Včelařská konference

Jde pořád o stejný cukr. Jestli je za 30 bez akce, nebo za 10 v akci. Medy se od sebe liší dost podstatně. Musíš srovnávat jabka s jabkama a hrušky s hruškama. Snad to byl jen vtip, ne?

Dík za nabídku, ale mám dost medu a nikdy nepřekupuju.

Medy se od sebe liší dost podstatně. <

Jak se od sebe liší med za 99,- - 130,- - za 150,-, za 180,- za 200,- za 250,- za 300,- ... ?

Cenou. Protože je to pořád med. Řád který dělá regule a zákony a smernice a vyhlášky to zboží tak nazval a proto tomu tak je. Pokud toho využíváš a nemáš nevyvratitelné důkazy, které ani věda a její vědci neumí podat regulátorovi tak aby to nejvyšší instatce soudů uznala, že ten med za 99 je padělek, nebo nekvalitní, a oto že je nekvalitní, opíráš svůj prodej svého medu za 280,-, provádíš nekalou soutěž. Protože zákazník je pán tomto směru, pokud zákazník nazve někoho s medem za předraženého, má pravdu. Pokud si kupuje med za 99,- může si být v našem systému označování medu jist, že ten med zapadá do kvalitního medu, protože je to napsáno na etiketě.

Co se týká kvalit cukru jsi mimo a nic moc o cukrovarnictví nevíš. Stále mám proto pravdu, jak konzument medu často nic neví o kvalitě medu, ty jako spotřebitel cukru nevíš nic o kvalitách v produktech cukrovarnictví. To si můžeš jen jako ten konzument myslet. Protože vypadá ten cukr přeci všechen tak stejně. ...

Jaké tedy mají být různé kvalita cukru? A jak se tedy ty různé kvality cukru projeví v nakrmení včel?

Jaké tedy mají být různé kvalita cukru? A jak se tedy ty různé kvality cukru projeví v nakrmení včel?

Kvalita přečištění se kontroluje přes pH. Má být 7, výš je špatně. Kvalita mikrobiologická, příměsy ze skladů jako kamínky se vidí až po rozpuštění většinou šlo kdysi o slizovatění, to byl co si pamatuji velký problém. Další je sortování po vytřídění, dochází často k mísení různých kvalit do akčních superhyper šarží, aby se vůbec vyplatil. Větší část cukrů, té nejčistší kvality a tudíž nejvhodnější pro krmení do včel je cukr určený pro zpracování do provozů k dalšímu zpracování a je zpravidla v bigbacích nebo v 50tkách na paletě. Jde zpravidla o dražší cukr než je vidět v superhyper, ikdyž ta kvalita po zdražení se často vidí hned po otevření a rozmíchání. Odstín po 24 hodinách by neměl jít do světle hněda, tvorba bílého roztoku jak mléko, které tvoří nenápadně sedlinu atp.

U cukru je to obchodně jednodušší, ta kvalita během rafinace což je docela složitý výrobní proces, tj sedimentacích bílkovin a necukrů a různých separací vápené usazeniny před fází těžkého sirupu je různá cukrovar od cukrovaru.

Už jsem nějaký to kilo včelám dal a preferuji 50tky. Ale i vnich mi kdysi zbyly kamínky na dně a byl problém se zbytky z vápna.

Díky ztrátám co probíhají v bulvě díky prodlevě od sklizně po řízkování také vzniká hodně příměs která nakonec dělá cukr v jiné kvalitě oproti tomu kdy je kampaň rychlejší. Denně se počítají ztráty na větších haldách při prodlevě podle podmínek až v tunách.

Ty zbytky hotového cukru mají vliv zase na bioaktivity v tělech včel, proto je nejlepší mít sirup ihned co nejčistší bez zabarvení a různých zákalů.

U hydrolyzátů ze škrobáren je to složitější, lze výrobně docílit tekuté krmivo dobré kvality pro včelstva, ale vstupní kvalita zrna je velmi kolísavá a tak se ukazují problémy typu nestravitelných částí v druhé fázy biologické přeměny ze škrobů na cukry.