78400

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


(2001:67c:2660:425:e::c35) --- 4. 2. 2020
Re: podmet

Josefe, dá se tu strčit foto toho tvého varroa-rámu?Nebo to někde to vyvěs a dej odkaz,dík.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73916


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
JosPr (46.135.67.151) --- 4. 2. 2020
Re: podmet

Na varoaram neni ani potreba fotka,obycejny ram z hranolku 2x2,na tom nabite pletivo,dole sololi.Ram o pul cm na bocich uzsi nez sirka dna kvuli snadne manipulaci,na delku ve predu o 3 cm kratsi nez delka dna (v zime vytvori lomene cesno,v lete je to jedno.Proti mravencum se to da natrit necim co lepi.
Pletivo pod ulem pouze se zastrckou uz jsem parkrat znicil pri prenaseni ulu,proto jsem presel na pevna dna,je to lepsi pri fumigaci,tesnejsi,na pletivu se da zapalit fumigacni pasek,zimni mel je bez mrtvolek,ty zustanou na pletivu.Pletivo klasika.Nemam rad slozitosti,varoa dno slozitost je-tesnost,krouceni zasuvky atd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73922


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
PavelA (93.90.164.80) --- 5. 2. 2020
Re: podmet

Pokud jsou úly s varroadny pod střechou nebo ve včelíně,problém s kroucením není.Já je mám venku na paletách a vysunovací podložka fungovala jednu zimu,pak se dna zkroutila a konec.
Takže dovnitř strkám tvrdý papír.
A pevná dna jsou na paletách vůbec k ničemu neb se v nich přes zimu sráží,v rozích, voda.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73923


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
R. Polášek (90.178.51.173) --- 5. 2. 2020
Re: podmet

Já používám obyčejný dvojpapír, který strkám normálně na obyčejné dno. Papír z velkoplošných prospektů pasuje akorát téměř přesně na dno úlu 39x24 na šířku teplé stavby, dva tyto papíry slepím dohromady pomocí mikrotenové fólie ( získané z balíků a z odpadu ze supermarketu, prospekty patřičných rozměrů má v poslední době třeba Lídl) žehličkou. Tím podložka nabude na potřebné tvrdosti a odolnosti proti případné vlhkosti.
Na takovém papíru vytáhnu všechno, mrtvé včely a další nevhodný materiál shrnu třeba nožem a zbude měl. Žádné síto ani prosívání není potřeba.
Dna mám různá, z dřívějška v nástavcích vysoká se zabudovaným pletivem nebo bez pletiva nebo nízká či rovnou nízká provizorní nebo nízká, 1 - 2 cm vysoká dna v zadovácích.
Všude to takhle jde. Problém je akorát občas vlhkost, která ale je obvykle ze sněhu, který je do některých úlů nafoukáván větrem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73924


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
JosPr (46.135.4.101) --- 5. 2. 2020
Re: podmet

To funguje Radime na zimni mel,nefunguje to na monitoring,tam je potreba,aby to vcely nebo mravenci nevyhazeli ven.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73926


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
PavelA (93.90.164.80) --- 6. 2. 2020
Re: podmet

mravenci lezou i na podložku pod sítem

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73927


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
R. Polášek (90.178.51.173) --- 6. 2. 2020
Re: podmet

"To funguje Radime na zimni mel,nefunguje to na monitoring,tam je potreba,aby to vcely nebo mravenci nevyhazeli ven."
a.
Já jsem nenapsal, že to používám na varomonitoring. Ten nedělám třeba i proto, že včelařům padají úplně stejně včelstva, kde byl první spad při podzimním ošetření 200 roztočů i kde byl první spad víc než 2000 roztočů.
Jinak mě docela fascinuje, jak včelaři házejí vinu na úhyny na všechno možné, jenom ne na sebe. Na roztoče, na zemědělské chemikálie, na úbytek pastvy, na mobilní vysílače, na kdovíco.
Přitom bychom měli v první řadě hledat vinu u sebe.
Například kdo přešlechtil naši původní černou nížinnou včelu, geneticky po tisíciletí přizpůsobenou na naše podmínky na krańskou, tedy horskou včelu? Která je geneticky přizpůsobena zimovat až do května, protože v těch horách je sníh a mráz až do května a po pár intenzívních letních měsících začít zimovat už někdy v září, protože už v září tam jsou mrazy a první pořádný sníh. Zatímco tady u nás se po stejné včele chce, aby se rozjela už v březnu a začala zimovat až někdy v říjnu, případně v dnešním oteplení se rozjela už někdy ke konci února a začala zimovat někdy na konci listopadu nebo v prosinci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73931


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu