78290

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


StandaPe (217.117.217.146) --- 20. 1. 2015
Re: Uhyny vcelstev

Nevím jestli množení roztoče v souvislosti s nadmořskou výškou bylo podrobeno výzkumu. Moje vaha je čistě teoretická, je tam pozdější plodování a ukončení plodování také dříve než v nížinách. Z toho usuzuji méně generací za celou plodovou sezonu. Problém s je zvláštní. Píše se zde, že používali kyselinu dvakrát i třikrát za sezonu a přesto včelstva padla. Je to pravděpodobně kombinace několika vlivů, na které i při rozsáhlých znalostech nebude odpověď, budou to pouze domněnky. Jedna z takových zvláštních věcí je že, neomezuji chov trubců, naopak jej podporuji a roztočů mám minimum. Přitom se tvrdí, že na trubčině se roztoč množí násobně více. Když ke mně někdo z přátel přijde na včelnici, tak kouká a řekne, ty tam máš samé trubce. Jediným letním zásahem bylo dvakrát vložení Formidolu 40 v červenci a srpnu. Příroda je mocnější než si myslíme, hledáme jak ji obelstít a pak překvapeně hledáme co se děje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65751


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 21. 1. 2015
Re: Uhyny vcelstev

"Kdyby tohle Radime melo platit,pak musim byt bez vcel,zvlast,kdyz jsem tretinu vcelstev primetl k tem zazimovanym "
"Nevím jestli množení roztoče v souvislosti s nadmořskou výškou bylo podrobeno výzkumu. Moje vaha je čistě teoretická, je tam pozdější plodování a ukončení plodování také dříve než v nížinách. Z toho usuzuji méně generací za celou plodovou sezonu. Problém s je zvláštní. Píše se zde, že používali kyselinu dvakrát i třikrát za sezonu a přesto včelstva padla. Je to pravděpodobně kombinace několika vlivů, na které i při rozsáhlých znalostech nebude odpověď, budou to pouze domněnky."
Já souhlasím s tou kombinací několika vlivů. To nějakým způsobem dělá, že včelstva jsou nějak málo odolná až nakonec nedokáží vychovat kvalitní zimní generaci a na podzim se z úlu vytratí. Ty vlivy musí být napříč celým spektrem včelařů, protože postihují některé podle současných kritérií velice dobře včelařící včelaře podle nejnovějších poznatků a v velkým výnosem stejně tak jako včelaře včelařící beze změny desítky let. Anebo druhé vysvětlení je to, že současné oficiální metodiky chovu včel směřující k co největšímu výnosu, k co největší racionalizaci a úspoře času při ošetřování včel nějakým způsobem vytvářejí včelstva náchylné k podzimním úhynům.
Ovšem zjistit to přesně je ale na solidní statistický průzkum nejméně se stovkami včelstev a včelařů.
Ovšem když má teď ČSV v ZO svůj jednotný počítačový informační systém, klidně by ten výzkum mohli dělat dobrovolní funkcionáři v rámci nějaké evidnece včelařů , pokud by se spolehlo na jejich přesnost. Jenom stanovit ta správná kritéria v dotazníku pro hodnocení chovů tak, aby mezi metodikou včelařů, co nemají s úhyny problémy a těmi, co mají nebo co jim vyhynula komplexně všechna včelstva, se objevily jasné a statisticky doložitelné rozdíly.
Jinak kdybych já dal na oficiální metodiky a tvrzení šířené mezi včelaři, tak já bych včely, se svým pozdním krmením do listopadu, neměl už takových 15 let. Ale stále je mám. Z toho usuzuji, že současné oficiální metodiky chovu, podporované i výzkumným ústavem v Dolu a skutečné reálné chovy zdravých včelstev, ( nemluvím o výnosech), mohou být dvě docela rozdílné věci. Já akorát poslední dva roky zaznamenávám vyšší tlak na schopnost včelstev přežít zimu. Dle mého odhadu o polovinu, o třetinu. Včelstva, která by dle mého odhadu dříve fungovala na doraz, tak tak zvládla zpracovat dostatečné množství cukru a tak tak přežila zimu, dneska padají a včelstva, která by dříve vydržela do ledna, února,padly v listopadu. Ty, které by to zpracování zásob a přezimování zvládlo s dostatečnou rezervou, dnes vypadají, že těch rezerv mají méně, ale že přežijí. Aspoň doufám. Asi budu muset s tím pozdním krmením trochu ubrat.
Jinak třeba u nás v ZO komplexně padly včely už v listopadu dlouholetému nákazovému referentu. Co se 30 let staral o léčení včelstev celé ZO a docela určitě se držel oficiálních postupů, přes léto léčil kyselinou mravenčí, kupoval kvalitní matky a odchovával z nich dcery.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65753


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
StandaPe (217.117.217.146) --- 21. 1. 2015
Re: Uhyny vcelstev

Problém úhynů včelstev bude zřejmě mnohem komplexnější a příčin je mnoho. Tlak přírody na zdravotní stav chovaných včel je po celé období co existují. Když se sejde těch příčin několik je zaděláno na problém. Jednotlivě je jejich vliv minimální, obvykle nepozorovaný. V případě, že tomu je tak, jak jsem popsal se příčina zjistit nepodaří. V každém případě roztoč včelu zraňuje a tam je místo pro infekce všeho druhu a při vhodných podmínkách je zaděláno na problém. Včela žije v souladu s přírodou a průběh počasí v loňském roce byl také výjimečný a to mohla být také jedna z příčin.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65755


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu