Včelařská konference

Vigorky ,

S těmi F2 se omlouvám já se chovem matek nazabývám , jinak včely Vigor jsem měl F1 a viděl jsem ten rozdíl mezi inseminovanými. Ona není F1 jako F1. Když jsem si koupil včely z VU-DOl byly mírné ještě tak 2 generace šla 3 už nic moc., ale Vigory mají tu vlastnost že rychle bastardizují.
Prostě se z nich stanou bestie to není jen moje zkušenost ,ale prostě fakt, který Vám řekne kde kdo. Matky F1 mají nevyrovnané vlastnosti měl jsem celkem 3 matky od 2 chovatelů 1 matka byla velmi mírná , druhá a 3 byly o poznání divočejší ,ale ještě OK. Další generace už za nic nestojí a ještě Vigor mají u mě větší sklony k rojivosti - říkejte si co chcete. Já Vigorky mám tedy to co z nich zbylo a nechtěl bych to ani zadarmo. Jo věřím že ten inseminovaný materiál je dobrý , jenže je rozdílný od toho co já mám okolo sebe a výsledkem jsou bodavé včely tuto zkušenost mi dalo více včelařů. A já jsem jim nevěřil a pod vlivem informací na netu jsem si ta včely koupil.
Hodně se mluví o varoatoleranci, když jsem léčil pak včelstva Vigor F1 byla zamožena stejně jako ostatní. Vigor je jedna velká reklama rozhodně není lepší než to co si můžu koupit z Dolu , pro mě je horší. A co se týče mého dědy , pak ten choval včely od války. Byly to malé černé včely chovali je tady v oblasti všichni a niko matky nekupoval. Jen v naší obci bylo asi 200 včelstev všechny byly černé zlé a bodavé. V roce 2000 jsem byl u přítele včelaře na Šumavě , který také choval včely s velkým podílem černé včely - byly to zlé utočné černé bestie - říkal že tyto včely chová proto , že na rozdíl od kraněk jsou v oblasti mnohem úrodnější a měl pravdu tyhle včely mnohem lépe nosí medovici a o tu na horách jde.

Včela bodavá má jednu dobrou vlastnost, je více medonosná proto, že ji včelař dává více pokoje. Jde o válku genů a jestliže přemístíte 3 matky mezi takové bestie, nečekejte, že budete mít miláčky. Já bychspíše poděkoval Dolu, že umí velmi účelně vyčerpat dotace na matky (obnovu) a stále se nic neděje ve Vašem okolí. Jde o viditelnou převahu bodavých genů nad materiálem co tam dovezete. Já si z takové situace moc nedělám, používám rukavice jako Váš děd a dělám docela zručně abych dostal méně žihadel. Včely žihadel nezbavíte, díky Bohu zaně, jinak by včelařit uměl každý blb a kradly by se jak na Ukrajině.

Ta bodavost mi připomíná mé okolí, kde není matkař. Za práci na Vigorce bych spíš poděkoval, protože pokud mluvíte dceři a jejich potomcích od matky F1, vězte, že po čisté Vigorce nemusí být po ní v genech po dvou generacích a bodavých trubcích z okolí ani 1%.

Taková je skutečnost a hledat něco v dceři o prabábě je i u člověka těžké.

Pokud chcete konkurovat, vychovávejte ve velkém (trubčí včelstva)i trubce od mírných matek, jen dovoz mírných matek nestačí. Tak možná za 10 nebo 20 let se podaří situaci zmírnit. Pokud Vám tedy nepomohou i přátelé z okolí a nezačnou pro urychlení situace také něco podobného dělat.

A už Vigorku nechte, a nedělejte nepovedenou reklamu Dolu. Protože pokud čtu dobře, dolské matky jsou natom u Vás úplně stejně. Zdá se mi to nefér.

Stejnou udičku jste nahodil už napodzim:

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=52961&type=brief

_gp_





.........
Aleš (213.195.235.147) --- 13. 5. 2012

Vigorky ,

S těmi F2 se omlouvám já se chovem matek nazabývám , jinak včely Vigor jsem měl F1 a viděl jsem ten rozdíl mezi inseminovanými. Ona není F1 jako F1. Když jsem si koupil včely z VU-DOl byly mírné ještě tak 2 generace šla 3 už nic moc., ale Vigory mají tu vlastnost že rychle bastardizují.

Podle mně žádná bastardizace neexistuje, je to jen mýtus.
Existuje jen čím dál větší "zprůmyslování" metodiky chovu včel a úměrně k tomu čím dál větší požadavek včelařů na včelstva, která se co nejméně rozruší. Včelstva, která musí snášet všelijaká technologická harakiri za účelem co nejmenšího vynaložení času při jejich ošetřování a za účelem dostat ze včel a z čím dál horší krajiny co nejvíc medu.
Postupný vývoj ke zklidňování včelstev probíhá stále šlechtěním a negativním výběrem u šlechtitelů linií a negativním výběrem u části koncových včelařů. Včelstva, která dnešní včelaři považují za divoká a jejichž matky zamačkávají a vyměňují, by včelař před 100 lety považoval za extrémně klidná a v rámci tehdejších metodik je co nejvíc rozmnožoval.

Stěžují si akorát včelaři, kteří jsou v tom zprůmyslovávání chovu včel nejdále a kteří tudíž potřebují pro sebe špičku co nejklidnějších včelstev, jinak je jejich metodika ošetřování včelstev neproveditelná a potom včelaři, kteří neumí se včelami zacházet a dělají tak z klidných divoké.

TTo je jedna věc.
Pak také závisí na denní době a počasí kdy se ze včelstvem pracuje. Přijít o 3 odpoledne z práce a začít se vrtat ve včelách, to je již čas, kdy obvykle začínají být útočné.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 14.5.2012 07:09:57
> ----------------------------------------
> Podle mně žádná bastardizace neexistuje, je to jen mýtus.
> Existuje jen čím dál větší "zprůmyslování" metodiky chovu včel a úměrně k
> tomu čím dál větší požadavek včelařů na včelstva, která se co nejméně
> rozruší. Včelstva, která musí snášet všelijaká technologická harakiri za
> účelem co nejmenšího vynaložení času při jejich ošetřování a za účelem
> dostat ze včel a z čím dál horší krajiny co nejvíc medu.
> Postupný vývoj ke zklidňování včelstev probíhá stále šlechtěním a
> negativním výběrem u šlechtitelů linií a negativním výběrem u části
> koncových včelařů. Včelstva, která dnešní včelaři považují za divoká a
> jejichž matky zamačkávají a vyměňují, by včelař před 100 lety považoval za
> extrémně klidná a v rámci tehdejších metodik je co nejvíc rozmnožoval.
>
> Stěžují si akorát včelaři, kteří jsou v tom zprůmyslovávání chovu včel
> nejdále a kteří tudíž potřebují pro sebe špičku co nejklidnějších včelstev,
> jinak je jejich metodika ošetřování včelstev neproveditelná a potom
> včelaři, kteří neumí se včelami zacházet a dělají tak z klidných divoké.
>
>
>

"Pak také závisí na denní době a počasí kdy se ze včelstvem pracuje. Přijít o 3 odpoledne z práce a začít se vrtat ve včelách, to je již čas, kdy obvykle začínají být útočné."

Já pracuji ve včelách klidně až do západu slunka. Není výjimka, že zavírám včely a je skoro tma. Když blbě odhadnu čas. Fakt je, že na poslední včely, to je na poslední hodinku, hodinku a půl automaticky neberu ty divočejší. Jinak žádné opatření nedělám a včely jsou většinou poměrně neútočné. I když se jim tak pozdní čas nelíbí, jsou divočejší a jak není světlo, často se rozlézají tam, kde nemají. To platí pro léto, když je teplo. V předjaří nebo na podzim není omezení světlo, ale teplota.

To spíš vybírám celé dny, kdy do včel nepáchnu. Například nyní, kdy je zima, by byly pravděpodobně hodně útočné.

Hlavně zas záleží i na úhlu pohledu,
Někdo jedno žihadlo na včelstvo považuje za klidné jiný za otravné a třetí za útočné . U jiného ten poměr začíná o něco výš.
Můj standard začíná tak u jednoho žihadla na 3 úly Jak je to častější tak s těmi otravami nechci mít nic společného a jdu na pivo. Zítra je taky den. To si ale můžeme říct my důchodci.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 14.5.2012 08:55:30
> ----------------------------------------
> "Pak také závisí na denní době a počasí kdy se ze včelstvem pracuje. Přijít
> o 3 odpoledne z práce a začít se vrtat ve včelách, to je již čas, kdy
> obvykle začínají být útočné."
>
> Já pracuji ve včelách klidně až do západu slunka. Není výjimka, že zavírám
> včely a je skoro tma. Když blbě odhadnu čas. Fakt je, že na poslední včely,
> to je na poslední hodinku, hodinku a půl automaticky neberu ty divočejší.
> Jinak žádné opatření nedělám a včely jsou většinou poměrně neútočné. I když
> se jim tak pozdní čas nelíbí, jsou divočejší a jak není světlo, často se
> rozlézají tam, kde nemají. To platí pro léto, když je teplo. V předjaří
> nebo na podzim není omezení světlo, ale teplota.
>
> To spíš vybírám celé dny, kdy do včel nepáchnu. Například nyní, kdy je
> zima, by byly pravděpodobně hodně útočné.
>
>
>

No, můj limit je tak do 5 - 10 žihadel na včelstvo. Ale už hodně dlouho jsem ho nevyužil. Rozebrané včelstvo dneska už automaticky registruji a když vidím, že začínají divočit a že do takových 5 - 10 minut začnou útočit a bodat, tak prostě se k nim úměrně k tomu chovám a obvykle k tomu útočení a žihadlům nedojde. Mezi úplně klidným včelstvem, které nebodá a začátkem útoku včelstva je totiž dost velký prostor k odvrácení toho útoku. Akorát je třeba registrovat projevy včelstva. A používat víc kouř.
Fakt je, že ne vždy se to povede. K jednotlivým včelstvům se už automaticky chovám určitým způsobem rozdílně úměrně jejich pověsti, co se týká divokosti a občas se spletu a obvykle středně divoké včelstvo potom začne útočit.

Jinak důchodce nejsem. Ale počet mých včelstev je momentálně malý, tak si s nimi můžu vyhrát.

Ten poslední odstavec to vystihuje nejlépe. Také se projevuje na bodavosti denní doba. Z rána, kdy jsou všechny létavky ještě doma působí na včely ranní chlad a jsou klidnější. Přes den jsou na pastvě a nemá kdo útočit. Po 4 hodině již začíná doba kdy se vracejí a začínají bránit svoji celodenní práci.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 14.5.2012 07:09:57
> ----------------------------------------
> Podle mně žádná bastardizace neexistuje, je to jen mýtus.
> Existuje jen čím dál větší "zprůmyslování" metodiky chovu včel a úměrně k
> tomu čím dál větší požadavek včelařů na včelstva, která se co nejméně
> rozruší. Včelstva, která musí snášet všelijaká technologická harakiri za
> účelem co nejmenšího vynaložení času při jejich ošetřování a za účelem
> dostat ze včel a z čím dál horší krajiny co nejvíc medu.
> Postupný vývoj ke zklidňování včelstev probíhá stále šlechtěním a
> negativním výběrem u šlechtitelů linií a negativním výběrem u části
> koncových včelařů. Včelstva, která dnešní včelaři považují za divoká a
> jejichž matky zamačkávají a vyměňují, by včelař před 100 lety považoval za
> extrémně klidná a v rámci tehdejších metodik je co nejvíc rozmnožoval.
>
> Stěžují si akorát včelaři, kteří jsou v tom zprůmyslovávání chovu včel
> nejdále a kteří tudíž potřebují pro sebe špičku co nejklidnějších včelstev,
> jinak je jejich metodika ošetřování včelstev neproveditelná a potom
> včelaři, kteří neumí se včelami zacházet a dělají tak z klidných divoké.
>
>
>

Pozor na to! Dnes se již pár roků ví, že nositelem bodavosti je matka ne trubec. Právě dovoz matek afrických včel ke křížení byl příčinou vlastností afrikanizovaných včel na amerických kontinentech a právě s touto souvislostí se to zjistilo. Jinak máš, ale pravdu.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 14.5.2012 01:15:15
> ----------------------------------------
> Včela bodavá má jednu dobrou vlastnost, je více medonosná proto, že ji
> včelař dává více pokoje. Jde o válku genů a jestliže přemístíte 3 matky
> mezi takové bestie, nečekejte, že budete mít miláčky. Já bychspíše
> poděkoval Dolu, že umí velmi účelně vyčerpat dotace na matky (obnovu) a
> stále se nic neděje ve Vašem okolí. Jde o viditelnou převahu bodavých genů
> nad materiálem co tam dovezete. Já si z takové situace moc nedělám,
> používám rukavice jako Váš děd a dělám docela zručně abych dostal méně
> žihadel. Včely žihadel nezbavíte, díky Bohu zaně, jinak by včelařit uměl
> každý blb a kradly by se jak na Ukrajině.
>
> Ta bodavost mi připomíná mé okolí, kde není matkař. Za práci na Vigorce
> bych spíš poděkoval, protože pokud mluvíte dceři a jejich potomcích od
> matky F1, vězte, že po čisté Vigorce nemusí být po ní v genech po dvou
> generacích a bodavých trubcích z okolí ani 1%.
>
> Taková je skutečnost a hledat něco v dceři o prabábě je i u člověka těžké.
>
> Pokud chcete konkurovat, vychovávejte ve velkém (trubčí včelstva)i trubce
> od mírných matek, jen dovoz mírných matek nestačí. Tak možná za 10 nebo 20
> let se podaří situaci zmírnit. Pokud Vám tedy nepomohou i přátelé z okolí a
> nezačnou pro urychlení situace také něco podobného dělat.
>
> A už Vigorku nechte, a nedělejte nepovedenou reklamu Dolu. Protože pokud
> čtu dobře, dolské matky jsou natom u Vás úplně stejně. Zdá se mi to nefér.
>
> Stejnou udičku jste nahodil už napodzim:
>
> http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=52961&type=brief
>
> _gp_
>
>
>
>
>
> ........
> Aleš (213.195.235.147) --- 13. 5. 2012
>
> Vigorky ,
>
> S těmi F2 se omlouvám já se chovem matek nazabývám , jinak včely Vigor jsem
> měl F1 a viděl jsem ten rozdíl mezi inseminovanými. Ona není F1 jako F1.
> Když jsem si koupil včely z VU-DOl byly mírné ještě tak 2 generace šla 3 už
> nic moc., ale Vigory mají tu vlastnost že rychle bastardizují.
>
>
>
>
>

GP:
> Včela bodavá má jednu dobrou vlastnost, je více medonosná proto, že ji
> včelař dává více pokoje.
----------
Možná ty geny jsou navázany na odolnost a další vlastnosti.

Po pogromu 2007 jsmem včely na nejshorším vlhkém stanovišti nechal a sledoval jak se z toho dostanou. To nejlepší co pak bylo i poměrně mírné a mělo tam velmi dobrý výnos atd. jsem rozchopval na jiné slunečné stanoviště.

Rozhodně bych to necharakterizoval jako klidné, ale to comi tam přežilo melecitozu je veselé. Takže to pro mě hlavně znamená pořádně rozdýmat kuřák a dělat rychle. Na jiných stanovištích jsem se to nějak odnaučil. :-)

Ale včely mají dobrý med a musí si jej umět bránit :-) Mám je volně venku, takže pokud nejsou vyloženě agresívní, tak se s tím naučím žít. Matku měním až po třech a více černých puntících. :-)

Karel

"Možná ty geny jsou navázany na odolnost a další vlastnosti. "

Bodavost či divokost podle mně souvisí s velice mnoha věcmi. Vedle nějaké přirozené bodavosti či divokosti určitě souvisí třeba se systémem včelího dorozumívání chemickými feromony, potom citlivostí na třeba hluk, vibrace, teplo, zimu, citlivost na poškození vnitřku hnízda, voští, zamáčknutý plod atd při práci včelaře, zafixované parametry, teplota atd odpovídající určitému ročnímu období či délce dne, chemikálie vnesené člověkem nebo třeba i přírodní chemikálie v některých květech a určitě ještě další.
A každý ten vliv budou nejspíš ovládat úplně jiné geny.....
Dohromady to bude obrovský genový guláš....

Někdo výběrem ve svých podmínkách vyšlechtí klidné včely a když ty matky potom někdo použije v jiných podmínkách, prosadí se na zvýšení bodavosti třeba úplně jiné geny, které v tom původním prostředí neměly účinek, protože tam pro jejich prosazení nebyly podmínky.....

>>>Vigor jsem měl F1<<<
Tohle je nemožné:
Vigor × Vigor je zase jen Vigor. není F1
Zato Vigor × př. Singer je F1 a může mít i nějaké pojmenování, ale vždy s tím označením F

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale <avds/=/seznam.cz>
> Předmět:
> Datum: 13.5.2012 22:43:29
> ----------------------------------------
> Vigorky ,
>
> S těmi F2 se omlouvám já se chovem matek nazabývám , jinak včely
> Vigor jsem měl F1       a viděl jsem       ten rozdíl mezi inseminovanými.
> Ona není F1 jako F1. Když       jsem si koupil včely z VU-DOl byly
> mírné       ještě tak 2 generace šla 3       už nic moc., ale Vigory mají       tu
> vlastnost že       rychle       bastardizují.
> Prostě       se z nich stanou bestie to není jen moje zkušenost ,ale
> prostě       fakt, který Vám řekne kde kdo. Matky F1       mají nevyrovnané
> vlastnosti měl jsem       celkem       3 matky od 2 chovatelů 1       matka byla
> velmi       mírná , druhá       a 3 byly o       poznání divočejší ,ale ještě OK.
> Další       generace už za nic nestojí a ještě Vigor       mají u       mě větší
> sklony       k rojivosti - říkejte si co chcete. Já Vigorky       mám tedy
> to co       z nich zbylo a nechtěl bych to ani zadarmo. Jo věřím       že
> ten inseminovaný materiál je dobrý , jenže je rozdílný od toho co
> já mám okolo sebe       a výsledkem jsou bodavé včely tuto zkušenost
> mi dalo více včelařů. A já jsem jim nevěřil a       pod vlivem
> informací na netu jsem si ta včely koupil.
> Hodně       se mluví o varoatoleranci, když jsem léčil pak včelstva
> Vigor F1 byla zamožena stejně jako ostatní. Vigor je jedna velká
> reklama rozhodně není lepší       než to co si můžu koupit z       Dolu ,       pro
> mě je horší. A co       se týče mého dědy , pak ten       choval       včely od
> války. Byly to malé černé včely chovali je tady       v oblasti všichni
> a niko matky       nekupoval. Jen v naší obci       bylo asi 200 včelstev
> všechny byly černé zlé a bodavé. V roce 2000 jsem byl u přítele
> včelaře na Šumavě ,       který také choval včely s velkým podílem
> černé včely - byly to       zlé utočné černé bestie - říkal že        tyto
> včely chová proto , že na rozdíl od kraněk jsou v oblasti mnohem
> úrodnější a       měl pravdu tyhle včely mnohem lépe nosí       medovici a
> o tu       na horách jde.
>
>
>