Včelařská konference

To by asi stálo za to proskoumat. Mohla by to být užitečná simbióza.

pepan

---------- Původní e-mail ----------
Od: Ivan <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 19. 1. 2018 13:05:33
Předmět: Re: likvidace slabochů
"Souhlasím s Pavlem. V chovu je třeba selekce. Jinak nejste chovatelem ale
držitelem včel. Jenom doufám, že Vás nemám v doletu. Už jsem měl tu čest se
s držiteli setkat. Na otázku rozšíření včelstev oddělky mi řekl "víš, oni
si to tam dělají včely samy." Já si chytím roj - někdy, když není moc
vysoko. Včely zdědil po tchánovi,královnu nikdy neviděl, gabon vkládal na
dno, varidol mu dělal důvěrník. Časem z 5ti včelstev zbyly jedny, dostal
jsem je loni do péče a hodlám je rozchovat. Protože to co vydržely je malý
zázrak. Když jsem je odnášel, úplně jsem se lekl, že mají děravý podmet,
protože se pod ním něco hemžilo. Byli to velcí černí mraveci,ale hodně. Pod
dnem úlu ve včelíně měli hnízdo. To si myslím že byl důvod přežití. Včely
byly průběžně léčeny kyselinou mravenčí.
"

to si myslím,že asi nebyla symbióza.Mám včely v lese a vždy když se objevili velcí lesní mravenci,tak se včelama bojovali.
Naopak,do izolace v pár nástavcích se mi už před lety nastěhovali malí mravenci,a i když jsem si myslel,že bude problém,tak včelám nevadí.

Mravenci ale kyselinu mravenčí sami od sebe neuvolňují. Tudíž přítomnost mravenců v úlu nebo blízko ulu nemůže ani náhodou znamenat, že by včelstvo bylo průběžně léčeno kyselinou mravenčí.
Mravenci můžou mít na varoa maximálně ten vliv, že spadlé roztoče na dně chytnou, živé zlikvidují a donesou do mraveniště jako potravu mladým.
Případně mohou mít ten vliv, že včely jsou kvůli mravencům v úlu neklidné, víc se pohybují a víc snaží třeba čistit a roztoči tak víc padají.
Drobní mravenci, kteří se pohybují v úlu mezi včelami, by snad i mohli roztoče pohybující se mimo včely někde v koutech a mezerách i lovit.