Včelařská konference

Těžko jednoznačně říct. Podle mne je hodně slabých včelstev proto, protože v podletí vytvořily jen část zimní populace z dlouhověkých včel, zbytek z krátkověkých. Jestli virózou nebo roztoči nebo něčím jiným...
Jestli uhynula třeba víc než polovina včelstev, tak už by se nejspíš dalo říct, že ty nejcitlivější jsou pryč a ty ostatní, i když slabé, jsou odolnější. Když neuhynuly žádné, tak ty slabé jsou nejcitlivější a asi by bylo vhodné, kdyby zmizely. Asi tak.

Ono stejně letos mohou snadno ty slabší přežít lépe než ty silné. Silné se nyní za tepla rozplodují či už rozplodovaly a protože bude podle předpovědi i dál teplo minimálně první týden v lednu, mohou se rozplodovat hodně. A pokud potom po polovině ledna se vrátí zima, což by mohlo snadno být, dostanou ty včelstva s větší plochou plodu sakrametsky pořádně zabrat.
Včelstva tak malá, že se nyní nerozplodují nebo jen trošičku, ale současně ještě tak velká, že bez problémů přežijí a tozjedou plodování po oteplení v březnu a dubnu na tom podle všeho budou nejlépe.

V tuto dobu se pozná výhoda malého plodování u kraňky. Její spořivost, pokud dělnice uznají za vhodné i kanibalismus. Pokud se někdo inspiruje sériovým chovem, měl by na toto v naší poloze myslet. Unás je většinou v tuto dobu oproti Česku a Slezsku chladněji díky nížinné inverzi. Až do března, a očekávám nástup ještě silnějšího větru.

Jinak ty shnilé kulatiny v lesích dost padají, je jedno o jaký jde strom, shilé vývraty bez rozdílu druhu padají na zem a za poslední rok tři pády na úly. Včera objev dvou kmenů a nevzal jsem si za sedadlo auta pilu, tak ručně rámovou. Jinak včely podle podložek dost slabé a stále je vidno zvápenatění.

To je pravda. Já ještě pamatuji doby, kdy třetina chovaných včelstev ještě měla geny italských vlašek. Vedle barvy to právě bylo šílené rozplodování při prvním pořádném oteplení po prosinci a potom tvrdošíjné držení plodu i za ochlazení a mrazu doslova na krev.
Když byla obleva jako nyní, tak ty včely vyšly po zimě zbídačené a zmeškaly první snůšku. Když ale byla zima po celou dobu studená a první oteplení bylo až v předjaří, jely vlašky víc než kraňky. Zvláště když po prvním oteplení v předjaří nastalo zase menší ochlazení. Vlašky jely a plodovaly dál a pokud to ochlazení v předjaří ustály a nezkolabovaly, byly při první snůšce o třetinu lepší než kraňky.
Poslední třetina byly tmavé včely a na ty průběh zimy neměl zvláštní vliv.