- R. Polášek (90.178.51.173) --- 2. 2. 2020
Re: podmet
"Jak vysoký by měl být podmet ? na zimu nižší? názor ?"
a.
Podle mně záleží na metodě včelaření. Nízký podmet, v zimě, třeba který se dá po vybrání měli, když už podložky není třeba, ještě zvednout a přitisknout k spodním loučkám plástů utepluje včelstvo a urychluje jeho rozvoj na jaře, pokud je slabší a sedí na spodních rámcích nebo v jednom nástavku. Pokud je ale silné a sedí minimálně o nástavek výš, podle mne nemá nízký či vysoký podmet významný vliv. Vysoký podmet má potom podle mne výhodu, zvláště když včely létají očky a ne česnem ve dnu úlu, v tom, že roztoč varoa, který spadne, ztuhne chladem a do včelstva se zpět nedostane, a uhyne. Případně v létě je odstraněn mravenci.
Taky hlavně při fumigacích by měl mít význam. U nízkého podmetu včely v úlu uzavřeném při fumigaci rejdí ve velkém počtu po dnu úlu, roztoč, který zásahem léčiva spadne, se potom může vzpamatovat a na včelu se znova chytit, u vysokého podmetu se včely ani v uzavřeném úlu na podmet nemusí dostat nebo ne v tak velkém počtu.
Kdysi nás zástupci Dolského ústavu ubezpečovali, že roztoč zasažený léčivem a spadlý na podmet, i když se ještě hýbe, je už zlikvidovaný a není včelám nebezpečný, takže není problém. Toto ujišťování přestalo někdy po roce 2000 - 2005, kdy najednou roztoč, který se po zásahu léčivem na vytažené podložce ještě hýbe, je živý a nebezpečný. A tím se stal nízký podmet v úlu méně vhodný.
Vysoký podmet potom je vhodnější, pokud by včelař chtěl maximálně šetřit vosk vytvářený včelami a nechával v podmetu podložku trvale, aby přes léto těžil vosk z odpadu, který včely nechávají spadnou na dno. Moc jsem to nezkoušel, ale domnívám se, že v součtu by tak každé včelstvo přes léto pár deko vosku vyprodukovalo.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 73904
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |