno označení zboží a mi nejde narozum, o jakém chemickém laboratorním zdroji je řeč._gp_


...........
JirkaV (88.100.203.139) --- 11. 5. 2012
Re: PE-PO (57165) (57183)
"Ahoj, hledáš špatně, pe po podle technického listu obsahuje parafin (C5-20), etanol a nějaké stopy , cca 1% formaldehydu. "

Děkuji za upozornění, máte pravdu. PE-PO z obchodu opravdu není stejné jako "PEPO" z chemické laboratoře, jehož složení jsem našel já. Pro rozhoření troudu se určitě nehodí.

Zároveň se omlouvám za druhý dotaz, a už sem asi nic nenapíšu. Včelař se totiž učí celý život ...

Jirka

Ahoj Jirko, klidně napiš!
Slíbil jsem stav váhy po týdnu, již jsem se přemístil domů těch 500km a je +25.4kg.. Určitě může být mnohem víc na jiném místě, u nás řepka končí a bylo jen jedno pěkné pole... Navíc už toho moc podle mě nebude, ale stejně za těch cca +60kg nebrečím... Zkusím letos kočovat, tak snad nahoře na Vysočině bude nějaká snůška i v červnu.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: PE-PO
> Datum: 11.5.2012 21:28:53
> ----------------------------------------
> PE PO - pevný podpalovač by mělo být jen jedno, jde o chráněnou značku
> kterou vlastní Severochema, lidové družstvo pro chemicko-technickou výrobu
> a tudíž tu je jen jedno označení zboží a mi nejde narozum, o jakém
> chemickém laboratorním zdroji je řeč._gp_
>
>
> ..........
> JirkaV (88.100.203.139) --- 11. 5. 2012
> Re: PE-PO (57165) (57183)
> "Ahoj, hledáš špatně, pe po podle technického listu obsahuje parafin
> (C5-20), etanol a nějaké stopy , cca 1% formaldehydu. "
>
> Děkuji za upozornění, máte pravdu. PE-PO z obchodu opravdu není stejné jako
> "PEPO" z chemické laboratoře, jehož složení jsem našel já. Pro rozhoření
> troudu se určitě nehodí.
>
> Zároveň se omlouvám za druhý dotaz, a už sem asi nic nenapíšu. Včelař se
> totiž učí celý život ...
>
> Jirka
>
>
>

ako uz bolo spominane,idealny pomocnik na zapalovanie do dymaka je propanbutanova letlampa s piezoelektrickym zapalovanim,taka na tie male napichovacie plynove kartuse..aj nahodne zhasnuty dymak je sprevadzkovany za par sekund..co som sa najedoval so zapalovanim dymaka pomocou papiera a pod.nezmyslov..teraz len drevo do dymaka a chvilku pustit plamen a dymi ako ozivot:-)..vyborne sa nou zapaluje aj v krbovkach,a takisto aj cejchovanie ulov je hrackou s touto masinkou..

"ako uz bolo spominane,idealny pomocnik na zapalovanie do dymaka je propanbutanova letlampa s piezoelektrickym zapalovanim,taka na tie male napichovacie plynove kartuse..aj nahodne zhasnuty dymak je sprevadzkovany za par sekund..co som sa najedoval so zapalovanim dymaka pomocou papiera a pod."

Úž před více než 20 lety jsem vykoumal, jak zapalovat kuřlák s troudem novinami a od té doby to tak dělám a úplně bez problémů. Vedle troudu k tomu potřebuji jen kus novin o velikosti 1 - 2 papíru A4 a asi 2 minuty času. Jádro problému je vybrat měkký dobře hořlavý troud a uspořádat ho správně v kuřláku. Zapalování pak spočívá v postupném přidávání kusů papíru, aby se kromě zapálení i troud a kuřlák prohřál a po uzavření tak měl tah. Propanbutanovým hořákem to jde akorát cca 2x rychleji a nezakuřuje se přitom kouřem z toho papíru.
Jak se troud pořádně rozhoří a v kuřláku vznikne nějaké zhavé jádro, může se přidat i tvrdší troud nebo klidně i suché vůbec neztrouchnivělé kousky měkkého listnatého dřeva, hoří a kouří to taky.

Mám bukový troud a zapaluji ho jednoduše a bez problémů sirkou. Bukový troud používám pouze pro podpal, už pomalu dochází poslední dobou se moc do lesa nedostanu. Takže po rozhoření používím na topení sušené choroše, ale moc nevoní. Zato dlouho vydrží.

"Mám bukový troud a zapaluji ho jednoduše a bez problémů sirkou. Bukový troud používám pouze pro podpal, už pomalu dochází poslední dobou se moc do lesa nedostanu."

Pro mě je to dnes už úplně okrajová věc. Já se vydám do lesa a pod lipami, topoly nebo vrbami nebo jinými měkkými dřevinami naplním tašku poloztrouchnivělými větvičkami od síly centimetr po sílu paže. Očistím nožem od kůry a úplně zhnilého dřeva, nařežu na 10 - 15 cm silné kousky a nechám pod střechou sušit. Nebo v poslední době jsem doma ořezával lípu, co mně roste u baráku. Mám tam i nějaké větve z ořezávky včelařských vrb...prostě pohodlný dostatek...

" Zároveň se omlouvám za druhý dotaz, a už sem asi nic nenapíšu. Včelař se totiž učí celý život ... "

Právě proto, že se učí celý život, tak by se taky měl celý život ptát.

Co se týká složení Pe-Pa, přeložím ho do normální řeči.

parafiny (ropné) normální C5-20 znamená ropné uhlovodíky zhruba od benzínu přes petrolej (naftu) po lehký minerální olej. Benzín, uhlovodíky C5 až zhruba C8 je zodpovědný za to, že to jde zapálit normálně sirkou či zapalovačem,vyšší uhlovodíky tomu dávají příslušnou výhřevnost a stálost hoření.

Šílenost
1-(1,2,3,4,5,6,7,8-oktahydro-2,3,8,8-tetramethyl-2-naftyl)ethan-1-on
je nějaký vysokomolekulární cyklický uhlovodík na etanu s jedním kyslíkem, zřejmě aldehyd. To je ta pevná pórovitá hmota, do které jsou ty uhlovodíky C5 - C20 nasáklé a která se netaví do teploty 300 - 400 st C a potom se místo tavení hned rozkládá a taky hoří. Takže funguje jako knot.

Ostatní věci budou technické příměsi dané výrobní technologií. Zřejmě se to vyrábí tak, že se komponenty té "šílenosti" rozpustí v příslušné směsi benzínu, petroleje a oleje, někde v reaktoru se nějak nastartuje příslušná reakce a potom se směs naleje do forem a nechá ztuhnout. Takže ta kapalina cca 90 % podle technického listu je tam uzavřená v pěně té pevné hmoty - zbytek do 100 % . Pak se to nařeže na kostky, zabalí a je to.....