Včelařská konference

"A jeste vetsi relax je,kdyz se jarni med necha vetsinou vcelam a nevytoci se.Vcely pak maji cely rok neco ve spajzu na zle casy."
a.
Spotřeba rozvinutého včelstva je až kilo sladiny denně, půl kila, 3/4kila medu denně. Kde je převčeleno a tudíž včelstvo mimo snůšku nepřinese nic nebo třeba jen zanedbatelných 0,1, 0,2 kg, tak ani plný medník z jarní snůšky nemusí stačit do krmení na konci července. Takže i když se jarní snůška nechá, včelař stejně musí na špatném včelařském stanovišti nakonec kontrolovat zásoby a podněcovat. Jinak v době krmení na zimu přijde a zjistí, že v úlech má místo včelstev větší oddělek s půl kilem, dvěma kily medu v plástech, neschopný zásoby na zimu zpracovat. Pokud tam rovnou nebude mít "motýle", protože tak slabá včelstv v nástavkovém úlu jsou snadno vyloupena a voští napadeno zavíječi.
A když je taky jarního medu hodně a nechá se včelám, včely se snadno rojí. A potom, když je špatné stanoviště, vyrojená včelstva nemají zásoby o to rychleji.

R.Polášek se vším co jste napsal souhlas. 20kg ponechaný medník na včelách, pokud není po řepce snůška jako byl letos výpadek lípy, tak spotřebovaly 10-20kg zavíčkovaných! zásob a bylo nutné stejně zakrmit cukrem. Víc medu už není možné nechat, to by se neodtočil už žádný med, pak otázka k čemu by ty včely byly.

Ještě třeba dodat, že letos řepka vyšla, díky tomu bylo možné nechat celý nástavek včelám, kdežto minulé roky jarní snůška pokaždé propršela a zima, ale zas to trochu pak zachránila letní snůška na podnícení a včely aspoň vydržely do zakrmení.

Právě proto píšu o převčelení, protože jsem zažil to pohodové včelaření. Kdy stačilo v květnu po prvním vytáčení udělat protirojové opatření a potom se jenom prakticky chodilo do včel jenom vybírat med. Naposledy cca v polovině srpna, kdy začínaly první chladné noci a kdy bylo ve včelstvech tak od pěti do 12 kilo pozdního hlavně medovicového medu. Do konce srpna až poloviny září se zakrmilo a bylo. A to všude, doma u baráku, v lese i v kočovném včelíně na jeteli na semeno nebo v lese.
Počty včelstev oproti dnešku byly +- stejné, ale skoro všude bylo mnohem víc snůšky než je dnes. A jedno dnešní včelstvo v nástavkovém úlu vytěžuje zdroje sladiny a pylu v přírodě až tolik, jako tehdy dvě produkční plná včelstva v zadováku.
Neboli potřeba přírodních zdrojů pro včelstva se až zdvojnásobila, ale těch zdrojů ubylo a nyní jich je dle mého odhadu čtvrtina ař desetina, proti stavu okolo roku 1975.

Mnoho včelařů vzpomíná, že i dříve byly roky, kdy nevytočili skoro vůbec nic. Tedy ani v době, kdy včelařili v budečácích. Naproti tomu ještě roky 2015 a 2016 u nás výborné. Takže já bych sázel spíš na dlouhodobé deficity vody v posledních 6-ti letech. Kdyby příhodné srážkové podmínky tohoto měsíce pokračovaly přes celou zimu, možná by se snůška pro příští rok opět výrazně vylepšila.

"Mnoho včelařů vzpomíná, že i dříve byly roky, kdy nevytočili skoro vůbec nic."
a.
Pravda je, že se víc pamatují ty roky dobré a ty špatné se zapomínají.
Jenže to by dříve muselo být minimálně stejné nebo horší deštivé počasí jako bylo posledních 2 - 3 týdny po celý včelařský rok, od dubna po srpen, aby dříve nebyl žádný med. Dříve stačilo, aby byl zhruba stejný počet dnů deštivých a slunečných a už to stačilo na to, aby včely daly nějaký ucházející medný výnos. Dneska stejný počet dnů deštivých a slunečných znamená, že včely jednoznačně trpí nedostatkem a med není žádný, ještě se musí masívně přikrmovat cukrem.
Význam mělo i tehdejší používání zadováků. V zadovácích nevadilo, když byly včely slabší, úl se prostě zůžil tak, jak bylo potřeba a když potom následovala snůška, byl i ze slabého včelstva med, jenom ho bylo úměrně tomu méně. Dneska v nástavcích, když jsou včely slabší, tak jsou snadno prakticky automaticky zničeny jiným včelstvem loupeží, protože nástavky téměř vždy mimo speciální konstrukce nástavku nejdou zůžit a případně česna upravit na jednu včelu.