76384

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


JosPr (46.135.4.64) --- 2. 4. 2022
Re: Ceny

A to myslis,ze ucitele,farari ci sedlaci nebo chalupnici vlastnili vcelstva pro vidinu zisku? Jako ruzni dnesni rychlovcelarsti farmari?
Klepni si do googlu pipa pigeon auction a mrkni se,za kolik se dnes drazi postovni holubi,jejichz koupi naprosto nemas zaruceno,ze vychovas viteze zavodu,pripocti si k tomu rostouci cenu nafty,obili,krmnych smesi,konstatovacich systemu,cipu,vakcin atd a uvidis,kdo je opravdu srdcar.A bez dotaci Gupo! Na rozdil od vecne fnukajicich vcelaru,kteri v poslednich letech za 1 jedine prodane kilo medu dokazali v akcich koupit cukr na zakrmeni 1 vcelstva!!!
Vsechno okolo zdrazuje,kam se clovek podiva na vstupu,at uz jde o potraviny,teplo,energie.A co,nebudes svitit,jist,topit? Samozrejme,ze budes,jenom to bude drazsi.Se vcelarenim je to uplne stejne,bud se k tomu clovek postavi srdickem (jako ti "blaznivi" holubari,co dokazi "vyhodit" tisice eur za holuba v drazbe),protoze delaji to,co je bavi a prinasi jim radost,nebo to budes brat ciste ekonomicky.A to by postovni holub uz davno nebyl.
Vzdycky tvrdim,ze vcelareni je o srdicku a ne o srajtofli.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75752


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
gupa (93.92.52.23) --- 2. 4. 2022
Re: Ceny


JosPr (46.135.4.64) --- 2. 4. 2022
Re: Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747) (75748) (75749) (75750)


Vzdycky tvrdim,ze vcelareni je o srdicku a ne o srajtofli.

........
Je to o obojím. Holuby máš? Mám zato že včely jsou pro tebe více motivačně ziskovější. (nejen peněžně)

A u holubů. Model je jednoduchý, popsal jsi ho, jde o výběr a prodej genů v aukci. Pokud chceš komunikaci na nejbezpečnější úrovni a informace velmi cenné které nechceš pouštět sítem DNS které je monitorováno u každého připojení, tak je pošleš holubem. A to je další obchodní model. U modelářů lze například vidět jak využijí své znalosti dnes na Ukrajině, opět model opět peníze provázané srdcem.

Takže poku tvrdím, že samotný spolek vznikl kvůli obchodnímu modelu prodeje včelařského mrtvého a živého inventáře a genů, tak mám pravdu. Akorát to nezabaluji do toho tvýho srdíčka protože to neumím. Je to jako by jsi ty, měl u tvýho nářadí které připojíš k nějakému stroji s hydraulikou na podvozku, vidět něco srdceryvného. Ikdyž tam kousek také je. Protože. Blbec nadělá hodně škody.

A nakonec, cenu za kg medu rovnocenou cenou za litr benzinu jsem v čase okolo vstupu ČR do EU zažil. Napřed cca 35 potom těsně 80 a náhlý pád zpět na cca 40Kč/kg medu. Ve výkupu. Mimo asi o 20 víc.

Takže pokud bude med okolo 150-200úkg a benzin daleko do 50,-úl, furt to může jít v palivu až k 100Kč/litr, stím jsem v mým obchodním modelu se setkal a přežil jsem tu situaci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75753


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
R. Polášek (90.178.51.173) --- 2. 4. 2022
Re: Ceny

Tak podle mne bylo včelaření původně provozováno jako zdroj speciálních produktů, které nebylo možné sehnat jinak. Jednak zdrojem sladidla pro panské pokrmy a na medovinu a jednak zdrojem vosku coby základ světla pro panské domy a pro kostely. A včelaři byli specialsité se speciálním know how.
V dobách Marie Terezie to byl způsob, jak ze stejného pole a lesa toho navýšením počtu včelstev získávat více než dřív, protože zdroje potravy pro včely byly tehdy obrovské a chovanými včelstvy byly využívány jen velmi málo. A tehdy M.T. potřebovala víc zdrojů kvůli válkám s Prusy.
Dnes bych viděl včelaření jako ukazatel přetvoření krajiny lidmi. Hodně přetvořená krajina lidmi - málo zdrojů pro včely a uživí se na km čtverečním jen málo včelstev a dají jen málo medu - včelaření jen ze záliby. Hodně přírodní nebo hodně lidmi upravená krajina k přírodnosti - uživí hodně včelstev a umožní i včelaření za peníze.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75754


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
gupa (93.92.52.23) --- 2. 4. 2022
Re: Ceny

Radim Polášek: Hodně přetvořená krajina lidmi - málo zdrojů pro včely a uživí se na km čtverečním jen málo včelstev a dají jen málo medu - včelaření jen ze záliby.

.........

Ano, včelař ze záliby v systému včelaření díky ČSV neznamená vůči plánování územních plánů nic. Ale zemědělec který vlastní většinu půdy na jednom kú např. může změnit jednání okolo změn půdního operátu. Prostě vezme byrokraty a zruší natom závislé plány okolo změn a zastavování následně plánovaných územních změn obcí.

Kdo má větší páku proti změnám proti včelím zrojům? Kulak který ví jakou cenu má půda a ne amatér který se baví na troskách co zbydou po jeho otci a bábě.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75755


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
R. Polášek (90.178.51.173) --- 3. 4. 2022
Re: Ceny

Podle mne včelí pastvu ovlivní mnohem víc majitel lesa než majitel pole.
Například, jak se dnes tlačí smíšené lesy, vysazováním javorů klenů, lip , popřípadě ptačí třešně, přírozeně v závislosti na mikroklimatu a podloží. Potom například ponecháváním maliníku v porostech, vysazováním ostružiní na kraje lesů atd. A vysazováním včelařských podpůrných stromů a možná i keřů, jako třeba olší, osik, bříz, vrb, vrb jív atd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75756


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
JosPr (46.135.4.64) --- 3. 4. 2022
Re: Ceny

Majitel lesa urcite,ale ty nejsou vsude,zejmena takove,ktere svou skladbou umoznuji dlouhodobejsi snusku,tu dava zejmena kerove patro lesa(ostruzina,krusina).Medovice je vicemene narazova zalezitost,zavisla na pocasi a schopnosti vcel ji vyuzit.
Kurovec nam sice sezral vsechny smrky,ale par let bude vystarano dik lesni bureni na obrovskych plochach pasek,pokud bude nejaka vlaha.
Ono jak se zda nalakat jezevce na dotace na biopasy bude podstatne slozitejsi nez se cekalo.U nas doma se ted vyhazuji miliony ze statniho rozpoctu za biokoridory a oplocenky na polich,kde je skladba drevin lipa,dub,buk,hloh,lisky.Ac jsme davali pripominku na pridani javoru,vubec nebyla akceptovana.Polovina prvovysadby je uplne sucha,tudiz to asi poresime rok co rok prisypanim javorovych vrtulek,at se tvurce bionebio klidne osype.Za tri roky,az se o to nebude provadeci firma starat,to nebude nikoho zajimat.
Kazdopadne tak pribyla moznost prechodnych umisteni vcelstev na palete a voziku v techto prostorech po dobu kveteni nejake kultury (svazenka,horcice) a zkraceni doletove vzdalenosti z pevnych stanovist.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75757


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
R. Polášek (90.178.51.173) --- 3. 4. 2022
Re: Ceny

No, se všelijakými lesáky a ochranáři, co určují, co kde má růst, jsem ještě nejednal. Každopádně ale u nás , co se týká stromů, jsou rostlinami hlavní snůšky a současně prosperují právě ten javor klen a lípa. Nověji potom by se dalo říct třešeň ptačí.
Javor klen by měl jít zdůvodnit jako strom tvrdého luhu a vlhčích chladnějších lesů, poměrně rychle rostoucí a s dobrým dřevem, lípa jako strom, který z listů vytváří velmi kvalitní humus jako základ pro jiné rostliny v lese a pro kvalitní vodu v lesních potocích. A třešeň ptačí zase jako strom tvrdého luhu či vlhčího lesa s poměrně kvalitním dřevem a ve vlhčím lese poměrně rychle rostoucí. V sušší m teplejším prostředí by k třešni ještě mohla přibýt hrušeň jako zdroj velmi kvalitního a velmi dobře placeného dřeva ( Správné odrůdy hrušní jsou nyní v kurzu pro přisazování do lesních porostů)
Tak by se v lese mohly vytvořit tři hlavní snůšky, první časně jarní z třešní a hrušní, která by konkurovala řepce, potom pozdně jarní od cca poloviny května z javorů klenů a potom pozdně letní z lip malolistých v červenci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75758


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
gupa (93.92.52.23) --- 4. 4. 2022
Re: Ceny

R. Polášek (90.178.51.173) --- 3. 4. 2022
Re: Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747) (75748) (75749) (75750) (75752) (75754) (75755)

Podle mne včelí pastvu ovlivní mnohem víc majitel lesa než majitel pole.
Například, jak se dnes tlačí smíšené lesy, vysazováním javorů klenů, lip , popřípadě ptačí třešně, přírozeně v závislosti na mikroklimatu a podloží. Potom například ponecháváním maliníku v porostech, vysazováním ostružiní na kraje lesů atd. A vysazováním včelařských podpůrných stromů a možná i keřů, jako třeba olší, osik, bříz, vrb, vrb jív atd.
...........

Stále z toho nějak slyším, že majitel lesů prostě zapíchá do hliny po těžbě nějaké stromky a je to oproti osetí polí květem brnkačka, stovky Ha lesů ovlivní tak víc něž stovky Ha na květ vedle lesů.

Jenže lesy jsou mnohem víc práce. Viděl jsem hodně porostů okolo moře prostě zavlažovaných, duby. A také jsem viděl několik desítek km v kusu, vedle dálnice oboustranně, školek s různými keři stromy pro městkou výsadbu u Florencie. Desítky km oboustraně. Vše velice intenzivní, protokořené, vč kontejnerovaných vzrostlých hotových stromů které stačí jen zasadit a dodávat závlahu.

Les který nemá vláhu je kničemu. Jakousi náplastí mají být pro novovýsadby ekolinií v polích, tuny štěpky do kterých se píchají v podstatě špičáky čehosi a obehnanné jakýmsi protiovčím pletivem proti okusu s masivními kolky opět několik m3 na nějaký běžný kmetr.

Když se nato dívám, tak nedávno asi před 12 lety jezdili doktoři se svými posluchači při studiu ochran rostlin, na praktické výjezdy z VŠ okolo zarostlých lesních cest trnkou a myrobalánem, chytali v květu cosi co prý přelítává na jiné peckoviny a dělá škody např na meruňce, švestce.

No nyní se ty divoké zárůsty co bývaly okolo cest, ty jsou holé a mulčované a dostatečně orandapované, sází nově za těžké dotace, uprostřed polí, s dovozem několika tun dřevní hmoty a kolků na běžný km s pletivem které zajíc proskočí a srnka přeskočí.

Prostě jiná doba. Uvidíme.

Tyto výsadby mají jedno společné, potřeba vody jinak velmi proschnou. Pole a osevy také potřebují závlahu. Asi bych neviděl významný rozdíl mezi polem a lesem, pokud je právná agrotechnika a péče. Takže jsem zvědav na tu péči kterou ti pionýři s novými alejemi uprostřed rozpálených polí dají těm svým špičákům bez korunky zasypaných štěpkou, kterou okouše první zajíc co to pletivo potká, a když naroste, vožere vklidu za hicu stádo nebo najaře jeden srnec ohobluje do týdne svědivou hlavou kmínky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75761


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
R. Polášek (90.178.51.173) --- 5. 4. 2022
Re: Ceny

Tak ono je jasné, že bez určité práce to nepůjde. Ale třeba někde v smíšených lesích je už podseto javory nebo občas i třešněmi ptačími. Stačí to tam jen vykácet. A kde není, zrovna u javorů klenů a u třešní ptačí se snadno amatérsky získávají semena. S lípou to je horší, ale někde by to asi taky šlo. S tou zvěří to tak špatně, aspoň u nás nevidím. Problémové jsou třeba jedle, které u nás v lese kdysi občas přirozeně vysemenily. Nebo problémové by mohly být buky, ty zvěři hodně chutnají. Ostatní stromky, spousta divokých náletů priostě roste bez jakýchkoliv známek ožeru zvěří.
S vodou to je tak, že řekněme za 5 let jsou v průměru dva roky suché tak, že semena, co vzejdou na jaře, zaschnou a vysázené stromečky by se musely zalévat, dva roky je hodně vlhko, takže všechno, co vzejde na jaře, roste a rok je tak mezi. takže to, co vzejde, uhyne, ale co vzešlo loni a už má nějaké kořeny, tak přežije. Takže je třeba při sázení nebo i setí trefit ten správný rok.
A jinak jsem měl na mysli parcely nebo rozlohy, které se dají spracovat rodinnými silami, řekněme tak do hektaru, dvou hektarů. Je jasné, že kdo má třeba 50 hektarů lesa, tak nehodí do kufru auta stromky, krumpáč a motyku a nejde s rodinou sázet stromky nebo je potom čistit od plevele. Ale najme si na to nějakou "lesní partu".
Něco se prostě udělat dá, něco ne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75762


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
gupa (93.92.52.23) --- 9. 4. 2022
Re: Ceny


R. Polášek (90.178.51.173) --- 5. 4. 2022
Re: Ceny (75739) (75740) (75741) (75742) (75744) (75747) (75748) (75749) (75750) (75752) (75754) (75755) (75756) (75761)

Tak ono je jasné, že bez určité práce to nepůjde.
........

Zajímavé je, že v čase rušení nevolnictví a na začátku průmyslové revoluce se usoudilo, že lesy musí ustoupit polím. Nastala doba kdy bývalí nevolníci museli dostat půdu, (včelaři patenty M.Terezie) aby říše byly více bojeschopní.

Absudrdní nyní je, že aby byla splněna dnešní myšlenka nezávislosti EU ( ČR) na energiích a surovin odjinut, musí dnešní v podstatě separátní vláda myslet protikladně oproti monarchiálnímu myšlení, tz. zakládat velké rozlohy porostů a osev velkých rozloh osevních a vedle toho i technologií zajišťující energetickou soběstačnost.

Pokud se to z jekkéhokoli důvodu nepovede, dojde k nerovnováze spotřeby a produkce a tak v minulosti vznik např hladomor kvůli dobyvačným postupům o území.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75763


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu