76353

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Květoslav Čermák --- 10. 4. 2002
Re: Re[2]: pylochyt

> Dovolím si několik poznatků z vlastních zkušeností.
> Pylová hermeticky uzavřená konzerva je vynikající věc. Uchová pyl několik
> let. Zničí se všechno živé, hlavně případné housenky zavíječe. Je lepší
> konzervovat rousky sušené a zbavené nežádoucích příměsí-vyfoukáním fénem.

Ale sušené pylové rousky se nehodí na konzervaci metodou, o které jsem psal
(678), protože po usušení už nedýchají a nemohou proto spotřebovat kyslík.
Zřejmě je zde na mysli jiný způsob konzervace dle textu níže?

> Aby byl pyl stravitelný, musí projít mléčným kvašením. Je to něco jako
> kvašené zelí nebo okurky-kvašáky. Tím se každému pylovému zrnu naruší jeho
> ochranný obal a jeho obsah se vyřine ven. Jinak by prošel trávicím traktem
> bez užitku. To platí i pro lidský konzum. My musíme co nejvíce napodobit
> samotné včely při pěchování rousků do buněk.

Zde si dovolím opravit. O tom mléčném kvašení pylu se píše v literatuře, ale
je to jinak (podle zjištění ing. Titěry). V plástovém pylu se kvasinky
mléčného kvašení totiž nenacházejí (pouze v troškách, jež nemohou souviset s
kvašením). Mléčná kyselina tam ovšem je, a i proto se ve starší literatuře
píše, že je to důsledek mléčného kvašení. Je tam ovšem v důsledku
anaerobního dýchání pylu, neboli biochemických procesů bez přítomnosti
kyslíku.

> Já si vezmu buňku-sklenici, na velikosti nezáleží, nasypávám do ní po
> vrstvách pyl a mírně utláčím až asi 1-3 cm pod okraj, podle velikosti.
> Odvážím si množství pylu. Připravím si medový roztok z převařené (a
> ochladlé) vody v množství 1/4 váhy pylu a medu taktéž v množství 1/4 váhy
> pylu. Po dokonalém rozpuštění medu ve vodě nalévám roztok do sklenice na
> pyl ale pomalu, aby měl čas se vsakovat a neutvořil nahoře nepropustný
> škraloup. Celý obsah roztoku by se měl do sklenice vejít a měl by vytlačit
> co nejvíce vzduchu. Množství vody se může lišit podle toho jak hodně byl
> pyl vysušen. Když připravuji zákvas z čerstvého vlhkého pylu (pro vlastní
> konzum), dám vody méně (asi 1/8 váhy pylu). Pak se nechá 1-2 týdny v teple
> kvasit. Při výrobě krmných placek zhodnotíme hustotu a případně dohustíme
(válíme na
> stole jako těsto) suchým pylem, vtom případě necháme dojít (jak jsem psal
> nahoře) anebo moučkovým cukrem.

Takováto pylová konzerva je pro lidský konzum vynikající. Pro podávání
včelám ale není to nejlepší. Lépe je dávat jim pyl samostatně bez příměsí
medu nebo cukru. Protože včely ani v úlu tyto dvě potravy nemíchají, je to
pro nepřirozené. To by samo o sobě nevadilo, ale smíchaná glycido-pylová
potrava podporuje i rozvoj nosemy. Totéž platí pro medocukrová těsta s
přísadou pylových bilkovinných náhražek (sojová mouka, odtučněné mléko,
kvasnice apod.), která se dříve dost doporučovala - kdysi jsem to zkoušel, a
už nikdy více!

Květoslav Čermák


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 756


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu