78405

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Luboš (80.87.190.77) --- 18. 3. 2018
Moravský universal

Získal jsem s pozůstalosti Včely v Moravských universalech. Nějaký čas s nimi budu muset pracovat. Co je tam jinak? Máte někdo nějakou knihu s návodem?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71436


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
gupa (93.92.52.23) --- 18. 3. 2018
Re: Moravský universal

Jde o tzv dvouprostorové včelaření. Je to v menším měřítku dobrá volba. Pokud jsou zdravé záda na zvedání medníků univerzálu, schutí do toho.
Hodně věcí bych obšlehnul od zesnulého včelaře, ten totiž řešil body úspěšného včelaření v těchto úlech a proto je potřeba jen vnich pokračovat. To je nejdůležitější základ a nehledat nic nového, pokud to uměl dobře a s úspěchem včelařil vnich dlouhou dobu není důvod nic inovovat ani na úlech ani v postupech.

Pokud vím, nyní by měly být včely v jednom nástavku v plodišti zazimované, přikryté prkénky a nanich noviny a nanich víko.

hledat v knihách téma dvouprostorové včelaření

např. Včelařská encyklopedie z dob někdo okolo r. 1950-1970.

Naučná podtémata jsou rozšiřování v plodišti, převěšování a nasazování mateřích mřížek, vkládání mezistěn, správná rozteč středu díla od sebe a rozmísťování rámků nad sebou, krmení a podněcování, správné vybírání medu ve správný čas, medobraní a správné vracení vytočenýho díla a správné uskladňování, uspořádávání díla v podletí před zazimováním a ochrana proti loupeživosti včel, a nyní zase od začátku odstavce.

Píšu to proto, že tyto postupy byly řešeny zesnulým včelařem a při přebírání inventáře budou správné postupy patrny už jen pohledem na věci coby inventáře._gp_


...........
Luboš (80.87.190.77) --- 18. 3. 2018
Moravský universal

Získal jsem s pozůstalosti Včely v Moravských universalech. Nějaký čas s nimi budu muset pracovat. Co je tam jinak? Máte někdo nějakou knihu s návodem?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71437


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
JK (109.108.117.88) --- 18. 3. 2018
Re: Moravský universal

Také jsem je kdysi podědil a asi rok používal klasicky = zimováni v jednom, přes léto mateří mřížka a medník. Hodně, těžké, špatná manipulace. Po určitých úpravách používám pro oddělky doposud - už jen plodiště. Medníky pro skladování souši.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71439


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
R. Polášek (90.178.51.173) --- 18. 3. 2018
Re: Moravský universal

"Získal jsem s pozůstalosti Včely v Moravských universalech. Nějaký čas s nimi budu muset pracovat. Co je tam jinak? Máte někdo nějakou knihu s návodem?"
--------------------------------------------
V těchto úlech se už takových 40 let zimuje v celém prostoru úlu. Včely tak sedí v medníku a plásty jsou v plodišti i medníku. Pouze oddělky a slabá včelstva se zimují jen v plodišti.
První zásadní rozdíl je v tom, že se dá rozšiřovat i ubírat po plástech. Na jaře, jakmile včelstva mají plod, se tak z medníku vyhodí všechny včelami neobsazené plásty, zůstanou jen ty obsazené. Včelstvo tak ohřívá jen ten prostor, který potřebuje a o to se rychleji rozvíjí. Je možné o to dříve přidat i mezistěny. Na druhé straně se včely musí častěji kontrolovat a jak se zvětšují, je třeba plásty zase vracet nebo později přidávat mezistěny, aby včely měly prostor.
Druhý rozdíl je v tom, že současná včelstva jsou vyšlechtěna pro nástavkové úly, tudíž pro mnohem větší prostor. V květnu až červnu je tak třeba dělat protirojová opatření, vytváření oddělků nebo hůře prohlížení a rušení rojových matečníků. Nejlepší je odchov nové matky přímo v úlu, protože letošní matka se i v menším úlu obvykle nerojí.
Třetí rozdíl je v době slídění, v těchto úlech je možné udržet i velmi slabá včelstva nebo oddělky. Jádro včelstvíčka, to znamená plásty s plodem a matkou se hodí přímo k česnu, ostatních plástů zase pouze tolik, co včely obsednou, zbytek se odstraní. Česno se zůží na průchod jedné včely. V takové konfiguraci s plodem hned za zády brání strážkyně česno nejlépe a nejodhodlaněji a i slabé včelstvíčko se tak ubrání. Zatímco v nástavkovém úlu se i u poměrně silného včelstva rozvine loupež během jednoho dne a během 2 - 4 dnů je to včelstvo zničeno.
Čtvrtý rozdíl je během krmení, kdy je možné ubrat plásty a získat tak prostor na krmení uvnitř úlu, nemusí být nic venku. Já mám takzvané korýtkové krmítko, kdy se flaška se speciálním špuntem převrací za okýnkem a cukr přitéká přes okýnko korýtkem pod plásty, kde ho včely berou. Funguje to i za dost nízké teploty.
Pátý rozdíl je v tom, že od podletí do jara není třeba mimo úly skladovat žádné plásty. Může se pro jistotu něco skladovat, ale nemusí. Staré plásty určené na zpracování se prostě v podletí nebo nejpozději před krmením vyberou a o ně se prostor úlu prostě zůží. Totéž je, pokud chci plásty mezi včelstvy měnit, třeba kvůli dodání zpracovaných zásob. Nemusí být někde náhradní plásty jako u nástavků, protože v úlu nezůstane po vyjmutí plástu volný prostor jako v nástavku, který je za chladného období studený a za teplého období by ho včely zastavily divočinou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 71443


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu